Pravda o bramborách » Jíme Jinak

Pravda o bramborách

Autor , Rubrika Právě se děje, 17.07.2011

soMožná jste si všimli, že se v našich receptech nevyskytují brambory. Víte proč je nedoporučujeme? Znáte toxin solanin? A víte z čeho se vyrábí hroznový cukr?

Brambory organismus překyselují

Když se v Čechách objevily brambory, brzy natolik zdomácněly, že postupně vytlačily 40 druhů běžně doposud používané zeleniny. Jenže tenkrát nikdo nevěděl, že brambory obsahují hodně jemných škrobů, jednoduchých cukrů a nebezpečný toxin alkaloid solanin.

Brambora je sice ve své podstatě alkalická, protože obsahuje hodně draslíku, ale při následném trávení ve výsledku překyseluje tělo. Obsahuje mnoho jednoduchých škrobů, které jsou po snědení velmi rychle v těle přeměněny na glukózu, což je silně oxidující a tím pádem překyselující proces. Nadbytek cukru v krvi vyplaví inzulín, což škodí slinivce, vede k hypoglykémii. A když nám cukr v krvi po chvíli klesne, máme zase na něco, většinou nezdravého, chuť. Brambory nás nutí solit, je to proto, že mají velký nepoměr minerálů. Ale to by nebylo to největší zlo.

Jed jménem solanin

1 bramboraHlavní problém je solanin. Solanin je toxický jed a i když ho zdravé brambory obsahují zdánlivě malé množství, stačil by výtažek ze čtyř nenaklíčených brambor zabít krysu. Což ale teprve zelené nebo naklíčené brambory? Tam množství solaninu mnohonásobně stoupá a tento toxin silně poškozuje náš organismus. Porce brambor nás sice nezabije, ale mírně přiotráví a tělo, místo aby mělo energii, musí odbourávat toxin. U malých dětí může způsobit i otravu, těm raději brambory vůbec nedávejte.

Solanin slouží u brambor jako přirozená ochrana proti okusování hlíz, které se dostaly na povrch půdy, proto se jeho koncentrace úměrně zvyšuje se světlem. Současně se ale takové brambory stávají pro člověka nepoživatelné. Pokud si je tedy řádně neuvaří a neosolí, nebo z nich neudělá bramborovou kaši. Tím se nepříjemná chuť solaninu ztratí a my, aniž bychom to věděli, třeba v restauraci nebo v jídelně, sníme v podstatě toxické jídlo, které nám velmi škodí. Častá konzumace brambor vede k bolestem kloubů a revmatismu.

Pozor také na brambory, které byly sklizeny před dosažením zralosti a nebo špatně uskladněny. Poznáte je podle toho, že mají nazelenalou barvu. To způsobuje jednak neškodný chlorofyl, ale také toxický jed solanin. Jeho koncentrace se zvyšuje v jarních měsících, kdy brambory začínají přirozeně klíčit.

Zdravý jako tuřín

Už naši předci říkali, jsem zdravý jako řepa, jinde tuřín, ale určitě ne, jsem zdravý jako brambora :-). Bylo známo, že po bramborách se hloupne a proto se říkalo, že čím hloupější sedlák, tím má větší brambory. A co bramborová medaile? To taky není zrovna výhra.

Největší podvod – hroznový cukr

Věděli jste, že hroznový cukr se průmyslově vyrábí v Čechách z bramborového škrobu?

Jak konzumovat brambory?

Když si výjimečně brambory dopřejete, dbejte na to, aby veškeré zelené části brambor byly před konzumací důkladně okrájeny. Zelené a naklíčené brambory raději vůbec nekonzumujete. Jezte brambory nejpozději do února a pak už si počkejte raději na nové. Také vodu, ve které brambory vaříte bychom měli vylít a brambory vařit s kmínem. Solanin je nejvíce obsažen ve slupce, proto ve slupce konzumujte jen nové brambory, které nejsou nazelenalé.

