Jak na babičky – nový program právě spuštěn! » Jíme Jinak

Jak na babičky – nový program právě spuštěn!

Autor , Rubrika Nepřehlédněte, Právě se děje, 11.04.2017

Štítky:, , , , , , ,

Děti, výživa, babičky a okolí všeobecně, to je velké téma. Jak dojde na mléko, sladkosti nebo maso, hned se začne o vápníku, mozku a všem, co dětem bude chybět. Kvůli stravě dochází v rodinách k mnoha zbytečným konfliktům a trápení. Nemusí to tak vůbec být! Stačí vědět, jak na to. A od toho je tu zbrusu nový online program, který pro vás po roce práce právě otevíráme tímto videem.

Problémy s babičkami

Z vlastní zkušenosti i z vašich příběhů víme, že babičky a rodina jsou velké téma, když člověk změní životosprávu a dojde na děti. Vyzvaly jsme vás proto před rokem, abyste nám napsali své zkušenosti, popsali, jak to probíhá u vás, co řešíte s prarodiči a nejbližším okolí, když přijde řeč na stravu. Sešla se pěkná kupa problémů a situací, jak se můžete dočíst v samotném článku i v komentářích pod ním. Někde se nejvíc řeší, že babička podstrkuje dětem tajně sladkosti, jinde má babička pořád řeči, že dítě nevyroste nebo mu bude chybět vápník a budou se mu lámat kosti. V některých rodinách se z kuchyně stalo přímo bitevní pole. Kvůli výživě dětí se hádáme, křičíme, vyhrožujeme si a trápíme se. Mnohdy my, rodiče, mnohdy i oni, prarodiče a další příbuzní.

Vaše zkušenosti a příběhy

Děkujeme moc za všechny zaslané příběhy, za sepsání situací ve vašich rodinách a toho, co vám vaše babičky vyvádí. Všechny ty problémy jsme roztřídily do kategorií, oslovily odborníky i zkušené rodiče, kteří už prošli touto fází změny jídelníčku, a přidaly naše letité zkušenosti se 4 dědečky a 4 babičkami. Výsledkem roční práce je kurz, který vám pomůže zvládnout všechny situace, které mohou v rodině a okolí nastat, když doma začnete jíst jinak, než jsou babičky zvyklé. Na vlastní oči a uši si můžete ve videorozhovorech poslechnout naše babičky, dědečky, maminky i tatínky, co děti stravují jinak.

Helča jako tréninková babička

Aby byl kurz naprosto návodný, přidaly jsme k nezbytné teorii i praktická cvičení. Z Helči jsme udělali babičku, která bude simulovat tu vaši a bude vám „nahazovat“ různé babičkovské hlášky. Vy si tak můžete v klidu a v soukromí vyzkoušet, jak na tyto řeči reagovat a jak se nedostat do konfliktu. Samozřejmě, že vám poradíme, jak na to! Až si budete jistí v kramflecích, můžete vyrazit za vaší babičkou. Teď už vás nerozhodí!

Bavte se s námi

Při natáčení videí jsme se moc nasmály a věříme, že když se do programu pustíte s námi, budete se také bavit. I z problému se dá udělat legrace. Situace, které budeme s vámi trénovat, jsou ze života. Díky kurzu se na ně ale můžete podívat s nadhledem a sami pozorovat, co to s vámi dělá, když slyšíte některé věty. Můžete sledovat, jaké emoce to ve vás vzbuzuje a uvědomit si, kdy dochází ke konfliktu. A když se naučíte zvládat kritické situace doma s babičkou Helčou, rozhodně vám vzroste sebevědomí a nebudete se bát prosadit si svůj životní styl a své postoje.

