Migrény mě přiváděly k šílenství, Linda (38 let)

Neptřebuju zhubnout, chci se zbavit bolestí hlavy

Viděla jsem holky na konferenci pro ženy a moc se mi líbilo, jak líčily svoje stravou vyřešené zdravotní trampoty. Zrovna v té době spouštěly letní program „Hubneme do plavek“ a mě to lákalo. Ale bylo to pro mě moc peněz a nebyla jsem si jistá, že by mi to pomohlo s mým hlavním problémem – migrénami. Ne, že by se nehodilo shodit nějaké to kilo, ale váha ten hlavní problém nebyl. Hlavní problém byly bolesti hlavy, které mě provázely od narození dětí. Migrény mne přivádí k šílenství, hlavně, když se musím starat o děti a potřebuji být v pořádku a pořád po ruce, přitom se cítím tak, že bych se nejraději zavřela v tmavé místnosti a usnula. Kdo to nezažil, ten si to neumí představit. Šílené bolesti hlavy, které přecházejí až do migrény někdy 3 i 4x za týden, způsobovaly, že jsem se nemohla starat o děti. Nebylo mi pomoci, musela jsem to vždycky nějak “přežít”. Byla jsem i na rentgenu páteře, ale nic se nenašlo. Nerada beru prášky, ale bez nich to většinou nešlo zvládnout. Bohužel, někdy ani ten prášek nepomohl. To mě pak štvalo dvojnásob, že si ničím tělo a stejně mě hlava dál bolí.

Jsem unavená, bolí mě záda, mám alergie a astma

Ráda vařím a následuji recepty na Jíme Jinak. Cítím vnitřní motivaci ke změně, ale potřebuji poradit, pomoci. Napsala jsem o svých problémech a pochybách, že by mi kurz mohl pomoci, Evě. Ujistila mě, že s migrénami má své zkušenosti a že rozhodně strava hraje i při tomhle problému zásadní roli. A rovnou mi poslala čerstvý komentář jedné paní, co zrovna kurz dokončila a chválila si, že ji během kurzu ani jednou nebolela hlava a jinak ji bolí pořád. Jak jsem si s Evou začala dopisovat, uvědomila jsem si, že je toho víc. Že se vlastně už delší dobu necítím dobře, že jsem unavená, bez síly a životního elánu. Zkusila jsem spoustu detoxikací, způsobů stravy, cvičení, ale nic nepomáhá. Mezi moje další zdravotní problémy patří bolest zad, alergie, astma, nepravidelná menstruace. Nejvyšší čas začít něco dělat!

Jdu do toho

Tušila jsem, že by mi strava mohla pomoci. Vlastně se snažím stravovat zdravě, ale často mi to ujíždí nebo si ani nevšimnu a už mám v puse rohlík. Je to zlozvyk, kterého se potřebuji zbavit. Takže jdu do toho a začíná mi kurz. Fotím se “před”, abych měla srovnání, kdyby došlo i na to hubnutí.

Nejprve nastalo v prvních dnech období euforie, jak krásně a zdravě si vařím a i vaření mne velmi bavilo. Dostavovala se tedy také únava, protože na každodenní vaření jsem nebyla zvyklá. Ráda peču, to ano, ale to jen občas, vařit si denně čerstvé jídlo byla pro mě novinka. Všude byla spousta nádobí, které se muselo umýt. V kuchyni byl trochu chaos. Překvapily mě porce. Zdály se mi velké. Ale aspoň potom člověka nehonila mlsná, což se mi skutečně ani jednou během kurzu nestalo.

Je to fakt dobré jídlo

Jídlo je vyvážené ze všech chutí, a právě proto zřejmě člověk nemá potřebu to jakkoli dohánět. Dokonce to chutná i mému manželovi, který občas brblá, že trávím u sporáku moc času, a ani děti nic nenamítají. Mám štěstí, že jsou to jedlíci, takže jedí v podstatě cokoli. Snídat miso polévku nebylo vždy do mé chuti, často jsem si dělala vločkovou kaši s rozinkami, ale každodenní snídaně na sladko, zřejmě taky nebude to „pravé ořechové“.