Pokud vás bolí klouby, zkuste na 10 dní úplně vyloučit brambory a veškerá jídla, které obsahují bramborový škrob. Když vydržíte i bez rajčat a ostatní lilkovité zeleniny, možná budete příjemně překvapení, když vás klouby přestanou bolet.

Pozor na solamyl

Bramborový škrob u nás známý pod názvem Solamyl určitě nepoužívejte. Dá se jednoduše nahradit nezávadným kukuřičným škrobem. Také důkladně čtěte etikety a jak něco obsahuje bramborový škrob, nekupujte to. Pozor, nachází se často i v dětských výživách.

  • materiály

    SERIÁL: Jak na zimu?

    Víte, jaké změny je potřeba v jídelníčku udělat?

    • Ukážeme vám klíčové souvislosti pro biologickou zimu
    • Jaké konkrétní potraviny patří do zimního jídelníčku
    • Jak ledviny ovlivňují náš život jak je posílit.
    Přihlaste se a pošleme vám seriál na e-mail.

    Chci poslat seriál ZDARMA
  • Neuvěřitelných 183 komentářů. Jak to vidíte Vy? Napište.

    Jo, ta babka mě taky dostala. Ač mají Janu Kratochvílovou všichni za blázna, alespoň se dokázala trochu prosadit a měla v mnohém pravdu, hlavně jak babce vysvětlovala, že se musí postupně ubírat živočišné produkty. než se stane vegan( to znám ze své zkušenosti), díky vám . Legrace byla o vitamínu B12, Jana prý že ho získá, třeba tím, když zazpívá (myslela to dobře:) ).
    Tak povinně všichni zpívat:):):)!!!

    Ja myslim,ze Jana mela pravdu ve vsem, hlavne v tom, ze kazdemu funguje to,cemu veri. Nedivila bych se ani vibracim vitaminu, ktere se daji vyzpivat, kdo trochu zkoumal vlny a vibrace, ten vi, ze je mozne spousta veci, ktere lidem hlava nebere. A Jana holt vypada jako blazen, kdyz tyhle veci rika i proto jak je rika i proto, ze se obleka v ocich mnoha lidi silene. Kdyby to same rikal pan doktor nebo vedec, bylo by to pro verejnost mozna prijatelnejsi 🙂 Me se nejvic libilo, jak rikala o B12 „Vam se netvori a nam jo“ 🙂

    Přesně Evi :-), přesně tak jsem si ten pořad, resp. vystoupení Jany, vstřebala já a byla jsem moc ráda, že jsem jí tam takto slyšela a uvědomila si to. Vrátila jsem se k tomuto článku, protože mi dnes tchán přinesl pytlík brambor od „soukromníka“ a hlavně mi přeposlal „fw.“ mail se seznamem blahodárných účinků śťávy z brambor…dokonce prý na rakovinu jsou dobré, na exémy, na ledviny….achjo. Tyhle informace odnikud, které kolují mi připadají tak nebezpečný…Jinak i páter Ferda radil po požití brambor vypít odvar s kmínu, čaj či polévku.

    No, my prostě dneska už nevíme, jak co využít, aby nám to dělalo dobře. Existují skutečně i kúry s bramborovou šťávou, ale má to zase svoje zásady a časové omezení, po které se užívají. Náš národ dělá chybu, že se denně cpe bramborama v nevalné kvalitě, špatně skladovaných atd. A neumíme to negativní vykompenzovat tak, jak právě třeba radil páter Ferda.

    Pani Evo zkuste se informovat lepe a zjistite, že Jana to nemyslela jen dobre. Vetšinu vitaminu si nase telo sintetizuje samo, konkretne vitamin B12 je produktem určiteho druhu kvašeni za pomoci určitých bakterii… Naše jatra denne syntetizují 5,7 mikrogramu B12 a organismus ho potrebuje neco malo pres 2 mikrogramy – tak usudte… a pak takove male zamyslení – hlasivky jsou podle tradicni cinske tisicilete mediciny zavisle na jatrech, takže je docela mozne, že zpívanim se vam skutecne zlepsi i hladina vitaminu B12…. jooo hold dnesni věda pokročila – je dobre se aktualizovat 😉

