Ke změně stačily tři měsíce (Lukáš 36 let) » Jíme Jinak

Ke změně stačily tři měsíce (Lukáš 36 let)

Autor , Rubrika Právě se děje, Vaše zkušenosti, 30.05.2015

Lukáše jsem potkala na kurzu JJ. Přivedl svoji manželku a byl to právě on, kdo v jejich rodině změnu jídelničku zavedl. Měl k tomu pádné důvody - sešlo se mu toho v životě nějak moc najednou a výsledkem byl campylobacter a kritické hodnoty jaterních testů. Navíc marně řešil ekzém, trpěl na astma a snažil se usilovným cvičením a držením diet trochu zhubnout. Jenže to nemělo nikdy dlouhého trvání. Po 3 měsících shodil 12 kg  a děly se další "zázraky". Začal si vařit do práce, přestal jíst svoje oblíbené tvarůžky nebo pečivo, protože začal mít dojem, že mu to "nic nedává".

Jak to celé začalo

Na web Jíme Jinak mne odkázala kamarádka někdy loni na jaře. Zpracovávali jsme zrovna s Hankou ztrátu syna, který ukončil svou zkušenost na tomhle světě 5 dní před termínem porodu v září 2012.  Najednou se stalo, že jsem na jaře 2013 na tom byl zdravotně a fyzicky a dost možná i psychicky hodně nízko. V práci to bylo už přes rok hodně tristní, nové vedení, hodně práce a stresu – k tomu moje blbá povaha, že chci mít všechno, když ne dokonalé, tak aspoň pořádně udělané. Zkrátka v jednom týdnu jsem lehl na záda, zjistili mi campylobacter a jaterní testy byly navíc velmi špatné a podle sonografie hraničně zvětšené (údajně jsem měl přechodit hepatitidu A, ale proti A i B jsem byl očkován v r.2009). K tomu mě trápily už téměř rok kožní problémy. Nesvědivý asi ekzém, který neobtěžoval jinak než, že se na nohou stěhoval z místa na místo ztrácel se a znovu se objevoval. Než se ekzém objevil chodil jsem pravidelně před prací plavat a snažil se zhubnout a dostat se do formy, s ekzémem s tím byl konec – připadal jsem si hodně blbě pro sebe a taky jsem měl strach abych něco nešířil. Tři různí kožní lékaři mi nedokázali pomoci. První mě cpal ATB celý měsíc, pro podezření na borelii. Ekzém zmizel, ale po vysazení se cca po měsíci opět vrátil. Druhý doporučil mastičku (nějaká umíchaná v lékárně), která vypadala že pomáhá – ekzém bledl, ale zase se vracel a na jiných místech a to mě dostávalo zase na dno, že se děje na mém těle něco nad čím nemám kontrolu a nikdo neví co to je. Ale alespoň mi udělal zorbor krve a v inkriminovaném týdnu přišel na ty kritické jaterní hodnoty a prakticky mě vyhodil z ordinace, že teď si to budu řešit s obvodním. A dotřetice poslední lékařka mi IMG_8435_mdala mast kortikoidy s ATB, ale tu už jsem si neaplikoval. Zašel jsem za obvodním, ten mi řekl ať si nastuduju jaterní dietu, že ostatní budeme muset řešit ATB, ale až budu mít játra trochu v pořádku a že se uvidíme za 3 měsíce po nových testech.

Začal jsem vařit jinak

Začal jsem studovat jaterní dietu a protože rád vařím a rád jím, hledal jsem jak si udělat jídlo přísně, ale i chutně. Musím říct, že  první měsíc to byl docela oříšek, vařil jsem si i do práce a ano bylo to hektické. Pomáhal mi trochu i  Stob klub a Hanka, která mě naučila hlídat si gramáže a složení potravin. Bylo to peklo, ale šlo to udržet. Nic moc chutného to nebylo – samé vařené drúbeží maso, ryby, brambory a další zelenina, smažení nasucho, žádné cibulové základy, prostě všechno jinak. Pak mi kamarádka ukázala váš web, objevil jsem kuchařky Hanky Zemanové a zkoušel vše, co mi přísný režim dovoloval a četl o „nových“ potravinách a jejich léčivých vlastnostech.

