Sója ano nebo ne? » Jíme Jinak

Sója ano nebo ne?

Autor , Rubrika Strava dětí, Suroviny - Luštěniny, 05.06.2012

Štítky:, ,

Často se nás ptáte, zda sóju doporučujeme, zda ji mohou děti apod. Přicházejí dokonce i někteří z vás na naše kurzy s tím, že máte sóju přímo zakázanou od lékaře (obvykle za tím stojí problémy se štítnou žlázou).  Je na čase si říct, jak to tedy s tou sójou, sojovým masem, tofu, tempehem a dalšími produkty je.

První půlka pravdy

Jako skoro se vším ve výživě, jsou to určité pravdy a částečná tvrzení, která nás matou. Pravda je, že sója je luštěnina. Pravda je, že, její velkou výhodou je její vysoký obsah bílkovin s takřka kompletními aminokyselinami. Takže by se mohlo snadno zdát, že sójou hravě nahradíme maso.  Ale pozor, pravdou také je, že sója je těžce stravitelná a že obsahuje určité látky, které pro náš organismus spíše zátěží. Takže jak to tedy je? Časopisy a média vůbec nás většinou zásobují jen první půlkou pravdy. Většinou po přečtení faktů a „vědeckých“ rozborů nevíme, na čem tedy jsme.

Druhá půlka pravdy

Protože sója není zrovna lokální potravinou, nevíme, jak se k ní chovat, jak ji zpracovat, nemáme v tom tradici. Díky tomu jsme jednu dobu jako národ snadno podlehli vlně sojových granulátů, plátků a kousků, které jsme někdy po revoluci doma začali prezentovat jako zdravější formu masa.  Nikdo nám ovšem neřekl, že takhle to původní strávníci sóji vůbec nedělají a že to je nestravitelná hmota bez valného užitku.

V Asii se sója upravuje a zpracovává, běžně se nejedli boby jako luštěnina, natož sojové maso či sojová mouka, kterou se dnes zahušťuje kdeco. Stovky let ji zpracovávali tak, aby maximálně využili to dobré z ní  a minimalizovali to špatné. Tradiční výrobky ze sóji jsou proto poctivá sojová omáčka, miso pasta, tofu, tempeh nebo natto.  Pomocí fermentace, různého nakládání a zrání vznikají velmi výživné, energeticky vyrovnané a lehce stravitelné produkty, které jsou bohaté na takřka kompletní bílkovinu a mnoho dalších užitečných látek.  Tempeh je například vydatným zdrojem B12, natto zase obsahuje bacillus subtilis, který nám dělá dobře na střevní mikroflóru. Nemusíte pak řešit žádné kapsle s laktobacilem či pochybné jogurty s podezřele dlouhou životností. Sója navíc obsahuje lecitin, který blahodárně působí na náš nervový systém a činnost mozku.

Není sojový výrobek jako sojový výrobek

Taková poctivá sojová omáčka shoyou nebo tamari zraje 18-24 měsíců, použitá sůl při její výrobě se naváže a zapracuje, proto nám nikterak neškodí a ve výsledku dostáváme do rukou v podstatě lék. Určitě ji ale nesrovnávejte s běžně dostupnými konvenčními, a tedy i velmi chemickými, sojovkami z obchodu. To jsou rychlokvašky plné soli, obvykle i éček. O nějakých živých enzymech a jiných výhodách těch tradičních sojových omáček nelze u těch běžných z obchodu vůbec ani uvažovat.

A co ty fytoestrogeny?

Strašák minulého roku v oblasti výživy se nazýval fytoestrogeny a byl dáván do souvislosti právě se sójou. Skoro to vypadalo jako nějaká antikampaň na sojové výrobky. Protože jsem v médiích léta pracovala, vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby za tím skutečně stál mlékárenský průmysl či masná výroba. Ona se vzmáhající zdravá výživa docela nehodí do krámu těm klasickým komerčním výrobcům. A tak se udělá jeden výzkum, vytáhne se nějaká zajímavá látka, napíše se o ní pár věcí a média už si to předávají. A dokonce i lékaři. A protože mají rádi prevenci, preventivně vám sóju nedoporučí. A zprávy se šíří a lidé panikaří. No, nechci být paranoidní, ale vím, jak to chodí. 

Nicméně, jak to tedy je s těmi fytoestrogeny? Sója je opravdu obsahuje, stejně jako třeba olejnatá semínka (slunečníce, len, sezam nebo dýně). A je to její velká přednost. Fytoestrogeny jsou bohužel trošku zavádějící název a snadno může člověka přesvědčit, že se jedná o hormon. Velmi lehko pak uvěříte tomu, když se někde píše, že to u dětí urychluje nebo zpomaluje pohlavní vývoj, a že lidé s nemocnou štítnou žlázou nemohou nic, co má se sójou něco společného. Nemá cenu rozepisovat se do podrobností, lékařky ani chemičky z nás stejně nebudou. Dáme na zkušenosti starších a v této oblasti výživy zkušenějších a přetlumočíme vám jejich názor. MUDr. Strnadelová např. píše, že fytoestrogeny mají tu vynikající vlastnost, že harmonizují hormonální funkce v těle zcela přirozeně a to jak u mužů, tak u žen. Nejedná se však o hormon, ale přirozenou složku některých rostlin, jako je sója nebo již zmiňovaná olejnatá semena. Podle všech nám dostupných informací jsou fytoestrogeny důležité i pro děti právě pro správný vývoj pohlavních orgánů. Nemusíte je kvůli tomu cpát denně sójou, ale olejnatá semena vám zřejmě doporučí každý alespoň trochu znalý výživář.

Na téma fytoestrogeny vzniklo mnoho a mnoho materiálů, výzkumů, testů a není naším cílem je zde všechny tlumočit natož vyhodnotit. Navíc si pěkně protiřečí, jak už to bývá. Vycházíme tedy z praxe zkušených, kteří s tradičními sojovými výrobky nemají problém. Vídáme lidi, kteří sóju nesměli kvůli štítné žláze a po přechodu na tento stravovací systém jednak neměli problém se štítnou žlázou, jednak naopak během léčby zařadili sojové výrobky do jídla. Věříme tomu, že když asijské ženy nemají potíže s menopauzou nebo osteoporózou, bude to tím, že mléčné výrobky u nich tolik nefrčí, ale tradiční fermentované sojové výrobky ve velkém.  

Co tedy jíst a co ne

Ideální luštěniny jsou lokální hrách, fazole, čočka. Jejich barev, velikostí a druhů je takřka nepřeberně. Jídelníček můžete bez obav obohatit o cizrnu (římský hrách) nebo fazolky mungo. Sóji není třeba se bát, jen je potřeba sáhnou po tradičních výrobcích. Doporučujeme proto do jídelníčku občas zařadit již zmiňované tofu, tempeh, natto, miso pastu, sojovou omáčku shoyou nebo tamari.  První tři zmiňované používáme cca 1x týdně a můžeme brát ohled i na počasí (tofu více v létě, protože má ochlazující účinky). Jsou velmi chutné, obohatí vám jídelníček i co do konzistence a možností úprav. Jsou to chlazené polotovary, které jsou hned po ruce, oproti klasickým tvrdým luštěninám je nemusíte namáčet a vařit. Ale určitě není na místě je jíst každý den. Všeho moc škodí a to platí i v tomto případě. Miso pastu a sojovou omáčku můžete používat prakticky denně v kuchyni jako koření a dochucovadlo. Výhodou je, že jsou plné enzymů, které jinak v české stravě posledních pár desítek let chybí. Co naše babičky denně pokryly hromadou zkonzumovaného kvašeného zelí a kvásku, to my horko těžko doženeme uměle vyrobenými jogurty. Takže nám pomoc mohou poskytnout právě tyto výrobky. Komu se to nelíbí, ať nakládá zeleninu, živí doma kvásek, a pak nemusí pro enznymy a další látky až do asijské kuchyně. 

Naopak doporučit nemůžeme sojové maso, sojová mléka (už vůbec ne ta sušená), sojovou mouku (ani výrobky, kde se používá). Zrovna tak do denního jídelníčku není vhodné dát sojový jogurt a sojové kdeco místo klasického mléčného. Sojové „mléčné“ výrobky jsou dobré pro začátečníka, který si odvyká svou mléčnou závislost. Je to řešení při cestování, občasném zpestření jídelníčku apod. Ale dát si denně ke snídani sojový jogurt, v práci kafe se sojovým mlékem, k obědu jídlo se sojovým masem, to vám určitě nebudeme schvalovat. 

Sója, kde ji možná nečekáte

Za humorné můžeme považovat dotazy některých našich bližních právě na sóju, hlášky na téma, že je na to kdekdo alergický a že to asi moc zdravé nebude. Když se jim pak kouknete na složení některých sladkostí, paštiky a párků, které baští rádi a ve velkém, najdete tam větší než malé množství sojové mouky.

Děti

Tofu je vhodné dávat dětem až od 1 roku, raději v létě. Tempeh, miso pastu a sojovou omáčku ke konci druhého roku. Pokud dítě kojíme a držíme se zásad zdravé výživy, není kam spěchat. Naopak, pokud dítko dostává odmala mléčné výrobky, maso, uzeniny apod., není třeba se bát sójových výrobků, ty rozhodně nejsou „horší“, ba naopak.  Dětem dáváme samozřejmě přednostně tofu a tempeh ve formě natural, uzené necháváme pro věk okolo 3 let a to příležitostně.

Suma sumárum

Sóji se netřeba bát. Používejte tradiční výrobky s rozumem a s chutí, budete mít pestřejší jídelníček, při vaření a konzumaci nebude nuda. Navíc si doplníte mnoho cenných látek, které se jinak poměrně obtížně doplňují. Můžete si občas dopřát sojový jogurt, smetanu nebo si ve vegetariánské restauraci pochutnat na dobře upraveném sojovém mase.  Ale mějte na paměti, že moderní průmyslově zpracované sojové výrobky nejsou to, co chceme konzumovat často a ve velkém. Ono stačí číst etikety a uvidíte sami, že je lepší koupit si miso pastu a tofu než sojový jogurt či sušené sojové mléko.

 

 

  • Seriál ZDARMA: Jak na jaro

    Jak se vyhnout jarní únavě a kilům navíc.
    Stáhněte si nový seriál na jaro a zjistěte

    • Klíčové souvislosti pro biologické jaro
    • Jaký by měl být ideální jarní režim
    • Získejte postní jarní jídelníček k pročištění těla
    • Nákupní seznam k jídelníčku
    • Video, jak se vyhnout jarní únavě a kilům navíc
    Přihlaste se o seriál právě teď.

    Stáhnout zdarma
  • Neuvěřitelných 145 komentářů. Jak to vidíte Vy? Napište.

    Kateřina

    Dobrý den, děkuji za všechny informace a dokumenty, které tu pro nás uveřejňujete a připravujete. Čtu Vaše stránky pravidelně a inspiruji se Vašimi recepty, které mi moc chutnají.

    Mám teď bohužel problém s tištěním dokumentů z jarní očisty. Zkouším různé prohlížeče a bohužel to nepomohlo. Jsem jediná, nebo má někdo stejnou či podobnou zkušenost? 🙂

    Děkuji.

    Katka

    Dobrý den, díky za zajímavý článek. Uvedla jste, že není vhodné pít denně sojové mléko či jíst sojový jogurt. Měla jste na mysli kupované výrobky? Protože mám za to, že když si doma udělám sojové mléko či jogurt, není to přece nic nezdravého, naopak vím, co jsem při výrobě použila. Díky za Váš názor.