Nejen o jídle

A jak už to v našich programech bývá, kurz není zdaleka jen o jídle a zdaleka jen o babičkách a dědečcích. Ve výsledku je to zcela unikátní program osobního rozvoje, kde se mimo jiné naučíte zcela prakticky reagovat na nejrůznější situace kolem stravy, zdraví a dětí. Toto know how pak můžete uplatnit při jakékoli další komunikaci s jinými lidmi ať už v rodině či ve své profesi. Nerozhodí vás pak už ani šéf se svými nejapnými požadavky, úřednice, která vám nechce vyhovět, ani prodavačka, která nechce uznat vaši reklamaci. Dvacet let ve světě byznysu nás totiž naučilo, že důležitá je komunikace a že s babičkou můžeme jednat stejně jako s klientem v naší firmě. To nejlepší z naší rodinné i pracovní praxe najdete právě v tomto kurzu.

Více o kurzu

Podívejte se, co všechno kurz obsahuje a jak probíhá. Těšíme se, jak to s babičkami skoulíte díky tomuto programu. Přihlaste se právě teď!

 

Zjistit o kurzu více

 

  • materiály

    SERIÁL: Jak na zimu?

    Víte, jaké změny je potřeba v jídelníčku udělat?

    • Ukážeme vám klíčové souvislosti pro biologickou zimu
    • Jaké konkrétní potraviny patří do zimního jídelníčku
    • Jak ledviny ovlivňují náš život jak je posílit.
    Přihlaste se a pošleme vám seriál na e-mail.

    Chci poslat seriál ZDARMA
  • Neuvěřitelných 51 komentářů. Jak to vidíte Vy? Napište.

    Chci se zeptat, zda se do kurzu dá přihlásit kdykoliv jako je to u zdravých dezertů? Uvažuji o kurzu,ale chci si v klidu dojít Jarní očistu, kterou taky nějak nestíhám pročíst. 🙂

    Profilová fotografie na Facebooku

    Holky super, moc se na kurz těším. Mně je jasné, že je to vše i o pevném postoji, že když si budu sama v sobě jistá tím, co dělám, tak mě okolí nezlomí, ale… Nějaký dobrý argument se vždy hodí. A ne jen na babičky. Na Velikonoce třeba jedeme ke kamarádům (oba mají silnou nadváhu, kamarádka navíc rakovinu), tam to je také šílená masírka s jídlem a jejich hlavní proti argument je, že „odříkaného největší krajíc“. Bohužel jim jde na ruku to, že když už v minulosti naše dítě dostalo čokoládového zajíce, tak ho okamžitě snědlo na posezení a ještě koukalo po dalších, jejich děti si dají půlku a jdou od toho (asi opravdu nemají potřebu to hrotit, když ví, že mají cukr v každém hlavním jídle a svačině). Jenže já nějak v minulosti neměla sílu pátrat po tom, kam až je moje dítě ochotno zajít a kde má hranice. Ještě jednou moc děkuji za všechny Vaše aktivity.

    Peto, tesime se na Tebe v kurzu, věřím, že tohle v pohodě zvádnete. Nevím, jestli to stihneš nastudovat a projít už do Velikonoc, ale do dalších svátků budeš určitě vyzbrojená a s pořádným postojem 🙂

    Profilová fotografie na Facebooku

    🙂 Těším se. Je jedno, že se to nestihne do Velikonoc. Perfektní nápad, že jste to daly celé do kupy. Přijde mi, že se to periodicky řeší na všech frontách, v každém kurzu a teď ty jednotlivé rady a postřehy budou v kupě.

    Je to tak. To tema se objevuje v kazdem kurzu, na kazde akci, v komentarich…ale rada neni na jednu vetu, je potreba vzit to systemsticjy, pochopit souvislosti, natrenovat krizove monenty…daly jsme to dohromady a byl z toho program na nekolik tydnu 🙂

    janapelka

    Určitě domácí jídlo, i když jaksi úplně odlišné od našeho, občas neuškodí, ale dát dětem feferonku?Síla co?Samozřejmě o sladkém, cole, brambůrkách apod ani nemluvím…..ano, určitě je to o respektu.

    Přesně, doma s láskou uvařené konvenční jídlo není problém. Ale když se k tomu podává cola, brambůrky, strkají se tajně lízátka, bonbony apod., tak to už je opravdu problém.

