Kratom – dobrý sluha, zlý pán

Nenápadné balíčky z e-shopu

Můj syn Jáchym žije velmi svobodně, má mou plnou důvěru. A zároveň ví, že kdykoliv může přijít a svěřit se s čímkoliv, co ho trápí. Na rozdíl od svých kamarádů, kteří mu to nepokrytě závidí, protože jejich vztahy s rodiči jsou více či méně poznamenány situací v rodině, a nefunkční. Od 16 let podniká a má tudíž vlastní příjem, který je jen jeho a zcela k jeho osobnímu využití. Nikdy by mě ani nenapadlo ho zpovídat, jak vydělané peníze využívá. Zároveň je velmi skromný, málokdy si něco kupuje, a když už, jsou to většinou komponenty k počítači, drobná elektronika nebo šperky, které chodí v malých balíčcích z Číny. Zhruba před dvěma lety ale balíčky pozměnily svou velikost a hlavně frekvenci, se kterou se začaly objevovat v poštovní schránce. A tak mi jednoho dne, když jsem zase jeden takový ze schránky vyndávala, padl zrak na adresu odesílatele. Byl jím e-shop distribuující kratom. Nikdy před tím jsem o něm neslyšela. Vyzvala jsem tedy strýčka Gůgla, aby mě trochu ochytřil. No, upřímně, nic moc jsem se nedozvěděla. A tak nezbývalo nic jiného, než zaťukat na dveře synova pokoje a vyjevit svou obavu, zda je vše v pořádku a dotázat se, co že to ten kratom vlastně je. Dostalo se mi ujištění, že se jedná o zcela neškodný prášek, jehož uvážené užívání je naprosto bezpečné a není třeba mít – „matko – žádné obavy, vždyť víš, že se mám rád!“ A to je tedy pravda, to on se má. Kouření čehokoliv se mu protiví a alkohol zkusil zatím jednou a naposledy, a tento stav zřejmě ještě nějaký čas potrvá. Nechala jsem se ukolébat.

Mami, potřebuju pomoct, sám to nezvládnu

O pár dní později jsem se znovu zeptala, tentokrát na to, proč ho vlastně užívá. Učil se v té době na zkoušky a rozhodl se, že kávu vymění právě za kratom, aby ho udržel v chodu. Tedy pro jeho povzbuzující účinky. Později jsem se dozvěděla, že účinky se mohou velmi lišit a je to dáno právě množstvím užívaného prášku, a také jeho barvou, která může být zelená, žlutá, bílá nebo červená. Precizní prací s dávkováním vybraného druhu je možno se povzbudit, zrelaxovat nebo dokonce lépe usnout. A tak jsem hned dostala doporučení, abych si občas také dala, když jsem pořád tak vystresovaná a špatně spím. No, tak pěkně děkuji za výklad a jdu to vyzkoušet. A jak jsem řekla, tak jsem učinila. A opravdu! Spala jsem jak miminko. A tak jsem se opět nechala ukolébat.
Jáchym vycházel ze svého pokoje čím dál tím méně. Když už bylo možno ho na chodbě potkat, jeho oči měly metrový náskok a divně dýchal. Občas bylo možno zaznamenat i lehký třes prstů. Ještě pár dní trval na tom, že je mu dobře a je v pohodě. Já už jsem si to tedy rozhodně nemyslela. Až jednoho dne přišla dnes už památná věta „Mami, potřebuju pomoct, sám to nezvládnu“, která odstartovala několik tvrdých měsíců cesty k životu bez závislosti.

Hrdost a vděk, to je to, co cítím

Chci říci, teď hned, že jsem na svého syna nesmírně hrdá, a že cítím hluboký vděk za to, jaký máme vztah a za vůli, kterou během těchto několika měsíců projevil, bez sebemenšího zaškobrtnutí. Díky tomu, že se mi svěřil a řekl si o pomoc, mohli jsme společně najít cestu z pravé a nefalšované závislosti se vším, co k tomu patří. A tady bych chtěla poprvé říci, že kratom je silně návyková látka! Nevěřte nikomu, kdo bude tvrdit opak nebo se ohánět nedostatkem podkladů a studií, které by to deklarovaly. V první fázi jsem kontaktovala Sananim, společnost, která podporuje blízké dospělých a mladistvých se všemi typy závislostí, a samozřejmě závislé samotné na jejich cestě zpět do života. Chtěla jsem se poradit jako rodič, jak postupovat. A měla jsem nesmírné štěstí na paní terapeutku, ostřílenou to ženu z praxe, která mě ujistila, že je to zcela běžné, že mladí experimentují s drogami, a pokud zůstane jen u experimentu, není třeba se obávat. Navrhla společné setkání ve třech. Krásně plynulo, a tak se hned napoprvé podařilo stanovit postup terapie. Ze všech nabízených možností si Jáchym vybral konzultaci s psychiatrem a terapii jeden na jednoho, protože práci ve skupině by se svou povahou těžkého introverta asi nezvládl. A ačkoliv paní terapeutka pracovala výhradně s rodiči, v tomto případě udělala výjimku a vyhověla Jáchymově žádosti o spolupráci. Pro začátek dobrá zpráva.

S léky nebo bez?