Já to přestal jíst!

Ekzém se nicméně vytrvale stěhoval, tak jsem se rozhodl zkusit alternativu – bylinkáře pana Jukla, homeopatii a pokračoval jsem s dietou. Jukl i homeopatka mi doporučili vynechat kravské mléko (pro mě nepředstavitelný!!!) nejen kvůli ekzému ale i kvůli astmatu, proto jsem hledal inspiraci jak se ho zbavit a nahradit i u vás na stránkách. Zasmál jsem se komentářům, že to jde a že po čase vyhodím ty sladké tvarůžky kterých jsem měl plnou lednici. Ale zkusil jsem to koupil jsem obilná a sojová mléka a našel si kupodivu favority. Zase to bylo něco nového. Objevil jsem dýni, řapíkatý celer, který jsem do té doby nenáviděl, a další zeleninu, tofu a uzený tempeh, miso a najednou to bylo veselejší vaření, nové ingredience nové chutě. Pak jsem si najednou uvědomil, že už jsem 10 dní nejedl maso – bez něj do té doby přece normální jídlo nebylo plnohodnotné… Jednoho dne jsem potřeboval uložit nákup do lednice a najednou koukám, že tvarůžky tam nějak překáží a navíc jsou PROEXPIROVANÉ!!! Vždyť já je vlastně už měsíc nejedl?!!!V říjnu 2012 to vypadá, že mám pod tričkem narvaný polštář - nemám

Kontrola u doktora

Tři měsíce utekly jako voda, já šel na jaterní testy trochu s obavou. Výsledek? Úplně v pohodě! Krevní testy dokonce neukázaly ani ostatní potvory co se měly likvidovat ATB (že by zabrala přírodní ATB jako umeocet atd?).

 

Zhubnul jsem

Neskutečný! Já, kterej se o to pokoušel dietou a pohybem 4x týdně cca před rokem a dopadlo to naprostym vyčerpáním s úbytkem váhy, ale brzo jsem se dostal na původní a ještě ji zvýšil – jsem ZHUBNUL 12kg ZA 3 MĚSÍCE A BEZ POHYBU, protože jsem kvůli játrům měl mít hlavně klid? JEN ZMĚNOU STRAVY???

Chtěl jsem pokračovatŘíjen 2012 - úplně vlevo

Nechtělo se mi přestat, naopak jsem se těšil na recepty, kde se zelenina trochu smažila, že si je konečně zkusím uvařit. Přidám pikantní chutě, vyzkouším vegetariánský restaurace… prostě pojedu dál, protože mi to hodně zpestřilo jídelníček. Přestal jsem jíst pečivo, nenahradil jsem ho, prostě ho nejím – nic mi nedává.

Co se stalo dál

Ekzém zmizel a dnes po něm zůstaly jen malé stopy. Co se týče astma, uvidím jak v létě, ale loni jsem potřeboval rozdýchávadla a na vážno přemýšlel o kortikoidech a teď mám zatím klid. Uvidíme co bude na jaře až budou pyly. V listopadu se nám narodila překrásná dcera, je fakt nejhezčí dítě na světě 🙂 a i když tu je o 5 týdnů dřív jsem někde uvnitř přesvědčenej, že o ni nemusím mít strach. 

