Jaro » Jíme Jinak

Jaro

Biologické jaro začíná už v půlce února. Podle čínské medicíny spadá jaro, tzv. malý jang, do elementu dřeva. Je tedy ovlivňováno dynamickou čchi, která směřuje vzhůru. V praxi to znamená, že máme šanci se na jaře zbavit všeho starého a nepotřebného, zároveň máme dost síly postavit se čelem k novým výzvám. To platí o našem životě jako o celku.

Je to tedy výborné období i pro očistu našeho trávení. Nejvíce ohroženým orgánem je v březnu žlučník a v dubnu játra.

Máte v pořádku žlučník?

Potíže se žlučníkem se nejčastěji projevují tlakem v břiše po jídle, říháním, tlakem pod hrudní kostí. Bolesti se mohou projevit i formou tenisového lokte a bolestmi kyčlí. Na emociální úrovni nás pak potkávají záchvaty hněvu, jsme podráždění, bez nálady.

A jak jsou na tom játra?

Pokud máme vyčerpaná játra, bude to vidět na špatném stavu pokožky, budeme mít potíže se zažíváním, s pálením žáhy a se záněty. V emociální rovině nás pak bude sžírat vnitřní hněv.

Co jíst

Žlučníku i játrům udělá dobře sklenice teplé vody s čerstvou citronovou šťávou vypitá po ránu. Stejně tak jablka, jablečná šťáva či mošt. Jako po celý rok, tak i na jaře jíme sezónní, čerstvou stravu z podnebí našeho pásma, vařené obiloviny a trochu luštěnin. Po zimě je potřeba doplnit čerstvé vitamíny, abychom nebyli unavení a nepodléhali chřipkám a rýmám. K tepelně upravenému jídlu, které stále slouží jako základ stravy, přidáváme co nejvíce zelených natí. Kromě vitamínů obsahují také velmi cenné enzymy. Patří mezi ně pažitka, petržel, řeřicha setá, mladé listy pampelišek, sedmikrásky, ptačinec, popenec, česnek medvědí, polníček, listy kopřiv. Samozřejmě také první jarní zelenina – ředkvičky a saláty.

Snadno dostupným zdrojem vitamínů a minerálů jsou naklíčená semena a výhonky. Výhonky si můžete připravit z mrkve, petržele nebo cibule. Stačí uříznout a položit do mističky s vodou. Za pár dnů máte čerstvé mladé výhonky. Stejně tak si můžeme naklíčit luštěniny či obiloviny. K tepelně upravenému pokrmu však postačí lžíce klíčků a výhonků denně, abychom si příliš neochladili zažívání. Plané zeleniny jako jsou kopřivy, ptačinec žabinec nebo kozlíček polníček upravujeme tepelně do polévek, omelet, karbanátků a špenátů.

Prevencí všech možných nemocí, chřipkou počínaje, rakovinou konče, je lžíce kvašené zeleniny denně. Dá se koupit i v prodejnách zdravé výživy pod názvem pickles, ale levnější a přínosnější je vyrobit si ji snadno a rychle sám doma. Naše babičky by vám recept určitě daly. Nakládaná cibule, mrkev, zelí nebo jejich kombinace byly donedávna docela běžnou potravinou na českém stole. Bylo tak dostatek vitamínů a enzymů celou zimu i na začátku jara, když ještě nic nerostlo. Nikdo pak nemusel shánět laktobacily v jogurtech a céčko v tabletkách.

Na jaře omezíme tuky, smažené a grilované pochutiny, příliš slaná a kořeněná jídla, abychom nezatěžovali játra. Takéméně pečeme a více vaříme ve vodě, dusíme a napařujeme. Alespoň na 14 dní vysadíme všechny živočišné produkty(maso, mléčné výrobky). Strava je odlehčená a jíme menší porce.

Co pít

K pití je i na jaře nejlepší neperlivá, neslazená voda. Ideálně teplá nebo alespoň „odražená“. Pokud se chceme pročistit, pijeme na jaře bylinné čaje. Udělají nám dobře všechny pročišťovací a močopudné. Lékem a prevencí na potíže žlučníku a podporu funkce jater jsou bylinné čaje, které obsahují hořčiny a byliny močopudné. Vyzkoušet můžete heřmánek, mátu peprnou, čekanku, pampelišku, pelyněk, truskavec, kopřivu, zemědým, přesličku, vřes, černý bez, řepík, šípek, popenec nebo měsíček lékařský.

Bylinné čaje se nesmí pít při akutním záchvatu žlučníku! A pijí se jen omezenou dobu, obvykle dva až tři týdny, nikoli trvale.

Skladbu žluči pozměňuje a rozpouštění kamenů podporuje ostropestřec mariánský. Dá se koupit jako bylinný extrakt a pije se s malým množstvím vody 3x denně pár kapek.

K přípravě „ovocných čajů“ používáme malé množství čerstvě narašených pupenů ovocných keřů (maliník, rakytník, ostružiník, šípek a černý rybíz). Pupeny jsou zdrojem nového života, je v nich veliká síla. Je to v podstatě takový elixír mládí.

Podobně působí tzv. květová voda. Do pramenité vody, ideálně ze studánky z ověřeného zdroje, přidáme jedlé květy (pampelišky, sedmikrásky, černý bez, měsíček, sléz, růže, květy jabloně, třešně) a necháme je vylouhovat. S vodou pak pijeme léčivou energii. Říká se, že o květinky pečují květové víly, proto je květová voda plná pozitivní energie.

Masopust

Kdo chce udělat generální úklie a tělo vyzbrojit do dalšího roku silnými játry a zdravým žlučníkem, dá si s námi masopust, který letos začíná Popeleční středou 13.2. a končí Bílou sobotou 30.3. Nám se masopust neskutečně vyplatil. Zbavily jsme se dalších zdravotních potíží a zmizela chuť na sladké.

 

Tak hezké jaro!

Jíme Jinak