    Ani domaci sojove mleko bych osobne nepouzivala denne. Jde take o energeticke pusobeni potravin, je to porad koncentrat nevarene suroviny atd.

    Dobrý den, Chtěla bych se zeptat, zda denní konzumace sojového jogurtu (ač různých značek) už je nevhodná? Dost ulítám na standardních bílých jogurtech, tak jsem si chtěla trochu „odlehčit“ od čistě mléčných produktů. Předem děkuji za odpověď. 🙂

    Bohužel je, je to opět polotovar a je průmyslově zpracovaný.

    jana.kunft

    Tak koukam, ze doporucujete jist tofu, tempeh, natto jen 1x tydne. Toho tedy urcite snim vic. A mozna hloupa otazka, ale beru to spravne tak, ze tim myslite JEDEN z techto tri, jednou tydne? Kdyz jsem jedina, kdo ji v rodina jinak, je docela problem otevrit balicek and nesnist vic nez porci tydne, protoze balicek mam tak na 3-4 porce.

    Přesně tak, Jani, jednou týdně od každého a když to bude víc nic se neděje. Jde nám v principu o to, aby to nedopadlo tak, že si někdo bude myslet, že když místo masa bude jíst denně tofu, že bude děsně zdraví. Je potřeba primárně jíst luštěniny jako hrách, fazole a čočku. Jíst víc tofu nebo tempehu či natta není problém, zvlášť pokud kupujete v bio kvalitě. Ale nechceme, aby se jedlo JENOM toto 🙂 Jinak tip na skladování načatého tofu je dát ho do misky s vodou a nechat ponořené zavřené v lednici.

    jana.kunft

    Dekuji, a ktere typy tofu takhle skladujete (mekke, tvrde, uzene, ochucene?), a jak dlouho se to da? Jinak jsem si pred touto poznamkou ani neuvedomila, kolik techto vyrobku vlastne jim.

    Koupila jsem si nato a nemám žáden recept k jeho přípravě. Máte někdo?
    Děkuji.

    Rozšlehat v misce se sojovkou a čerstvou pažtkou nebo jarní cibulkou. Mňam. Nebo přidat do karbanátků apd.

    jana.kunft

    Nebo lzicku do ranni miso polevky

    jana.kunft

    Jeste me napada, ze D. Luzna ma v knizce (MB nedelni vareni) recept na plnenou paprku, a je to plnene nejakym zrnim, do ktereho je zamichane natto (asi kroupy). Me se nechtelo delat s paprikou, tak jsem udelala jen to zrni s nattem. Byla tam myslim i horcice.

    Dobrý den,
    podle Vašeho článku je tedy lepší dávat do omáček ovesnou smetanu než sojovou? A co si mám dávat místo mléka do kávy-zatím používám sojový nápoj sušený :(…
    A sojové maso jednou týdně upravené ve vegetariánské restauraci je tedy v pořádku?
    Děkuji

    Dobrý den, z Vašich stránek a komentářů čerpám opravdu mnoho užitečných informaci a děkuji Vám za to, jste skvělé 🙂 a je skvělé se mít od koho učit 🙂
    Jinak měla bych dotaz na Tempeh a Natto…vyčetla jsem z jiných stránek toto:

    Třeba u mnoha ortodoxních makrobiotiků je časté přemnožení nežádoucích kvasinek v těle jen proto, že používají ve velké míře fermentované sojové výrobky, které si vyrábějí pomocí kvasinky rodu aspergilus – například Tempeh, Natto. Houby tohoto rodu navíc produkují velmi jedovatý aflatoxin, patřící mezi rakovinotvorné látky nejhorší kategorie.

    Co na to říkáte?

    Že nic se nemá přehánět 🙂 Ale konkrétně – znám jen asi dva lidi, co si vyrábějí tempeh doma – já a Ota Reis 🙂 Pro mě byl tempeh a natto v jídelníčku nový, jím je občas a problémy s kvasinkami mi naopak po destíkách let trápení odezněly. Takže hlásím „U mě dobrý“. Nebála bych se hub a aflatoxinu v těchto pokrmech, bála bych se jich v konvenční stravě, kde je lidi konzumují denně a vůbec to nevědí.

    Sóje se prakticky vyhýbáme, občas sojová smetana. I mléko dávám dceři raději rýžové nebo ovesné. Možná paradoxně teď bude znít, že mám větší averzi k nefermentované soje než k jogurtu. Ten bílý si občas prostě dám a dávala jsem ho i dceři. Pak dcera chytila kampylobakteriální infekci (drůbeží u babičky…) a dva měsíce nesměla mléčné výrobky. Po dvou měsících dostala oblíbený bílý jogurt a vyzvracela ho, což udělala od té doby pokaždé. Inu, tělo si to evidentně nežádá a tak jí ho už nedávám (sojový by jedla, ale to je finančně neúnosné). Nikdy bych tomu nevěřila…

    Ad „Tempeh je například vydatným zdrojem B12“
    Sice pisete, ze si kritici soji casto protireci, ale vy pisete vylozene lzi. Tempeh obcas obsahuje male mnozstvi B12 (diky pritomnosti hub rodu rhizopus), ale absolutne se na to neda spolehnout. V zadnem pripade nejde o spolehlivy zdroj B12, vzdyt se to pise i na vetsine veganskych webu.
    Asijske narody rozhodne nejedly soju ve velkem mnozstvi, ale uz vam nebudu kazit „clanek, ze ktereho cisi rozum a ne jednostrannost“ 🙂

    Nevím, zda jste četl výzkumy, které se dělaly v certifikované laboratoři právě na tempehu a výskutu B12. Díky nim víme, zda má srovnatelnou hodnotu s masem či nikoli, co do obsahu B12. Víme, za jakých okolností se množství zvyšuje a zda ho tepelná úprava ničí. Mrkněte do klubu, je tam materiálů na toto téma víc. Nemáme nejmení důvod psát vyloženě lži, ani jiné nevyloženě lži. Můžeme mít jiný názor nebo zkušenost než obvykle lidé mají, o tom je koneckonců asi celý tenhle web 🙂

    Dobrý den, vařím si pravidelně sojové kostky 50g na den si rozložím k obědu a večeři, abych nemusela vařit 2 jídla. Je to vážně tak škodlivé a jak dlouho to můj žaludek tráví. Děkuji Silva

    Sójové maso je extrudát a ty jsou pro naše trávení nepřirozené a navíc hodně vysušující. Já bych osobně sójové maso jedla jen velmi výjimečně, určitě ne pravidelně. Místo něj můžete použít tempeh nebo tofu.

    Taky moc děkuji za pěkný článek, ze kterého čiší zdravý rozum a ne jednostranost. Přes deset let jsem vegetarián s nyní se začínám na základě několika videí a argumentů v nich přiklánět k veganství. Ale zároveň běhám a posiluju a tak taky patřím k „honičům“ bílkovin a začal jsem jíst soju skoro každý den (hlavně tofu). Ale také často vařím luštěniny, quinou (makrobiotikou se neřídím:), kuskus a další. Teď díky vám vím, jak to je s těmi jednotlivými výrobky ze sóji a hlavně s fytoestrogeny. Ty mi vrtaly hlavou už dlouho a dostal jsem se až ke studiím o vlivu jejich konzumace na plodnost u myší, krys a o vlivu na rakovinu prostaty. Ale studii o vlivu na produkci testosteronu jsem žádnou nenašel.

    Takže repertoár v menze se mi zase o něco snížil. 🙁
    🙂

    Ještě jednou díky!

    Tak Davidův příspěvek mi jde jako na zavolanou – zrovna řeším, jestli když sportuji a jsem prakticky veganka a luštěniny jím jen v poledne, sem tam k tomu nějaký ten sójový jogurt, tak jestli těch bílkovin mám dost, nebo je potřeba nějakým způsobem přidat. Zvlášť když bych chtěla tu tvorbu svalů lehce podpořit…

    Bílkovin máme nadbytek všichni a není to tak, že když jíme víc bílkovin, rostou víc svaly. Naše svaly se tvoří z aminokyselin a to jsou prvky, které najdete ve všech potravinách včetně těch esenciálních. Navíc nadbytek bílkovin velmi zatěžuje jak trávící orgány, tak ledviny. Bílkoviny kromě luštěnin obsahují také ve značné míře obiloviny, hodně jich mají semínka, ořechy a mandle, takže není to jen o luštěninách.

    Heli, nevím, zda rozumím tvé odpovědi. Bílkoviny se přeci skládají z aminokyselin. Volné aminokyseliny v přirozených potravinách vyskytují jen zřídka.
    Určitě souhlasím, že většina populace má nadbytek bílkovin, vzhledem k vysoké konzumace masa, sýrů apod. Nicméně u lidí, kteří jedí jen rostlinnou stravu je nedostatek bílkovin reálným rizikem. Ne u každého a ne vždy, ale riziko tam je vyšší. Někomu může vyhovovat méně bílkovin přechodně nebo i trvale, to je individuální. Ale nějaká spodní daná hranice je dána (0,8-1 g / kg hmotnosti). Pokud někdo bude striktně dodržovat denně max 2 lžíce vařené luštěniny a 1 lžíci ořechů, tak je to riziko v delším horizontu i docela velké. Nezlob se, prosím.

    Zdeni, u nemocných, slabých a podvyživených se musí ubrat nebo přidat některé složky potravy, ale to je trochu nad rámec těchto stránek. Takový člověk patří do péče celostního lékaře. Standardně jsou lidi v nadbytku. Navíc ony doporučené denní dávky jsou silně nadhodnoceny. Je potřeba se zamyslet kdo, jak a podle čeho je určil. Mám čerstvou zkušnost z nemocnice, kde jsem byla s dcerou kvůli úrazu. Jedli jsme tam po našem, tedy žádné živočišné bílkoviny. Jen obilí, luštěniny, semínka a zelenina. Tam všude aminokysliny dostupné jsou a tělo si z nich snadno složí vlastní bílkovinu. Dietní sestra na nás naběhla, že dítě bude mít málo bílkovin a že je potřebuje kvůli hojení. Musela jsem psát, co vypije a sní, kolik kdy a tak. Za tři dny přišla s vedoucí a s úsměvem ohlásit, že nám to přepočítali a že naše dcera je na tom, co se bílkovin týče, lépe než děti, které tam měly maso a mléčné výrobky denně. Kdo se bojí, ať si dá víc luštěnin, víc semínek nebo i to maso. ČAsem se mu tělo vyčistí a sám pozná, kolik je jeho míra, co je mu přijemné. My jsme zpočátku také jedli luštěnin víc, protože nám ohromně chutnali a nemohli jsme se jich nabažit. Teď už poznám, že nadbytek není příjemný a hodně je ředím zeleninou. Každý si musí časem najít způsob, jak poznat, co je pro něj dobré. Jsme individuality a tabulky na nás nemusejí vůbec pasovat.

    Tak to je skvělý s tím přepočtem jak jsi doběhla tu dietní sestru a že to vůbec dokázala přiznat. Jen by mě zajímalo jak jsi to zvládla jíst v nemocnici po našem – jídlo nosil v termoskách manžel?

    Davide, bacha na honění těch bílovin – nadbytek (a sport neomlouvá, tvrdí se nám, že potřebujeme hodně, ale i při velké zátěži není potřeba o mnoho víc) skutečně vážně škodí. Ve hře jsou nebezpečné choroby jako cukrovka, rakovina a tak. Co se týká tofu, není to zrovna zimní a mužská potraviny. Dejte se raději na fazole, čočku, hrách, cizrnu apod.

