Od maminky mi nejvíc chutná pohanková polívčička

Začátky starostlivé mámy

Je to nejspíš sen každé mámy, která se snaží stravovat děti zdravě. A vlastně to byl i můj cíl, když jsem se při pátrání po informacích k prvním příkrmům na stránkách Jíme Jinak začala dozvídat kruté pravdy o mléce, cukru nebo bílé mouce.

Věděla jsem, že teď je moje role dát tomu maličkému stvoření co nejlepší základ, já rozhodnu a připravím, co bude jíst, teď je to prostě hlavně na mně.

Co bude v té daleké budoucnosti, až přijde školka a škola, to jsem nechávala plavat. Aniž bych tušila, jak moc se ta vložená energie zúročí.

Jíme Jinak a svět okolo

Jenže člověk se ani neotočí a je to tu. Spousta „rušivých vlivů“ na naší odlišné stravovací cestě. I když jsem poměrně dobrý plánovač a stratég, nevyhnuli jsme se při nejrůznějších aktivitách nabízení konvenčních pochutin od kamarádů nebo nouzového lovení svačiny v běžných potravinách.

A takový Mikuláš, svátky a narozeniny, to je kapitola sama pro sebe. Dárky od Ježíška (i pro nás dospělé) taky kolikrát nejsou dvakrát v souladu, ale u nás se zpracuje všechno. Vidíte ta perníková srdce na obrázku? Pozornost od návštěvy, kterou milujeme, to jim prostě nevezmu. Beztak se prokousaly do půlky a hlásily, že už je bolí bříško, o zbytek pak zájem nebyl ani v dalších dnech (o napravující zdravou večeři ovšem ano).

A víte, na co jsem přišla? Když už se to stane a vy nebo děti šlápnete s jídlem vedle, nejlepší je užít si to. Nemá smysl týrat se výčitkami, a tělu tak ještě víc nakládat. Vždyť večer nás čeká kopec léčivé zeleniny na kompletním talíři, ráno pohlazení v podobě kaše se zeleninou nebo polévky.

Tohle přesně je naše filozofie, která vede ke zdravým dětem, v dnešní době i dle názoru doktorky vlastně už abnormálně zdravým. Pětiletá dcera nezná antibiotika, starší je měla jednou.

Neznáme ekzémy, zelené rýmy a delší nebo dokonce opakované absence.

Sem tam nějaká průhledná nudle a pak zase dlouho nic. Teď jsme uprostřed zimy a já si ani nevzpomínám, kdy jsem měla holky doma nemocné. Už to jsou dlouhé měsíce…

Pohanka na školkové nástěnce

A co víc ještě tenhle přístup dokáže?

Možná si říkáte: Jasně, vždyť doma skoro nic jiného neznají, tak co by taky vymýšlely jako oblíbené jídlo od maminky… Jenže naše holky si o tu pohankovou polívku řeknou i na dovolené, kde se ve společné kuchyni dělají špagety s rajčatovou omáčkou, tousty se šunkou a další trháky, po kterých se oblizují až za ušima. Co na dovolené… Už při balení mě hlídají, jestli mezi surovinami nechybí pohanka.

Tak trochu si říkám, že na starém známém „Jaký si to uděláš, takový to máš“, přece jen něco bude… Jak je to u vás?

Jana