Strava pro jaro

Jaro v kuchyni

Strava pro období jara by měla být co nejpestřejší – je to období experimentů, bujných kombinací a divokých bylin s udivující regenerační a očistnou silou. Také v rámci klasického pentagramu je doporučených potravin ve všech kategoriích největší výběr. Platí zde potřeba pestrosti, ale zároveň skromnosti. Strava by se měla orientovat spíše na kvalitu než na kvantitu, lze si s ní vyhrát, bádat v ní a zdravě “riskovat”, ale rozhodně ne vařit stále stejná jídla z jednoho hrnce bez nápadu, kterých člověk musí sníst aspoň hodně, když už mu možná ani tolik nechutnají.

Jak vařit

Z hlediska energetického je pro jaro charakteristické tíhnutí k pólu jin. Úprava stravy by měla být rychlá, z čerstvých surovin ponechaných ve vodě nebo v páře jen po nezbytně nutnou dobu. Část zeleniny připravujte restováním na menším množství tuku (či tuku a vodě). Při potížích se žlučníkem a játry přípravu na tuku omezujeme. Je vhodné se spíše vyhýbat dlouho vařeným pokrmům a v každém případě pokrmům pečeným.

Zelené posypky

Všechna jídla by měla být posypána či ozdobena zelenou natí, kterých je v jarní přírodě největší hojnost – tedy nejen klasické „supermarketové“ řeřichy, bazalky a pórek, ale i pro jaro specifické plodiny a výhonky – pažitka, jitrocel, kopřivy, pampeliška, jarní cibulka a šalotka, nespočetné druhy salátů, čekanka a endivie (ty nám se svou hořkou chutí pasují i do léta), medvědí česnek, kerblík a později i nať z mrkve, petržele, celeru, kedlubny a spousty dalších druhů zeleniny.

Jarní zelenina

Nelze dost opakovat, že jarní zelenina je především listová, ženoucí se vzhůru a vytvářející široké listy, kromě známých a shora vyjmenovaných druhů můžete výjimečně a pro zpestření vyzkoušet mangold, z nějž se dá udělat vynikající náplň do závitků či palačinek à la špenát, totéž platí i o bršlici kozí noze či obyčejných kopřivách. Symbolem jara mezi zeleninami je ale co do tvaru, barvy i chuti pórek.

Z mořských řas se pro jaro doporučuje zejména wakame.

Praktické jarní rady nejen ohledně stravy a půstů si poslechněte v tomto krátkém 13 minutovém nabušeném videu Jaro je tu: Jak začít jíst zdravě.

Kyselá chuť

Chuť jara je především kyselá. Slunce ještě nemělo dost času na to, aby v ovoci a zelenině vytvořilo zásobu cukrů, a tak veškerá zelenina dostupná přirozeně v tomto období má chuť nakyslou až kyselou, někdy palčivou, vždy ale osvěžující a vzrušující. Kyselou chuť, jež je pro játra ideální, můžeme dále podpořit hojnějším užíváním umeocta, vinného, rýžového či jablečného octa, nálevu z kyselého zelí, citrónové šťávy nebo koncentrátu, a nic se nezkazí ani zázvorovou šťávou nakapanou do polévky či jídla v závěru vaření.

Obilí vhodné pro jaro

Z obilnin je doporučeno prakticky cokoli, co má u nás svou domovinu – zejména oves, který dodá pro mládí tolik potřebnou energii a zároveň obsahuje ze všech zrn nejvíce tuků, takže zčásti nahradí koncentrované rostlinné oleje, jejichž používání kvůli játrům poněkud omezíme; dále žito, které je vzhledem k jeho horší stravitelnosti vhodné kombinovat např. s rýží, typické ječné kroupy a krupky, pšenice (i naklíčená) a výrobky z ní (bulgur, kuskus, těstoviny); k tomu všechny druhy celozrnných vloček; pouze na pohanku ( ve velkém) už je pozdě a na kukuřici ještě brzy.

Jarní luštěniny

Luštěniny na jaro jsou také rozmanité – malé i velké bílé fazole, fazole mungo, zelený a žlutý hrách, zelené fazolky, které jsou na pomezí mezi luštěninou a zeleninou, dále tempeh a tofu. Teoreticky sem patří i celé sójové boby, ale prakticky jejich konzumaci nelze doporučit – sója je ve své přírodní podobě takřka nestravitelná, a to i po uvaření. V krajích, kde je tradiční plodinou, je proto konzumována zásadně jen v podobě fermentovaných výrobků (tempeh, natto) a tofu, celé sójové boby se dávají nanejvýš zvířatům (i těm však jsou spíše k neprospěchu). Jednou z nejhorších možných úprav sóji jsou pražené solené alaburky, ruku v ruce s nimi pak prakticky nestravitelná sójová mouka, která se přidává do pečiva a sušenek, a činí tak z nich potravinu silně zatěžující, jejíž jedinou výhodou je kromě chuti nízká cena.

Na talíři půst

Podíváme-li se do kalendáře českých tradic, uvidíme, že jaro je především ve znamení čtyřicetidenního půstu, který měl a má význam na různých úrovních. Kromě funkce spirituální má pochopitelně také funkci očistnou – následuje po období masopustu, které je vyvrcholením zimního debužírování, zároveň však už ve svém názvu skrývá blízký „maso půst“, bezmasé období (carnevale znamená totéž, dává se vale masu, v lat., ital. a špan. carne). Bez ohledu na židovsko-křesťanskou tradici jistě chápeme, proč právě během brzkého jara, nota bene po týdnech hodování a zabijaček, je vhodné se zříci masa a případně dalších živočišných pokrmů („veganské“ půsty byly v křesťanské tradici docela obvyklou věcí). V některých dobách a krajích se mnoho jiného než sušené, solené a nakládané maso přes zimu skladovat nedalo, takže zimní strava podle veškeré logiky byla spíše jangová. Játra, která tím pádem přes zimu dostala zabrat, měla během půstu jedinečnou šanci se regenerovat.

Půst lze praktikovat také formou jednodenních rýžových půstů, ideálně v období úplňku či novoluní. Pokud máme játra se žlučníkem značně přetížená, můžeme na den stravu vynechat úplně. Naprostý půst slouží přetíženým játrům stejně dokonale jako nehybný odpočinek vysílenému maratónci. Půst je vhodné doprovodit nápojem kuzu směřovaným do kysela (tj. s umeoctem, umeboškou, naloženými shiso listy, hustou šťávou z umebošek, s citrónem nebo zázvorovou šťávou). Na uvolnění jater výborně funguje vývar ze zeleniny s řasou kombu a také mrkvová šťáva s citrónem (ohřátá alespoň na teplotu těla).

Ať už věříte na půst nebo ne, játra vám v každém případě poděkují, odpustíte-li si v předvelikonočním období opulentní večeře, porce jídla přetékající z talířů, přemíru smažených a fritovaných specialit a pečiva všeho druhu.

Pomoci svým játrům a žlučníku můžete i s námi v rámci kurzu Jarní očista, kde krok po kroku vynecháme zatěžující potraviny a nahradíme je těmi zdravými tak, abychom ulevili našemu trávení. Ještě tam nejste? Pokud vás to volá, vstupte dál!

Autor Honza Jícha, redakčně upraveno