Čerstvý vzduch potřebujeme k životu

Naše tělo má spousty odpadních cest, ale ta nejdůležitější, kterou se zbavujeme až 70 % všech odpadních látek, je samotné dýchání. A jelikož dýchání úzce souvisí s kvalitou vzduchu, který dýcháme, budeme se tentokrát věnovat tomu, jak mít doma zdravý vzduch.

Nedá se tu dýchat

Asi to znáte, vejdete někam do místnosti a máte pocit, že je tam vzduch na padnutí, ale obyvatelé uvnitř nic necítí. Problém je ten, že na zápach, který často provází nevětrané místnosti, si člověk až překvapivě rychle zvykne. Bohužel většina lidí, místo aby pořádně vyvětrala a větrala během dne pravidelně, zakoupí raději nějaký osvěžovač vzduchu, tedy další věc chemického původu a jedy uvnitř ještě zkoncentruje. Přitom nedostatečné větrání je problém lidí, ne té místnosti nebo budovy.

Jsem chronický větrač a zajímá mě, jak to mají ostatní. Často tedy sleduji, kolik lidí větrá. Jelikož bydlím ve městě, stačí se podívat z okna ven. Jenže většina oken zůstává pevně zavřená a lidé si neotevřou ani ventilačku. Smutné je, že málokdy najdu víc jak dvě otevřené okna nebo ventilačky z celého paneláku. Jsou to spíše výjimky a to mluvím o měsících, kdy venku není zima. Lidé prostě nejsou zvyklí větrat, ani spát s přiotevřeným oknem.

Dříve místnosti větraly přirozeně

Byty, které měly dřevěná okna, nikdy úplně netěsnily a vzduch uvnitř přirozeně proudil. S výměnou oken se ale mění na uzavřené kobky, kde se daří plísním, roztočům a bakteriím. Stejně tak je to v klimatizovaných pracovištích, kde nemáte šanci otevřít okno a na chvíli pořádně vyvětrat. V zateplených, utěsněných rodinných a bytových domech je sice teplo, ale když se nevětrá, vzduch je v nich nezdravý. Bohužel může vyvolávat menší či větší zdravotní problémy. Ušetříme tedy teplo a energii, ale šetření se paradoxně obrací proti nám. Čerstvý a zdravý vzduch je dneska v interiérech spíše vzácností a to bohužel velmi ovlivňuje domácí pohodu a obytný komfort.

Domy a byty také žijí a pokud se v nich nevětrá, hromadí se v nich různé nečistoty. Jsou to výpary z nábytků, různé chemikálie, které se používají k úklidu a praní, výpary z vaření, pot, vydýchaný vzduch, vlhkost z praní a sušení prádla a někde i zplodiny z kouření, topení v krbu nebo vaření na plynu. To vše se koncentruje a to vše dýcháme stále dokola.

Během jednoho dne se přitom nadýchneme dvacetitisíckrát a spotřebujeme tak asi 15-20 tisíc litrů vzduchu, to je o mnoho víc, než jídla a pití, které si alespoň vybíráme. Zatímco vzduch přijímáme bez jakéhokoliv výběru. Takže nestačí jen zdravě jíst a pít, ale úplně stejně důležité je to, co dýcháme.

Obzvlášť důležitá je kvalita vzduchu v místech, kde spíme a kde spí naše děti. Zde velmi často hodnota oxidu uhličitého rapidně vzrůstá, a s každým dalším obyvatelem se ještě zdvojnásobí.

Jak se projeví nedostatečné větrání?

I krátkodobý pobyt v nevětraných místnostech má na nás negativní vliv. Projevy jsou různé, mezi obvyklé patří vysoký stupeň únavy, špatné soustředění, bolesti hlavy, pálení očí, časté onemocnění horních dýchacích cest a rozličné alergie. Navíc tam kde je ještě vlhko, tam se dobře daří plísním, bakteriím a roztočům. Plísně milují místa, kde se nevětrá a jejich důsledky jsou pestré, nejčastěji se projevují různými alergickými obtížemi. A když máme ještě k tomu sníženou imunitu, jsou důsledky přemnožených bakterií ještě závažnější.

Dlouhodobé nevětrání má na nás mnohem větší vliv, než si připouštíme. Náš organismus si totiž střádá, to co dýchá a problémy se mohou projevit až časem, klidně za 5, 10 let nebo později. Proto je důležité, co a jak dýchají malé děti ale i mladí lidé. Navíc oxidy dusíku mají vliv na vznik alergii, kterými dneska trpí skoro 30 % lidí.

