Element ohně – láska, vášeň a mládí
V pětičlenném orientálním systému elementů patří ohni druhé místo, v koloběhu roku přibližně odpovídající létu. Je to období charakteristické horkem, dusnem a všelijakými vášněmi. Oheň (všeslovanské slovo příbuzné s latinským ignis) se mnohokrát objevuje ve frazeologii a vždy je spojován s intenzivním prožitkem nebo projevem citu (oheň lásky, oheň v očích, v srdci, ohnivý řečník atp., o ohni v jazyce viz i samostatný článek). Všechny tyto ohnivé představy odpovídají energetické podstatě tohoto živlu – kombinuje v sobě jangový žár, bez nějž by nebylo ani řečnického zápalu, ani zrychleného srdečního rytmu, s jinovou expanzí, extrovertností a směřováním vzhůru a do prostoru. Takto se chovají plameny, takto se chová i mnohý zamilovaný.
Proto také tomuto ročnímu období odpovídá životní fáze mládí. Člověk oplývá energií, usiluje o přeměnu okolního světa, potýká se se svým egem a v jednom kuse se do někoho zamilovává. Touží po cestování, rychlost a tisíce překonaných kilometrů ho však nevyčerpávají, nýbrž pudí k ještě větším dálkám a výkonům. V tomto věku vrcholí kariéra většiny vrcholových sportovců – těch, kteří vsadili vše na jednu kartu maximálního fyzického výkonu bez ohledu na následky. Je to věk atletiky, sprintu, skoků a boxu, zatímco teprve později, v elementu země, přichází věk vytrvalosti. To je také důvodem, proč se na frontu hodí mladíci od 18 do 25 let, v nichž zkušený důstojník dokáže vyburcovat ohnivou lásku k vlasti i nenávist k nepříteli, ale za strategické nitky tahají starší ze štábů, přináležející věkem už spíše k elementu země.
Světovou stranou ohně je jih. Tam nejvíce pálí slunce, tam se rodí lidé s ohnivou povahou. Nejbujařejší muzika pochází právě z jižních zemí – v Evropě je to např. španělské flamenco, cikánské rytmy, řecké buzuki, ryčná dechovka z Rumunska, Srbska či Moldávie, nemluvě už o afrických bubnových virválech – tím vším si dotyčné národy a kmeny ventilují nastřádaný jang, jímž je zásobuje okolní prostředí.
Element ohně v přírodě
Příroda v oblastech s převládajícím ohněm se výrazně liší podle toho, zda se v ní vyskytuje také dostatek vody, nebo ne. Místa, kde oheň vládne „hegemonicky“, tedy jako samovládce, vzniká poušť a vegetace je nečetná, schopná skvěle hospodařit s vodou (chrání si ji např. kožovitými listy jako sukulenty nebo pevnou bodlinatou kůrou jako kaktusy). Je-li voda k dispozici, pak v kombinaci s žárem slunce vytváří naopak přírodu nejbujnější. Vegetace horkých jangových krajů je typicky:
- vysoká – stromy tropických deštných pralesů patří mezi nejvyšší na světě;
- rychle rostoucí – bambus a jiné traviny, liány, byliny i stromy mají i několikametrové přírůstky za jediný rok;
- dužnatá – značné množství absorbované vody vytváří charakteristické tvary např. tzv. lahvových stromů, tlusté dužnaté listy a vodnaté plody;
- pružná a lehká – to není zdaleka pravidlem, neboť z tropických lesů pocházejí i tvrdé dřeviny jako ebonit či mahagon, ale právě zde také rostou materiály jako balza nebo již zmíněný bambus, lehké, pórovité či duté rostliny, s jakými se ve studených krajích nesetkáme.
Strava v oblastech s nadvládou ohně
Jižanská strava evropská, africká či třeba tichomořská logicky oplývá jinovými potravinami, kterým se v elementu ohně velmi daří. Tropické ovoce s velkými plody a spoustou šťávy, šťavnaté druhy zeleniny, dužnaté, tykvovité a hlízové plody, největší druhy ořechů rostoucí na nebesky vysokých stromech (kokos, melindjo, para ořechy) – to všechno tvoří přirozený jídelníček oblastí s nadvládou ohně, a bohužel pro ostatní podnebná pásma, také značnou část jejich vývozu do (zpravidla bohatších) severních zemí. Pravidelná konzumace této stravy však není základem pro nejsilnější konstituci, a to ani tam, kde dozrává. Národy všech možných tichomořských „rájů“ rozhodně nejsou šampióny v dlouhověkosti, nicméně život si dokážou pěkně v uvolnění a bez velkého pracovního nasazení užít. Desítky generací na jinové stravě se u těchto etnik projevují kromě výše zmíněných fyziognomických rysů také nápadně zvětšenými rty, které jsou znakem silně jinové konstituce jejich trávicího ústrojí (hlavně žaludku a střev).
Orgány elementu oheň
Pro bouřlivé období pod nadvládou ohně je ale především nutné, aby na plné obrátky pracovalo srdce. Proto je – spolu se svým párovým orgánem tenkým střevem – dominantním orgánem léta a mládí. V čínské terminologii je srdce hutné (cang) a střevo duté (fu). Jestliže tento orgánový komplex zdravě funguje, výsledkem je základní „ohnivá“ emoce – radost a s ní spojený smích a bezstarostnost. Je-li však ohně mnoho, orgány jsou přetížené a příjemné veselí se převáží do vřeštění, bezdůvodné „vysmátosti” a do „radosti až do rána“, kterou pak snadno střídají emoce právě opačné – smutek, zaraženost a nejistota. Stejně jako u všech elementů, také orgány ohně je nejlepší udržovat v rovnovážném středu, kdy nás dostávají do příjemné nálady v mezích zákona vesmíru.
Autor Honza Jícha, redakčně upraveno
PS: Pořád tu něco čtete? Pojďte vařit!
🌷 Jaro je tu - nový začátek. Pojďte kuchtit 🍲 skvělá a svěží rostlinná jídla 🌱, pochutnat si, pročistit si tělo a zlepšit náladu v prima partě 🤗. Naskočte s námi na 8 týdenní Jarní očistu. Jsme s vámi živě, pomůžeme a podpoříme! ❤
Buďte první, kdo napíše komentář