Krize

Zřejmě v rámci projevu detoxikace docházelo v prvních dnech k silným bolestem hlavy, které jsem ovšem vydržela bez medikamentů. I břicho si muselo na nové jídlo zvyknout. Cítila jsem se nafouklá, první den jsem měla dokonce křeče v břiše. Ale v kurzu funguje podpora, takže jsem se poradila, dostala praktické rady a ujištění, že vše je v pořádku. Do deníčku jsem si napsala: Na mne trochu moc surovin a jídel, nejsem zvyklá jíst polévku, hlavní jídlo, salát…ale vše výborné. Sice příprava něco trvá a zašpiní se hodně nádobí, ale myslím, že to chce čas si zvyknout.

Váha jde dolů a hlava nebolí

Teprve 7. den jsem se změřila, a zdálo se mi, že žádné změny vidět nejsou. Že by to bylo těmi snídaněmi? Každopádně hlava už mě dlouho nebolela, což je velmi pozitivní :-))) A váha se snížila o více jak 2 kg a to je taky dobré, možná je to nějaká ztracená voda. Nakonec si snad oblíbím i tu polévku k snídani. Mám ji už druhý den a je výborná. Jen dost sladká, používám světlé miso, tak se jdu zeptat, zda si můžu přidat do polévky umeocet. 10. den píšu Evě: Hlava mne zatím nebolela. Super!!! Ale mívám to spojené i s menstruací. A ona se směje a píše mi zpátky, že tomu asi nechci uvěřit, že mě ta hlava už bolet nemusí.

Děti mě nenervují, jsem klidnější

Velmi mne překvapilo a uvítala jsem to, že jsem se psychicky zklidnila, děti mne nenervovaly, byla jsem rozvážnější a klidnější. Po skončení kurzu jsem jídelníček různě porušovala, byť jsem měla ze stránek praktické rady, jak se stravovat na cestách. Někdy se to prostě nedalo. Je léto, cestujeme a někde fakt mají jen ten smažák…A hned zase cítím ten rozdíl. Jídlo má skutečně silný vliv na mou psychiku. To jsem si teď o prázdninách mohla několikrát vyzkoušet. Po dobrém jídle se cítím mnohem lépe.

Cítím se skvěle!

Jedenáctý den jsem si do deníčku zapsala: Míry se téměř nemění (zřejmě chybou mého měření, nejsem zvyklá se měřit, nevím moc kde a možná je to pokaždé trochu jinde). Váha se oproti původní snížila o více jak 3 kg. Ale podstatné je, že se cítím skvěle.

Dvanáctý den: Je to skvělé, opravdu mne posledních 10 dní hlava nebolela a cítím se dobře, i když trochu unavená. Pokusím se držet toto jídlo nadále, dokud vydrží vůle:-).

Brady jsou pryč, kolena nebolí, vlasy a pleť jsou lepší

Tak 14 denní kurz za mnou a já se cítím výborně. Fotím se “po”. Rozdíl asi není moc vidět, ale je cítit. Mám lepší vlasy a hlavně tu pleť! Snížila se mi váha o téměř 4 kg. Hlava bolela pouze na počátku kurzu a od té doby nic!!!

Je to o prioritách

Když kurz skončil, došlo mi, jak skvělé je být veden a mít všechno vymyšleno a nachystáno. Snažím se ve zdravém stylu pokračovat, ale nedaří se mi to dodržovat na 100%, i když bych chtěla. Asi to bude prázdninami a nemožností si vždy vybrat např. k obědu správné jídlo. Podstatné je, že teď už vím, jak na to, a že jsem si vyzkoušela, že strava má fakt velkou moc.

Je to otázkou priorit. Když člověk nechce polykat prášky, musí holt dělat pro svoje zdraví něco jiného. A uvařit si dobré jídlo je rozhodně ta příjemnější cesta (i chutnější). Došla mi spousta věcí. Mimo jiné jsem si uvědomila, kolik sním nevědomky cukru. Myslela jsem si, že ho moc nejím, když už ho dávno nesypu do čaje a piju jinak jen vodu. Až během kurzu, kde byly jen samé zdravé věci bez něj, mi došlo, kolik ho všude je a kolik ho vlastně sním. Taky jsem si vyzkoušela, jak když se nedržím doporučeného jídelníčku, se snadno staré problémy vrací. Dobrý důvod se takto stravovat dál.

Mou hlavní motivací byly opakující se a velmi silné migrény a bolesti hlavy, doprovázené neschopností cokoli dělat a starat se o dvě malé děti. Druhým aspektem, proč jsem chtěla změnit styl stravování, byla i možnost zhubnutí a zlepšení psychiky. A to se mi všechno do puntíku splnilo.

Linda