    Evi, naprosto s tebou souhlasím. S nadhodnocenými dávkami i s individuálními rozdíly. Jenže to je to, člověk nemusí být nemocný nebo podvyživený, aby tu potřebu, třeba bílkovin, měl vyšší. Už jsem poznala dost lidí, kteří po období standardní „MB“, která jim hodně pomohla, dala a chutnala, museli udělat malé změny třeba právě ve smyslu více bílkovin a více tuku. Fakt ty 2+1 lžíce mohou být pro hodně lidí málo. Pravda, že i lžíce je relativní míra 😉
    V čem nemám jasno, je současný vzestup paleo, low-carb, specific-carb, no-grain…. A právě trend zvyšovat bílkoviny třeba na 20 a více %, 2g a více / kg tělesné hmotnosti. Je mi to prosti srsti, ale nejsem schopna popřít zkušenosti tolika lidí a vědeckých studií. Nemáš nápad?

    Dobrý den, mám v tom trochu zmatek… V nákupním seznamu pro začátečníky je uvedeno krabicové nebo sušené sojové mléko a sojová smetana… ? Jaká je tedy ideální náhražka kravského mléka či smetany například do kávy? Předem moc děkuji za odpověď.

    Na začátek je sójová smetana dobrá nahrážka když si odvykáme od mléka a klasické smetany, časem zjistíte, že je moc nepotřebujete. Jinak používáme obilná mléka ze Soyabely. Do kávy jsem nic neobjevila, takže si jednou za čas dám sušenou smetanu a jinak jí piji samotnou.

    a jak je to treba s ovesnym krabicovym mlekem? to bychom si mohli davat do kavy a do vlocek na snidani bez vycitek, nebo je tam taky naky hacek?

    Občas si ho dát můžete, denně určitě ne, je to opět nevhodně zpracovaný, průmyslově upravený výrobek. Lepší je si obilné mléko vyrobit.

    Dobrý den Evo a velice děkuji za zajímavý článek..

    Jsem trochu zaskočen tím mlékem.

    Měl jsem v úmyslu si přát, a někoho přesvědčit, aby mi koupil ten výrobník na rostlinná mléka.

    Dá se s ním vyrobit sójové, mandlové, pohankové, ořechové, rýžové, pšeničné a jinak obilné mléko.

    Myslíte si, že to sójové tedy dělat nemám a ostatní nejsou škodlivá?

    Díky

    kovalda

    Moc děkuji za tento článek. Je toho tolik o čem víme jen půlku a pak tolik, o čem nevíme vůbec. (teda já určitě).
    Mám teď v hlavě pěknej guláš, jak přibývají nové a nové informace :-), ale postupně si to „sedá“ 🙂 Do našeho hustě nezdravýho jídelníčku zařazuji postupně jednotlivé recepty a jsem nadšená. Bez masa se obejdu, to vím, už jsem bez něj byla rok, ale teda o vyváženém stravování jsem teda věděla kulový.
    Využila jsem též klubové slevy a Ježíšek mi přinese obě knihy paní Strnadelové, tak už se mooooc těším 🙂
    Budu se opakovat (a v budoucnu ještě jistě mnohokrát), holky moc díky za tu práci, co tady pro nás všechny děláte. Dáváte nám návod na zdraví, potažmo tedy i na štěstí v přehledné a srozumitelné formě 🙂
    Díky Míša

    Se sójou mám problém. Od malička mi nechutná. V létě jsem zkusila tempeh, ale strašně mi nechutná. Manžel mi ho připravil na cibulce. Jediné co zvládnu, tak je miso a tamari (bezlepkové, mám celiakii). Byla jsem u Mudr. Strnadelové, a ta mi doporučuje fermentované sojové výrobky jíst a nejíst maso. Kojím už 11 měsíců, a byla jsem občas hodně unavená, a hodně jsem zhubla. Hlavně když jsem nejedla maso. Když jím maso, je mi líp a nehubnu tak moc. Už od začátku léta jím „jinak“, ale když kojím, tak bez masa nevydržím.

    Není nutné sóju jíst, stačí miso masta a omáčka a na tempehu to také nestojí. Jezte místo toho luštěniny. Pokud se cítíte bez masa unaveně, tak si ho občas dejte, ale volila bych raději ryby, nebo maso z biofarmy. Ideálně konzumovat jen se zeleninou.

    Dobrý den, nedávno mi byla zjištěna alergie na BKM a snažím se najít alternativy za tvaroh, sýry, mléko, ale jak sama píšete, většina těchto náhražek obsahuje sóju a kvůli snížené činnosti štítné žlázy to s ní nechci přehánět. Proto bych se ráda zeptala na Váš názor na rýžové dezerty? Rýžové mléko již umím připravit doma, pomazánky se snažím vyhledávat především ty na bázi pohanky či zeleniny, jen ty jogurty mi stále trochu chybí. Je svým složením takový rýžový „jogurt“ podobné „zlo“ jako sojový? Děkuji, Eva

    Je dobré to ze sójou nepřehánět a rozhodně není řešení vyměnit mléčné výrobky za sójové. Pokud vám chybí jogurt, tak si občas dejte sójový, nebo rýžový, výborné jsou od Soyadé, ale pořád jsou to polotovary a spíš určené na mlsání, než že by nás dovedly ke zdraví.

    Hmm jak to tak pročítám, asi mám velké štěstí. loni v září mi moje tělo řeklo, tak hele takhle dál ne a nebo máš smolíka a tak se ze mě prakticky ze dne na den stal vegetarián a posléze za cca tři měsíce i vegan a to jsem byl doslova odkojený buřtama, uzeným, salátama…
    Myslel jsem že budu mít šílený absťák jak na maso – buřty, mléko, sýry. Ale kupodivu ten přechod proběhl jako bych jen vyměnil ponožky -naprosto hladce a bez nějakých abstinenčních dramat ve formě sebepřesvědčování či nucení se odvracet od buřtů masa a podobně. Jen samozřejmě byla fáze detoxu, ale to bylo jen somatické. Takže informace hledám stále abych se patřičně vzdělával, jen se tak nějak pozastavuji nad dotazy typu jak nahradím to a to neb bez toho nemůžu být… I já dnes říkám miluji maso, kvalitní párek nebo sýr – třeba dobře uzrálý plísňový, ale když dnes už vím nejen jaký problém to mému tělu způsobuje, ale i díky otevřenému sebevzdělávání i jaký je za tím schovaný etický, a ekologický problém, tak to prostě nekoupím a nejím…. Když hledám alternativu tak ne proto, že bez něčeho nemůžu být, ale proto abych si obohatil jídelníček a tak třeba vlastnoručně vyrobený nápoj z rýže (obecně nesprávně pojmenovaný „rýžové mléko“ mimochodem dělám si i makový nevařený, ten je poměrně dosti alkalický) dělám čistě pro zpeztření či účelnost.
    Všem tady přeji krásný den plný sluníčka – aspoň na duši 🙂

    Moc díky za váš příběh ve zkratce, jsme moc rády, když sem zavítá i nějaký muž a napíše svojí zkušenost. Moc by nás zajímalo jak proběhl váš přechod, co detox a co jak vám tělo dalo najevo, že takhle dál už ne. Pokud by jste se o to chtěl podělit, napište nám prosím na mail. (helenajirsova@gmail.com)

    Víte, onom téměř všechno co jíme je GM. Témeř všechno jsou to plodiny, u kterých člověk vybíral takové spontánně vzniklé GM, které mu vyhovovaly. A kromě nich v nich vznikaly spousty dalších modifikací, o kterých člověk nevěděl. A když spontánní vznik GM nestačil začalo se využívat ozařování, chemická mutageneze a další způsoby GM. A toto všechno nikomu nevadí. Když se ale cíleně a kontrolovaně upraví jedno místo v genomu, je to najednou špatně. Má to logiku?

    A jen pro vaší informaci. Firma Monsato, právě proto, aby se vyhnula potížím se schvalováním GM, tak teď často postupuje tak, že si cílenou genetickou modifikací ověří, že daná změna genů opravdu funguje tak jak si představovali, a pak nasadí celou plejádu prostředků chemické, radiační a dalších způsobů mutageneze a tu modifikaci (a spolu s tím tisíce dalších, o kterých nemají ani páru) vytvoří takto „přirozeně“. A taková plodina už nemusí procházet přísným schvalováním. Opět se ptám: Má to logiku?

    Nikde jsem nenasla zminku o tom, jestli ne/doporucujete jako zdravi prospesne varene sojove boby? Delam z nich uz leta lusteninovou polevku – namocim pres noc boby, povarim 45´, na poslednich 15 pridam zeleninu a zahustim cibulkou a jiskou… Pro nase male vetsinou trochu rozmixuji, protoze cele boby jeste neumi poradne rozkousat.

    Sóju jako takovou nedoporučujeme, viz článek zde: http://www.jimejinak.cz/2012/06/soja-ano-nebo-ne/
    Sója je v podstatě jedovatá rostlina a až opravdu dlouhým varem a ideálně ještě fermentací se z ni stane pro naše zdraví příznivá potravina. Jestli mohu poradit, raději ji dětem takhle krátce vařenou nedávejte, je velmi těžce stravitelná a navíc obsahuje látky, které nám všem jen v uvařeném stavu škodí.

    Dala bych přednost lokálním luštěninám, když už soju, tak vařit déle a tlakovém hrnci, ne příliš často.

    Děkuju za článek, moc … hodně mi pomohl, ale v návaznosti s ním mám ještě otázku : ČÍM nahradit mléko a mléčné výrobky, vč. vajec obecně ? Možná jste i o tom sem už vložily článek ? …. DĚKUJU předem za odpověď ! ♥D ( Dagmar Štroblová )

    Není potřeba tyto potraviny ničím nahrazovat, mléko, mléčné výrobky, ani vejce nepotřebujeme. Pokud je potřebujete nahradit psychicky, tak než si od nich odvyknete, místo smetany jsem používala do kafe sušenou a do omáček sójovou, místo sýra jsem si krájela na tenké plátky uzený tofu sýr. Vejce v receptech vynechávám, nejlepší palačinky jsou stejně jen z mouky, vody a trošky soli.

    Článek je napsán čtivě a informačně přínosně. Jen nerozumím větě „mléko, mléčné výrobky, ani vejce nepotřebujeme“. Dle mého otázka nezní, zda nějakou potravinu, nebo skupinu potravin, potřebujeme či nikoliv, ale zda je pro nás vhodná, nebo nevhodná. A kdy a s čím. Nejde ani tak o „tabulkové hodnoty“ výživnosti. Nějaké výživné látky jsou, snad kromě vlákniny, všude.

    Uvedu příklad. Potřebujeme pivo? Ne. A je pro nás vhodné? Jak kdy, po koláči nikoliv, po guláši ano.

    Jak to tedy je s těmi mléčnými výrobky? Jsou pro nás nevhodné? A kdy?

    Hmmm, tak jsem už už zajásal, že jsem našel kvalitní náhradu za kravské mléko, která mi ještě k tomu chutná a nakoupil jsem sušená sojová mléka.

    Je fakt, že se teprve něco málo přes měsíc stravuju jinak a start k tomu byla nutnost jaterní diety aspoň do příštích jaterních testů. Ale nějak mě začalo bavit se stravovat jinak a přemýšlet o jídle a hlavně to, že už měsíc a půl neznám pocit hladu, těžka po jídle a tak nějak začínám cítit, že je to změna k lepšímu.

