Já, minimalista – V.díl » Jíme Jinak

Já, minimalista – V.díl

Autor , Rubrika Žijeme jinak, 17.09.2017

Štítky:, , , , ,

Kdo by dnes nepoužíval tu malou chytrou placku nabitou všemožnými funkcemi s tolika možnostmi. Panečku! Jak ten čas s ní pěkně letí. Hm, … a nechybí pak někde jinde?

Otesánek

Mrknu se, co je nového na Facebooku. Chvilku listuju, sem tam něco lajknu, něco nasdílím, přečtu nadpisy, ale do článků se mi moc nechce, kdy by to četl, jsou moc dlouhý. Pak mrknout na Google+ a také zjistit, co je tam nového, opět přidat pluska tomu, co se mi líbí a šup na Pinterest, prohlédnout obrázky, připnout ty, co se mi opravdu líbí, popřípadě vytvořit novou nástěnku, některé piny okomentovat a přecházím na Tumblr, Instagram, Linkedin a tam, a tam, a tam. Celý svět na dlani v malé placce zvané chytrej mobil. Mrknu ještě na čas … A safra! To je už tolik?! Nezdá se to, ale čas ve virtuálním světě ubíhá mnohem rychleji než v tom reálném. Jen si tak pamatovat to, co jsem se dozvěděl na Facebooku, Google+, Pinterestu, Instagramu atd, atd. Čtu, prohlížím, ale zhola nic si z toho v paměti neuvízne a navíc mě bolí za krkem. Je mi to vůbec k něčemu, tedy kromě té krční ztuhlosti? Tak proč to dělám? Nebylo by lepší mobil vypnout a projít se venku? Nebo jen relaxovat, něco vytvořit či věnovat se svým blízkým?

Zvyk, je železná košile

Je vám ten neskutečný žrout času nějak povědomý? Jen jednoduše odemknout plochu a kliknout. Žádné přihlašování a už to jede. Snadno dostupná lákadla jsou zde. Jen berou a kromě chvilkové a laciné zábavy v podstatě nic kloudného nedávají.

Také i zde, v této digitální rovině, u mě časem došlo na redukci, očesání a minimalizaci. Ne hned, ne vše. Nejdříve odinstalace aplikací, které jsou dostupné i na notebooku, či na počítači. Tam se alespoň musím přihlašovat a nemám je okamžitě s sebou k dispozici. Co oči nevidí, srdce nebolí. Nemusím být s nimi každou chvíli. No jo, ale co s tou železnou košilí? Nejlepší jsou na to zásady:

  • Sociální sítě nepoužívám jen pro zábavu neb jsou také vhodným nástrojem i pro propagaci, osvětu a všeobecnou informovanost. Takže přístup ano, ale jen po omezenou dobu. 45 min. jednou za den na to musí stačit. A jen z notebooku.
  • Přestat sledovat příspěvky “virtuálních přátel”, které mi jsou naprosto k ničemu. Lze na FB vypnout a je to. O pár nadbytečných informací méně.
  • Přestat neustále tahat mobil s sebou. I na záchod. Vždyť jeho primární funkcí je telefonování. Dříve jsem si tam také nebral stolní telefon. Zde to bylo jednodušší, protože šňůra nebyla tak dlouhá. Uložím ho na své stálé místo a je to.
  • Tvrdší povahy, či pokročilejší, zkusí nenosit soukromý mobil do práce, tedy pokud nepoužíváte služební mobil i pro soukromé účely. Mě se kupříkladu osvědčilo v posledním zaměstnání. Jednak tam platil zákaz a jednak ani nebyl prostor jej vytáhnout. A při polední pauze se chci najíst a trochu se zrelaxovat a ne civět do mobilu. Řeknu Vám, první dny byly krutý. Ale jakmile se to zažilo … čistá paráda. Žádná závislost, žádný stres, žádné rozptylování.

 

V mobilu mi pak zůstaly jen ty potřebné a užitečné. Balast a ukrajovače času šly pryč. Dokonce se mi zdá, že se i prodloužila výdrž baterie. Ne, nezdá. Je to tak. Největším žroutem energie je stále rozsvícený displej.