Stačí otevřít okno

Běžný člověk tráví v průměru 85 % času v uzavřených prostorech a za den vydýchá 15 kg vzduchu, což je asi 12 tisíc litrů. Svým dýcháním produkuje oxid uhličitý. Jakmile je v místnosti více lidí, oxid uhličitý začne rychle stoupat. Pokud nevětráme, začne se snižovat procento kyslíku v místnosti a stoupat procento oxidu uhličitého, pracovní výkonnost klesá a pocítíme únavu.

Pokud tedy chcete mít zdravé bydlení, větrejte. Pokud se chcete v práci dobře soustředit, větrejte. Větrejte raději na pár minut, každou hodinu.

Pokud chcete, aby se vaše děti dobře učily a soustředily, snažte se zařídit, aby se ve škole, po každé hodině, krátce vyvětralo. Doma, před psaním úkolů a přípravou do školy, nezapomeňte dobře vyvětrat.

V noci nespěte se zavřeným oknem. Vyvětrejte pořádně ložnici těsně před spaním a pak si nechte otevřené okno alespoň na mikroventilaci. Otevřená ventilačka nebo trošku otevřené okno, kvůli stoupajícímu oxidu uhličitému, je ještě lepší volba. A aby vám nebyla zima, pořiďte si teplejší peřinu.

Já spím celý život, už od dětství, s otevřeným oknem a trpím, když někde, kvůli choulostivosti ostatních nebo šetřením s teplem, větrat nejde. Pak se budím s bolestí hlavy a cítím se doslova otrávená. Spím tak i v zimě, ale bývala mi někdy v noci zima. Od té doby, co jsem si pořídila teplou, péřovou peřinu, je mi krásně teplo a spím celý rok s otevřeným oknem. Užívám si ten čerstvý vzduch a ráno se budím jako znovuzrozená. Běda ale, když usnu v posteli u čtení a okno už si nemám sílu otevřít, ráno se cítím strašně unavená a bez své obvyklé energie. 

Pojďme trochu počítat

Složení venkovního vzduchu je: 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 0,03 oxidu uhličitého a 0,07 % vzácných plynů.

Pokud spíme ve 12m3 místnosti, je zde asi 26 tisíc litrů vzduchu. Na nábytek padne odhadem 6 tisíc vzduchu, takže nám zbývá v ložnici 20 tisíc litrů vzduchu.

Jedna osoba za noc vyprodukuje asi 450 litrů CO2.

Dvě osoby za noc vyprodukují asi 900 litrů  CO2.

20 tisíc litrů čistého vzduchu v ložnici obsahuje 0,03 % CO2, což je 6 litrů CO2.

Ale 20 tisíc vydýchaného vzduchu od dvou spáčů obsahuje už 906 litrů CO2, což je nárůst na 4,5 % CO2!!!

Kyslíku už zbývá pouhých 16,5 %, což je silně pod normu.

Už pokles kyslíku pod 18 %, má na naše tělo neblahé účinky. Proto je důležité větrat a nespat s úplně uzavřeným oknem. Nezapomeňte, čím více spí v místnost osob, tím rychleji stoupá obsah C02 a klesá obsah kyslíku.

Jak efektivně větrat

• Větrat se má naplno a krátce. Pak dochází k intenzivní výměně vzduchu a k menším tepelným ztrátám. Větrat je potřeba pravidelně, pokud jste doma, tak ideálně každé dvě hodiny. Minimum je 3 x denně. Pokud nejste dlouho doma, je potřeba na začátku vyvětrat intenzivněji a pak větrat každé 2 hodiny.
• Čím je chladněji, tím stačí kratší čas. V zimě si vystačíme při každém větrání se 4 – 6 minutami, na jaře a podzim je potřeba 10 až 20 minut a v létě by měla okna zůstávat otevřená půlhodinu i déle. Vyklopená ventilačka v zimě není vhodná, nedá se s ní rychle vyvětrat a dochází ke zbytečným tepelným ztrátám. Její využití je vhodné na období, kdy se netopí.
• Pokud je to možné, využijte při větrání komínový efekt. To znamená otevřít jedno okno v patře a druhé v přízemí. Vznikne průvan a dům se mnohem rychleji a efektivněji vyvětrá.

Jak poznáme, že je „něco“ špatně?

Kromě pocitu únavy a dalších zdravotních projevů nám napoví i orosená okna. V tomto případě je potřeba okna otřít, v místnosti důkladně vyvětrat, vytáhnout žaluzie, rozhrnout závěsy, odhrnout záclony a případně o 1 až 2 °C přitopit. Pokud bychom rosení na oknech nevěnovali pozornost, mohly by nás po čase začít trápit nepříjemné plísně.

Jak to máte s větráním vy? Větráte pravidelně? Spíte s otevřeným oknem? Jak větráte v zimě?