 

Co mi to dalo a vzalo

Ani dnes nejím ideálně a trochu si i povoluju. Maso si občas dám, ale dbám už na to aby bylo aspoň kvalitní, s jídlem se mi „otevřely oči“ že existují taky jiné potraviny. Zblbnul jsem tím i pár přátel a o některých jsem se naopak dověděl, že jídlem také řeší své zdravotní problémy. Bezprostředně po kurzu jímejinak jsme třeba zkusili společný oběd 3 rodin kamarádů, kdy vždycky jedna z rodin uvaří a pozve ostatní. Zhubnul jsem a ono to tak někak drží i přes moje sedavé zaměstnání. Paradoxně mám pocit, že tahle změna mi daleko víc dala než vzala. S čím bojuju ale Listopad 2013pořád je čas a běžná dostupnost. Z výživy, stejně jako z medicíny je dnes, bohužel, cítit víc než snaha o zdraví jen byznys. Není jednoduchý jít proti proudu a je hodně lákadel kolem, chce to hodně, když ne odvahy tak přesvědčení a pevné vůle. My co jsme si změnou řešili svoje vlastní, ale už nalomené zdraví to máme o mnoho jednodušší, protože jsme měli silnou motivaci a touhu ke změně. Zeptejte se mě za dva roky, jak jsem na tom, jestli u toho vydržím i když už mě nebude nic trápit – dnes to nevím. Trochu spoléhám na přátele kolem mě, co mají otevřenou hlavu a občas mi připomenou svým postojem, proč jsme to všechno, co jíme chtěli vlastně změnit. A já zas překonám vrozenou lenost a nenechám se zlákat snadným konzumem.

Vám všem co se o takovou změnu snažíte, přeju takové přátele, kteří když už přímo nepomohou, vás alespoň pochopí a podpoří. Kdo ví, třeba, až to jednou budou potřebovat, to budete právě vy, kdo jim jednou dá dobrou radu a nabídne pomocnou ruku.

LukášListopad 2013Květen 2013

  • Seriál ZDARMA: Jak na jaro

    Jak se vyhnout jarní únavě a kilům navíc.
    Stáhněte si nový seriál na jaro a zjistěte

    • Klíčové souvislosti pro biologické jaro
    • Jaký by měl být ideální jarní režim
    • Získejte postní jarní jídelníček k pročištění těla
    • Nákupní seznam k jídelníčku
    • Video, jak se vyhnout jarní únavě a kilům navíc
    Přihlaste se o seriál právě teď.

    Stáhnout zdarma
  • 26 komentářů. Jak to vidíte Vy? Napište.

    Ahojte, je tomu už pár let nazad, co vznikl tenhle článek. No a já jím… stále jinak, ale je nás čím dál víc. Někdy si zaprasím abych si připoměl proč to všechno a tělo si rychle řekne samo. Váha se nahoru už nehýbe, co se ale děje je jaksi otevřenější mysl.
    Netuším jestli je to kvůli jídlu, ale děkuji děvčatům z Jíme Jinak za pomoc při restartu. A vám kdo váháte – neváhejte – stojí to za to 🙂
    L.

    Děkujeme Lukáši, cítíme to stejně, otevřená mysl a radost ze života je další dar, který plyne ze změny stravy.

    Skvělý!!! Jsem na jarní očistě ted v 5. týdnu a i když jím jak se má, váha se zastavila a už 3týdny stojí a nejde dolů. Takze mám dole „jen 4,5kg“ – to je sice dobrý, ale chtěla bych víc. A teď asi ještě eliminuji nebo co, celý týden mi není akorát, něco jako chřipka. Tak snad se přes to dostanu a pojedu dál. Váš příběh je pro mne velká motivace!

    I to je krásné 4,5 kg. Možná týden bez mouky a cukru pro vás bude zlomový!

    Vaha půjde dolu, ale zamyslete se spis proc to děláte. Dostanete vic, kdyz vam nepůjde jen o vahu. Zacnete mit rada svoje telo a budete se o nej starat vice tim jak ho živíte. Az tohle nastane, odmeni se vám a to poznate sama. Treba uz se stalo, pokud zatím ne, drzim palce. Stoji to za to

    Michaela (kovalda)

    Téda, to čumim 🙂 Proměna skvělá.
    Moc vám gratuluji, přeji, ať vám to vydrží a přináší další pozitiva.
    Celé rodině hodně zdraví a samé štěstí 🙂

    Pěkné čtení, moc gratuluju a děkuju za motivaci.
    Jen jsem se chtěla zeptat, jestli jste nějak pociťoval eliminace. Podle toho, co jste popisoval, jste měl tělo zanesenější (promiňte mi ten výraz) než já (i když je to subjektivní)…no a já trpím při eliminacích jak zvíře:-) a trvá to všechno delší dobu, než bylo u vás…
    Tak nějak ještě světlo na konci eliminačního tunelu nevidím….

