Já, minimalista – I.díl » Jíme Jinak

Já, minimalista – I.díl

Autor , Rubrika Žijeme jinak, 06.08.2017

Jak už jsem zde jednou psal v článku o mé cestě ke stránkám Jíme Jinak a hubnutí, zmínil jsem se rovněž o mém současném životním stylu zvaném Minimalismus. Mno, “životní styl” je myslím v mém podání dost nadnesený výraz, ale budiž. Už dva roky jej praktikuji a má to své výsledky.

Minimalista je, když …

Ne, ne! Nebojte se! Nehodlám tu sáhodlouze popisovat definice minimalismu a zarputile prosazovat jeho výhody. Vše si každý snadno vyhledá na internetu, pokud bude mít zájem dozvědět se více. Já pro tentokrát jen připojím svou vlastní optimalizovaně-minimalizovanou definici vycházející z mých vlastních zkušenosti trvajících více než dva a půl roku. Samozřejmě jako ve všem, tak i zde platí, že každá mince má dvě strany.

Minimalista se prostě zbavuje zátěží

Já, coby minimalista, prostě odbourávám nejrůznější zátěže ve svém životě, ať už se jedná o hmotný, či nehmotný svět, směrem k jednoduššímu žití optimálně zbaveného všeho zbytečného, nadbytečného a tudíž nepotřebného, zatěžujícího a tím také stresujícího.

Vidíte! Ani to nebolelo a víte vše, tedy vše podstatné. No jo, ale jak na to. Lehko se řekne, ale těžko se udělá.

Osobně myslím, že kousek minimalisty je v každém z nás. Tak například účastníci kurzů “Vánoce Jinak” a “Jarní očista” znají postupy úklidů svých domácnosti, kdy často naleznou dříve nahromaděné věci o kterých leckdy ani neví, že je mají a nebo je přemisťují zprava doleva, shora dolů, zdola nahoru, křížem krážem, aniž by si uvědomili, že je vlastně vůbec nepoužívají a jsou jim tudíž na dvě věci. K vzteku a k bolavým zádům. A nebo ty nejrůznější věci uchováváme, dokola opečováváme a jsme celí rozladění, že tak musíme stále dělat.

Opravdu musíme! Ale no tak!

Všimli jste si toho krásného pocitu, kdy jste se odhodlali ke změně a patřičnou věc nebo činnost jste navždy sprovodili ze svého života? Už žádné přemisťování, žádné uklízení, žádné oprašování, mytí, leštění, drhnutí, překládání, žádné starosti s opravami, zárukami, běháním od čerta k ďáblu, hlídání termínů, o další účast na událostech méně, které nás ani za nehet nebaví a Bůh ví jaké roztodivné činnosti s danou věcí (činností) mnohdy bez zájmu a nálady provádíme.

Ani u mne to dříve nebylo jinak. Stále jsem chtěl něco nového, protože za chvíli mi to zevšednělo a potřeboval jsem tudíž nový “vzruch” do svého bytí. Ať už se jednalo o oblečení, boty, moderní udělátka nebo ulehčovátka do domácnosti, na vaření, na praní, na uklízení, na mytí, osobní hygienu atd. Tohle chci, sice to nějak zvlášť nepotřebuju, jen se mi to líbí a k něčemu to prostě bude. A když to chci, tak na to musím vydělat. Ach jo. Nebo si půjčit. A co bude, když se něco přihodí. Pic a je tu stres a pak depka. A je lepší tohle nebo tamto. Ach to rozhodování. Já se neumím rozhodnout! Pic a je tu další stres a další depka. A stále dokola, dokola. Hlava jde z toho kolem i koukolem.

Ale fuj! Pryč s tím!

Při té frustraci, stresu a bez-nálady jsem jednoho dne narazil na výstižné, čtivé články o minimalismu a zjednodušování, plné vyzkoušených jednoduchých postupů, které mne natolik inspirovali, že jsem se rozhodl ke změně.

A jak jsem tedy vlastně začal? Jednoduše. Úklidem, resp. nikoliv přemisťováním věcí z jednoho místa na jiné, skryté, neviditelné, ale opravdu vymisťováním, tj. pryč s tím, nejen z očí, ale z domu a hlavně z mysli. A bylo to opravdu tak jednoduché? Mno,… ano i ne. Také to chvilku bolelo, hlavně to rozhodování, co si nechat a co vyhodit. Co by se mohlo ještě hodit a co určitě je tak akorát k ničemu. Dát vale zažitým zvyklostem a začít se učit ty nové.

A k čemu mě to dovedlo?