    Nedival se nekdo vcera na ,,Mate slovo?“
    To byl kabaret, lepsi, nez programy na Silvestra.
    Chudak p. Dasa Luzna, moc se nedostala ke slovu, nebo ji nenechali ani domluvit.
    Skoda, ze nerekla o kompletnim taliri atd.kde je obsazeno vse potrebne pro nemasozravce.
    Nemela sanci se rozpovidat. Misto toho pana, co porad rikal, ze na to, ci ono
    jsou vyzkumy bych tam postavila Evcu.
    No, co muzeme cekat od tohoto poradu.

    Ano, dívala jsem se, dostala jsem echo, že tam bude D. Lužná. Šílené. Cokoliv řekla, tak doktoři to vyvrátili. Oni vědí jen to své, nic více je nezajímá.

    Ten pořad neměl vůbec úroveň, nebyla to žádná diskuse a vůbec nebyla snaha ukázat alternativy. Mezi odborníky posadí tlustou bábu, co se dostala na nějaký kurz se cvičením a syrovou stravu a protože jí pak nebylo dobře, máme tu důkaz, že všechny alternativy oproti běžné stravě jsou na nic…Divím se, že ČT dává takovým šarádám vůbec prostor. Význam by mělo pozvat tyhle lidi do normálního pořadu a nechat je mluvit. Nicméně pár velmi zajímavých myšlenek tam padlo a už je zkoumám 🙂

    Evi, tos mě pobavila. Já bych tam buď umřela smíchy nebo by mě klepla pepka z těch keců (pardon, ale to fakt nebyly argumenty ze strany „odborníků“ v čele s tou tlustou důchodkyní 🙂

    Drtiva vetsina lidi uz jsou tak otupely z toho jak ziji a jedi ze tezko rozlisi co je pro telo dobre.

    Nemám žádné nejoblíbenější ani žádné zcela neoblíbené jídlo – jím v podstatě vše, co se v evropské kuchyni vyskytuje. Krom takových těch českých specialit, kdy maso musí být utopené v tzv. „šťávě“, čili těžce přemaštěná jídla.
    Že bych z jídelníčku vypustil „kobzole“, to si představit neumím. Což je samozřejmě dáno i tím, co bylo v dětství a co se z hlavy vyhání nelehko. Ale jakmile jsem u vás narazil na slovní dvojici „toxický jed“, dočetl jsem. Proto, že mi navozuje dojem stravovacího fanatismu, aby se ukázalo, že, jak říkal Krakonoš, „bylinky – z jedovatých ty nejjedovatější“. Říci „toxický jed“ je stejný nesmysl, jako říci „zelená zeleň“. Jed je jedem proto, že živým organismům neprospívá a mohu říct leda to, že je silný, slabý, smrtelný nebo jen potíže působící, s dlouhodobými nebo krátkodobými účinky. Doprovodit však dostatečně výstižné české slovo dalším cizím stejného významu, to už o tvůrci textu něco vypovídá: Když ono to ale s tím „iks“ zní tak krásně hrozivě a tajemně! Jako v jedné slovní hříčce: „Byl celý takový tajemný. I nohy měl do X.“

    Máte pravdu, toxický jed je vlastně velmi vtipné slovní spojení. Asi to o nás vypovídá, že jsme to chtěly velmi zdůraznit a taky, že bychom neměly psát články až pozdě večer, když děti spí a máme na to klid 🙂 Klidně si brambory v jídelníčku nechte, nejsme takové fanatičky, abychom to rozmlouvaly někomu, koho ani neznáme 🙂 Ale jestli jste to dočetl, třeba si uvědomíte jisté souvislosti s nemocemi našeho národa a spotřebou jednotlivých potravin. A třeba se s nimi nebudete živit tak často a nahradíte je třeba celými zrny obilí či luštěnin. To by nás potěšilo 🙂

    Kdyz neco pisu tak si snad za tim stojim ne?proc jen abych nerozrusil mysl jinych menit duraz?