    Respekt by stačil na většinu problémů tohoto světa…:-)

    sarinka

    Zajímavé a vtipné. Držím palce, aby se program líbil. Komunikace je nejdůležitější, nás čeká za pár dnů každoroční vysvětlování toho, že žádná čokoládová vajíčka, zajíčky atd. nechceme. Vždy si říkám, že teď už to snad pochopili, ale za rok je stejný. Zrovna včera jsem mámě vysvětlovala, že to že něco koupí ve zdravém obchůdku ještě neznamená, že to je zdravé. Měla takovou radost, že konečně objevila nějakou tyčinku co jim může koupit a já jí to vrátila. Děti tomu v tu chvíli vůbec nerozuměli, protože pořád opakovala, že je to zdravý, že je to zdravého obchůdku a to je mátlo. Škoda, že jsem si nevyfotila obal co vše to obsahovalo. Bylo to na několik řádků a jeden hnus za druhým a ,,nejlepším“ na tom bylo, že na úplném konci bylo napsáno – nevhodné pro děti, těhotné a kojící. Nenechávat v blízkosti či dosahu dětí! Až na základě těchto dvou vět, si ty tyčinky vzala zpět. Atmosféra ale už v tu chvíli byla narušená.

    Tak ta věta napsaná na konci složení mě opravdu pobavila. Jen si tak říkám, že by vlastně klidně mohla být napsaná na větší polovině zboží v obchodě 🙂 Tak hodně štěstí s velikonočními nadílkami 🙂

    Evu ďakujem, rolu babičky si užívam, vnučka je dva a pol ročné slniečko. Vždy sa na ňu tak teším, ale priznávam, že si neviem niekedy poradiť. Veľa sa tu toho učím, niekedy si vzdychnem, ze škoda, ze som to nevedela voľakedy, keď som ja malú dcéru. Ste skvelé, to video ma pobavilo, ale prvá myšlienka, keď som si prečítala názov kurzu, bola pomóóoc 😀. Držím palce, aby kurz vyšiel! Pekný deň! 😀

    Gabiko, jestli vaše děti už mají děti, tak jste je vychovávala v době, kdy nebyly téměř žádné informace o výživě, které máme dnes my. Dělala jste jistě, co jste mohla a teď je na vašich dětech a jejich partnerech, zda budou chtít dělat věci s tím, že dnes už mohou – mají přístup k informacím, dají se běžně koupit suroviny atd. Jestli má vnučka takovou otevřenou babičku, má to skvělé 🙂 Jsme rády, že video pobavilo :-))

    Evi ďakujem, možem ísť príkladom, ako som sa tu naučila 😀

    Vladka

    Jo, jo, ty nase zlate babicky…ja kvuli nim jela sveta lan…a oni kvuli me tu bilou muku za celozrnou stejne nikdy nevymeni…jedine doporuceni: nebydlete prilis blizko babicek, jinak vase deti akorat uvidi, jak moc to Vy, delate JINAK 😕

    jo jo, z dalky se do toho babickam spatne mluvi :-)))

    To doporučení je snad vtip. Přijde mi smutné izolovat děti od babiček jen kvůli tomu, že jste se rozhodli pro jinou stravu. Myslím, že až budete ve věku těch babiček, tak si třeba řeknete, že jste hodně věcí zbytečně přeháněly. To se fakt dětem tolik stane, pokud u babičky budou jíst normálně nebo tam uvidí normální jídlo? Ach jo. To je budete celý život držet v úzké skupině lidí stravující se jinak?

    Ano, to je jeden úhel pohledu. Na druhou stranu, co respekt ze strany babiček? Vždy přece, pokud se chce, lze najít kompromis, aby byly spokojené obě strany. Proč by měly babičky jet po svém bez jakéhokoliv ohledu?

    Přesně, měly by se hledat cesty možné pro obě strany.