    Teď hledám vhodnou náhradu pro mléko, na kterém teda asi fakt mám závislost :-). Tak teď jsem trochu na vážkách. Vrátit se ke kravskému, raději preferovat sojové nebo hledat dál náhražku, která je vhodnější? Většiny věcí se mi dařilo se vzdát, ale to mléko je fakt nějak těžké …

    Určitě se k mléku nevracejte, to by byla cesta zpět. Nechte si zatím sójové mléko, je to menší zlo než kravské, ono časem, až se vaše chutě vyčistí, ho budete potřebovat méně a méně. Když jsem se ze začátku odnaučovala z mléka, hrozně jsem si oblíbila sójovou smetanu Provamel, mají ji i v Albertu v tom zdravém koutku. Vařila jsem z ní všechny smetanové omáčky, krémové polévky, dával jsem si jí do všeho a chutnalo mi to ještě víc, než z klasické smetany. Tenkrát u mě zahořely i tři za týden. Teď už ji otevřu velmi výjimečně asi jen do koprové, nebo svíčkové omáčky a zbytek se mi v lednici často zkazí.
    Jestli na to chcete jít ještě zdravěji, prodávají se v krabicích myslím v DM to mají i ovesná a rýžová mléka, to je zase o krok lepší náhrada, než to sójové sušené.

    Díky, rýžové už je v lednici :-). Nemáte tip ještě na nějakou (ideálně rychlou) na bílkoviny bohatou snídani? Kvůli játrům teď hodně honím bílkoviny. Přes oběd to docela jde, vařím si do práce večer předem – experimentuju různé směsi tofu, ryba, bulgur, kuskus, ve všem hodně zeleniny tam problém není.

    Na snídaně mi ale už trochu dochází dech 🙂 hlavně časově. Doháním to krůtí šunkou (přjde mi lepší než „vypěstované“ kuře) a nízkotučnými lučinami a sýrem, což bych taky rád postupně odboural. Nemáte tip?

    Ufounka

    A co zkusit k snídani kaši s rýžovým mlékem. Je to sladké, nemusí se ani sladit. Možná teď na jaře játra pročistit bylinkami a hlavně je nepřetěžovat.

    A můžu se zeptat proč tolik honíte bílkoviny? Ty naopak játra a ledviny nadměrně zatěžují. Hromadu bílkovin mají mandle, sezam, ale i všechny obiloviny mají určitý podíl bílkovin, já bych snídala kaši se zeleninou s praženými mandlemi a máte bílkovin až až. Šunku fakt ne!!!!!

    No honí bílkoviny, protože jim to vtloukají do hlavy mudři! Malá měla mononukleozu a když si ted vzpomenu čím jsem ji krmila- dietně, tak bych se nejradši zahrabala. V klasické medicíně se totži řeší jeden orgán- jeden problém… neberou se v potaz související orgány. A bílkoviny jsou strašáky všech. Mně se úplně všichni ptají odkud bereme bílkoviny a vápník! Jakoby existovaly jenv mase a mléce a vše ostatní bylo jen jako doplnění chutí. Když oponuju tak na mě dr, vybalí: „A jak víte jaké tam je toho množství?!“ Kdybych nebyla tak naštvaná, tak bych se musela smát. 🙂

    Moje jaterní testy nedopadly moc dobře s diagnozou: přechozená hepatitida A (zvláštní že jsem byl údajně během kampaně v práci očkovaný na A i B – dnes bych se už očkovat nenechal povinné nepovinné).
    S bílkovinama je to někak tak jak říká Aya, i když doktor poradil jen dietu a ať ji nastuduju :-). Cpu do sebe výtažek z ostropestřece a s jídlem se v tom měsíc a půl plácám a hledám co je vlastně v hodný a co není. Nesmažím, nepeču jen vařím. Hlídám si málo tuku a hodně bílkovin. Ale co je potíž, všude samá rada co ano a co ne a jedna dieta odporuje druhé. Ořechy a semínka prý zatěžují, někde dokonce vadí i demínka v jahodách, jinde je propagují… No a tomhle balastu si uvařit a neublížit si se místy zdá docela složitý…

    No holky určitě poradí lépe než já. Já bych ale nehlídala jen játru, ale i střeva, ledviny i slinivku a žlučník. Pokud nepracuje střevo toxiny jdou do játry… pokud nefunguje slinivka to samé… fakt nejde řešit jeden orgán. S těmi olejnatými semeny, mimojiné si říkám, že ne každému sedí to co jinému. Já špatně snáším slunečnicové, dávám si je zřídka. Buď na polévku nebo kaši. Někdy je sypnu do těsta na chleba. Lněná semínka přidávám čas od času do hrnce k rýži nebo ovsu. Nikdo neříká, že musíte denně seozobat hrst toho a toho…
    Prostě pokud máte pestrou stravu teď bych ji postavila na zelenině (tepelně upravené) a obilovinách. I ty luštěniny bych dala třeba jednou tři dny. Tak bych neměla takovou obavu o příjem bílkovin. Už nejste ve vývoji a nepotřebujete tolik bílkovin jako stavebního materiálu… pokud při vaření používáte řasy, umocet, tamari a shoyu, tak bych se fakt nebála nějakého minerálního rozkladu.
    Ten ostropestřec je dobrý. Náš mladej ho sní cca 15 semínek denně. Jsou hořká, musí se řádně rozkousat a pořádně zapít, ale prý jsou účinnější než čaj.
    A vařit se dá pestře i bez tuku. Já zeleninu napařuji, dusím ve vodě, dělám kimpiru na vodě a občas něco upeču v troubě. Teď už naše mládež nemá nějaký akutní problém, tak občas něco i posmažím, ale chuťově jsme vůbec nebyli ochuzení i při přísnější dietě. Díky holkám jsem totiž objevila nové druhy zelenin a obilovin a tak jsme to zvládli.
    Uvidíte co vám ještě poradí Helča s Evou.

    Janina

    Co kokosové mléko? Na tom jsem měla docela závislost já 🙂 Ale jak píše Helča, dejte tomu čas. Jakmile se vyčistí chutě, ani si nevzpomenete. Momentálně se raduju ze skutečnosti, že jsem po pěti měsících (a jednom obzvlášť vydařeném víkendu na Sázavě) přišla na chuť kaši se zeleninou 😀 A taky jsem myslela, že bez sladké kaše prostě nemůžu být 🙂

    No Jani, to je teda pecka! Fakt už snídáš kaši se zeleninou? Kdo nezkusí nevěří! Taky jsem jedla kaše jen na sladko, mně k tomu pomohla zase Morávka, kde byla kaše jen se zeleninou a na sladko jen v neděli a sladká mi od té doby nic neříká.

    Tak k tomu by sme sa tiež radi dopracovali :)Minule som uvarila ako súčasť kompletného taniera jáhlovú kašu a k tomu osmahnutú a podusenú zeleninku a mne to teda chutnalo veľmi.Syn(necelých 5 rokov)sa v tom trochu pohrabal a aby sa nepovedalo tak trošku ochutnal a tým to skončilo.Hlavne som si všimla,že keď upravím zeleninu tak aby bola prirodzene nasládla tak ho vyložene naťahuje a minulý týždeň sa rovno pozvracal.Pritom je na sladké ale zo sladkej zeleninovej chute sa mu dvíha žalúdok.Musím povedať,že ja to mám podobne a aj keď sa k tomu doslova prepracovávam tak niektoré kombinácie sú na mňa ešte tiež na hranici chutnosti :)Inak zeleninu jedol od mala,surovú a kvasenú zje v podstate vždy až na malé výnimky,v polievke občas hľadá čo mu chutná a čo nie.Určite ho nechcem nútiť aby si nevypestoval odpor.

    Janina

    Helčo, fakt jo 🙂 a když stíhám jen polévku, tak si už kaši vůbec nesladím a jím ji jen se semínky 🙂 A po téhle zkušenosti už prostě věřím všemu a zmizely všechny pochybnosti, jestli a jak se to všechno urovná a spraví 🙂 Prostě JJ funguje. Bez výjimky na všechno a vždycky 🙂

    Díky Jani za tvoji zkušenost. Kdo nezažije, neuvěří :-).

    Dobrý den, pracuji v mateřské škole a dětem podáváme sojové jogurty od firmy Ambrosia Hlubočky, paní Duňa Šimáčková. Je tento jogurt výrobek luštěninový nebo mléčný? Děkuji za odpověď. Bednářová

    To opravdu nevím, my sójové jogurty nejíme, ani je nepovažujeme za zdravé. Ale ve složení to musí bát uvedeno, jukněte na obal.

    Dobrý den,
    váš článek mě velmi zaujal a
    nevíte jestli je škodlivy i sojový protein použivaný ve sportu?
    Konkrétně se jedná o tento: http://www.4fitness.cz/vlastni-produkt-p-248/

    Já bych dneska už žádné přípravky a preparáty nebrala, protože jsou to všechno koncentráty, které se v přírodě v této formě nevyskytují a je jedno, zda jsou ze sóji, nebo koncentráty ze zeleniny. Není potřeba jíst navíc další bílkoviny, pokud dodržujete kompletní talíř, máte bílkovin víc než dost. Mimo to právě nadbytek bílkovin může v těle způsobit rakovinu, která si jimi živí, takže je žádoucí jíst bílkovin spíš méně, než více.

    Už delší dobu se chci zeptat na poněkud morbidní otázku: Na co tedy zajdou makrobiotici, když je na rakovinu a ostatní civilizační choroby?

    A vy si opravdu myslíte že musíme na něco umřít??? V této společnosti už to tak bohužel je, ale rozhodně to tak nebylo vždy a není to záměrem přírody. Lidé, pokud nepodlehli nějakému zranění, nebo nakažlivé chorobě, prostě umírali na stáří, nebo se prostě sami rozhodli odejít. Ještě občas se s tím setkám v knihách a dokumentech o tzv. primitivních národech, kdy stařešina, který už má hodně přes sto let se prostě rozhodne odejít. Udělá se rozlučkový rituál a on pak odejde do ústraní a v klidu a pokoji zemře. Nebo prostě usne a už se neprobudí. Po dlouhém, kvalitním životě, kd.y má pocit, že už tu vykonal co bylo potřeba smířený odejde do „věčných lovišť“ :-).
    V naší společnosti bohužel většina lidí umírá zdrogovaných léky v nemocnicích (aby je ty jejich strašné nemoci tolik nebolely) a to rozhodně není dobře už z hlediska karmického zákona.

    Suprová odpověď. Nemoc není přirozený stav těla. Už se těším až ve 120 letech budu dělat svůj rozlučkový večírek.:-)))

    Marku vy mě vždy pobavíte, doufám, že se budu moci účastnit :-).

    To beru. Tak si zapište do diáře, že za 83 let bude v Jihlavě velkej mejdan
    :-))

    Super, ještě časem prosím upřesněte místo a čas :-).