Začal jsem si všímat sebe sama, své pocity a skutečné potřeby, nikoliv náhražky a uvědomovat si to odlehčení i úlevu a nakonec i dávno ztracenou radost a uspokojení. Vrátil se mi každodenní úsměv do tváře. Jen tak, pro tu všední radost z bytí, ne jen pro něco směšného.

Znáte ten báječný pocit z čistě uklizeného prostoru, např. právě z prosté kuchyňské linky? Ale určitě. Je tam jen to co potřebujete a nic víc. A vydrží to? Tak to záleží na tom, co je poschovávané na místech, které nejsou ihned vidět a na tom, co vlastně skutečně k vaření potřebuji, tedy opravdu to důležité a tedy často používané (viz foto dole). A jak jsem k vlastnímu údivu zjistil, zase tolik toho není. A to ostatní šlo bez milosti pryč.

A čeho všeho jsem se zbavil? Tak o tom až příště. A je to na dlouhé povídání, protože je toho fakt hodně.

Jak jste na tom vy?

Ukládáte na doby “co kdyby se to ještě hodilo” nebo se vám už podařilo zbavit se nějaké dlouho nepoužívané nebo nepotřebné věci, a překročit tu magickou hranici? Jaké jste z toho měli pocity? Úlevu a radost? Nebo stres, co kdybych to někdy potřeboval(a). Napište to do komentářů. Zajímá mne to a těším se na ně.

Přeji pěkné a úspěšné dny.
Martin Hetto

  • materiály

    SERIÁL: Jak na zimu?

    Víte, jaké změny je potřeba v jídelníčku udělat?

    • Ukážeme vám klíčové souvislosti pro biologickou zimu
    • Jaké konkrétní potraviny patří do zimního jídelníčku
    • Jak ledviny ovlivňují náš život jak je posílit.
    Přihlaste se a pošleme vám seriál na e-mail.

    Chci poslat seriál ZDARMA
  • 29 komentářů. Jak to vidíte Vy? Napište.

    Moc hezký článek, Martine :-). Musím říct, že už se moc těším, až skončí prázdniny, tři děti budou na chvíli pryč z domu a já doma jen s nejmenším, a pustím se do toho. Se všemi doma to moc nejde a nějak se nám to doma nakupilo :-). Kompletní úklid i s tříděním věcí jsem dělala při prvním kurzu Vánoce jinak a to už je nějaká doba. Od té doby se mi to nepodařilo, ale zraje to ve mně už dlouho, tak jen čekám na příhodnou chvíli :-). A moc se na to těším, protože je to opravdu krásný pocit úlevy zbavit se nepotřebných věcí. Moc se těším na Váš další článek :-).

    Hetto Martin

    No, panečku. Se čtyřma dětma, to je zápřah. Držím tedy palce a doufám, že se podělíte o to, jak se Vám zadařilo 🙂

    bilaholubice

    Milý Martine, díky za článek. Jsem mooooc zvědavá na pokračování! Minimalismus je supr! Začala jsem šatníkem a pokračuji dále přes kuchyň a koupelnu. Zjistila jsem, kolik máme zbytečných lahviček a plastů, téměř všeho se zbavila…máme jeden šampon, pastu a jinak klasické mýdlo a je to, používám jej i na holení, tuny dalších zbytečností vůbec nepotřebujeme! Koupelna vypadá líp, líp se uklízí a co teprv to životní prostředí…Totéž zkouším u čistících prostředků, používám hodně ocet, sodu apod. a nepotřebujeme spousty čistících prostředků…vřele doporučuju knihu Domácnost bez odpadu ( mají ji na econea), je tam toho o minimalismu hafo!

    Hetto Martin

    JJ, knihu mám a je opravdu dobrá a plná nejrůznějších praktických tipů. Stačí si jen hrát a tvořit 🙂 Ani jsem netušil, že nás je tu tolik, což mě opravdu těší. I když mám tu svou panelákovou koupelnu malou, předpokládal jsem, že těch zbytečností tam až tak moc nebude, ale chyba lávky, k redukci se tam toho našlo dost a dost. Obzvláště té chemie.
    Přeji tedy hodně úspěchů a radostí v minimalizování.

    Bilaholubice, moc diky za tip na knihu… presne to jsem hledala.. hned objednavam a poustim se do ni! 😉

    Ufounka

    Někde jsem četla, že věci nás posouvají dál. Letos na jaře, když jsem byla už skoro půl roku bez práce, dostala se mi do ruky knížka od Marie Kondo a zbavovala jsem se věcí podle ní. Ještě jsem to bohužel nedokončila, ale funguje to. Cítila jsem se strašne lehka, stres nepřišel, jen úleva, že jsem se toho zbavila a to platí i po čase.

