Čím jsem starší, tím víc miluji přírodu a jídlo. (Renata, 56 let)

Zdravá strava a různorodé gurmánské hody

V minulosti mi přišla pod ruku kniha o výživě podle pěti elementů od Barbary Temelie, která vychází z tradiční čínské medicíny, tedy učení o dvou principech jinu a jangu. Cílem je dostat organismus do rovnováhy prostřednictvím správně poskládané stravy, ideálně obsahující jednu potravinu z každého elementu. Snažila jsem se stravovat v jejím duchu více méně s přestávkami. V každém případě pocit po požití stravy, vařené podle knihy, byl nesrovnatelný s konzumací pokrmů české kuchyně.
Sestavovat vyvážené jídelníčky a zamýšlet se nad tím, co a jak kombinovat, bylo časově příliš náročné a já stále častěji sklouzávala k monotónnosti. Ono totiž nebaví ani takového zdravostravožrouta, jako jsem já, jíst tři dny to samé.
Ale aby to zase nevypadalo, že jsem si zapomněla pochutnávat na ne–normální stravě, řekla bych, že to byly takové různorodé gurmánské vlny. Velká radost přišla, když jsem brouzdala po internetu a objevila stránky Jíme Jinak. To je ONO, zajásala jsem, už nemusím přemýšlet nad recepty, vše mám na jednom místě. A kdo je ta Eva, že by česká Barbara? Kde bere tolik energie? No jo, tu má z mrkve! :)) A bylo rozhodnuto!

Jak jsem začala jíst jinak

Počátky stravování podle Jíme Jinak nápadně připomínaly pohádku o Otesánkovi. Jedla jsem, snědla jsem: jáhly s pórkem, mrkev s ovsem, hrnec dýní, pekáč zelí, porce byly veliké, převeliké. . . .
Při pročítání informací a rad pro strávníky vyskočil titulek „Důležité je, jak koušete a prosliňujete každé sousto“. Došlo mi to! Sliním už rok a vypadá to slibně!

Jídelníček podle Jíme Jinak

Do Klubu Jíme Jinak  jsem se přihlásila před rokem s tím, že budu jíst denně jedno jídlo podle Jíme Jinak – kompletní talíř, což se mi povedlo. Posunula jsem se kousek dál, už mi jedno nestačí, potřebuji JJ jídla dvě. V Jarní očistě jsem si dala za úkol spotřebovávat přebytky z předešlého dne, abych mohla vytvářet zdravé svačiny. Za 14 dní v programu jsem se zdokonalila a začala využívat vše, co zbylo. Při kombinování surovin probíhal detoxikační proces na plné obrátky. Podpořený popíjením teplé vody s čajem banchou se smysly začaly zbystřovat, tělo odlehčovat, cítím se výborně.
Co se týče aktuální váhy, tak to opravdu nemohu předložit konkrétní číslo, neboť jsem na ni naposledy stoupla v minulém století – skoro:)), tím pádem odhaduji 65 kg při výšce 164 cm. Spolehlivým indikátorem váhového přírůstku a signálem pro hrozící možné, ač nechtěné civilizační onemocnění, jsou kalhoty, které po přechodu začaly dost tlačit. Vařením podle předložených receptů v Jarní očistě a výběrem dalších na stránkách Jíme Jinak se zredukoval tuk nejen kolem pasu, ale dokonce i na zádech, kde se statečně držel dlouhá léta.
Mile mě překvapilo, že mi stačí pouze 2 -3 jídla denně místo 3 až 4 před očistou. Vlastně, až tak nepřekvapilo, ale milé to bylo, že se střevo konečně správnými bakteriemi osídlilo!

Volání přírody

V biologii nás učili o pěti základních smyslech, které umožňují vnímat okolí a sebe. Zkušenosti ze životní praxe ukazují smysl šestý – intuici. Nasloucháním sama sobě, poznávám, co opravdu potřebuji, podmínkou ovšem je správně signály intuice zachytit. Samozřejmě to platí ve všech oblastech života, nicméně gastronomické stránky si žádají příběh k tématu. Tady je:

Před pár lety na jaře přišla větší únava než obvykle, rty plné oparů, kterých se nešlo dlouhodobě zbavit. Jednoho slunečného rána při cestě do práce mě přepadla obrovská chuť na kadeřavou petržel. Zakoupila jsem u místního zelináře pugét kudrnky a nedočkavě spěchala okusovat zelenou pochoutku. Chuť mě neopouštěla celé tři týdny každodenního přežvykování. Zasvěcení mi říkali “kozo” a zdravili “méé”, někteří nabádali k opatrnosti před možnou otravou. Čtvrtý týden, jako mávnutím kouzelného proutku, byly chuťové buňky uspokojeny. Přestala jsem přežvykovat velké porce zelené hmoty, energie měla na rozdávání a opary se rok neobjevily. Jo, člověk se až diví, co dokáže „ kus zelené trávy“.
Loňské jaro si tělo vyžádalo popíjení 3 dcl čerstvé karotkové šťávy denně. Původně zamýšlený týden trvající rituál se prodloužil na dva měsíce. Ani nemusím zmiňovat, jak jsem se cítila….
Letošním favoritem a enzymatickým „ životabudičem“  se stávají klíčky vojtěšky, už se těším, jaké benefity přinesou. Přišel čas pozvat lucerku do svého jídelníčku!

Suma sumárum

Díky klubu Jíme Jinak:

• Chystám nespočet jednoduchých výborných pokrmů, které prožitek z jídla nejen chuťově povznesou, ale hlavně dodají tělu potřebnou energii.
• Když mám čas, hraji si s přípravou ingrediencí.
• Když nemám čas, jídlo se vaří samo – třeba polévka husťačka 10 krát jinak.
• Mám spoustu informací a novinek – klik – hned – teď.
• Využívám slevy na termosky, klíčidla, miso polévky od Kojibakers – mňam, a dokonce, po dvaceti letech jsem zakoupila nový mixer Vitamix od Traminalu se super slevou pro Klubáky.
• Málem bych zapomněla, mám za hubičku kurz Super saláty – do smrti smrťoucí. A po roce v klubu další členství za poloviční cenu.

P.S.: Zdraví není výsledkem náhody, proto jsem TADY!

Evo, děkuji za jasné a srozumitelně předané informace. Čím jsem se prokousávala – a to doslova – v mnoha knihách, jsem pochopila a uvedla do praxe za pár dnů strávených nad perfektně zpracovanými stránkami.

Přeji vám všem  šťastné dny

Renata