    A třeba když vím, že dítě špatně tráví lepek a má z toho zdravotní problémy a babičky mu i přes moji žádost dávají lepkové dobroty? Vím, že moje požadavky jsou pro ně nepochopitelné, ale ono se to sšítá – bonbonek na pultě v lékárně, lízátko, když kupujeme boty u nás v obuvi, bonbónek, když se vyhraje v angličtině, další za účast ve sboru, to je jen letmý výčet, s čím se každý den potkávám. Ale máte pravdu – zrovna dnes jsme o tom s 8mi letou dcerou mluvili, jak je to pro ni těžké, že má (často, ne vždy a máme často vyjímky) jiné jídlo a nikdo jiný tak kolem nás nejí, jí to hodně vadí, i když jí naše jídlo hodně chutná a přitom sama kamarádkám říká, co je nezdravý. A co je normální jídlo? V našem okolí typická česká klasika, ale v kdejaké kavárně u nás ve městě už dostanete skoro to samé, co vaříme a pečeme doma.

    To je dobře, že o tom mluvíte. Přijdou těžší věci než jiné jídlo – holky mají lepší džíny, dražší mobil, později pak třeba přidjou cigarety, kouření trávy, taneční drogy, pearcing, tetování… Těžko někdy budou mít všechno, co všichni ostatní 🙂 Teda doufám :-o)) Takže je fajn od malička je učit vybírat si to nejlepší a ostatním nechat jejich volbu. A závidím ty dobré kavárny u vás, u nás je to jen klasika, navíc ani ne klasicky poctivá, takže když už by si člověk dal, stejně si ani nepochutná.

    No já jsem na nabídku v kavárně taky koukala, protože moc nechodím a mám radost. Vybíraly jsme s kamarádkama mezi takovou klasickou s práškovým cukrovím a novou „hipsterskou“, kde mají třeba i humus s proužky zeleniny nebo vločkovou misku k snídaňovému menu. A vím o nové makrobiotické jídelně, další veganské nebo raw cukrárně, takže je to lepší a lepší. Alespoň ve větších městech, tak snad to bude chtít víc a víc lidi a budou vznikat i v těch menších.

    Ještě – mě se video moc líbí. A přijde mi, že jako babičky, děti nebo vnoučata jsme stále k tomu lidi a i v rodině očekávám respekt a slušnost. Představa, že chodím s kamarádkou vegetariánkou pravidelně na oběd a pokaždé jí udělám přednášku, jak je maso potřebné a bude brzy nemocná a budu jí nosit k svátku chlebíčky se šunkou, třeba…, tak se se mnou asi taky přestane brzy stýkat. Nebo si aspoň o mě něco pěkného pomyslí. :).

    Respekt a slušnost jsou dvě podstatné věci, které se Češi budou muset teprve naučit. V rodinách to bývá mnohdy horší než mezi přáteli, váš příklad, Petro, je velmi výmluvný. To, co bychom si nedovolili vůči přátelům a oni vůči nám, se v rodinách děje víc než často.

    Pokud vnoučata jdou k babičce jen občas a snědí to jejich „normální jídlo“, tak se samozřejmě nic nestane. Jsem taky babičkou a vařím velice ráda podle zásad jj. Prospívá to všem.

    Moje děti byly minulý víkend poprvé u babičky a rozhodla jsem se, že už nikdy více. Kuře s bramborama k obědu jsem zkousla, i když babička dobře ví, že kuřecí syn nesmí (ale měli ho přeci v akci 40 korun kilo), ovšem tu kolu k pití, zmrzliny, limonády, x druhů bonbonů a dalšího za jeden jediný víkend nezvládnu. Že ignoruje atopický exém u mladšího, ještě chápu, ale nacpat tohle dítěti, které bojovalo o holý život, nepochopím. Děti sebou měly vlastní jídlo a kupu zdravých sladkostí, má seznam, co jim může dát, ví, že když s něčím není jistá, má zavolat, ale úmyslně jim dát přísně zakázanou věc, protože tatínek právě zašel za roh a nevidí to, to se prostě nedělá. Že nevěděla, nebo pro jednou se nic nestane, nebí omluva. A když je tak blbá, že nepochopí, že smetanová zmrzlina obsahuje mléko, tak co můžu čekat příště?