    Hetto Martin

    Podle Marie Kondo si skládám oblečení. A také to funguje. Sice tomu oblečení neděkuji, přesto je pořádek a současně přehlednost jednou pro vždy a bez stresu. Už neznám otázky typu: Co si teď vzít? Proč je to tak zmačkaný? Hernajs, kde to mám?
    Já si myslím, že nás neposouvají věci, ale zkušenosti, ať jsou jakékoliv. Pozitvní, či negativní, stále je to nová zkušenost, na které můžeme dál stavět.
    Užívejte si minimalistické radosti.

    Martine veľmi dobré články. Zaujala ma veta v tomto príspevku, že si skladáte oblečenie podľa Márie Kondo. Chcem sa spýtať, ako sa osvedčilo skladanie? Keď som pozerala na youtube ako Marie skladá napr. tričká a potom ich ukladá postojačky. Do čoho si takto poskladané oblečenie ukladáte? V knihe neodporúča rôzne boxy, organizéry. Skriňu mám klasickú s poličkami, veci by len tak samotné nedržali. Krabice od topánok, i keď nových, mi zrovna nevoňajú, vypraté a vyžehlené veci mi akosi nepasujú do nich ukladať.
    A teraz ešte k obom článkom, veľmi sa mi páčia. Ako to popisujete, pre mňa by to bol vysnívaný ideál. Ešte mám toho strašne veľa zrealizovať. Ale pomaličky, ako píšete, to snáď pôjde. Tiež mi je niektoré veci ľúto vyhodiť. Knihu od Márie Kondo som si kúpila na základe recenzií v Martinuse. Autorka píše, že keď si raz dôkladne upraceme, zmení sa nielen priestor, ale aj naše myslenie. Vtedy som si asi myslela, že stačí knižku prečítať a bude poriadok. No ono treba nielen prečítať, ale aj sa pustiť do práce. Už je to rok, odkedy ju mám, asi pôjdem čítať znovu 🙂 možno ma znovu nakopne.
    Moc sa mi páčia Vaše články, teším sa na ďalšie. 🙂

    Tuto knížku mám také doma, ale jen přečíst ji opravdu nestačí :). Nejlepší je začít něčím, co vás už dlouho trápí a kde víte, že budete vyhazovat s chutí. Jakmile se do toho pořádně pustíte, začne to lítat i jinde… Ten pocit vyházení starého a uspořádání nového je k nezaplacení…

    Tak pod to bych se, Heli, podepsala 🙂

    Ďakujem Heli, už som začala šatníkom, niečo už išlo, ale pri niektorých kúskoch váham 🙂 A tiež by som chcela vytvoriť dáky systém, aby sa dal ľahšie udržiavať poriadok a veci sa moc nekrčili 🙂 Ono keď ich bude menej, bude to jednoduchšie a prehľadnejšie, ale všetko nemôže ísť preč 🙂 🙂

    Na kousky u kterých váhám mám svoji metodu. Dám je mimo skříň, já do horní police nad skříní a tam je nechám rok, dva uzrát :). Když je pak vytáhnu a zjistím, že jsem se bez nich obešla dva roky, už se mi vyhazují lépe. Některé naopak s chutí zařadím znovu do svého šatníku. A pak mám pár kvalitních, nadčasových, které si schovávám, že na ně prostě jednou zase dojde… Skříň se snažím mít poloprázdnou, abych se v ní vyznala. A trička, tílka a trika třídím podle barev :-), lépe se mi pak hledá.

    Hetto Martin

    Koukám, že píšeme úplně stejně, tedy Já to mám poněkud rozvleklejší a Vy zcela jasně a výstižně 🙂

    Jinak přeji vše nejlepší k svátku.

    Moc děkuji Martine.

    Jinak Helenko, taky dodatecne vse NEJ NEJ…..!!! 🙂

    Hetto Martin

    Jak píšete, v něčem se mi to osvědčilo na jedničku, v něčem méně. Například ty trička. V Japonsku mají nejspíše mnohem kvalitnější bavlnu 🙂 Vzhledem k tomu, že mám pouze regálový sytém IVAR z IKEA, tak krabice používám, jinak by se to rozložilo do všech stran – nejsou tam pevné stěny. Mám ale i komody a tam například takto složené ložní prádlo je bezchybné. Utěrky a ručníky neskládám, ale motám je do ruličky, je v nich pak lepší přehled. A protože toho oblečení nemám už tolik, jako dříve, tak i bez skládání v tom není zmatek a rovněž se nemačkají. Co má viset, visí, co může být složeno, je složeno, co stočeno, je stočené.

