Zdravý jídelníček » Jíme Jinak

Zdravý jídelníček

Jak na nás působí potraviny

Každá potravina nám dává nějaké živiny (cukry, tuky, bílkoviny, minerály, vlákninu), navíc také chemické přísady, kterými je zpracována. Svoji roli hraje i způsob zpracování, skladování. Ale krom těchto všech známých aspektů na nás působí potraviny ještě způsobem, o který se většinou až tolik nezajímáme, přestože jeho účinky na sobě cítíme.

Některé jídlo nás ochlazuje, uvolňuje, zpomaluje. Jiné spíše otepluje, stahuje a zrychluje. V tradiční čínské medicíně jsou tyto dva protikladné účinky přiřazeny v prvním případě pod energii, které se říká JIN, a v tom druhém jde o JANG. Občas na tyto pojmy narazíte v našich komentářích.

To, že každá potravina má jistý tepelný, zrychlující či zpomalující a stahující či uvolňovací účinek na náš organismus, je v pořádku, dokud se nedostáváme do extrémních poloh těchto výkyvů.

Mnohdy si tyto dopady neuvědomujeme. Jen cítíme, že např. po slaném masitém jídle dostaneme nutkavou chuť na sladké nebo na pivo. Že se nám po některém jídle chce spát, jsme celí uvolnění a chybí vůle k jakékoli akci.

Jak jí česká rodina

Běžným způsobem stravy se tak s jídlem dostáváme do slepé uličky. Už pár desítek let nejíme, tak, jak nám příroda a tělo káže. Nýbrž jak obchody a restaurace nabízejí. A tam nejde o naše zdraví, ale o velkou produkci potravin, které se moc rychle nekazí a kterých chceme hodně zkonzumovat. Většina českých rodin tak snídá, svačí a často i večeří pečivo, sýry, uzeniny a sladké marmelády či jiné pomazánky s cukrem. Obědváme přesolená a ostře kořeněná jídla s přebytkem živočišných složek. Nejčastější zeleninou je brambora, ostatní moc nevídáme. Nemluvě o kávě, cigaretách, alkoholu a lécích. Kdo si myslí, že jí zdravě, cpe se saláty, ovocem, müsli tyčinkami a jogurty.

Extrémní působení běžných potraviny

Ačkoli se to nezdá, jsou to všechno potravinové extrémy. Sůl, vejce, ryby, maso, uzeniny a sýry nás příliš vnitřně přehřívají, stahují a zrychlují. Oproti tomu mléčné výrobky, mléko jako takové, ale také ovoce, olej, cukr, med, alkohol a léky nás zpomalují, silně ochlazují a zvlhčují, ba dokonce zahleňují. Tato jídla mají mimo jiné silně překyselující účinek.

Jsou to skutečné potravinové extrémy a ty náš organismus vyčerpávají. Naše těla jsou vyhozena z rovnováhy, stejně jako dílčí orgány v něm. Následky nepocítíme hned. Záleží na vrozených dispozicích, kolik naše tělo ještě unese a kdy už onemocní. Výsledkem našeho stravování jsou alergie všeho druhu, astma, migrény, nadváha, revma, osteoporóza, zažívací potíže, kožní nemoci, ale i obyčejná, tolik rozšířená únava. V krajním případě je to pak infarkt, mrtvice nebo i rakovina. V podstatě vše, co nazýváme civilizačními chorobami, spadá do této oblasti.

Zdravý jídelníček

Pravděpodobné se ptáte, co máte tedy vlastně jíst. Zapátrejte v jídelníčcích našich babiček a prababiček. Takřka jsme vytěsnili z našich stolů to, co ony jedly dnes a denně. Jsou to obiloviny, luštěniny, tepelně upravená zelenina, ořechy a olejnatá semena. Toto je základ stravy, který vede ke zdraví, k harmonii našeho zažívání, k prevenci před nemocemi. Není třeba se zřeknout všech výše uvedených pochutin, ale měli bychom je zařazovat podstatně méně, než jsme navyklí.

Ideální složení potravy se skládá ze dvou třetin z celozrnných obilovin a luštěnin s výraznou převahou obilovin. A z jedné třetiny ze zeleniny. Ta by měla být převážně tepelně upravená, v létě přidáme i část zeleniny syrové a celoročně lžičku zeleniny kvašené. Poměry mezi syrovou a vařenou zeleninou, stejně jako mezi obilím a luštěninou by měly být přizpůsobeny sezóně, počasí a našemu zdravotnímu stavu. U dětí samozřejmě také věku. Všechno ostatní berte jako něco navíc, jako pochutinu.

Potřebujeme naši stravu vyvážit, pokud chceme zůstat zdraví.

 

Jíme Jinak