Co je to mikroten

Mikroten je velmi tenká plastová polyetylenová fólie. Stejně jako plastové tašky se rozpadá roky, ale než se zcela rozloží, trvá to 400 až 1000 let. Problém s plasty je mnohem větší, než si většina z nás dovede představit. Mikročástice plastu zaplavují naši planetu – vodu, vzduch i půdu. Tyto částice se našly i v tkáních mořských živočichů, které lidé běžně konzumují. Už dávno se dávají do souvislosti se vznikem rakoviny. A neplatí to je pro mořské živočichy. Plasty kontaminují celou zeměkouli. Je nejvyšší čas vzít rozum do hrsti a tohoto plastového moru se začít zbavovat.

Ročně jich v ČR každý spotřebuje až 400 kusů, pejskaři dvakrát tolik. Mikrotenové sáčky jsou vyráběny z velmi nekvalitního plastu, nejsou tedy již použitelné pro další recyklaci a pálí se.

Co místo sáčků

S igelitkami jste si poradili většinou snáz než se sáčky, proto si ukážeme některé alternativy:

• Plátěné tašky – hodí se na větší kusy pečiva a větší množství ovoce a zeleniny (2 kg cibule, 1 kg jablek apod.).
• Plátěné sáčky – hodí se na menší pečivo.
• Síťovky – stejně jako plátěné tašky je užijete na několikakilogramové nákupy ovoce a zeleniny.
• Síťované sáčky – hodí se na všechno ovoce a zeleninu. Pokladní vidí, co je uvnitř, nákup může dýchat.
• Sáčky z ekomateriálů – například český frusack, který je vyrobený z unikátní tkaniny na bázi kukuřičného škrobu a používá se opakovaně. Dá se prát a když ho dáte na kompost, rozloží se. Nebo třeba Re-Sacky vyrobené z biobavlny a vyprodukované za férové mzdy. Kdo hledá, najde.

Je to mnohem lepší

Velkou výhodou přechodu na alternativní sáčky je to, že se v nich potravinám lépe daří. Mohou v nich dýchat a navíc se v nich i dobře skladují, protože drží tvar viz jablka nebo fazole v naší lednici na fotkách dole v galerii. Tahle změna prostě taky nebolí a přitom může tolik pomoci!

Vyrobit, koupit nebo vzít zadarmo?

To je otázka, se kterou se potýká každý, kdo začne o nadužívání plastů přemýšlet. Mě osobně vždycky vadilo hromadění odpadků, proto jsem měla ve zvyku sáčky v obchodě na nákup sice vzít, ale doma je znovu použít. Jenže mnohdy se sáček roztrhl už cestou domů. Mají mizernou životnost. A já prostě nesnáším plasty. Čím víc jsem jedla jinak, tím méně se mi chtělo mirkotenové sáčky používat. Se změnou jídelníčku sice ubylo sáčku na pečivo, uzeniny a sýry, ale zůstávalo ještě příliš mnoho sáčků od ovoce a zeleniny. Víc než jsem dokázala doma znovu použít. Nastal čas něco vyrobit. Kupovat další věci se mi nechtělo. Ne kvůli penězům, z principu.

Zrecyklujte materiály, které už máte doma

A tak jsem přemýšlela nad alternativou k sáčkům zdarma. Rozhlížela jsem se po domě a do oka mi padly síťované sáčky určené pro praní jemného prádla. Už nějaký pátek jsem přemýšlela, co s nimi. Teď přišla jejich chvíle. Velkou výhodou byly již našité zipy.

Ale sáčků nebylo dost, takže přišla na řadu stará záclona. O pomoc jsem poprosila šikovnou sousedku. Našila mi sáčky různých velikostí i s tunýlkem, do kterého jsem si navlékla barevné tkalouny. Jí to zabralo pár minut a já to ráda zaplatila. Byla jsem nadšená, že mám sáčky, že jsem použila nepotřebný materiál a ještě dala “vydělat” šikovné paní. Hurá, to je ono!

Pokud jste tedy trochu zruční a máte šicí stroj, máte do hodiny sáčků celou hromadu. Na plátěné pytlíčky lze použít odložené košile, prostěradla a povlečení. Pokud chcete opravdu krásné pytlíčky, můžete si koupit bavlněné nebo lněné v textilu. Dají se pořídit i v bio kvalitě. A kdo je ještě zručnější, může si na ně vyšíti nápisy či obrázky.

Zbytečné obavy

Jsem od změny jídelníčku mnohem odolnější vůči tomu, co si kdo o mě myslí. Když jsem se síťovanými sáčky šla poprvé nakupovat, byla jsem pevně odhodlána je ubránit proti případnému odmítání v místním mini marketu. Ale žádné potíže nepřišly. Jednou se prodavačka ptala, zda je to můj obal nebo jejich a hledala případný kód na česneku v síťce. “To je můj sáček, je to normálně na váhu,” pravila jsem a ona to zvážila. Žádný problém. Na náměstí na trhu mě dokonce paní prodavačka upozornila, že to budu mít asi o pár gramů těžší než v tom mirkotenu. “To je dobrá cena za to, že nepřinesu domů další sáček,” smála jsem se a ona mě pochválila. Začala vzpomínat, že už když se dávalo zboží do papíru, přibyla k váze nákupu i nepatrná část navíc za papírový sáček. Ale že tehdy to nikdo neřešil. A že spotřeba těch sáčků a tenkých nákupních tašek, které ona za den rozdá, je šílená. A ukázala na balíky za sebou.

V diskusi na Facebooku Jíme Jinak, mě zaujalo, kolik z vás to cítí podobně, ale právě obavy z toho, co by tomu řeklo okolí, vás brzdí:

Lucka: …nepoužívám je, ale chystám se. Musím překonat blok, blbej stud nebo jak to nazvat, do toho nakupovat, přijde mi, že prodavačky blbě koukaj 

Bára: Já po nich pokukuju už delší dobu, nemají s nimi problém v marketech? Mám trochu obavy o naše maloměstské prodavačky, nerada bych se dostala do konfliktu kvůli sáčkům.

Z duše mi mluví Lenka, která napsala: …už nějakou dobu používám látkové dm. Co jde, beru ‘na volno’ – štítky lepím na rukáv, pečivo kupuju minimálně a většinou se domluvím ‘zabalit do papíru’ . Nikdy jsem neměla žádný problém, kdyby jo, tak ji to tam nechám komplet.

Jděte do toho

Pokud si uvědomujete dopady, které spotřeba plastů má na životní prostředí a na náš, přidejte se k nám a začněte používat alternativní sáčky. Dejte si je do alternativní igelitky, abyste je měli po ruce a nemuseli na to myslet. Až ze zvyku utrhnete další mikrotenový sáček z role, jako se to několikrát stalo mě, klidně ho položte do regálu s ovocem a zeleninou. Však on se najde někdo, kdo po něm sáhne. Vy sáhnete do tašky pro ten svůj a budete mít dobrý pocit, že pro tentokrát už plastový sáček nepotřebujete.

Zdroj fota plátěných pytlíčků: pytlicky.cz, ekoplasty.cz