    A to co sezónně nepoužívám, nebo se mi prozatím s věcmi nepodařilo se nadobro rozloučit, tak je uložené v krabici a nepřekáží tak. Já pak nemusím litovat, že jsem zbytečně něco vyhodil, co bych do budoucna mohl potřebovat. Ale jak se časem ukazuje, ta budoucnost je hodně, hodně vzdálená, takže až dozraje ten správný čas, tak to půjde také. Nezoufejte! Minimalizace Vás má naplňovat radostí, nikoliv trýzněním a lítostí nad věcmi, kterých se nedokážete zbavit. Když to nejde, tak to nelámejte přes koleno. Minimalizovat se dá v různých rovinách, ne jen těch hmotných 🙂 Přejděte tam, kde Vás to bude bavit a věřím, že se k těm věcem ještě dostanete se zcela jiným pohledem.

    Hodně úspěchů a radostí v minimalizační optimalizaci.

    Tak to jste rekl krasne, Martine! 🙂 Myslim, ze vsechno, co delame, by nas melo naplnovat radosti.. at uz je to Jina strava, zbavovani se veci nebo cokoli, do ceho se s presvedcenim poustime… Dusicka by mela plesat 🙂 ..a o to preci jde 🙂

    Ďakujem moc za odpoveď aj podelenie sa so skúsenosťami. 😀

    Krasny clanek, Martine… Kdybyste jen tusil, jak moc se v nem poznavam.. 🙂 Nemyslim si, ze to takhle mam „od prirozeni“ 😀 Ale nekolik minulych par let uz jen minimalizuji a minimalizuji 🙂 Mozna to souvisi i s tim, ze manzel je tezky kolektor 🙂 (nu, casto zazivame tezke chvile 🙂 ). Ale abych byla uprimna, je to u me take o tom, s jakou rano vstanu. Nekdy mam plan zbavit se zitra toho ci onoho, ale pak vstanu a premyslim, jestli to prece jen jeste nekdy nebudu potrebovat – tohle neni ten nej den pro zbavovani se veci.. 🙂 Pockam tedy na den D, kdy obvykle vstanu a zacne to litat! 😀 Armadu spasy mame pod kopcem (bydlime na kopci), coz mi znacne ulehcuje situaci 😉 A jestli jsem nekdy litovala, ze jsem se neceho zbavila? No, to vite, ze jo! Jen jsem si nastesti nakonec vzdycky umela zduvodnit, ze se mi po tom zastesklo jen tak jednou za 1 az 2 roky, coz mi prislo jako padny duvod vec neuchovavat. A zrejme jsem i minimalista ve vecech vztahu. Nektere si velmi pestuji a nektere zkratka necham jit. A musim priznat, ze je mi o mnoho lip. A co se tyce socialnich siti.. Haha – JJ je moje socialni sit.. 🙂 ..to je tak asi vse, co k tomu muzu rict 🙂 ..a mozna jeste jedno – uz se MOC!! tesim na Vas clanek c.2, Martine..!! 🙂

    Hetto Martin

    Za tu dobu jsem se nejen zbavil dosti věcí, ale posunul jsem se i do Jiné roviny. Nyní spíše zkoumám, jak se dá „minimalizovaná“ věc využit Jinak a když nic nevymyslím, ani nemám v plánu s ní v krátké budoucnosti něco udělat, tak se s ní rozloučím. Mě se líbí věta: „Nelituji toho, co jsem udělal, mohu jen litovat toho, co jsem neudělal“. Nebo prostá krátká větička: „To neřeš!“ – taky pěkný 🙂

    Minimalizmus zboznujem a je to moja cesta. Zminimalizovala som co sa dalo, hlavne hracky mojich dvoch dcer. A najlepsie rozhodnutie za posledny rok bolo prestat pozerat TV a odhlasit sa zo socialnych sieti. Super clanok, tesim sa na dalsi.

    Hetto Martin

    Ano, ano. Minimalizace zátěží přicházející z virtuálního světa je opravdu znát. Obdobně TV. Tolik času na jiné zážitky a kolik se uspoří peněz, času a nervů od zbytečných lákadel z reklamy.

    Nemám problém zbavit se oblečení – zanesu do armády spásy a hotovo. Ale věci jako kávovar, zmrzlinovač, atd., které chci prodat…no, v mysli jsem se jich už zbavila, ale nafotit a dát na bazoš, pak odeslat … fakt náročné..se 2 malými dětmi už se k tomu dostávám aspoň rok.