Vzhledem k tomu, že Jáchym má mezi svými přáteli děti, které jsou už od útlého věku uživateli antidepresiv, neboť jejich rodiče nemají čas se jim věnovat a hledat jiné cesty, bylo mi jasné, že si to také bude chtít vyzkoušet a sáhnout tak po nejjednodušší berličce. Trochu paradox. Intenzivně podporuje své kamarády v jiných řešeních, než je medikace a teď chce ošálit mozek úplně stejným způsobem? Bylo mi z toho zle a sváděla jsem vnitřní boj sama se sebou. Měla jsem dvě možnosti. Buď opět vložit důvěru ve svého syna, nechat ho projít touto lekcí a doufat, že na to přijde sám. Nebo využít síly z pozice rodiče, protože ještě nebyl plnoletý a prostě mu to zakázat. Moje dítě nebude jíst antidepresiva! Přiklonila jsem se k první variantě. Když mu to zakážu, bude mi to vyčítat. Všechno je, jak má a já to musím vydržet. Pan psychiatr, moudrý to muž a ojedinělá persona ve světě rychlých receptů bez práce, se snažil Jáchyma přesvědčit, řka: „Mladý muži, volíte tu nejjednodušší cestu namísto toho, abyste vlastní vůlí napravil, co jste pokazil.“ Neuspěl a kýžená lekce se dostavila okamžitě. Několik hodin po spolknutí prvního prášku, který měl – v nekonečné řadě s ostatními pilulkami v krabičce – zajistit plynulý přechod k úplnému vysazení kratomu bez abstinenčních příznaků, se začaly dít věci. Jáchymovi se udělalo velmi zle a nakonec dva dny v kuse zvracel až téměř do úplného vyčerpání. Když trochu přišel k sobě, vtiskl mi krabičku, ve které chyběl pouze jediný prášek, do ruky se slovy: „Okamžitě to, prosím, vrať do lékárny, to už nikdy nechci zažít.“ A tak jsem pelášila do lékárny a celou cestu děkovala Vesmíru, že to zase zařídil nejlépe, jak mohl.

A jak to celé dopadlo?

Na počátku odvykací terapie užíval Jáchym 12 g kratomu denně, což byl šestinásobek doporučené denní dávky. Stanovil si cíl zbavit se půl gramu týdně za podpory paní terapeutky v podobě pravidelných sezení. Ta probíhala jak ve dvou, tak postupně s námi, se všemi členy rodiny, na přání Jáchyma. Nastala tak jedinečná příležitost otevřít rodinná témata, která by jinak pravděpodobně uvízla kdesi v prostoru nepochopení a domnělých křivd. Takže takové dva v jednom. Vše proběhlo přesně podle plánu, dokonce se snižování dávek podařilo v průběhu procesu urychlit. Ráda bych zdůraznila, že odvykací proces provázely klasické abstinenční příznaky, stejné jako například u alkoholiků nebo závislých na tvrdých drogách! Takže žádný čajíček to rozhodně nebyl. Pan psychiatr, kterého Jáchym informoval o změně svého rozhodnutí hned další týden, byl nadšen. A tady by mohl celý příběh skončit happy endem. To by ovšem Jáchymovi nesměli do života začít – zcela náhodně, samozřejmě – přicházet lidé a situace, které ho opakovaně vyzývají k zamyšlení se nad další cestou. A tak aktuálně podporuje své kamarády ještě více, než dříve, pomáhá jim vyhledávat pomoc a nabízí svůj doprovod na terapie, pokud potřebují. S kamarádem založili webové stránky, které mapují veškerou dostupnou pomoc v této oblasti, a nejen v ní, podle regionů a měst tak, aby každý, kdo to potřebuje, mohl snadno nalézt právě tu svou pomoc. A dál? Čím dál, tím více uvažuje o absolvování terapeutického výcviku, aby mohl laickou pomoc povýšit na trochu odbornější, protože mu začínají přicházet situace, se kterými si teď už neví rady a pomoc lidem mu dává absolutní smysl. Uplynulo mnoho měsíců bez balíčků ve schránce a já cítím, že tak už to zůstane.

Co na to česká legislativa?

Mohli bychom to shrnout do jedné věty a bylo by vystaráno. Zněla by asi nějak takhle: „Milý občane, spolehni se na svůj selský rozum, pátrej a zjišťuj, dávej informace do souvislostí a nenechej se ukolébat slovem odborníka, který toho ví pravděpodobně ještě méně, než ty.“ A jak na to tak koukám, tato věta by se dnes mohla aplikovat do všech oblastí našich životů, co říkáte?
Oficiální status látky kratom, která se získává z listů tropického stromu z jihovýchodní Asie je, že se nejedná o návykovou látku a za jako takovou nebyla v ČR označena, na rozdíl od mnoha států světa. Oficiální kategorii nemá a není tedy schválen ani jako léčivo. Kratom se v České republice nejčastěji prodává jako sběratelský předmět. Ano, čtete správně. Ten nepodléhá žádné přísné regulaci jako potraviny, doplňky stravy či léčiva, a proto si ho mohou koupit například i děti. Opět čtete správně. Mám informaci, že ho lze dokonce koupit v nákupních centrech v automatech, jako třeba limonádu. V prosinci 2021 samotná Světová zdravotnická organizace OSN (WHO) vydala prohlášení, podle kterého prozatím nedoporučuje, aby kratom podléhal kritickému přezkumu. Podle WHO není kratom ještě dostatečně probádán a není důvod ho zařazovat mezi zakázané látky. Já jsem tedy své bádání již dokončila a mohu jen doporučit rodičům, aby s dětmi o tom mluvili, protože případů přibývá, a to nejen v této oblasti, ale třeba i v oblasti tabákových sáčků, které dnes bohužel patří do výbavy dětských batohů, stejně jako svačina. Ale to by bylo zase jiné povídání.