Ke změně stačily tři měsíce (Lukáš 36 let)

Jak to celé začalo

Na web Jíme Jinak mne odkázala kamarádka někdy loni na jaře. Zpracovávali jsme zrovna s Hankou ztrátu syna, který ukončil svou zkušenost na tomhle světě 5 dní před termínem porodu v září 2012.  Najednou se stalo, že jsem na jaře 2013 na tom byl zdravotně a fyzicky a dost možná i psychicky hodně nízko. V práci to bylo už přes rok hodně tristní, nové vedení, hodně práce a stresu – k tomu moje blbá povaha, že chci mít všechno, když ne dokonalé, tak aspoň pořádně udělané. Zkrátka v jednom týdnu jsem lehl na záda, zjistili mi campylobacter a jaterní testy byly navíc velmi špatné a podle sonografie hraničně zvětšené (údajně jsem měl přechodit hepatitidu A, ale proti A i B jsem byl očkován v r.2009). K tomu mě trápily už téměř rok kožní problémy. Nesvědivý asi ekzém, který neobtěžoval jinak než, že se na nohou stěhoval z místa na místo ztrácel se a znovu se objevoval. Než se ekzém objevil chodil jsem pravidelně před prací plavat a snažil se zhubnout a dostat se do formy, s ekzémem s tím byl konec – připadal jsem si hodně blbě pro sebe a taky jsem měl strach abych něco nešířil. Tři různí kožní lékaři mi nedokázali pomoci. První mě cpal ATB celý měsíc, pro podezření na borelii. Ekzém zmizel, ale po vysazení se cca po měsíci opět vrátil. Druhý doporučil mastičku (nějaká umíchaná v lékárně), která vypadala že pomáhá – ekzém bledl, ale zase se vracel a na jiných místech a to mě dostávalo zase na dno, že se děje na mém těle něco nad čím nemám kontrolu a nikdo neví co to je. Ale alespoň mi udělal zorbor krve a v inkriminovaném týdnu přišel na ty kritické jaterní hodnoty a prakticky mě vyhodil z ordinace, že teď si to budu řešit s obvodním. A dotřetice poslední lékařka midala mast kortikoidy s ATB, ale tu už jsem si neaplikoval. Zašel jsem za obvodním, ten mi řekl ať si nastuduju jaterní dietu, že ostatní budeme muset řešit ATB, ale až budu mít játra trochu v pořádku a že se uvidíme za 3 měsíce po nových testech.

Začal jsem vařit jinak

Začal jsem studovat jaterní dietu a protože rád vařím a rád jím, hledal jsem jak si udělat jídlo přísně, ale i chutně. Musím říct, že  první měsíc to byl docela oříšek, vařil jsem si i do práce a ano bylo to hektické. Pomáhal mi trochu i  Stob klub a Hanka, která mě naučila hlídat si gramáže a složení potravin. Bylo to peklo, ale šlo to udržet. Nic moc chutného to nebylo – samé vařené drúbeží maso, ryby, bram

bory a další zelenina, smažení nasucho, žádné cibulové základy, prostě všechno jinak. Pak mi kamarádka ukázala váš web, objevil jsem kuchařky Hanky Zemanové a zkoušel vše, co mi přísný režim dovoloval a četl o “nových” potravinách a jejich léčivých vlastnostech.

Já to přestal jíst!

Ekzém se nicméně vytrvale stěhoval, tak jsem se rozhodl zkusit alternativu – bylin

káře pana Jukla, homeopatii a pokračoval jsem s dietou. Jukl i homeopatka mi doporučili vynechat kravské mléko (pro mě nepředstavitelný!!!) nejen kvůli ekzému ale i kvůli astmatu, proto jsem hledal inspiraci jak se ho zbavit a nahradit i u vás na stránkách. Zasmál jsem se komentářům, že to jde a že po čase vyhodím ty sladké tvarůžky kterých jsem měl plnou lednici. Ale zkusil jsem to koupil jsem obilná a sojová mléka a našel si kupodivu favority. Zase to bylo něco nového. Objevil jsem dýni, řapíkatý celer, který jsem do té doby nenáviděl, a další zeleninu, tofu a uzený tempeh, miso a najednou to bylo veselejší vaření, nové ingredience nové chutě. Pak jsem si najednou uvědomil, že už jsem 10 dní nejedl maso – bez něj do té doby

přece normální jídlo nebylo plnohodnotné… Jednoho dne jsem potřeboval uložit nákup do lednice a najednou koukám, že tvarůžky tam nějak překáží a navíc jsou PROEXPIROVANÉ!!! Vždyť já je vlastně už měsíc nejedl?!!!