Zapomněl jsem mrknout na emaily

Ale nezapomněl. Mrkal jsem na ně i několikrát denně. V mobilu i v počítači, téměř každou chvilku, jako nějaký notorik. Mám tam přeci 32675 zpráv. Hezký ne? Sice nevím, co v takovém množství emailů je za tak životně důležité informace, ale prostě tam jsou, tedy byly. V té změti nových emailů je samozřejmě se těžké vyznat a proklikat se mezi nimi až k těm, co mi mají něco opravdu důležitého sdělit. Musím potvrdit, že to je zpravidla kumšt. Samozřejmě párkrát se stalo, že jsem je prostě přehlédnul a nebo omylem smazal a průšvih na sebe nedal dlouho čekat.

Vždyť to ani nečtu 

Asi by to také chtělo nějaké zjednodušení. Proč dostávat emaily, které vůbec nečtu, jen je neustále musím třídit, přesouvat, označovat štítky, filtrovat, mazat, dozvídat se i leckdy nevídané věci, co mám kde malého a jak to zvětšit. Spousta informací, které mi nejsou naprosto k ničemu, jen se mi tam stále valí. Jedna za druhou. Tak to tedy ne! To už opravdu ne! A jde se na věc. Zpravidla na konci každého newsletteru či zpravodaje i reklamního sdělení je odkaz na odhlášení z odběru. Klikám a pak na otevřených webových stránkách ještě potrzuji. A pak ještě mažu následný email, jako potvrzení o odhlášení z odběru. Bože! Proč jsem se přihlašoval k odběru každé kraviny? Saprlé! Takový práce! Proč je jich tolik? No, protože jsi “píp”.

Nebylo by lepší si založit jiný emailový účet, než se tím tak prokousávat. Mno, i to je leckdy řešení. Záleží na tom, jak je pro mě stávající emailová adresa důležitá a co všechno bych musel obeslat, oběhat a pozměnit při přechodu na tu novou. Po vyhodnocení jsem tedy zůstal u té stávající a odhlašoval a odhlašoval a odhlašoval, … až jsem z toho usnul.

Čistý stůl

Samozřejmě některé emaily přicházely i nadále, i když jsem s jistotou věděl, že jsem jejich odběr odhlásil. Zpravidla se jednalo o reklamy na produkty nebo zázračné služby na cokoliv. Tak ty jsem pro zjednodušení označil jako spam a má “spamová” schránka se odmazává průběžně zcela automaticky. Zbylé starší emaily jsem smazal. Ale doporučuji spíše archivaci, pokud by bylo nutné v budoucnu cokoliv v nich vyhledat. Dopracoval jsem se k naprosto čisté emailové schránce bez jediné zprávy.

Každá má své místo

Ano, stále se občas přihlásím k odběru nějakého zpravodaje, ale vytvořím si na něj filtr, aby se mi zprávy automaticky přesouvaly do vyhrazené složky a nezahlcovaly mi výchozí složku Doručené pošty. Ty ostatní již stačím ihned zpracovat, tj. rozdělit na důležité, označit štítky pro budoucí snadnější dohledání a zaarchivovat. Popř. přidat připomenutí na zpracování s odstupem času. A důležité! Nechodím na emaily vícekrát za den. Bohatě stačí jednou. A když se mi zdá, že těch zpráv přichází nějak moc, opět provedu čistku a bez lítosti se rozloučím s těmi, které beztak nesleduju, protože se mi nepřečtené hromadí v příslušných složkách. Pokud si přeci jen chci občas něco zajímavého prohlédnout, uložím si odkaz na příslušné stránky do záložek nebo do aplikace Google Keep (rychlé poznámky). Obdobně platí i pro zasílání informací o aktivitách na FB. Zakázal jsem vše. Až se mrknu na FB, tak to tam uvidím a nemusím mít stopadesát zpráv denně o kdejaké hlouposti.

Máte taky placatého miláška?

A co vy? Máte nějakou zásadu týkající se svého placatého miláška? (Poznámku smazat – “š” je tam schválně). Nebo se také pokusíte o nějakou tu redukci, či minimalizaci ve virtuální oblasti a nemusí se týkat jen mobilu. V každém případě budu rád, pokud nám všem tady o tom napíšete.

Přeji pěkné a úspěšné dny.

Martin Hetto

  • materiály

    SERIÁL: Jak na zimu?

    Víte, jaké změny je potřeba v jídelníčku udělat?

    • Ukážeme vám klíčové souvislosti pro biologickou zimu
    • Jaké konkrétní potraviny patří do zimního jídelníčku
    • Jak ledviny ovlivňují náš život jak je posílit.
    Přihlaste se a pošleme vám seriál na e-mail.

    Chci poslat seriál ZDARMA
  • 9 komentářů. Jak to vidíte Vy? Napište.

