Domů > Magazín > Vaše příběhy

Začala jsem vařit a péct bezlepkově

bez lepku

Janina je maminka dvou úžasných dcer a aniž by o to stála, musela najednou řešit celiakii u té mladší. V té době ještě jedli jako rodina běžně. Janina začala shánět informace, tím se dostala i na náš web a začala Jíst Jinak. Jak to vyřešila na základní škole a po té i na střední pro vás sepsala ve svém příběhu na pokračování. A protože je Janina skvělá kuchařka, vzala bezlepkové vaření jako výzvu. Dneska nemá s bezlepkovým vařením žádný problém a  ráda se s vámi podělí o svoje zkušenosti s lepkovým vařením a pečením.

Jak to u náš začalo

O lepku jsem dlouhá desetiletí nevěděla vůbec nic. Jenže pak byla mladší dceři Káje diagnostikována celiakie a mně nezbylo nic jiného než se s lepkem začít seznamovat. Ne že bych o to stála, tohle seznámení bych si ráda odpustila. Ale časem jsem pochopila, že všechno v životě se děje z nějakého důvodu, byť v tu chvíli nemusíme chápat z jakého. V první chvíli jsem si myslela, že nic horšího se stát nemůže. Samozřejmě mě napadaly otázky: PROČ naše dcera? KDO za to může? JAK je to možné?

Učím se vařit

Pak jsem jsem pomalu začala znovu učit vařit, používat bezlepkové suroviny, diskutovat v restauracích s kuchaři, nenechat se odbýt, změnit logistiku stravování při dovolených a spoustu dalších věcí. V tu dobu jsme ještě jedli klasicky. Za velký úspěch považuji, že se mi podařilo domluvit s kuchařkami ve školní jídelně, kam dcera chodila a ony jí 2,5 roku připravovaly výborné bezlepkové obědy. A na jejich ochotu navázaly i paní kuchařky ze střední školy, kam v září dcera nastoupila. Nevaří jí sice podle principu JJ, ale i přesto vaří dobře. Kája s námi Jí Jinak o víkendech, o to více se snažím. Z hlediska Jíme Jinak není velkým problémem vaření pro celiaka. Tam se jednoduše vymění 3, případně 4 obiloviny za jiné, bezlepkové. Omáčky se zahušťují kukuřičným škrobem, což je ale vhodné pro všechny.

Učím se péct bezlepkově

Problém nastává u pečení. Jestliže pečeme pro dospělé, kteří lepek mohou, je pozměnění klasického receptu sice poměrně náročné a vyžaduje to fantazii a schopnost si trochu hrát, ale výsledek je poměrně přijatelný a většinou i chutný. U bezlepkového pečení je hlavním problémem to, že termínem “bezlepková mouka” se v receptech myslí směs bílé mouky, ve které je kde co (taky většinou bramborový škrob). Ta se ale chová při nestandardních pokusech naprosto strašně. Ještě s ní jde jakžtakž pracovat při klasických receptech, taky k tomu ji vyvíjeli. Přiznám se, že jsem pokusy používat tyto směsi (Jizerka, Schär, Michalík aj.) na pečení ve stylu JJ jsem dávno vzdala. Máme dezerty založené na korpusech z kukuřičné krupice, jáhel, rýže anebo na dobrotách ze Soyabelly. Občas upeču bezlepkové muffiny z kukuřičné mouky a rýžové mouky, ale se mnou je zatím potíž: neměřím, nevážím. Jenže si pak samozřejmě nepamatuji, kolik čeho jsem tam dala. Můžete se ale přesto těšit, protože recepty budou! Tak, aby vyhovovaly i JJ i bezlepkové dietě. Bude i velice zdravé a chutné bezlepkové cukroví.

Dalším zásadním problémem je, že spousta maminek očekává při bezlepkové a zároveň zdravé verzi nadýchaný piškot nebo jeho alternativu. Což není reálné. Piškot – lepkový i bezlepkový – klidně udělám podle klasického receptu, naservíruji ho návštěvě a my ochutnáme. A tím máme zase na dlouho pokoj a libujeme si v našich jáhlových, rýžových a kukuřičných sladkostech. Ony jsou i daleko zdravější, přece jen celé zrno je celé zrno.

Příště něco málo o lepku, abychom věděli, s kým máme tu čest.

Jana

PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?

Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !

12 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Ahoj všem komu záleží na sobě a dobrém pocitu ze zdravého těla. Před 4 měsíci jsem se rozhodla změnit svůj jídelníček. Už dlouho mě bylo ze všeho “jídla” špatně, a tak jsem si vzpomněla, jak jsem jedla jako dítě a všechny to tenkrát zlobilo. Nejedla jsem maso, pečivo, sladkosti, mléčné výrobky. Milovala jsem luštěniny, rýži, ovoce a zeleninu a vodu. Babička se obávala, že nevyrostu a když, tak budu strašně nemocná. Tak mě postupně pěkně naučila jíst a měla radost, že se jí daří. Babičku jsem milovala, tak jsem i já měla radost, že ona má radost, ale moje tělo postupně začínalo být nemocné. Zkrátím to 4 měsíce jím jako když jsem byla malá a jsem šťastná, štíhlejší, bez zácpy, bez těžkého břicha, bez zvláštních tělesných bolestí. Prostě PARÁDA. Mějte se všichni skvěle a díky za inspirativní recepty. Anna

Čím sladíte bezlepkové sladkosti? Cukr se mi opravdu používat nechce a sirupy s obilninami přece nekamarádí… Jediná možná varianta mi vychází rýžový slad, ale to je poměrně drahá záležitost na takovou buchtu… existuje ještě něco jiného vhodného? Moc děkuji za rady! ;-)

Ukázat další komentáře