    Nemusejí zajít na cokoli. Záleží na přístupu. 🙂
    http://www.zvraceny.cz/video/60134-jana-kratochvilova-je-ufo/?fb_action_ids=415843621847209&fb_action_types=og.likes&fb_source=aggregation&fb_aggregation_id=288381481237582

    Dobrý večer,

    mohu mít jen jeden dotaz, mýlím se, pokud se domnívám, že tofu nepatří mezi fermentované sojové výrobky?
    děkuji za opdověď.
    S přátelským pozdravem

    Noemi Kovářová

    Tofu nepatří mezi fermentované výrobky, ale pokud se to s ním nepřehání, je sója v této podobě zdraví prospěšná.

    jeden druh tofu je fermentovaný, máme ho moc rádi. Chodíme na něj k našemu oblíbenému „číńanovi“ Jen se mi ho ještě nepodařilo sehnat v obchodě

    Dobrý den

    Děkuji za článek o sóji. Konzumuji ji skutečně hodně. Kupuji Misu a kvalitní sójové omáčky. Zkoušel jsem zařadit také ono známé sojové maso, ale moje tělo ho samo „odkoplo“. Sójového mléka piji asi litr až dva týdně, ale vyrábím si ho sám přímo z bobů. Z drti pak připravuji celkem chutné karí na japonský způsob. O sóji se toho napsalo opravdu hodně, nicméně pokud jde o mou osobní spotřebu pak musím říci, že v naší rodině u mužů byla diagnostikována rakovina hormonálního původu. Jak bylo v článku uvedeno myslím, že fytoestrogen by mohl být přesně to co potřebuji a zjevně nejen já.

    Ještě drobnost, existuje pouze jeden glutamát. Glutamát je sodná sůl kyseliny L-glutamové, to je pravda. Ale ať už je ze sojové omáčky nebo z čehokoli jiného, pořád je to glutamát. Není žádný přírodní a ten druhý. Všechno je to stejná sloučenina. Jinak glutamát zdravému člověku v přiměřeném množství neublíží. Je to jedna z 21 základních aminokyselin kódovaných v DNA, tudíž naprostý základ života. Samozřejmě že když se jím budete cpát od rána do večera, tak si ponesete následky, ale dát si několikrát týdně sojovku do jídla vám nic neudělá.

    Se sojovou omáčkou a s glutamátem je to jako se vším. Máte pravdu, že je to pořád stejná sloučenina, takže to vypadá, že je to jedno. Ale našemu tělu to jedno není. Ono si hravě poradí s tou „přírodní“ verzí, kterou umí natrávit, rozložit, využít,…. z nějakého důvodu ty uměle vyrobené produkty ale takto zpracovat neumí a ony pak v našem organismu škodí. Některé více, některé méně, platí to obecně o všem. To je právě chyba dnešní doby, že vědecky rozebereme kdejakou věc, najdeme mikročástečky a na nich pak stavíme léky, kosmetiku, cokoli. Ale ony jsou v nějaké součinnosti se zbytkem původního celku, třeba rostliny, ze které byly pořízeny výtažky. Častokrát nám takové extrahované výtažky více škodí než pomáhají. Speciálně glutamát je spojován s tolika zdravotními vážnými potížemi, že bych se jeho používání doporučovala vyhýbat, zejména pak u malých dětí.

    Zapracovaná sůl, to je lež jako vež. U soli je problém obsah sodíku. I kdyby sůl chemicky zreagovala, tak ten sodík tam zůstane a uvolňuje se do těla, takže když to budete se sojovou omáčkou přehánět, tak budete mít stejné problémy jako kdybyste přesolovali. A sojové omáčky jsou většinou velmi slané.

    Dobrý den,
    velká pochvala za naprosto ucelený článek o sóji. Jenom bych se ráda zeptala na okaru – je zdravá nebo ne? Naučila jsem se ji používat při sladkém pečení a moc nám chutná. Vzhledem k tomu, že se jedná o odpadovou drt při výrobě soj. mléka tak podle tohoto článku asi moc ne. Zajímá mě, jestli to pak budu moc dávat dítěti. Zatím mu je sedm měsíců, tak zjišťuji dopředu. děkuji

    Nevím přesně jak okara vzniká, vím jen že je to odpad při výrobě sójového mléka. Pokud se sója opravdu dlouho vařila, neměl by to být problém, bude celkem dobře stravitelná. Takže pokud jí budete mít 1-2x za měsíc, tak bych to neřešila. Určitě bude zdravější než tvaroh.
    Dítěti ji raději nedávejte, rozhodně ne před 2 narozeninami. Ono se dá také výborně péct z tofu natural, když ho chvíli povaříte v ovocném koncentrátu a přidáte trochu hrozinek a agaru na ztuhnutí, je to jak tvaroh a moc dobré.

    Tak to tedy nevím.Vařím hodně podle paní Mokré „vaříme zdrave s Alemari“a to je bývalá chemička.Ta tvrdí že sójové ,rýžové a pod.mléka škodlivé nejsou.Já mému vnoučkovi kupuju jogurt holandia přidám sušené sojové mléko s příchutí vanilky a agávový med nebo javorový sirup a myslela jsem že to má zdravý jogurt.Nebo taky tvaroh tučný a přidám totéž plus čerstvé ovoce.Nebo také vařím rýžovou krupičku a ta je taktéž se sušeným rýžovým mlékem.Tak nevím.Mléko od mala odmítá ale miluje podmáslí.Má 4 roky.Nemocný nebývá jen někdy je nachlazený.Tak jeden den a pak je zase v pohodě.Jí jinak vše i tofu tempeh je mu to v celku jedno.Jeho maminka jí nezdravě tak to nemohu moc ovlivnit.Zatím bydlí u nás tak se snažím o co nejpestřejší stravu.Vím že jogurty neschvalujete ale já když si jeden denně nedám tak nejsem ve své kůži.Sojové mnéko v krabici (tekuté nikomu nechutná.To už spíše rýžové a ovesné ,tam je ale zase cukr.Já mléko miluju.zkoušela jsem všechno možné ale není nad mléko normální.Tak co s tím?Manžel jí maso a paštiky s toho rostu .Tak mu aspoň přidávám do jídla celozrnou mouku rýžovou ,tamari a shoyu a pod.A ejhle byl na vyšetření krve a cholesterol v normě.Celý život ho měl vysoký.I Dna je v normě bohužel se ozývá osteoporóza.No v padesáti letech docela brzy.Po pravdě,kdybych bydlela sama jedla bych podle Vaších receptů.Pro jednoho se vaří špatně ,vždy se snažím uvařit jednu porci ,ale stejně je toho nějak moc a vše ani nesním.A to je mi pak líto.Všechny přílohové knedlíky podle vás jsou skvělé a rychlé ty mi rodinka celkem sní.Také jablečný závin je v momentě pryč.Děkuji za vaše stránky.Kombinuju je s paní Mokrou.Šárka

    JO a jeste k te GMO soji – pres 90% je opravdu GMO, v USA (nejvetsi vyrobce) je to 93%. JEDINE GMO neupravene sojove vyrobky jsou ty, ktere jsou olabovane organic v cestine tedy asi bio. Pokud to neni bio, je to geneticky upravene. A to bych si jeste zjistila, jestli v evrope nestaci na bio jen to, ze se pri pestovani nepouzivaji pesticidy a herbicidy?

    Úplně tak bych nesouhlasila. Mnoho sojových výrobků má na sobě napsáno vyrobeno z negeneticky modifikovaných surovin. Pak například tuším některé výrobky se Sunfoodu v Dobrušce nemají na tofu napsáno vyrobeno z negenetickc modifikovaných surovin a jsem přesvědčená, že tyto výrobky opravdu nejsou GMO. Sunfood je totiž „makrobiotická firma“. Před deseti lety mamka o tom tuším s panem Dvořákem hovořila. Povídal, že berou NEGMO sóju z Holandska. Časy se mění, ale tady bych tomu věřila. Evropské ekologické neumožňuje používání GMO organismů. Je pravda, že před pár lety se lobisté snažili prosadit používání krmiv s malou příměsí (tuším stopovou nebo do 5%, prostě šlo o malé množství) GMO krmiva. O pravidlech v EZ se dá něco dočíst např. tady: http://www.biokont.cz/, ale musí se tím člověk prokousat.

    V EU se musí na obale uvádět, zda se jedná o GMO plodinu, takže pokud tam není, že je to z GMO plodiny, je automatické, že není. V podstatě v EU se GMO sója používá pouze na krmení hospodářských zvířat. Situace v USA je diametrálně rozdílná od té naší.

    Musím na tohle reagovat. Sója jako taková se v potravinách nevyskytuje, jsou to naopak výrobky z ní (sójová mouka, olej, sójový lecitin atd.) u kterých NEMUSÍ být značeno že byly vyrobeny z GMO sóji. Takže si raději pro klid v duši nekupujte nic, kde se vyskytuje byť jen název sója/sójový.

    Zrovna dnes byl v televizi nějaký člověk, a mluvil o GMO potravinách, údajně se u nás pěstuje GMO kukuřice, prodává GMO olej atd. Říkal, že se nemusíme ničeho obávat, ble, ble, ble, však to známe.

    Dobrý den,
    děkuji za velice obsáhlý a přínosný článek. Mám jen jedinou připomínku a to k vitamínu B12, který se v tempehu nevyskystuje (to mi potvrdil i lékař, který se na veganství specializuje). Jedná se o rozšířený a podle mě nebezpečný omyl. Více na http://vitaminb12bereteho.wordpress.com

    Děkuji za odpověď,určitě vyzkouším, mám bohužel ještě alergii na lepek ,mléko,vajíčka .Striktně jsem vše dodržovala až na soju celý rok ,pak jsem si občas dala něco lepkového, bohužel se po pul roce vše vrátilo ,takže se znova vracím striktně ke své dietě tentokrát i ze sojou.Po měsíci vyzkouším ,protože maso moc nemusím ,takže bych se k tofu atd. ráda vrátila. Děkuji

    Možná vám to celé dělá ten lepek, ten je nejhorší, ostatní alergie se k němu pak přidruží. Vím že to není jednoduché, ale vyplatí se to. Mléko a vajíčka pokud jíte jinak vás trápit nemusí, jen to bývá problém, když člověk jí mimo, ale i na to se dá připravit. Někdy stačí držet striktní dietu a vyloučení pár měsíců a když má tělo možnost a energii se díky odhlehčené stravě samo opravit, může se ztratit i potravinová alergie, jen to chce čas a kvalitní jídlo.

    Mám intoleranci na soju,nevíte někdo prosím jestli můžu jíst tofu a tempeh ? díky

    Veroniko, jestli mohu poradit, zkusila bych sóju vyřadit na alespoň 14 dní až měsíc úplně a to ve všech podobách, včetně tofu a tempehu, sójové omáčky a všeho, v čem může být obsažena. To, že se sója hned po mléku stává častým alergenem, je způsobeno tím, že je skoro ve všem. Protože je levná, výrobci přidávají sójovou mouku kam to jde, dokonce i do párků a do uzenin. Jeden by řekl, že se tím alespoň stanou uzeniny „zdravější“, ale opak je pravdou, protože jak jsme psali v tomto článku, sójová mouka díky svému zpracování opravdu zdravá není. Takže si to chce opravdu pohlídat, číst etikety a nejlépe se vyhnout všem potravinovým výrobkům a jíst jen přirozená, doma uvařená jídla. Když to pojmete jako detoxikaci a bude jíst opravdu lehce a zdravě, lépe pak poznáte, co vám dělá dobře a co ne. Po sójovém půstu bych jako první zkusila opatrně sójovou omáčku, protože ta je zdraví prospěšná a byla by škoda ji nemoct používat. A sledujte, co to s vámi udělá, pokud nic, dávejte si jí 3 dny a zkuste tofu a zase sledujte jestli něco cítíte jinak. Stačí i svědění, kýchání, jiná stolice, vše může naznačovat intoleranci. Pokud to projde, zkuste po pár dnech tempeh a zase uvidíte…
    Máme zkušenost s klientkami, které měli intoleranci lepku, když si daly měsíc bezlepkovou dietu a pak pomalu zařadily méně lepkové obiloviny, najednou bylo po problému. Někdy stačí něco vynechat jen na pár týdnů, nemusí to být na celý život.

