Podzim » Jíme Jinak

Podzim

Nebudu vás zatěžovat sáhodlouhým popisem toho, jak tělo hospodaří s vodou a energiemi v organismu, ani jakou roli v tom hrají plíce a ledviny. Ačkoli mě tyhle souvislosti opravdu moc baví a dalo by se o nich psát hodiny a hodiny, vybírám pro vás jen ty nejpodstatnější principy, jak se nyní stravovat, abychom minimalizovali únavu, rýmy, chřipky a nachlazení. Můžete mi věřit, máme to odzkoušené na sobě i na našich dětech, Helča mi jistě dá zapravdu.

Není to jen o vitamínech

Když jsme byly malé, nebyly pomeranče a jiné tropické ovoce takřka k sehnání. Na banány se stála fronta, jeden kupující mohl dostat maximálně kilo. Kde jsou ty časy. Dnes si kupujeme banány, pomeranče a grepy zvesela po celý rok a na podzim a v zimě jejich konzumaci cíleně zvýšíme, protože nás média od rána do večera upomínají, že jedině díky vitamínu C nebudeme nachlazení. A přesto se zdá, že lidí, kteří každoročně onemocní chřipkou, spíše přibývá, než ubývá. Tak jak to tedy je?

Čím více pomerančů, tím více chřipka?!

Ovoce všeobecně má ochlazující a zavodňující vliv na organismus. Tropické ovoce pak obzvlášť, protože roste v zemích, kde jeho úkolem je ochránit tamní obyvatele před přehřátím organismu. Ano, citrusové plody, banány apod. opravdu citelně ochlazují naše těla zevnitř. Jen si představte, že si dáte čerstvě vylisovaný ovocný džus. To je přeci v létě skvělé osvěžení. Až se někdy člověku naježí chlupy, když vypije čerstvou sklenku, že? A teď si představte, že jste na horách, venku sníh, vy si dáte fresh džus a vyrazíte na lyže. Divné že? Navzdory tomu, že je to jaksi intuitivně proti srsti, mnoho maminek každé ráno tlačí šťávu z pomeranče a dává ji svému drobečkovi do lahvičky, aby měl dost vitamínů. Ve výsledku je to stejné, jako kdybyste mrňouska postavili v mínus deseti nahého na balkón…. Že jsem zlá, že to byste neudělali? Skvělé! Tak jim to nedělejte ani s tím ovocem, to je skoro stejné. Je to tááák rozšířené a zdánlivě nevinné, pochopitelně to maminky dělají v dobré víře, netuše, co ve skutečnosti činí.

Tolik maminek dnes a denně škrábe kojenečkům do pusinky banán, tolik batolátek dostává denně k svačince tvaroh s banánem. Vidím to všude kolem sebe. Na bazénu, na pískovišti, v obchodních centrech…. Ono je to totiž tak pohodlné. Ale taky se podívejte, kolik děti celou zimu chodí po světě s nudlí u nosu! Kde se to asi vzalo? Nebo už vám to přijde normální? Podzim rovná se rýma, zima rovná se chřipky. Očkování neočkování, každý rok tu máme pandemii. Ale nemuselo by to tak být. Naše děti mají nudle, jen když opravdu nastydnou. Pár dní a pak zase kapesník půlroku nepotřebujeme.

Plíce trpí, když děláme chyby v jídelníčku

Na podzim vytváříme zásoby, je to období sklizně. Ale pozor, i naše tělo má tendence ukládat si zásoby, pokud ho zatěžujeme nevhodnou stravou. Ženy nejspíš moc dobře vědí, o čem mluvíme. Najednou se nám zvětší stehna, boky, zadeček a bříško. Vzniklé přebytky se ale také usazují v plicích v podobě hlenu a následkem jsou nejrůznější kašle, bronchitidy apod. Uvědomme si tedy, že orgánem, který můžeme významně posílit, nebo také oslabit špatným zacházením, jsou plíce. A ruku v ruce s nimi i tlusté střevo, jejich párový orgán.

Alespoň na podzim vynechte mléčné výrobky

Plicím, a tedy i tlustému střevu, udělá víc než dobře, když se alespoň v tomto chladném období vzdáme mléka a mléčných výrobků. Stejně jako ovoce zchlazují naše zažívání, podstatně silně ji však zadržují v těle vodu a ve výsledku nás zahleňují.

To si snadno ověří každý, kdo trpí na rýmu či vlhký kašel. Určitě zaznamená rozdíl, když veškeré mléčné produkty vysadí. Já sama jsem se vysazením mléčných výrobků zbavila třicetileté celoroční rýmy. Prý alergie na kdeco. Když nepiju mléko, nesmrkám. Třicet let mi trvalo, než jsem to pochopila do důsledků a než jsem se vzdala všech mléčných výrobků. Když se občas utrhnu a dám si kafe laté, hned druhý den už si musím „odfrknout“ nosem, když chci telefonovat nebo při cvičení dělám pořád takové „ehm, ehm“, jak se mi „cosi“ hromadí v krku. A pleť mi dá okamžitě taky vědět, že to akné, co jsem se ho léta nemohla zbavit by mohlo zase rychle přijít, kdybych u těch sýrů a kafíčka zůstala.