    Však jo, za nevhodností brambor si stojím, dětem jsem je v životě neuvařila, vlastně jsem je doma neuvařila už nepočítaně let 🙂 Ale chápu, jak je to pro někoho těžko pochopitelné. Na tyhle ještě neprobuzené duše se musí s citem 🙂 Chytají člověka za slovíčko, nechápou souvislosti, čertí se, že jim někdo sahá na jejich jistoty, třeba ty nebohé brambory, které zachránily námořníky 🙂

    Mozete mi prosim vysvetlit co je na Solamyle skodlive? Nie je o tom v celom clanku ani slovo a este som nepocul ze by bol zemiakovy skrob skodlivy, nie to este ze kukuricny skrob je lepsi, dokonca nezavadny.

    Všechno je jednou poprvé.

    Dobrý den, mám takový malý dotaz, mezi papriky , tedy zeleninu která obsahuje solanim patří i známé a tak oblíbené beraní rohy, ty se samozřejmě konzumují většinou nakládané, jaký je obsah těch toxinů o kterých je tu řeč v nakládané , sterilované zelenině? Nižší, vyžší , stejný? Děkuji

    Shabo, netuším, jak je to s obsahem látek v těchto paprikách, ale s ohledem na množství, které se v naší rodině zkonzumuje je to tak nepostatné mimimum, že i kdyby tam bylo něco nevhodného, nechala bych to tak a jednou za rok či dva, jak mi to vyjde, bych si je klidně dala 🙂

    Dík za tak rychlou odpověď Evi, sklenici rohů totiž sním na posezení, jinak bych se neptal, určitě to omezím, ale máme toho plný sklep, opravdu plný, rohů, rajčat, okurek, kukuřice, snad i šišek, s rajčaty jsem to letos asi přehnal, něco na tom asi bude, oželím vitamíny v rajčatech, bramborách, najdu si je jinde. Pěkný den

    Jee, Shabo, vy jste chlap! 🙂 Já myslela, že si píšu se ženou, když končí na „a“. To samozřejmě je o to milejší, že i muži už se zajímají o to, co jedí! K otázce těch rohů – jestli jinak jíte přiměřeně dobře, pořád ještě bych se nehroutila ze snědené sklenice rohů. Pořád je to lepší než sklenice utopenců nebo tak něčeho. Pokud byste měl zdravotní problémy a úprava jídelníčku by nestačila, pak bych se vzdala i těch rohů. Ale jinak se mi přístup „najdu si vitamíny jinde“ zdá velmi chytrý 🙂 Co třeba vyměnit za sklenici kvašeného zelí nebo jiné kvašené zeleniny? A když toho máte tolik, třeba to můžete měnit s někým, kdo má zase naloženo příliš mnoho toho zelí 🙂

    Brambory jsou tak nějak nedílnou součástí českého jídelníčku a musím se přiznat, že i já jsem měla problém jejich konzumaci omezit. K narozeninám jsem ale dostala parní hrnec a díky němu jsem začala pracovat s mnohem širším spektrem zeleniny. Je tak totiž mnohem chutnější a dá se připravovat zaráz, takže si šetřím čas i nádobí. 🙂

    Dobrý den,
    vycházíte aspoň z nějakých testů, studií?

    Solanin se nachází v dalších x potravinách jako je třeba jablko nebo borůvky. Na to, aby trávil Váš organismus tak byste museli sníst kolem 70 velkých brambor. Potraviny všeobecně obsahují látky, které naše tělo neumí zpracovat, ale neznaméná, že je vyškrtneme z jídelníčku. Protože pak bychom snad mohli jíst jen včelí cheba, který jako jeden z mála přírodních věcí zvládneme zpracovat celý.

    Tento typ článku mi připomíná dietu podle krevních skupin. Nikdy to nikdo neprokázal. Bylo uděláno spoustu studií a všechny neprůkazné.