    Dobrý den,

    máte hezké stránky, ráda sem chodím. 🙂
    Nejsympatičtější na vašem způsobu stravování je mi důraz na lokální potraviny. ALE nesedí mi, že používáte právě sojové výrobky. Pochopila jsem, že makrobiotika klade důraz na lokálnost jen u zeleniny a ovoce (i u p. Strnadelové). Proč? Češi nejsou Asiati a přece sojové výrobky nemůžou být primárně to pravé ořechové pro ně?

    Zmiňovali jste se o jáhlách, kaších z nich, …. Kde se dají pořídit české? Na trhu seženu jen ruské, ukrajinské, polské, …. V jejich kvalitu moc důvěry nemám.

    Děkuji.

    Dobrý den,

    díky za zajímavý článek. Slyšela jsem, že až 98% sóji je GMO…jíst geneticky upravenou sóju navzdory jejím pozitivním vlastnostem zřejmě nebude příliš zdravé?
    Co si o tom myslíte?

    Jitko, tenhle názor jsem nikde neslyšela, ale jestli je to opravdu 98%, tak to je šílené. GMO rozhodně nedoporučujeme. Každé plus má i mínus, takže to, co GMO dobrého přinese, má také negativní stránku, který tělu ublíží. Není možné, aby potravina byla jen lepší, větší, odolnější proti škůdcům a kdoví co ještě. Je to vždy na úkor něčeho. Proto pokud máte možnost volby, vybírejte raději bio a žádné GMO.

    Jen drobná poznámečka k GMO.. Původně to byl velmi dobrý záměr moci vypěstovat plodiny např. v jiném podnebí v Africe, kde se budou hodit chudinským oblastem. Bohužel se ale jejich produkce trochu zvrtla, protože největším producentem geneticky modifikovaných potravin jsou USA..

    Profilová fotografie na Facebooku

    GMO potraviny nic dobrého nepřinesly a nepřinesou……..:-)

    Nevím, jestli je 98% soji GMO, každopádně je to možné. Doporučuji kupovat výrobky, na kterých je uvedeno, že nejsou GMO, případně sojové bioprodukty, které nesmí obsahovat GMO. U nás jich je celkem hodně. Jinak sanfood to na tofu uvedené nemá, před 10 lety jsme s nimi o tom mluvili a říkali, že soju dováží nemodifikovanou z Holandska. Jinak pro zajímavost: většina soji (snad 70%-90%) jde na krmení pro zvířata….

    Měřit energii v potravinach není nic novyho, uz moje babicka pocitala kalorie.
    A v jakych jednotkách energii qi měříme?

    Tak to jsem se špatně vyjádřila, nemyslela jsem kalorie. Měla jsem na mysli životní energii, měří se jako vlnění či vibrace různými přístroji. Citlivější jedinci používají ruce či kyvadlo atd. Odborníci na to jdou se stroji a měřením vlnových délek, určitého záření apod.

    Dobrý den, patří do zmíněného výčtu vhodných sojových produktů také seitan? Moc díky za odpověď.

    Kdepak, seitan je vyroben z mouky. Pokud tedy neexistuje nějaký kupovaný sojový. Já znám jen seitan připravený vymýváním bílé mouky až zbude jen bílkovina lepku a ta se povaří, případně dochutí a je seitan hotový. Co se vhodnosti týče, tak pro zdravého člověka tak 1x týdně fajn. Pro chlapy je to určitě výborná náhražka za maso, chuťově i konzistencí uspokojí.

    Seitan, co mám doma, tak má na sobě napsané, že obsahuje mouku a sóju. Ale jsem ráda, že už vím, že to není srovnatelný kvalitní výrobek jako třeba tofu nebo tempeh. Díky.

    My jsme doma seitan připravovali vymýváním celozrné špaldové mouky. Otázka je, kde ty živiny např. železo zůstanou, jestli ve škrobu nebo bílkovině….

    Dobrý den, děkuji za zajímavý článek. Momentálně řeším to, zda mohu jíst sojové výrobky, když plánuji těhotenství. Kdesi jsem četla, že to není příliš vhodné. Z Vašeho článku jsem ale pochopila, že tomu tak není, protože fytoestrogen není hormon. V mém případě přichází v úvahu tofu a sojové maso, které konzumuji ve vegetariánské jídelně, kde předpokládám, že používané suroviny jsou kvalitní. Sojové jogurty ani mléko nekupuji. Děkuji, Alena.

    Dobrý den, Aleno, právě v souvislosti s těhotenstvím se objevily různé články varující a zrazující od soji a sojových výrobků. Za sebe mohu říci, že celé těhotenství jsem na tofu, tempehu, nattu, denně miso a sojová omáčka. A moje druhé těhotenství je nesrovnatelně zdravější a pohodovější než to první. Soja mimo jiné má být cenným zrojem inhibitorů proteáz, které se nachází i v ořechách, semenech, fazolích a obilovinách. Ty pomáhají upravovat srážlivost krve a ničí viry způsobující zažívací potíže, chřipku atd. Možná je moje užívání sojových výrobků v tomto těhotenství jedním z důvodů, proč si navzdory genetické mutaci krve nemusím tentokrát píchat injekce na ředění krve. Jen bych to moc nepřeháněla s tím sojovým masem ani netěhotná, natož těhotná. To opravdu není o živinách, je to dost nestravitelné, tak abyste pak netrpěla zbytečně zácpou, k čemuž už tak mají těhulky sklony a je to velký problém, protože jejich tělo je pak permanentně přiotrávené.

    Dobrý den, Evo, díky moc za odpověď, moc mi pomohla se zorientovat. Co se týče sojových výrobků, nejraději jím tofu na všechny způsoby, ale občas si dám k obědu v jídelně např. polévku s již zmíněnými ďobáčky nebo nějakou směs s kousky sojového masa, myslím, že jich tam není nikdy příliš moc a nejím je zas tak často, takže snad je vše v pořádku. Ještě jednou díky moc za odpověď, A.

    Přesně tak, Aleno, když to není moc často, tak je to v pohodě. Zkuste i tempeh a natto, zvlášť pokud budete těhotná, budete potřebovat B12 a ta je v tempehu. Eva

    Patrim k tym, ktorym lekari neodporucaju soju kvoli fytoestrogenu. Ale uz davnejsie ste mi poradili, ze obcasne tofu alebo tempeh mi vobec neuskodia. Takze ked mam na ne chut, dam si, asi tak raz za dva tyzdne. A moju milovanu tamari omacku ovela castejsie 🙂 Ked teraz citam tie hororove clanky o soji, vzdy si spomeniem na storocnych ludi na Okinawe, ktori nejedia mliecne vyrobky, chlieb a tucne maso, ale jedia napr. vela tofu 🙂

    Opet super clanek. Akorat teda taky nechapu to o tom sojovem mlece, ja osobne to nepiju ale pri cestach v Asii je nemozne si nevsimnout, ze bezny Asiat ho vypije litry denne, v kazdem 7/11 je takovy vyber plechovek ruznych ochucenych sojovych napoju, sojove boby ala arasidy obalene vsim moznym atd.

    Tuška

    Chtěla jsem se zeptat, jak je to s glutamátem sodným … údajně je i ve zdravé sójové omáčce Shoyu. Je to tak, že pokud je „přírodní“, je v pořádku a pozor si máme dát jen ten v „chemických“ omáčkách a bujónech?
    Problematika glutamátu sodného je v posledních letech také hodně na přetřesu a já nevím, co lidem říkat, když mi tvrdí, že sójovku ne právě kvůli němu. Přitom jaksi podvědomě vím, že fermentované klasické sójovky jsou určitě v pořádku.
    Ale dle některých výzkumů glutamát a aspartam se hromadí v mozku dětí s autismem, a údajně m§že být i spouštěčem pro toto onemocnění. Vzhledem k neurologickým obtížím mojí dcerky (6 let) se o to zajímám, ale tuto stravu považuji za super, takže sójovku a jiné klasické sojové výrobky samozřejmě používám.

    Milá Tuštičko, glutamát sodný, nebo-li E621 je velmi kontraverzní zvýrazňovač chuti, který se získává hydrolytickým štěpením rostlinných bílkovin (sója) nebo převážně fermentací bramborového nebo obilného škrobu nebo z melasy.
    Je hojně používán v asijské kuchyni. Dodává potravinám výraznou masovou chuť. Používá se hojně v mnoha kořenících směsích, sójových omáčkách, instantních pokrmech jako polévky a omáčky, v konzervovaných jídlech, zejména zelenině, hotových balených jídlech. Dále v masných výrobcích, výrobcích z ryb, uzeninách a některých sýrech. Je přidáván do různých alkoholických nápojů. Je součástí mnoha aromat (smažené brambůrky, slané pochutiny ) a slouží jako náhrada soli. Byla zjištěna jeho přítomnost i v ovoci a zelenině a bramborách, protože byl složkou hnojiva. Je používán do některých pesticidních a fungicidních postřiků a vosků na ovoce. Glutaman sodný je také látka pro farmaceutický průmysl. Nachází se v mnoha volně prodejných lécích. Je složkou některých očkovacích látek.
    Glutamát má neurotoxické účinky. Zdá se, že nepředvidatelně zrychluje aktivitu mozku. Je nebezpečný pro zdravý vývoj mozku dětí od embryonálního stadia přes novorozenecký až do školního věku cca 12 let. Jako „syndrom čínské restaurace“ byly popsány příznaky po požití jídla s glutamanem: zvracení, zadržování vody v těle, ztuhlé svaly, znecitlivění šíje, bušení srdce, závratě, bolesti hlavy a studený pot. Některé studie poukázaly na možnou souvislost požití
    glutamanu s Alzheimerovou nemocí a s cukrovkou. Byly popsány změny nálad, podrážděnost, deprese, poruchy spánku, léková závislost. Dále neurodegenerace, epileptické záchvaty, chronická bolest, autismus, ischemie mozku, Byla zjištěna snížená plodnost u obou pohlaví.
    Naproti tomu je přírodní sodná sůl kyseliny L-glutamové, bývá označován zkratkou MSG (angl. monosodium glutamate). Je to bílá krystalická látka bez vůně, s charakteristickou masovou chutí. Pro tuto další chuť byl přijat název „umami“. Nachází se v lidském těle vázaná ve formě bílkovin a v menším množství volná ve svalech, mozku, v orgánech, krevní plazmě. Zajišťuje nejrůznější funkce organizmu, zejména v mozku jako hlavní excitační přenašeč nervových vzruchů. Reguluje procesy učení a paměti, přenos bolestivých podnětů i koordinaci pohybů. V přírodě se nachází v některých houbách a mořských řasách, ve zralých rajčatech, v sójových bobech.
    Takže pokud je to přirozeně se vyskytující kyselina L- glutamová, je to v pořádku, ale pozor na glutamát sodný, E621.
    Ale pozor, výrobci u nás nejsou povinni výslovně jmenovat glutaman sodný jako ingredienci přítomnou v potravinách. Pokud na seznamu ingrediencí figuruje inosinan nebo guanylan sodný, je vždy přítomen i glutaman sodný, ačkoliv není uveden. Glutaman sodný může být maskován pod názvem „bílkovinný hydrolyzát, sójový hydrolyzát, hydrolyzované proteiny, kvasničný extrakt, autolyzované kvasinky, želatina, kaseinan sodný nebo vápenatý.“

    Tuška

    Heleno, díky díky díky za vyčerpávající odpověď!!!! Takže jestli se nepletu – přírodní sodná sůl kyseliny L-glutamové (MSG) se nachází právě v klasických přirozeně fermentovaných sójových výrobcích (o které mi šlo), a tudíž není tento glutaman zdraví nebezpečný, ale naopak prospěšný!
    Myslela jsem si to, jen jsem neměla nějak sílu to někde vyhledávat a ověřovat.
    Ještě jednou velký dík! :o)

    Můžu se zeptat na zdroj informací? Nebo to máš načtené a je to souhrn zdrojů.
    Ještě jedna otázečka – mohla bych tento komentář o glutamátu zkopírovat a zveřejnit u sebe na blogu? Glutamát (a nejen ten) je totiž velký strašák rodičů dětí s postižením a už jsem byla několikrát v dobrém upozorněna, že bych neměla konzumovat a dávat dceři sójové výrobky právě kvůli přítomnosti glutamátu sodného!
    Určitě by to mnoho z nich zajímalo!!!