Kontrola u doktora

Tři měsíce utekly jako voda, já šel na jaterní testy trochu s obavou. Výsledek? Úplně v pohodě! Krevní testy dokonce neukázaly ani ostatní potvory co se měly likvidovat ATB (že by zabrala přírodní ATB jako umeocet atd?).

Zhubnul jsem

Neskutečný! Já, kterej se o to pokoušel dietou a pohybem 4x týdně cca před rokem a dopadlo to naprostym vyčerpáním s úbytkem váhy, ale brzo jsem se dostal na původní a ještě ji zvýšil – jsem ZHUBNUL 12kg ZA 3 MĚSÍCE A BEZ POHYBU, protože jsem kvůli játrům měl mít hlavně klid? JEN ZMĚNOU STRAVY???

Chtěl jsem pokračovat

Nechtělo se mi přestat, naopak jsem se těšil na recepty, kde se zelenina trochu smažila, že si je konečně zkusím uvařit. Přidám pikantní chutě, vyzkouším vegetariánský restaurace… prostě pojedu dál, protože mi to hodně zpestřilo jídelníček. Přestal jsem jíst pečivo, nenahradil jsem ho, prostě ho nejím – nic mi nedává.

Co se stalo dál

Ekzém zmizel a dnes po něm zůstaly jen malé stopy. Co se týče astma, uvidím jak v létě, ale loni jsem potřeboval rozdýchávadla a na vážno přemýšlel o kortikoidech a teď mám zatím klid. Uvidíme co bude na jaře až budou pyly. V listopadu se nám narodila překrásná dcera, je fakt nejhezčí dítě na světě :-) a i když tu je o 5 týdnů dřív jsem někde uvnitř přesvědčenej, že o ni nemusím mít strach. 

Co mi to dalo a vzalo

Ani dnes nejím ideálně a trochu si i povoluju. Maso si občas dám, ale dbám

už na to aby bylo aspoň kvalitní, s jídlem se mi “otevřely oči” že existují taky jiné potraviny. Zblbnul jsem tím i pár přátel a o některých jsem se naopak dověděl, že jídlem také řeší své zdravotní problémy. Bezprostředně po kurzu jímejinak jsme třeba zkusili společný oběd 3 rodin kamarádů, kdy vždycky jedna z rodin uvaří a pozve ostatní. Zhubnul jsem a ono to tak někak drží i přes moje sedavé zaměstnání. Paradoxně mám pocit, že tahle změna mi daleko víc dala než vzala. S čím bojuju ale pořád je čas a běžná dostupnost. Z výživy, stejně jako z medicíny je dnes, bohužel, cítit víc než snaha o zdraví jen byznys. Není jednoduchý jít proti proudu a je hodně lákadel kolem, chce to hodně, když ne odvahy tak přesvědčení a pevné vůle. My co jsme si změnou řešili svoje vlastní, ale už nalomené zdraví to máme o mnoho jednodušší, protože jsme měli silnou motivaci a touhu ke změně. Zeptejte se mě za dva roky, jak jsem na tom, jestli u toho vydržím i když už mě nebude nic trápit – dnes to nevím. Trochu spoléhám na přátele kolem mě, co mají otevřenou hlavu a občas mi připomenou svým postojem, proč jsme to všechno, co jíme chtěli vlastně změnit. A já zas překonám vrozenou lenost a nenechám se zlákat snadným konzumem.

Vám všem co se o takovou změnu snažíte, přeju takové přátele, kteří když už přímo nepomohou, vás alespoň pochopí a podpoří. Kdo ví, třeba, až to jednou budou potřebovat, to budete právě vy, kdo jim jednou dá dobrou radu a nabídne pomocnou ruku.

Lukáš