A jestli chcete zhubnout, tak alespoň na podzim opravdu omezte všechny ty mléčné lahůdky. Věřte mi, půjde to najednou úplně samo. Pokud jste zdraví, nemáte zažívací potíže, kožní problémy, záněty ani akutní rýmu či nachlazení, klidně si občas mléčný výrobek dopřejte. Ale berte to spíš jako dezert než jako základ stravy. A pokud to vydržíte, počkejte s tím na jaro.

Aby záda nebolela

Na podzim se energie přírody se stahuje a my se také začínáme choulit do sebe. Chráníme se tak podvědomě před větrem, zimou a deštěm. Také se čím dál tím méně aktivně pohybujeme a jsme celí ztuhlí. Výsledkem často bývají stažené svaly v oblasti páteře a bolavá záda. Krom vyváženého jídelníčku, který si představíme dále, zkuste chodit alespoň na krátké procházky (já vím, že se vám v dešti nechce), choďte po schodech a nejlépe zařaďte protahovací cvičení typu jóga, pilates nebo tai-chi. Také je velmi důležité se cíleně ohřívat zevnitř.

Jak se ohřát zevnitř

Preferujeme tedy vařená teplá jídla, klidně od snídaně až do večeře. Náš organismus zahřeje vařené obilí, navíc nám dodá energii potřebnou k zvládnutí podzimních nálad. Přednost v tomto období dáváme rýži, často zařazujeme jáhly a při velmi chladných dnech už sáhneme po pohance, která má opravdu velmi zahřívající účinek. Veškeré pití by mělo být ohřáté alespoň na teplotu těla. Zázračným nápojem je horká voda. Pijte ji klidně od rána do večera místo všech ostatních nápojů. Pozor, nechceme, abyste vypili tři litry denně! To byste si zbytečně zatěžovali ledviny. Ale pokud chodíte po světě s termoskou horké vody a celý den z ní ucucáváte jako já, děláte opravdu dobře. Tělo i duše se vám odvděčí pocitem klidu a pohody, tepla a radosti ze života. Komu samotná nechutná, ať si do ní přidá pár kapek citronu.

Podzimní vaření pro zdraví

Při vaření používáme více tuku než v létě, celkově se prodlužuje doba varu, pokrmy více zahušťujeme. Častěji než doposud zařazujeme ředkve. Krom jiného nám pomohou vstřebat a rozložit oleje a tuky použité při restování a smažení, které si v chladných dnech můžeme dovolit, pokud jsme jinak zdraví.

Do jídelníčku zařazujte co nejčastěji kulatou zeleninu. Tj. tu, která roste zcela nebo alespoň částečně nad zemí a má kulatý tvar. V přechodných obdobích, jako je jaro a podzim, nám pomáhá harmonizovat energii v těle, zejména na podzim pak lépe zvládneme přechod na chladnější zimu. Patří sem např. červená řepa, kapusta, cibule, zelí, kedluben, dýně, tuřín. Hlavně cibuli na podzim používáme denně, pomáhá regulovat vodní režim, o kterém jsme se již zmínili výše. Syrová zelenina už slouží spíše jako ozdoba talíře. Zato česnek a křen zařazujeme podstatně častěji pro jejich zahřívající účinek a pikantní chuť, která je v tomto období skutečně žádoucí. V malém množství je dáváme i dětem, protože aktivizují střeva a plíce. Nedáváme je však syrové, ale necháme je lehce přejít varem.

Na talíři se nám bude zvětšovat hromádka luštěnin, přednostně cizrna a hrách. Samozřejmě stále zařazujeme do jídelníčku čočku, fazole, a sojové výrobky tofu, tempeh a natto, ale vaříme je delší dobu, případně je restujeme a pečeme a používáme na ně více sojové omáčky než doposud.

Připravte se na zimu

Na podzim je ten správný čas nakládat zelí na zimu, zavařovat ovoce a sušit plody léta. Pokud si na to najdete čas, budete mít v zimě ten správný zdroj vitamínů. Jestli jste moc časově zaneprázdnění, navštivte prodejny zdravé výživy a nakupte kromě kvašeného zelí, sušených hub a marmelády bez cukru také mořskou řasu Hiziky. Ta je totiž krom všech výhod, jež mají mořské řasy obecně, velmi vhodná právě v tomto období. Navíc obsahuje 14x více vápníku než stejné množství mléka. A na rozdíl od něj dokáže vápník navázat na kosti a organismus nepřekyselí nýbrž přesně naopak.

Zapomeňte tedy na velké zeleninové saláty, fresh džusy a začněte vařit. Teď už je opravdu čas sáhnout po vařečce, chcete-li zůstat zdraví a nepřivítat zimu vyčerpaní, usmrkaní a v depresích. Mimochodem deprese, obavy a strachy způsobují oslabené ledviny, jejich čas nastane zanedlouho. V listopadu se totiž přihlásí biologická zima. Ale o tom si povíme až příště.

Jíme Jinak