    Ohledně reaálných zkušeností s vyléčením bolení kloubů… Nečetl jsem nic dalšího z Vašeho webu, ale podle příspěvků jsem pochopil, že jste vyloučili i cukr a obiloviny? Pokud se podíváte na Paleo dietu, tak najednou uvidíte, že tisíce lidí se zbavili artritidy, i když brambory a batáty jedí. To že jste své čtenáře naučili nejíst opravdové jedy ve velké míře, je dle mého názoru důvod proč jim je lépe. Ale nemyslím si, že to je kvůli bramborám.

    Osobně nejsem zastáncem jedení velkého množství brambor. Z důvodu toho, že to je prostě cukr…

    Hezký den,
    LUkáš.

    Lukáši, musel byste si asi přečíst i ostatní komentáře a víc z našeho webu, abyste měl víc souvislostí. Bramobory mají mnoho nevýhod, některé jsou zmíněny v tomto článku, jiné na dalších místech na webu, takže je nebudu opakovat. Bolesti kloubů a jiné potíže mnohdy odezněly právě jen po vysazení brambor bez dalších změn jídelníčku. Jedovaté je skutečně svým způsobem kdeco, proto je to potřeba buď umět upravit nebo nejíst. Brambory jsou českým národním jídlem a všechny jejich nevýhody včetně toho cukru jsou v našem jídelníčku ve zbytečném nadbytku. Nikomu neublíží sníst pár brambor, nikomu taky neublíží je nejíst. Každý ať si vybere sám, co mu víc vyhovuje 🙂

    Jen doplním Evu, jestli můžu, obiloviny jíme Lukáši každý den i 3x:)).

    Míša B.

    Ahojte, ráda bych se připojila k této diskusi. Když jsem doma řekla manželovi, že bychom brambory jíst neměli, že nejsou zdravé, tak mi řekl, jestli jsem se nezbláznila, že jich máme plnou zahradu. Manžel razí teorii – všeho s mírou. Takže jsem se trochu podvolila, ale i on má rád pestrou stravu, a proto máme brambory jen občas. Při jarní očistě se je snažíme nejíst, ale jinak přes rok ano. O víkendu jsme si zajeli do Rožnova pod Radhoštěm, kde byla v místním Skanzenu ukázka tradičního zpracovávání podzimní úrody a ochutnávka tradičních jídel. A ejhle, i zde byly brambory. Brambory nastrouhané a upečené na zelném listu. Mimořádná mňamka. Ovšem i u tradičních jídel platilo všeho s mírou. Myslím, že problém naší doby je přejídání se a nepřeberné množství jídla a různých kombinací, které v podstatě nepotřebujeme. I já jsem zjistila, že nepotřebuji mléko a mléčné výrobky, výrazně jsem omezila mouku a témě eliminovala cukr – moc děkuji za inspiraci, rady a recepty. Občas trochu hřeším, ale pořád si říkám – všeho s mírou. I těch brambor. :o)

    Díky moc za zprávy, Míšo. Kolem Rožnova se dokonce jedlo jednu dobu v historii i hodně mléka a sýra, ve starých knihách se dočtete, že si místní na to dokonce stěžovali a záviděli vzdálenějším krajům, že mají více obilí a zeleniny. A víte proč to tak bylo? Protože se jim některé doby některé věci tolik nerodili. Ale podívejte se do zdrojů třeba právě na ty brambory a budete překvapená, jak málo tradiční jsou, pokud tedy na to, abychom něco zvali tradicí nepotřebujeme tři čtyři generace 🙂 Však jo, nikoho, kdo nemá akutní zdravotní problém, jedno jídlo s bramborama za čas nezabije. Problém je ta běžná denní konzumace a bramborový škrob v pečivu, sušenkách, jogurtech,…navíc jsou to vyšlechtěné sajrajtama nasycené potvory 🙂

    Kdysi , před lety, se jeden myslivec ptal v místním JZD předsedy jaké hnojivo používají při hnojení polí, že nacházejí tolik mrtvé zvěře,a ten mu odpověděl: „Které máš na mysli, my jich používáme 80 druhů…“.