    Nezlobte se, ale vaše prohlášení jako „rozhodla jsem se, že už nikdy více“, „když je tak blbá“ atd. o dobré komunikaci z vaší strany taky nesvědčí!
    Jestli jste se nesešli „dva bejci v jedný aréně“:)

    Já se naše taky snažim krotit, co se týká přilepšování mým dětem (samozřejmě někdy ne úplně nejlepšíma věcma), ale už jsme se dostali na docela rozumnej kompromis. A já tu úctu zase úplně nevidim tak, že u rodičů musí bejt všechno podle MĚ! samozřejmě jsou potraviny, co jsou opravdu rizikové, ale zase si myslim, že když mají rodiče moje děti pár dní na starosti, mají práva i na to, určité věci dělat po svém.

    A vždycky chtějí zapadnout mezi ostatní a nebýt jiné, to je prostě přirozená věc. V dospělosti to je něco jiného, mně třeb absolutně nevadí, že žiju jinak než většina mých kolegů v práci – není to problém, vycházíme spolu, spíš to je obohacení.

    DĚTI chtějí zapadnout mezi ostatní

    Michaelo, jste další z maminek, které narazily. Já bych kolu, zmrzlinu, limonády a bonbony také neakceptovala, kuře s bramborem možná až s věkem, rozhodně ne, když byly holčičky malinké a já se je snažila dostat ze zdravotního stavu, který dostaly do vínku po mě. Díky mé přísnosti teď máme dvě zdravé holčičky, mě se to vyplatilo a šlo to i bez konfliktů, hádek apod. Takže naděje tu je! 🙂

    Myslím, že tu hranici, co je pro nás u babiček přijatelné, máme každý jinde. Také jde o to, co je důvodem, že měníme jídlo. Když kvůli zdraví dětí a někdy vážnému problému, je ignorování babiček nepříjemné, narušuje třeba režim, kdy opravdu chci na nějakou dobu dítěti úplně omezit cukr, lepek, mlíko, apod. A pak i jednou týdne od babičky může být problém. Teď jsem něco podobného řešila, chtěla jsem být na nějakou dobu opravdu důsledná a vidět, co to dělá a babičky to nerespektovaly. Proto jsem se přihlásila do kurzu, i když jsem s nimi byla už docela vklidu. Zase se to rozvířilo :). A moc se mi líbí, že v kurzu se jde hlouběji, po té skutečné příčině neshod, apod mezi generacemi, abych si uvědomila, co je mým skutečných problémem a co už třeba ne.

    Vladka

    no jo, vnukla jste mi nechtíc „ďábelskou“ myšlenku…kdybych řekla babičkám, že všechny 3 děti mají alergii na lepek a na kravské mléko, to by byl hukot!!! ty by se vcuku letu naučily vařit zdravěji než já a ještě by se předbíhaly :-)…samozřejmě bych to takto nikdy neudělala, protože lhát neumím a manipulace s lidmi je mi proti mysli…jsem šťastná, že děti jsou zdravé, takže to nějak s babičkama musíme zvládnout 🙂

    Vlaďko, taky mi přijde, že papír v ruce platí v rodině i jinde víc než vlastní snaha ve smyslu prevence. Jakoby u nás úplné tabu. Přála bych Vám lepší prarodičovské časy:).

    V očích mnoha lidí je ta naše prevence děsně zbytečná a přehnaná. Těžko se jim to chápe a nám se to těžko vysvětluje, protože kdo nezkusil, nemá páru, o čem mluvíme a jak strašný rozdíl to je. Bohužel jsou rodiny, kdy může být papír s konkrétními alergiemi a dokonce i prudké reakce typu dušení, okamžitá kopřivka či strašlivý průjem, ale někomu to prostě nestačí. Papír je většinou brán vážně ve školkách apod.

