Můj půst pokračuje

Od pátku jím jen rýži se zeleninou, od soboty jen dvakrát denně. Libuju si v tom a nic mi nechybí. Ale čekal mě návrat hladovců a nebylo jisté, jak to s mým postěním dopadne. Přeci jen budu muset vařit, bude to vonět a vím, jak to dobře chutná. Samozřejmě jsem je chtěla potěšit, takže, jak jsem si předsevzala, udělala jsem pro ně bábovku. Vyrobila jsem něco jako perník z polenty a rýže, polila karobovou čokoládou a posypala kokosem. Fotku dám časem i s receptem, vypadá to božsky. Jen nevím, jak to chutná, protože se dál držím a neochutnala jsem ani těsto, ani polevu.  Rodina dala jednoznačně pozitivní reference. Markétka chtěla nasadit svíčku a že si s tak krásným dortem rovnou oslaví narozeniny :-) Kája tleskala ručičkama, že máme dezert. Chutnalo jim i všechno ostatní, co jsem uvařila. A já poctivě jsem ani lžičku neolízla,  protože jsem si tu úžasnou lehkost nechtěla pokazit.

A protože dnes je úplněk, od rána jen piju a nic mi nechybí. A to jsem pěkně v zápřahu. Vaření, úklid, holky, procházka (no jo, už zase pomalu a ještě s komentáři “Já ci pít, já mám had. Mě bolí nožičky už. Ci do auta.”), úklid nádobí a věcí, co přivezly…Zkrátka žádné povalování na gauči.

Jo a pěkně se čistím. Zajímavé je, jak z člověka i při takové mini stravě pořád něco odchází. Moc dobře to znám, protože jsem se dříve trápila pravidelnými hydrocolony (to je takový echt výkonný klystýr, kde vidíte, co z vás odchází) v rámci své snahy nějak se vypucovat, zhubnout a být zdravá. Před a během návštěv těchto výplachů se jedlo také takto zlehka a střídmě, přesto člověk chodil na velkou a objem neubýval. Spíš se měnila barva a složení a jeden se děsil, co si v břiše nosí. Takže jsem zvyklá, ale je to zajímavé. No nechci vás zatěžovat detaily :-) Jeden by si řekl, že když dobře jí, nemá co pucovat. Ale souhlasím s tím, co někde někdo řekl: “Jíst zdravě je jako povrchový úklid, průběžně se to nezhoršuje, ale přeci jen se něco zanáší. Postit se, znamená udělat hloubkový úklid a připravit tělo na další sezónu.” Připadám jako auto, které dali do servisu a ještě objednali i vnitřní a vnější mytí. Až vylezu ven, budu se krásně blýskat a vonět čistotou :-) Však holky, co se hlásí do jarní očisty, budou moci napsat svoje pocity, až to ve středu rozjedeme. Už se nemůžu dočkat.

Hladovka nehladovka, vařím svým miláčkům a chystám jim dobroty na akci, nakupuji a vůbec netrpím. Ale toho bretariána zatím odkládám. Pořád ještě mě jídlo moc baví. Nevadí mi ho nejíst, ale že už bych vůbec nevařila??? To by mi asi časem chybělo stejně jako ta moje uvřískaná banda, která se mi domů vrátila plná dojmů a s dárečky :-)