    Nechci moc spamovat, tak poděkuju všem za komentáře, je příjemné si přečíst, že váš příběh je pro někoho motivací nebo, že vám někdo fandí. Přál bych si aby podobnou změnu k lepšímu zažili když ne všiichni, tak alespoň ti co mám rád a když ne ti, tak určitě ti, které miluju!

    Proč tady z toho brečim? Fandím v tomhle všem, takovým chlapům zvlášť, to je přeci nádherná změna! 🙂

    Lukasi, kdyz jsem s MB zacinala ja, na jednom kurzu nam Vladka Strnadelova rekla neco zhruba tohoto zneni: „Dobre si rozmyslete, jestli se touto cestou vydate, protoze neni cesty zpet“. A protoze nas nechapave koukalo vic, tak jeste dodala, ze lide, kteri takto zacnou jist a pak z nejakeho duvodu prestanou, tak se k MB zase velmi rychle vraci, protoze jim velmi rychle zase zacne byt hur. Tenkrat jsem si rikala, ze to je pekny nesmysl. Dnes uz vim, ze je to presne tak. Nase uzdravene telo nam totiz ma silu vysilat varovne signaly a my je uz umime vnimat. Takze kdyz si dame dvakrat do mesice dobre udelany stake, nic se nestane, ale kdyz to zacnem delat nekolikrat tydne, razem nam zacne byt pekne tezko. Vloni vlete jsem byla s detmi a sestrou s jeji rodinou u taty na chalupe a jednou vecer jsme si otevreli vino a kdosi otevrel i pytlik bramburek. Jinak u nas jim totiz jen ja a moje deti. No a kdyz to tam tak pekne lezelo, par tech bramburek jsem si dala. Pred tim jsem neco podobneho nejedla mozna dva roky. Jak zle mi tu noc bylo, bych nikomu neprala zazit a opravdu to nebylo tim vinem. 😉 Nikomu jinemu nebylo samozrejme vubec nic. V tu chvili jsem pochopila – krome toho, ze bramburky jsou jedovate, jak velkou zbran jsem zmenou jidelnicku svemu telu dala. Takze klidne vsadim cely svuj majetek na to, ze k „normalni“ strave uz se nevratite. Ono to proste nejde. 😀

    Janina

    Helo, tak to je přesné. Navíc člověk se začne mít opravdu rád a koho mám ráda, tomu přece neubližuji. Na tomhle jídle je fajn, že si ho člověk prostě přizpůsobí a vždycky je to „správně“. Mám čas a chuť? Udělám si labužnický talíř. Jsem nemocná? Dám si půst. Nemám čas? Uvařím jednoduché jídlo. Neumím si vůbec představit, že s tím, co teď už o jídle, o potravinách, o zákonitostech energií vím, bych se vrátila zpátky k tzv. normální stravě. To bych musela být masochista. Takže možná si Lukáš prostě občas dá kus masa nebo zmrzlinu, ale základ bude mít už teď pořád jinde… však má obrovskou motivaci – dceru 🙂

    Helo, jedu teď 6titýdenní očistu. I když si Eva myslí, že všechno ovládám, fakt to tak není a hodně se mi líbí to jak to mají holky zmáknuté a pořád se učím. V přípravném týdnu jsem si schválně povoloval a chodil i na jídla která jsem moc nejedl, že si je „dopřeju“. Jaké bylo moje překvapení, když jsem maso nemohl pořád dožvýkat, jídlo se mi zdálo nudné a jednotvárné… takže teď se těším co tu najdu a vyzkouším za recepty. Manželka se ke mě přidává a je veselejší vařit nejen pro sebe, mám radost z barev na talíři a největší když nám chutná oběma. Někdy se nepovede, ale co… tak to příště udělám lepší. Jde to a hlavně to stojí za to! 🙂

    Dobře odvedená práce. Pevnou vůli a zdraví přeje David.

