Kdy může obilné mléko škodit?

Média nás denně zásobují různými zprávami. A jak už to tak bývá, často se jedná o informace negativní nebo poplašné. Teď nedávno například vyšel článek o obilných mlékách a o tom, že (cituji čtenářku, která nám napsala tento komentář): “Ve Francii bylo nahlášeno několik případů vážných zdravotních potíží velice malých dětí, které byly krmeny těmito typy mlék a to byl impuls pro nejnovější francouzskou studii, která varuje, že užívání rostlinných “mlék” může způsobit podvýživu, vážné metabolické poruchy, které mohou vést až k infekčním komplikacím nebo dokonce úmrtí.”

Starostlivá maminka pochopitelně při čtení takového materiálu znejistí a možná bude mít chuť sáhnout raději po umělém mléku. Rozhodly jsme se proto, že vám napíšeme, co si o tom myslíme. Navíc si možná leckdo neuvědomuje, že není obilné mléko jako obilné mléko…

Kojení je základ

Co se týče článku o obilných mlékách, nemůžeme než souhlasit. Je obrovská chyba nahradit kojení čímkoliv. Nahradit jej nelze ve stejné kvalitě ani obilným mlékem, ani umělým mlékem typu Sunar. Nahradit jej prostě nelze ničím, protože je nenahraditelné. Stále klademe důraz na to, že kojení je základ, zatímco obilné mléko je velmi kvalitní příkrm. 

Nekojené děti

Nekojené děti mají velký handicap nejen po stránce emoční, ale i po stránce fyzické. Kojení je důležité kvůli imunitě a celkovému zdravému vývoji dítěte. V první řadě tedy vždy radíme kojit nebo rozkojit, když se nedaří. Pokud matka novorozence nebo malé miminko kojit nemůže, nelze dítě stravovat jen obilným, či mandlovým mlékem. Aby byly v mléce zastoupeny všechny esenciální aminokyseliny, je nezbytně nutné vařit ho i z luštěnin. Přesný návod a poměr najdete v receptu na obilné mléko pro nekojené děti.

Místo krabice umělého mléka krabice rostlinného?

Kdo máte přátele ve Franicii, tak víte, že doba kterou může běžná maminka strávit se svým novorozeným dítětem je žalostně krátká. Zřejmě proto tolik Francouzek kojí krátce nebo vůbec a honem honem svoje dítko přeučují na kupované mléko, protože jdou zpět do práce. Vcelku pochybuji, že tedy po návratu ze zaměstnání běží honem v papiňáku vařit obilné mléko, které pak pasírují a servírují svým nemluvňátkům…..spíš se obávám, že prostě v rámci snahy za zdravou výživu vyměnily krabici Sunaru za krabici obilného, nebo mandlového mléka z obchodu. A to je vážně problém. Malé děti by tato mléka vůbec neměly pít. Jako výživa pro novorozence nemůže v žádném případě sloužit ani mandlové, ani sojové, ani jiné samotné rostlinné mléko. Jednak v něm není kompletní bílkovina, jednak v něm bývá sůl, cukr, olej, nemluvě o některých chemických přísadách. Pro zdraví nevhodná je i průmyslová výroba a tetrapakový obal. Mluví se dokonce až o karcinogenní účincích těchto obalů (což mimochodem platí pro všechny nápoje z krabice). Takové obilné či jiné rostlinné mléko může opravdu škodit.

Takže jak?

Maminka, která nemůže kojit, bude tedy vařit denně čerstvé, energií nabité mléko, které je složeno z obilí, luštěniny, olejnatých semen a ideálně i mořské řasy. Mléko nikdy neohřívá v mikrovlnce. Takto živené dítě má šanci na dobré zdraví, rozhodně lepší, než jaké by získalo z krabice instantního chemicky zpracovaného prášku, ať už se jmenuje jakkoli. Stačí si přečíst složení. Že ideální potravou pro miminka je mateřské mléko, o tom není žádná.  Ale když to nejde jinak, pak druhá nejlepší volba je domácí vařené obilné mléko. Takto živené děti se mění ve zdravé dospěláky. Na to nemáme jako důkaz vlastní děti, ty jsme naštěstí kojily a kojíme dlouho. Ale má jich mnoho po ruce například MUDr. Strnadelová, se kterou jsme právě toto téma nedávno konzultovaly. Obavy tedy nejsou na místě.

Závěrem

Čili k poznámce naší čtenářky – chce to vzít rozum do hrsti a zapojit logiku. Pak vám snadno dojde, že mandlové mléko v krabici nemůže být kvalitní náhradou za mateřské mléko, stejně tak jako instantní prášek typu Sunar ap.