    Achjo…:-(

    Lidé by se měli zbavit hysterie a používat to, co mají každý v tom obalu na krku. Tělo ví nejlépe, co mu prospěje- to je to, co mu chutná a aspoň v tom poslechnout lékaře, že jsme každý jiný. Brambory obsahují solanin, to se dá změřit, ale argumentovat s tím, jak všem může škodit konzumace brambor je pitomost sdílená! Dnes v době drog, alkoholových dýchánků, masivního grilování na straně jedné a na druhé straně „péče“ lékařská se stará o plnění našich tělesných schránek sofistikovanými jedy, které z pohodlnosti ochotni polykáme a později honíme bycha po léčitelích, když lékaři vlastně příčiny neznaje, rádi nás „léčí“ jedy, které výsledky nepřináší. Potom přijde koumák, jež se nám snaží vsugerovat aby jsme nejedli brambory, sádlo, máslo, rýži a pod., nepili mléko, pivo, limonády, víno a pod. Ti studovaní v USA doporučují nejlépe pít čistou vodu, jíst kvalitní slámu, hlínu a některý hmyz. Takže si můžeme demokraticky vybrat. Stejně si vybrat ze zdejších příspěvků ty inteligentní a ty papouškovsky natvrdlé.

    Souhlasím, chce to používat mozek a nebýt hysteričtí. Ovšem považovat za zdravé, co mi chutná, je velmi rozšířený omyl podobný tomu, že jsme každý tak strašně jiný. Všichni máme lidské trávení. Jen někdo víc poškozené, někdo zdravější, z velké části právě tím, co jíme. V tomhle komentáři mě nejvíc zaujalo ono studované USA doporučení na slámu a hlínu 🙂 Vodu a hmyz bych chápala 🙂

    Telo samo o sobe vi kulovy.je to jen chemicky komplex.

    marpevi

    K topinamburám: Zkusím se zeptat tady. Přála jsem si už před lety pěstovat topinambury, přání se mi splnilo, vyrostly ( a rostou stále, jsou dost odolné, i když jsme je vyrýpáváme, pokaždé nějaká zůstane, už x let). Zjistila jsem ale, že je moje tělo nesnese! Okamžitě po požití šly ven. Takže už radši ne… Nikomu jinému nevadí, nikdy jsem o podobných potížích neslyšela, jen děti je moc jíst nechtěly, takže jsme je spíš dávali zvířatům… Nemáte někdo podobnou zkušenost, radu?

    Siska

    Dobrý den, zkouším poslat dotaz ještě jednou. Moc by mě to zajímalo. Asi zanikl mezi ostatními. předem děkuji za odpověď.
    Zajímalo by mě proč jíst i batáty omezeně. Je tam taky nějaká škodlivá látka? Topinambury mi připadají bez chuti na rozdíl od batátů. Na topinambury tu moc receptů nemáte. Jak je upravujete? Děkuji

    Bátáty jsou původem ze subtropické a tropické oblasti, proto bych se s nimi neládovala od rána do večera, ale nechala si je jako zajímavou zeleninu na občas.

    Xandra

    a batáty jsou vhodné ke konzumaci ? děkuji 🙂

    Ano batáty nejsou lilkovité rostliny, ale jezte je s mírou v kombinaci s jinou zeleninou. Lepší jsou pro topinambury.

    Siska

    Dobrý den, zajímalo by mě proč jíst i batáty omezeně. Je tam taky nějaká škodlivá látka? Topinambury mi připadají bez chuti na rozdíl od batátů. Na topinambury tu moc receptů nemáte. Jak je upravujete? Děkuji

    Odkazy na nějaké relevantní výzkumy by byly? Víte, že solanin se vyskytuje i v rajčatech (pod názvem tomatin) a v lilku? Ty také nedoporučujete jíst, protože způsobují revmatismus? 🙂 Zajímalo by mě, odkud tuto spojitost máte vyčtenu.

    A špenát nejíme zase proto, že obsahuje kyselinu šťavelovou? A víte, že avokádo obsahuje jed, který zabíjí spoustu druhů zvířat?