    Profilová fotografie na Facebooku

    Od té doby, co žijeme v rumunských horách (3roky) jsem bez telefonu. Pravda občas si řeknu, že by se hodilo moct zavolat manželovi atd. ale ta svoboda je k nezaplacení. Internet máme jen přes kabel na jednom počítači a wifinu doma nechci ani náhodou. Než si člověk přivykne připadá si jak bez ruky, ale potom je to paráda. Je čas na tolik lepších věci…

    Tomu věřím! Telefon opravdu zabírá mnoho času. Já ho ráda odkládám alespoň o víkendu.

    Mily Martine, uz jsem Vam jednou psala, ze me moc bavite. Nechci se opakovat, ale musim se opakovat 🙂 Vas clanek je presny. Ja jsem z tech, kteri v pripade krize svuj e-mail rusi a vytvari novy. Jenze…i kdyz jsem omezila a odstrihla, co se dalo, uz je tu zase doba na dalsi ruseni a vytvareni dalsi nove e-mailove schranky.. No blazinec, ale asi to tak zase dopadne 🙂 Co se tyka socialnich siti, Facebook pouzivam jen na kontakt s rodinou, ktera zije daleko (messenger se prece jen osvedcil jako ten nej pro odesilani fotek a videi 😉 ), Pinterest pouzivam na pripinani jen tech nejzajimavejsich internetovych ulovku (abych nahodou nezapomnela 😉 ), coz je ale velmi ridke a obcasne. Instagramu jsem nastesti neprisla na chut a z blogu ci webovych stranek, ktere jsem sledovala, uz mi zbyly jen dva srdickove. Z toho jeden je „o tom jidle, kde jedi TOLIK jinak“ (tak to nazyva muj manzel 😀 ). Na telefonu jsem nastesti, k nelibosti meho okoli, nebyla nikdy zavisla. Hodne mi to vsichni vycitaji. Nesedim na nem a nikdy nebudu, radsi prcham do prirody 🙂 Ale porad v zavesu slysim.. jak jsem si jen mohla dovolit odejit z domu bez telefonu..neco tak nezodpovedneho.. Ano, mam malou dceru, a kdyby se cokoli stalo, tak by bylo dobre mit telefon u sebe, jenze tady je vsechno tak blizko.. bylo by jednodussi a mnohem rychlejsi odvezt malou na misto urcene, nez vysvetlovani a povidani si po telefonu. Vite, myslim si, ze jsem clovek, ktery je vdecny za moznost brouzdat po internetu, kdyz je treba vyhledat dulezitou informaci, ale zaroven nejsem z tech, kteri by radeji sedeli u „te bedynky“, nez sli treba ven. Rozhodne se mi osvedcilo, ze cerstvy vzduch je NEJVIC! 😉 Opatrujte se, Martine, a OPET MOC DIKY! za UZASNY CLANEK 🙂

    Hetto Martin

    Za mého dětství jsme doma telefon vůbec neměli a z dnešního pohledu je docela div, že jsme to vůbec přežili 🙂 Já osobně jsem opustil G+, Instagram. Zbyl tedy Internet, FB a občas pro inspiraci Pinterest. A stejně jako Vy se raději projdu v přírodě, než se hrbit nad technikou. Resp. hrbím se nad nějakým tvořením 🙂

    Stejně jako Martin jsem vyrostla bez mobilu a pevná linka se používala (až když nám ji po letech čekání nainstalovali) jen jako signál, že jsme došli od babičky domů nebo zpátky. Stačilo dvakrát cinknout, nezvedat (to by stálo nějaké ty halíře!) a dospělý, který nás vypustil, věděl, že jsme došli v pořádku 🙂 Do školy, ze školy, na kroužky přes celé město, na nákupy (chodila jsem od 4 let s lístečkem) jsem chodila sama, později doprovázela mladšího bráchu, všechno bez telefonu. Jsem velmi klidná a důvěřivá matka, ale kolikrát si říkám, že nám (a světu) museli rodiče hodně věřit, když nás viděli ráno v sedm a pak až večer v pět a do té doby neměli páru, kde se nacházíme a co děláme 🙂

    Wikipedie: „Já vím všechno!“
    Google: „Najdu všechno!“
    Facebook: „Já znám všechny.“
    Internet: „Beze mě jste v čudu.“
    Elektřina: „Tak se uklidníme jo?!
    🙂

    Krásný!

    Hetto Martin

    … a trefný!

    Tak to Jsem se opravdu pobavila 😃

    Zobrazit všech 9 komentářů

    Jíme Jinak