    S mocným účinkem papíru máme zkušenost:)
    Šli jsme nahlásit alergie do jídelny a byli jsme vypruzeni ve stylu, že to nepude atd.
    Sepsali jsme to na papír, nechali orazítkovat doktorkou (co je přesně v seznamu neřešila, má prostě v papírech, že jsou alergici, tak to potvrdila) a najednou byli strašně milí, že to pude a chovali se ke mně hezky.

    Navíc máme absolutně zlatou kuchařku, která je ochotná udělat pomazánku pro naše dítě, oddělit a potom přimíchat ostatní ingredience. Ale tam to není o papíru, nýbrž o vstřícné povaze (plus naše děti si to z většiny hlídaj sami a pomáhaj, to asi taky působí pozitivně).

    Jedno, dvě normální jídla nejsou zase taková hrůza, pokud ale dítě není vážně nemocné. Nejde o to izolovat babičky, ale když s nimi opravdu není žádná domluva, dávají dětem extrémně škodlivé jídlo tajně apod., tak tady to často není vůbec o jídle, ale o celkovém respektu. To jídlo to jenom ukáže.

    Vladka

    to doporučení není vtip…to doporučení je o desetileté praxi, kdy se o něco snažíte (a já teda JJ v žádném případě nepřeháním!) a rodina prostě vaši snahu nerespektuje! já vůbec nepíšu o izolaci, napsala jsem, že rodina nemá PŘÍLIŠ blízko, příliš blízko znamená, že máte byt na stejné chodbě, jako byt prarodičů…ale je mi jasné, že jakákoli jiná babička mě za tento názor nepochválí…chci JEN říct, že když vznikne mladá rodina, je potřeba nechat jí prostor, aby si stanovila svoje vlastní pravidla…a SAMOZŘEJMĚ respektovala pravidla rodiny původní…ale jak to tedy chcete udělat, když Vy máte jiný názor než nejbližší okolí? pro mě samotnou nebylo jednoduché najít si cestu touto jinou stravou…a chápu, že prostě babičky mají své vyzkoušené recepty, které navíc dětem chutnají! tak proč by měly ony něco měnit? já jsem prostě narazila a mám špatnou zkušenost, to je všechno…a jakou pak má člověk radost ze života, když je někdo neustále vedle Vás a chce za Vás všechno řešit?

    Vlaďko, já ti naprosto rozumím. Pro mnoho rodin bylo víc než důležité, aby odešly z dosahu prarodičů. Ne kvůli jídlu, to spousta našich známých ani neřeší, ale kvůli osamostatnění, opravdovému dospění mladých rodičů, nezávislosti atd. Některé matky a otcové mají pocit, že jejich, byť už dospělé, děti si bez nich ani neuprdnou (pardon, tak se to říká u nás v rodině) a nenechají je dýchat. KDyž se včas netrhnou, skončí to rozpadem manželství těch mladých. Takže já chápu, jak to myslíš a za mě je dobře, že sis našla svoji bezpečnou vzdálenost a ani je samotné nechceš je měnit.

    Svého času jsem, ve vztahu ke svým rodičům, aplikoval na rok a půl terapii mrtvého brouka. A bylo to milionkrát účinnější než všechno to nekonečné vysvětlování a rozčilování. 🙂

    To je také řešení. Vysvětlování je k ničemu, když druhá strana neposlouchá není schopná hledat řešení vhodné pro obě strany. To je bohužel stále důsledek tradiční výchovy, kdy děti musí poslouchat rodiče. Rodičům je pak fuk, že dětem bylo 40 a mají svoje rodiny a názory.