    Milá Tuštičko, zase jsi nám záhadně spadla do spamu, ale tentokrát jsem tě našla hned, tak už jsi zveřejněná. Přesně tak, jak to ty píšeš to chápu i já. Zdroje informací jsou různé. Hodně máme s Evou načteno, ale ještě si vše ověřujeme i z jiných zdrojů (internet, pí Strnadelová…).
    Nedávno jsem si koupila docela zajímavou knihu Jak zůstat zdravý a ta právě pojednává o všech chemikáliích, které se přidávají běžně do potravin a tam právě o glutamátu bylo hodně informací. Pochopila jsem to takhle a myslím si, že je to tak správně. Hodně přísných makroušů nedá na Shoyu a Tamari dopustit, tak se mi nechce věřit, že by tam byl glutamát a nikdo by to nezmínil.
    Je zajímavé, že jsi psala, že jsi ho našla ve složení na sójové omáčce. Byla to pravá Shoyu? Zrovna nám dneska přivezli balík ze Sunfoodu a na jejich Shoyu nic takového není ani na těch co jsem se dívala v obchodě. Mimochodem jsme si s Evou objednaly dohromady 1kg mořské řasy Wakame. Když jsem viděla ten obrovský balík, tak jsem šla do kolen, Wakame máme asi do smrti.
    Článek klidně můžeš zveřejnit.

    Tuška

    Váš počítač mě zjevně nemá rád :o)))

    Ne, já nenašla glutamát na etiketě Shoyu, ale je v běžných chemických soj. omáčkách obchodních řetězcích, stejně jako ve worcesterové omáčce, v bujónech a podravkách apod. …
    V pravé Shoyu určitě není, tam jsem to na obale ani nenašla!

    Jenže když někde řeknu, že používám sójovku (i pro dítě), tak jsou z toho všichni hotoví a já musím vysvětlovat rozdíl mezi Shoyu a klasickou sójovkou. Už mě to nebaví :o)

    Díky moc za odpovědi i za povolení zveřejnění těchto informací, myslím, že to spoustu mých známých zaujme.

    Ta knížka může být zajímavá, podívám se po ní.
    Také jsou zajímavé knížky od Anny Strunecké – Doba jedová a Doba jedová II. Napsala i Přemůžeme autizmus a tam právě píše také o umami a syndromu čínské restaurace, ale právě že vůbec nerozlišuje glutamát přírodní a chemický .. tak mě to zrovna u ní (u vědkyně) zarazilo! Prostě před ním varuje a celkově před sójou, což mě zklamalo. Jinak kniha zajímavá, doufám, že ostatní informace nejsou tak polovičaté :o(

    S tou řasou jsi mě pobavila … tak dobrou chuť :o)

    O holčičce Evy vím, psala jsem jí mail a v její odpovědi jsem se dozvěděla, že už je doma z porodnice … moc gratuluju i tady, ale ještě jí musím odpovědět!

    Tak teď už tvůj dotaz chápu úplně! Nikde jsem totiž na Shoyu ani Tamari nenašla, že by tam byl glutamát, tak jsem si myslela, že jde o ten běžný přírodní. V běžných sójovkách a omáčkách samozřejmě glutamát je a kromě toho také spousty jiných ještě horších věcí. Běžné sójovky se vyrábí den, ta kvalitní, přirozeně fermentovaná trvá několik měsíců.

    Přírodní sójová omáčka je vyrobená opravdu přírodně – fermentací, starým a tradičním způsobem. Kdy rozdrcené sójové boby, rozdrcená pražená pšenice, voda a přítomnost fermentačních kultur zajišťují jedinečnou jakost, čistotu a hlavně zdravotní nezávadnost. Při fermentaci se štěpí bílkoviny, sacharidy a tuky. Také ale vzniká vitamín B12 a další látky, které jsou zdraví velmi prospěšné. Fermentace probíhá pomalu a trvá několik měsíců. Díky čistě přírodní fermentaci obsahuje sójová omáčka kolem 150 – 250 senzoricky aktivních chuťových složek a neobsahuje žádné konzervační látky ani glutamáty. Má jemnou a vyváženou chuť. Vyznačuje se světlehnědou barvou, zemitou vůní.

    Výroba běžné sójové omáčky z obchodu: Při výrobě sójových omáček chemicky jde o to rozštěpit dlouhé molekuly bílkovin na kratší. Děje se to tak, že se sója, nebo jakýkoliv jiný zdroj bílkovin vaří v kyselině chlorovodíkové 15 až 20 hodin. Po odstranění aminokyseliny se směs zchladí, aby se ukončila hydrolytická reakce, potom se do směsi dávkuje hydroxid sodný, aby se produkt zneutralizoval. Jak známo, reakcí kyseliny a hydroxidu (louhu) vzniká sůl a voda. V tomto případě je to opravdu sůl, jak ji známe z kuchyně: chlorid sodný. To je ta slaná chuť sójové omáčky. Dále se roztok neutralizuje, lisuje, míchá s aktivním uhlím a v závěrečné fázi znovu přefiltruje. Barvu, vůni a chuť získá tento hydrolyzovaný rostlinný produkt přidáním karamelové barvy, kukuřičného sirupu a soli. Konečný produkt se rafinuje a stáčí.

    Je snad jasné, jaký obrovský rozdíl a dopad na zdraví má běžná rychlo sójovka a ta zdravá Shoyu a Tamari.

    Je přece jasné, že v popisu Shoyu a Tamari není napsáno, že tam je glutamát. Stejně tak, jako tam není napsána každá látka, nacházející se v nich. Chtít, aby to bylo jinak je stejné, jako kdybyste chtěli, aby na krabici od mléka bylo napsané složení: „voda, laktóza, kasein…“ a desítky dalších proteinů, lipidů, vitamínů a nevím čeho všeho. A ejhle, ono je tam napsané prostě: „Mléko.“ Stejně jako např. mléko i výše zmíněné sójové omáčky jsou KOMPLEXNÍ a výrobce není povinen napsat přesné složení. A kdyby byl, tak by asi všechny potraviny musely obsahovat velmi vyčerpávající a rozměrné příbalové letáky, včetně jablka. Ale bylo by to dobře, mohli bychom do nich balit dárky, párky, slupky od brambor a leštit s nimi okna. Pár nadšenců by si v nich i početlo, ale pro většinu lidí by to byla snůška názvů, kterým nerozumí. Samozřejmě, že se v Shoyu a Tamari vyskytuje L-glutamát sodný, přirozeně. Ale na obalu by to muselo být napsané, pokud by tam byl UMĚLE přidán. Jelikož levné sójové omáčky jsou celé vyrobené uměle, tak to, že obsahují glutamát, tam napsané je.

    http://www.celostnimedicina.cz/rozhovor-s-doktorem-russellem-blaylockem-o-devastujicim-efektu-glutamanu-sodneho-aspartamu-a-excitotoxinu-2-cast.htm

    Dobry den, nejprve dekuji za clanek k soji..moje dcera ma 1,5roku a od roku ma potvrzenou alergii na kravskou bilkovinu a tak jsem se snazila pri vareni nahrazovat mleko sojovou smetanou nebo sojovym mlekem. Radeji toho ale necham,protoze mam pocit, ze ma alergii i na soju..je to mozne?
    Jeste by me zajimalo jaky nazor mate na sojove „dobacky“. Nasla jsem je na strankach bioapetit, ale podle me to nic zdraveho nebude..co si o tom myslite vy?

    Dobrý den, alergii na soju klidně mít může. Občas se stává, že narazíme na člověka, který na ni má alergii, ale bez potíží může jíst právě ony fermentované výrobky, kdežto ty „náhražky“ jogurtů, mlék apod. nesnese a hned se třeba začne dusit či osypávat. Budete to muset vyzkoušet. Každopádně vaše dcerka je v 1,5 roce ještě maličká na kravské mléko v každém případě a na to sojové je také zbytečně brzy. Její jídelníček by v ideálním případě měl sestávat v tomto věku z obilovin, luštěnin, zeleniny, trošky ovoce a olejnatých semen. Mohlo by se jí už trochu solit a pomalu začít po lžičkách při vaření používat tuk. Pokud už jste naučeni jídla dochucovat smetanou a mlékem, tak pak je samozřejmě lepší pro ni v tomto nízkém věku rostlinné, ale raději bych sáhla po ovesné smetaně, rýžovém mléku apod. Ideál je samozřejmě vždy doma vyrobený, což není vždy reálné zvládnout. Takže s průmyslově vyrobenými potravinami bych u ní rozhodně šetřila, už je proto, že opět obsahují různé stabilizátory, škroby, cukry,….konzervanty. Nemluvě o tom, že i ony obaly mají údajně mít na svědomí náš špatný zdravotní stav. Holt doma vyrobené obilné mléko skladované ve skle bude lepší než zastabilizované mléko z tetrapaku 🙂

    Dobrý večer Evi, mám jen malý dotaz k obilným mlékům – nenašla jsem zde žádný recept na jejich přípravu, neplánujete sem nějaký dát? 🙂 Já sama občas dělám mandlové mléko, ale ráda bych vyzkoušela i něco jiného. Jinak, díky za super super článek o sóji. Vaše stránky jsou úžasné. Už jsem je doporučila dále :-).

    60dkg rýže natural(malému dělám mléčnou rýži),20dkg jáhel(nebo kukuřice-u dětí starších 1roku zařazujeme kroupy,krupky nebo oves),15dkg fazolí azuki(nebo cizrna,čočka,č.čočka-u starších dětí i ostatní fazole),5dkg olejnatých semen(sezam-vysoký podíl vápníku,slunečnice,dýňová i lněná semínka,mandle),kousek mořské řasy wakame…zalijeme 8násobkem vody a pomalu vaříme nejméně hodinu,za tepla trochu promixujeme a teplé dáme do vyhřátých sklenic a otočíme víčkem dolů.Pro delší skladování sterilizujeme.PŘED použitím ohřejeme a přidáme lžičku sladu…enzymy začnou rozkládat obilí a vše se naředí,rozmixujeme.

    Ještě jsem zapomněla na ty sojové „ďobáčky“ – bohužel je neznám, tak nemohu soudit. Ale tuším, že na zahnání mlsné bych si je pro sebe klidně koupila, ale dcerce takhle nízkého věku bych dala do ruky vařenou mrkev nebo něco podobně obyčejného 🙂

    Jj,tohle bych male nedala..spis me zajimalo jestli je znaze..mela by to byt nejaka hotovka ze sojoveho masa. Dekuji za vase reakce a mejte se hezky.