    Lukáši, krásný a dojemný příběh s dobrým koncem, tedy vlastně začátkem nového a smysluplnějšího života. Velká gratulace! Máte naprostou pravdu v tom, že jít proti proudu je v dnešní konzumní uspěchané době velmi těžké.

    Já tak nějak zjišťuji, že je to těžké jen zpočátku, když si člověk vyšlapává cestičky a zvyká si na jiný přístup k některým věcem. Ale teď si tak dva roky říkám, že my to máme vlastně v mnoha ohledech snazší. Nemáme co řešit, věci jsou jasné, víme, co chceme, co nechceme….děti neotravují v krámě, že máme koupit sladkosti, cílem výletu není zmrzlina, stačí nám rýže a trochu zeleniny, jsme vlastně velmi skromní strávníci a čím dál tím víc nepotřebujeme moderní vynálezy a různé zbytečnosti. Jsme šťastní s málem. Když jsem si v létě koupila časopis na čtení k vodě, žasla jsem, co lidé řeší za problémy. A po prolistování třech magazínů jsem je odložila s tím, že je to nuda a vůbec se mě to netýká. Fakt tam nebylo nic pro mě. Ani v módě, ani v kosmetice, ani v receptech, ani v poradně ohledně partnerů, zdraví či výchovy. Děláme prostě všechno jinak 🙂

    Janina

    Evi, s (nejen) časopisy mám stejnou zkušenost. Když jsem jela před pár měsíci vlakem, říkala jsem si, že by to chtělo něco na čtení, knížku jsem nechala doma v rámci co nejlehčího zavazadla 🙂 Stála jsem v trafice asi 5 minut a prostě nebylo co si koupit. Kdysi jsem váhání řešila recepty, nějakým Apetitem nebo tak podobně. Ale i to jaksi selhalo 😀 Koukala jsem z okna, popovídala si s jednou starou paní a bylo mi moc fajn 🙂

    jé, to se mi stalo předevčírem! Šla jsem s malou do ZOO, ona chrněla a já si koupila 2 (slovy DVA) časáky, že si po dlouhé době něco v klidu přečtu. Já to prolistovala a nic z toho mne nebavilo! Tedy něco jsem přečetla, to jo, ale nuda, no….

    Lukáši, jste pro začátečníky, jako jsem já velikou motivací…..a navíc se z Vás stal fešák…hrdý otec, co víc si přát. Mějte se fajn

    Lukáši, moc krásný příspěvek :-), my máme za sebou stejný zážitek, jako vy s manželkou s onoho určitě neveselého září, jen o více než dva roky dříve a když se teď podívám zpět, myslím, že to byl přesně ten první impulz (také toho bylo následně ještě podstatně víc), kdy jsme začali -velmi pomalu a nenápadně, ale zato celkem jistě a bezbolestně 🙂 – myslet, jíst a celkově žít „jinak“ :-). Prožila jsem si po smrti naší holčičky(příčina nezjištěna, těhotenství „ideální“ :-)), fázi sebeobviňování, jako asi každý a neustálého přemýšlení, co jsem měla udělat jinak a lépe, ale jako ten pozvolný nástup žití „jinak“ se mi i v tomto změnil náhled a vidím to tak, že to tak být muselo, jinak by u nás k žádné změně nedošlo. Tak si myslím, že – jak píšete v závěru – nevíte jestli s tím jiným myšlením a jídlem apod.za čas neseknete, že spíš ne, protože jak to vždycky vidím já – by mi to ten náš drobeček neodpustil – sklouznout zpátky k často unavenému, nemocnému, sebelítostivému nebo vzteklému „hlavnímu proudu“ …(ale můžeme se klidně vsadit a třeba se za rok sejdeme v mekáči…člověk nikdy neví:-)). Hlavně gratuluju k druhému miminku a to ještě počkejte, jaká to bude pecka až vám všichni v okolí budou referovat kolikátá už mají antibiotika a čím patlají ekzémy a vy nebudete vedět, která bije…nebo spíš dcerka, vy vlastně – bohudík – docela přesně 🙂 🙂 :-). Hezký den, Katka

