Pro rodinu už vařím jen jedno jídlo (Hana 48 let)

Hanka nám napsala: “Vždycky jsem všechno dělala strašně na sílu. Až časem jsem zjistila, že tohle nefunguje a že sliby, byť sama sobě, že tohle už nikdy a od teď to bude všechno jinak, nadělají víc škody než užitku. Protože je blbost si myslet, že když celý život miluju sladkosti, tak je přestanu jíst ze dne na den a už se k nim nikdy nevrátím. Já vím, že takoví borci jsou, ale já k nim prostě nepatřím.”

Jím tak, aby mi bylo dobře

Nadváhu jsem měla vždycky, ráda bych něco shodila, ale už to tolik neřeším. Jím tak, aby mi bylo dobře, snažím se víc hýbat, aspoň dlouhé procházky se psem, občas vystoupím dřív z tramvaje a jdu pár zastávek pěšky. Ale všechno to závisí na čase. Pracuju na částečný úvazek jako účetní a ještě k tomu pracuju z domova jako OSVČ a taky docházím do firem. Čili jsou v roce období (viz daňový kalendář), kdy jsem ráda, že žiju a nemám čas řešit jídlo. Pak jsem ráda za to, že mi manžel uvaří a v tu chvíli vůbec neřeším, že je to smažený sýr. Až když je po uzávěrkách, mám víc času přemýšlet o jídle, tak vařím zase já a po svém. Taky už vím, že pokud vařím zdravě, není dobré říkat dětem ani manželovi, z čeho je to jídlo připravené, protože oni by to pak odmítali jen z principu.

Střídáme se

Už mockrát jsem zkoušela změnit jídelníček, jen u sebe, ale zato radikálně :-). A výsledek? Byl žalostný. Ráda vařím a dělá mi radost, když se sejdeme u společného jídla. Nikdy jsem nebyla taková hrdinka, abych si ten svůj jídelníček trvale udržela, protože jsem se vždycky vrátila. Neuměla jsem si vychutnat čočku se zeleninou, když pro zbytek rodiny jsem dělala řízky a bramborový salát.

Teď jsem to vzala z jiné strany. Prostě to střídáme a vařím jen jedno jídlo. Já jím s rodinou a pak zase oni se mnou. Netlačím, řekla jsem jim, že chápu, že na to „moje“ jídlo nejsou zvyklí, ale že chci, aby poznávali nové věci a že když jim něco opravdu chutnat nebude, už to pro ně vařit nebudu. Zatím jsme do této kategorie zařadili jenom bulgur, to fakt prskali. Když jsem jim uvařila adzuki fazolky s kořenovou zeleninou, zjemněné sojovou smetanou a byly vylízané talíře :-).

I když vařím maso, přidávám zeleninu a střídám přílohy, ale musím opatrně, protože dcera má Aspergerův syndrom a změny fakt nemá ráda. Když máme večeři typu „chleba s něčím“, já mám moskevský chleba s nějakou luštěninovou pomazánkou a děti s manželem si klidně dají bagety se salámem. Jen když udělám něco nového, tak chci, aby to ochutnali. Chutná? Super. Nechutná, nevadí… Největší překvapení byla cuketová pomazánka(vegan), kterou teď chtějí všichni, i když první reakce byla co-to-je? A moc všichni chválili vaše řepové karbanátky!

Na Vánoce peču jen to, co mi nechutná

Vánoční cukroví jsem vyřešila tak, že to, co chutná mě, tak nedělám. Vždycky jsem milovala takové to krémem slepované cukroví a čím víc čokoládové, tím líp, ale nikdo jiný to moc nejedl, čili jsem to vlastně snědla sama. Teď peču linecké, perníčky, úlky a jablečný štrůdl. Ne, že bych to vůbec nejedla, ale tak moc mi to zase nechutná, stačí mi pár kousků. Zbytku rodiny to chutná moc, takže na Silvestra už většinou dojíme poslední talířek cukroví a je po pokušení.