    Já jsem si ďobáčky párkrát koupila, ale nechutnaly mi. Navíc si myslím, že je daleko lepší si upravit tofu či tempeh podle sebe, se zeleninou, ochutit podle sebe, abych věděla, co tam je. V kupovaných výrobcích je podle mě spousta surovin, které by tam být nemusely, ale na druhou stranu tam být musí, aby výrobek vydržel nějakou dobu. Ďobáčky jednou za čas jako rychlovka nevadí (jako všechno), ale mě teda nenadchly… Jinak teď řeším taky, co dávat dvouletému synovi. Vyžaduje „mlíčko“, vypije ráno klidně celou activii, bere si ji v obchodě (aspoň že už ne brumíky)…Zkoušela jsem vyrobit ovesné mléko dle knihy Bio a dítě, což mi nepil (mezi námi, ani se nedivím…). V zimě se mnou klidně baštil jahelnou kaši, ale teď je prostě mlíčko a ničím jiným ho neošálím… Pokud byste měl někdo nějaký tip na nemléčný nápoj, který není složitý a nemusí se dělat v papiňáku (nevlastním), sem s ním! Děkuji.

    Vidíte a já mlsal si myslela, že to je nějaká sladkost 🙂 Zkuste místo mlíčka uvařit jáhly (nebo rýži, rýži a kroupy, rýži a jáhly, podle chuti a skladových zásob) s mandlemi, ať je to chutné. V normálním hrnci vařte tak 1,5 hodiny, rozmixujte, přepasírujte a skladujte v lednici. Před podáváním řeďte horkou vodou, můžete dosladit sladěnkou. A zkuste mu to dát do lahvičky od activie, to někdy stačí 🙂

    Dobry den, Deniso, ja mam alergiu ma bielkovinu kravskeho mlieka aj na soju, ako mi bolo povedana, maju podobne bielkoviny a je normalne, ked popri alergii na BKM je aj ta na soju, a niektori odbornici neodporucaju pri alergii na BKM nahradzat mliecne vyrobky sojou, prave preto, ze sa moze vytvorit alergia aj na sojove vyrobky.

    Odkud je informace že tempeh má vysoký obsah B12? V tomto článku je napsáno že výskyt B12 není zaručen v žádném rostlinném produktu a nedá se na rostlinné produkty spoléhat jako na zdroj B12, ovšem je tam popsáno jak lidské tělo hospodaří s B12 a dále vysvětleno http://www.opravdovezdravi.cz/2011/02/pravda-o-vitaminu-b12/

    Dobrý den, moc děkuji za pěkný článek, o sóje se toho málokde něco dočtete. Jen mi pořád vrtá hlavou proč nedoporučujete zejm. sojové mléko, sojové jogurty.. Je v nich něco špatně? Samozřejmě že když je budeme jíst 3x denně, není to nejvhodnější, ale pokud ve stejném množství budeme jíst i vychvalované tofu, také to není zrovna iedální.
    Děkuji

    Dobrý den, Lucie, se sojovými výrobky typu jogurt a mléko se to má podobně jako s jinými výrobky. Pokud to jde, dáváme přednost prvotním surovinám a jednoduché přípravě doma před průmyslově zpracovanými, chemicky ošetřenými, konzervovanými výrobky. Takže se určitě nedostane našemu tělu stejný nášup opravdovské energie, která skutečně vyživuje naše tělo, když si dáte k snídani sojový jogurt, jak když si dáte zrovna uvařenou jáhlovou kaši. Energie potravin se dá dnes už měřit a je vám jistě jasné, co by vyhrálo. Číňan by řekl, že takový sojový jogurt nemá žádné chi (životntí energie) a nemůže vám tedy ani žádné předat. Z pohledu působení na naše zažívání je nutno si přiznat, že i sojové výrobky mají ochlazující účinek na naše zažívání a my potřebujeme spíše pravý opak. Do třetice je to právě o tom zpracování. Bohužel většina sojových jogurtů obsahuje cukr (ať už se mu ve složení říká jakkoli), často také kravskou syrovátku nebo sušené kravské mléko, modifikovaný škrob apod. Proto buďte pozorní při nákupu a čtěte etikety. Neříkáme nejíst je vůbec, stejně jako neříkáme jezte tofu třikrát denně. Ale říkáme, že ideál to není, že je lepší nechat je jako zpestření jídelníčku, občasné dochucení pokrmů, vzít je jako svačinu na dovolené apod. V ideálním případě si ale doma připravíme vlastní zdravé čerstvé svačinky. Koneckonců, doma si můžete udělat i ten sojový jogurt.

    zdravim, samozřejmě rozumim těm průmyslovým sušeným mlíkům, ale namočit soju přes noc, ráno rozixovat a nechat projít varem (domácí sojové mlíko), na tom je špatně co? nějak nerozumim.

    Určitě je to lepší, než kupované sójové mléko, ale ta drť by se měla vařit dlouho, alespoň 1 hodinu v papiňáku, aby se sója dostatečně provařila. Sóji je prostě moc, proto by se to s ní nemělo přehánět. Miso, sójová omáčka a tempeh jsou fermentované produkty, které nám v téhle podobě neškodí.

    Dobrý den, Váš článek mě velmi zaujal. Poslední dobou se o tuto problematiku také zajímám a hledám informace, ale problém je že názory ohledně sóji se hodně odlišují. Měla bych také dotaz k Vám: Píšete, že doporučujete tofu, ale sojové mléko nikoli. Tofu se ale přece vyrábí ze sojového mléka není to tak? A co je vlastně tedy na sojovém mléku a sojovém jogurtu špatného? Vím, že existují výrobky, které obsahují rozporuplné přidané látky a nedají se nazývat zdraví prospěšnými, ale pokud je sojové mléko čistě z kvalitních organických sojových bobů a vody, nedoslazené a jogurt taktéž pouze s přidáním laktobacilů, tak by to mělo být přece v pořádku, stejně jako u tofu. Nebo ne? Zajímal by mě Váš názor, protože Váš článek mi zatím nejvíc dává smysl. Předem děkuji!

    Sója jako luštěnina je nejhůře stravitelná ze všech luštěnin a musí se proto vařit nejdéle. Výrobci sójových mlék to ale nerespektují, protože by to výrazně prodloužilo výrobu sójového mléka, rozdrcenou sóju povaří jen několik minut. Tofu, které doporučujeme k občasné konzumaci, se také vyrábí ze sójového mléka, ale ještě se znovu tepelně zpracovává, takže je stavitelnější, než průmyslově vyrobené mléko. Navíc sója se nadužívá, momentálně je nacpaná kde se dá, protože je to levná surovina a už také přibývá lidí s alergií na sóju, takže bych s její konzumací byla opatrná a vzala si jen ty produkty, které zdraví prospívají jako je Shoyu, tempeh a miso.

    A viete mi poradiť ako ten jogurt vyrobiť bez jogurtovača? Prípadne aké iné ako sójové by sa dali spraviť?

    My ze sóji jíme pouze miso pastu, tempeh a tofu, takže nemám zkušenost a ani si neumyslím, že sójový jogurt je zdravý. Jiný mě nenapadá, děláme si raději obilné krémy.

    Jím denně k snídani čerstvě vařenou jáhlovou kaši, asi tak 14 dní a začínají se se mnou dít divy :-). Všem doporučuji. Vyživuje skvěle svaly, dává sílu středu, je skvělá.

    Markét, co za divy se s tebou děje a co myslíš, tím, že dává sílu středu? Já jsem zvyklá po ránu na kaši rýžovou nebo ovesnou, tak přemýšlím o změně…

    Holky, hlavně to střídejte. Každé obilí má svá kouzla a své přednosti, takže je dobré je střídat, abychom získali maximum užitku.

    Dobrý den,
    pokud jsem dobře pochopila článek výše a nebo třeba tento článek: http://vyzivujicitradice.cz/2012/05/03/pozor-soja/ , tak sojová mléka, jogurty jsou nebezpečné právě proto, že nejsou fermentované. Sója by se vůbec neměla nefermentovaná jíst a prý ji v Japonsku rozhodně nefermentovanou nejí (nebo min. před několika lety, než přišla americká reklama a životní styl, nejedli). Navíc veškeré výzkumy, které potvrzují, že japonské ženy jsou nějak zdravé díky sóje, počítají s tím, že japonské ženy jedí fermentované výrobky.

    Pochopila jste to správně, sója jako taková zdravá luštěnina není, dokonce je lehce jedovatá. Pouze fermentací se tyto látky ztratí a pak je výživově hodně vyvážená a jako jediná rostlinná bílkovina obsahuje pohromadě všechny esenciální aminokyseliny. Takže ANO tradiční sójové omáčce, tempehu, misu a NE sójovému masu, sójovým mlékům, párkům, salámům, jogurtům a jiným nesmyslům.

    Souhlasím, že většina sojových jogurtů zdravá nebude. Ale o jogurtu značky Sojade, případně domácím jogurtu si myslím, že zdraví je. Bílý sojade jogurt jsou jen loupané sojové boby, voda a jogurtová kultura. Tedy fermentovaný produkt, vyráběný stejným postupem jako fermentované mléčné produkty. Také se díky této fermentaci redukují některé látky, které soja obsahuje a o kterých se vědci přou, zda jsou léčivé nebo škodlivé (například fytáty a fytoestrogeny..). Jinak fytáty, obsahují ve velkém ořechy i obiloviny, Takže pokud by byla soja škodlivá kvůli fytátům, tak to znamená, že všechny obiloviny, luštěniny i ořechy (pokud nejsou speciálně náročně upravené) by byly také škodlivé.

    Sojadé je v pořádku, ale jeho vysoká cena asi většinu lidí odradí. Fytáty se odbourávají namočením a dlouhým varem.

    No to máte pravdu. Sojade jogurt si kupuju občas jako pochoutku, která leze dost do peněz. Nedovedu si představit, že bych ho kupovala pravidelně pro celou rodinu. Jinak jogurt jsme doma levně vyráběli, ale nebyl tak chutný, možná je to tím, že jsme soju neloupali.

    Janina

    Ochutnala jsem jogurt SOJADE poprvé až teď. Normální jogurty jsem vlastně nikdy moc nejedla, nedělaly mi dobře a ani nechutnaly. Ale tenhle jogurt mi chutná hodně. Dala jsem ho do poháru a celá rodina se olizovala až za ušima. Kam se hrabe zmrzlina 🙂 Je dražší, ale zase jednou za čas…

    S těmi ořechy a luštěninami – dávné recepty rozhodně velí luštěniny namáčet, vodu slévat a pomalu vařit v nové vodě. Tedy i naši předkové znali postup, jak připravit luštěniny tak, aby neškodily.
    Stejně tak ořechy se prý dříve rozhodně namáčely přes noc, možná dokonce v syrovátce. Ještě v několika starých receptech najdete například postup namáčení mandlí v mléku. Myslím jen dva druhy ořechů namáčet nelze, protože se „rozblemtají“. Některé staré myslím mexické postupy zase zpracovávají dýňová semínka tak, že je také dlouze namáčejí a poté při nízké teplotě se solí a kořením vysušují. Stejně tak například kukuřice se tradičně prý vždy máčela nebo zpracovávala s limetkovou šťávou.

    Zobrazit všech 145 komentářů

    Jak na babičky - Jak reagovat, když přijde řeč na vápník, bílkoviny, maso? Podívejte se na úplně nový program!Více
    Jíme Jinak