    Děkuju! Dlouho jsem nevěděl jak reagovat, ještě ani po té době to není úplně zacelená rána a dneska, když si myslím, že už je to všechno pryč a užívám si čas se svojí dcerkou si dodatečně uvědomuji a trochu se mi někdy vrací, o co jsme vlastně přišli. Ale aby to nebylo tak černé je tu i Matějův odkaz. Hodně nám tenkrát pomohla Monika Morsteinová a pokusili jsme se přijmout jeho odchod jako fakt a jeho svobodné rozhodnutí, které jsme neměli možnost a možná ani právo změnit. A ano, zpětně vidím, že to byl TEN impuls ke změně. Dnes si uvědomuju, že mi možná tohle zachránilo, když ne život, tak zdraví určitě a třeba to bylo to proč tu byl s námi Matěj tak krátce. Dnes vnímám tu změnu hlavně někde uvnitř. Někam se postupně vytrácí negativní emoce a snaha všechny kolem přesvědčit, že já mám pravdu, začínám se dívat na svět s větším klidem a i když mi křičí dcerka v náručí, mám v sobě najednou dost energie na to ji konejšit a ne se jen snažit ji umlčet aby byl klid. Čím dál víc si uvědomuju, že tohle je Matějovo poselství – byl tu tak krátce proto, abych byl opravdu táta, kterej nemusí řešit svoje nemoci, ale má dost energie na to ukázat jak to tady může být taky hezký a ještě si to užít. Tohle bude asi to co mi nedovolí se vrátit zpátky, zradil bych tím obě svoje děti! 🙂

    Lukáši krásné, děkujeme.

    GRATULUJI!!!!!

    Lukáše jsem poznala cca před 2,5 lety, tedy v době, kdy ho bylo poměrně víc než teď. Když začal kvůli zdravotním problémů držet játrovou dietu, litovala jsem ho, protože nemohl v podstatě nic jíst. Když jsme trávili společný čas s partou kamarádů na Šumavě, nosil si vlastní krabičky, které navařil před odjezdem, řešil v kolik se srazíme, aby se stihl najíst a v restauraci těžce vybíral, co si může dát. Sice jsem v té době už trochu vařila podle Hanky Zemanový a ve špajzu mi přibývaly nové suroviny, ale oproti Lukášovu režimu to bylo naprosté nic. Ovšem když jsem ho viděla po cca 2,5 měsících, co dietu držel, spadla mi čelist. Byla jsem uprostřed cvičení v posilovně, které jsem musela přerušit a jít mu říct, jak mu to ohromně sluší. Markantně zhubl a navíc z něj vyzařovala pohoda, řekla bych, že úplně pookřál a rozsvítil se. Od té doby už nějaká ta doba uplynula, díky Lukášovi a dalším kamarádům v okolí objevuji nové recepty, ingredience a zjišťuji, že to jde. Když jdeme s Lukášem cvičit (ano, i pohyb ten kluk zapojil), tak toho během tréningu uvaříme slovně na několik dní:). Lukáš je perfektní příklad toho, že to jde. A po pravdě, pro mě je jeho příběh velká motivace. Jen tak dál!

    Lukáši jste borec.

    To je proměna, co??? 🙂

    Janina

    Krásný příběh a skvělá změna. Z obtloustlého nemocného chlapa takový frajer. Lukáši fakt tleskám! Celé rodině přeji hodně zdraví. Stejně je nádherný, jak to funguje. Jak prostě neexistuje příběh, který by nebyl pozitivní. Prostě kdo jí jinak, nemůže než prožívat dobré příběhy!

    Zobrazit všech 26 komentářů

    Jíme Jinak