    To si umim predstavit 🙂

    Vladka

    já jsem si tu vzdálenost bohužel nenašla a právě proto si myslím, že je lepší mít od bývalé rodiny určitý, nevím, jak moc velký, vzdálenostní odstup…ale faktem je, že moje kamarádka, která je od své rodiny 200 km daleko, tak je v rozvodovém řízení, a jedním z hlavních důvodů jsou problémy s bývalou rodinou…ono jako vždycky je to v životě o úctě a toleranci, jak k sobě samému, tak k okolí, ve kterém žijeme, ale nemůže jeden neustále ustupovat a dělat kompromisy a druhý se snažit nebude…a když vstoupíte do rodiny, kde ta harmonie není ani mezi babičkou a dědečkem, tak potom se můžete i rozkrájet, aby rodina fungovala a stejně nic nevyřešíte, maximálně se vše „špatné“ obrátí proti vám…když je někde problém, tak se ho lidi buď snaží vyřešit, nebo dělají mrtvé brouky nebo řeknou, že ten špatný a problémový jste vy…proto je vžcdycky dobré v životě zvážit, do čeho chci jít a do čeho ne (zvláště u tak důležitých životních situací, jako kde chci žít a vychovávat děti)

    Citim to stejne a vim, ze neshoda mezi babickou a dedeckem dokaze totalne otravit i mladou rodinu. Sveho casu jsem odmitala k jednem rozvracenym prarodicum jezdit prave kvuli tomu, to byla prvni dcerka mimino, takze to nebylo o jidle ale o dusnu a blbe atmosfere. Cestou od nich jsme se vzdycky pohadali.

    Bezpečná „vzdálenost“ se dá nastavit vždycky, když s Vámi rodiče nebydlí pod jednou střechou.
    Taky jsem si svoje rodiče musela vychovat:)) nějakou dobu jim např. trvalo, než pochopili, že po odstěhování už mám svůj život a jejich návštěva bez ohlášení ve stylu „zrovna jsme šli okolo“ není vítaná.
    Po domluvě a nastavení pravidel to funguje bez problému a vim, že by to fungovalo, i kdyby bydleli ve stejný ulici.

    Vladka

    tak až budete mít desetiletou zkušenost s bydlením ve stejném paneláku na stejné chodbě a prosím ne, s vlastními, ale s těmi rodiči, do jejichž rodiny jste se přivdala, tak hodíme řeč 🙂

    Mela jsem dve prima tchyne, obe uz zemrely, ale tohle bych nezvladla ani s jedou z nich dyl jak par mesicu 🙂

    Vladka

    Zvladla byste to evi…ale nemela byste to, co mate dnes…clovek musi poslouchat sve srdce, aby byl stastny ☺…dnes uz to vim, pred par lety byly pro me zajmy ostatnich lidi dulezitejsi nez zajmy me a vlastni rodiny….dnes uz to vidim jinak ☺

    Jo tak tyhle prepadovky mi delala jedna tchyne taky – chodila k nam na zachod cestou do obchodu, obcas mek smrti vydesila 🙂 Je to uz 20 let, tak uz se tomu smeju, vsechno se vyresilo odstehovanim do jineho mesta. Meli jsme tehdy oboje rodice 5 min od nas a byla to presne ta bezpecna vzdalenost,bylo to fajn, nemeli jsme deti, navstevovali jsme se dost castobs obema.

    Pokud nemá dítě vážné zdravotní problémy. Dnes je tolik dětí s těžkými alergickými reakcemi, které nemohou nějakou potravinu, a bohužel i tolik babiček, které ani do krve rozškrábané ekzematické dítě nebo astmatický záchvat nepřesvědčí, že prostě přišla potřeba tyto stále se opakující situace v rodinách, kde tyhle zdravotní potíže mají, řešit a vznikl kurz. Ale pokud byste se do něj přidala, viděla byste, že není o tom, jak děti od babiček izolovat 🙂 Jdeme na to tak, aby byli spokojení všichni. A z naší praxe a zkušenosti dalších rodin víme, že to jde.

    Pomóóóc 😀))) ja som už tiež babička – to na odľahčenie, že by som sa išla učiť, čo nemám robiť 😀

    Gabiko vážně??? To bych si tedy netipla! Ale myslím, že vás přeučovat nemusíme 🙂

    Vsak me to taky vzalo velkou cast zivota nez jsem zjistila, ze pro me i mou rodinu jsem dulezita ja – zdrava, vyspana, spokojena, pak vsechno ostatni. Mela jsem se na konci seznamu potrebnych 🙂

    Zobrazit všech 51 komentářů

    Jíme Jinak