    Hetto Martin

    Já používal aplikaci do mobilu LetGo! Stačí vyfotit přímo z aplikace, zadat krátký název a stručný popis, cenu a letí to do světa.

    Na LetGo jsem taky dala kočárek a než jsem ho stačila prodat, tak jsem si koupila pres Letgo kabelku a klukům fotbálek :-). Ale držím se a už tam nelistuji.

    Hetto Martin

    Mě to listování, kromě té ztráty času, docela bavilo tím lehkým oddechnutím s úsměvem: „hmmm, tak tohle už nemusím, tohle fakt už nepotřebuji, to také už ne …“ 🙂

    Janina

    To je hezký článek! Popisuje můj nesplnitelný cíl 🙂 Už párkrát jsem se k velkému vyhazování donutila, naposledy inspirována KonMari a jejím zázračným úklidem, ale nemám s tím dobré zkušenosti. Právě naopak. Ačkoliv danou věc pár let předtím vůbec nepotřebuji, v okamžiku, kdy ji vyhodím, ji během týdne začnu těžce postrádat. Leckdy to vedlo až k nákupu téměř totožné věci! Absolutní fiasko pak bylo oblečení, kdy jsem se zbavila kvalitního a někdy i velmi drahého oblečení „jen“ protože mi bylo v jednom období velké. Člověk míní, Vesmír mění 🙂 Takže já si o minimalismu ráda občas přečtu 😀 Zrovna v sobotu jsem vytáhla oplatkovač, který jsem naposledy použila asi před 5 lety a na podvečerním setkání s přáteli byly oplatky pryč než jsem se otočila 😀

    Ahoj Janino, tos mě zase pobavila, věta „já si o minimalismu ráda občas přečtu“ je vtipným závěrem 🙂 Ale vím, o čem mluvíš, mě se taky zdá, že se všechno na něco hodí, věci hodně recykluju, co se nehodí na vaření, hodí se dětem na hraní nebo se nám to hodí do výuky jako názorná pomůcka či materiál k tovření, no prostě, chápu 🙂

    Hetto Martin

    Na minimalismu je zábavné to, že si jej každý přizpůsobí podle svého a vůbec se nemusí týkat jen fyzických věcí. Jde o zjednodušení života a nikdo neříká, že toho dosáhnu životem v holobytě. Viděl jsem videa lidí – extrémních minimalistů, kteří žijí ve velkém bytě naprosto bez nábytku s minimem oblečení, téměř bez nádobí, kosmetiky, atp. Ale proč? O tom to přeci není, o tom nemít nic nebo toho, či onoho mít naprosté minimum.

    Zjednodušit si život lze i jen v té virtuální rovině, tak i duševní. Oprostit se od otravných a nic mi nedávajících povinností, událostí, kontaktů na nejrůznějších sociálních sítích, reklamy v televizi, otravných emailů z různých newsletterů, které beztak nečtu, schůzkách, kde přemýšlím, co bych dělal, kdybych tam nemusel být

    Já mám také v šatníku věci, které byli poměrně drahé, nenosím je, ale je mi líto je vyhodit. To ale neznamená, že jsem minimalistický hříšník a měl bych se nějak mrskat a trestat za to, že jsem se jich už dávno nezbavil. Možná na to jednou dojde a možná také ne. Prozatím si vystačím s minimalizací (zjednodušením) v jiných rovinách svého života. Např. já se rád a bez výčitek zbavil kuchyňského robota neboť mě naprsoto rozčilovalo to jeho skládání, použití an 3-5 min. a práce s umýváním, utíráním, skládáním a ukládáním trvajícím déle než půl hodiny. No k čemu? Ve dvoučlenné domácnosti. Na menší vaření mi stačí dobrý nůž a prkýnko, na ty větší, jako pickles jednoduchý „V“ kráječ. A že jsem se přistihnul, že bych ten robot také někdy využil. Ale ano, le vždy si vzpomenu na dříve popsané martirium a řeknu si „Sláva Bohu, tohle fakt nemusím“ a jdu na věc Jinak 🙂

    Nelamte si hlavu s věcmi a už vůbec né minimalismem. Je to jen jedna z možných cest. Pro někoho je, pro jiného nikoliv. Pokud si uvědomíte, že minimalismus sice chcete, ale vlastně ho nepotřebujete, jste na správné cestě 🙂 na cestě k líbeznějšímu a pohodovějšímu životu.

    Přeju hodně pohodových úspěchů na té Vaší cestě.
    Martin

    Zobrazit všech 29 komentářů

    Jíme Jinak