    Nejlepsi je vlastni zkusenost, vyzkumy a studie najdete pro i proti, pak tezko vybirat. S rajcaty, lilky a avokadem je to tak, jak pisete, proto je doporucujeme velmi okezit nebo pri zdravotnich potizich zcela vynechat. Pripadne je potreba umet je uoravit tak, aby nam z nich zbylo to dobre a to skodlive se eliminovalo. Coz ostatne plati i pro vsechno ostatni, co priroda nabizi.

    Tak fakt nevím, teď jsem četla, jak brambor má blahodárné účinky na tělo a spoustu vitamínů, tady čtu, že je jedovatý. Kde je pravda? Souhlasím s paní, že všeho s mírou, ale vysvětlete to někomu, kdo si po přečtení onoho článku začne servírovat syrové brambory denně s vírou, že je zdravý. Vím, že se nemají jíst naklíčené a zelené brambory , ale proč si mám myslet zároveň, že jsou zdravé i jedovaté.

    Solanin je toxický jed a v bramborách prostě n nějaké míře je. Ano, mají i spoustu zdravých vitamínů, ale není lepší je brát ze zeleniny, která není zároveň jedovatá?

    ellinar

    Pročítám komentáře o bramborách a napadá mě jediné – zlatá střední cesta, všeho moc škodí a všeho s mírou. Jinými slovy, pokud je někdo zdravý a brambory ho nijak nedráždí, tak proč si je občas nedat? A komu dělají zle a naopak mu pomáhá je nejíst, není nic jednoduššího. Já osobně mám absolutně kachní žaludek i odolnost. Jenže, jak jsem psala výše, všeho moc škodí a ve svých takřka 45 letech mě dohonila pozdní alergie, obezita apod. Takže se teď musím učit znovu a lépe jíst 🙂

    Nezlobte se, ale s tím solaninem je to trochu k smíchu. Zvlášť mezi vegany a lidmi na stravě 80/10/10 jsou brambory hodně oblíbené a ani po 10 letech z nich nestali chroničtí revmatici… Jinak zelené brambory bych nejedla už z principu.

    My se nezlobíme, ať si každý jí, co mu vyhovuje a budou všichni spokojení 🙂

    Solanin není zrovna k smíchu. Je to toxický jed https://cs.wikipedia.org/wiki/Solanin

    Tak teď už vím, proč mne opět bolí klouby, brambory máme poslední dva měsíce snad denně.
    Jenže s tou naší bezlepkovou, bezmléčnou, bezvaječnou atd dietou se nám opět přetočilo stravování, takže jsem za školku, kde všichni tři můžeme jíst, vděčná. Brambory a rajčata jsem brala jako nejmenší zlo, přestože jsem je posledních 20 let výrazně omezovala, až jsem je časem přestali jíst úplně.
    K bramborám: Kdysi dávno na kolejích jsem měla zajímavé spolubydlící z Peru a Kolumbie a kamaráda z Argentiny. Ani jeden z nich nejedl brambory, protože to, co se prý pěstuje v Evropě, se nedá jíst a doma by s tím nekrmili ani zvířata. Přestože jsem z Vysočiny a brambory u nás byly dvakrát denně (u babičky na zahradě vždy alespoň 10 druhů) a nedovedla jsem si život bez nich představit, přestala jsem je tehdy spolu s rajčaty jíst a ejhle, zmizela mi lupenka. Po návratu do ČR jsme brambory dost omezili, časem přestali jíst úplně. Moje klouby mi děkovaly.
    Jenže teď náš život už není jen o mně, syn má dost velká výživová omezení, batole také svoje potřeby a brambory a bramborový škrob na nás opět potajmu útočí. Jenže mně se nechce pořád jen vařit. Termosky také nejsou samospasitelné, tuhle jsem v 10 ráno uvařila polévku, nalila ji horkou do Esbitky a v 6 večer letěla domů něco uvařit, protože se zkazila. A to prosím začátkem března. Konec litanií, jdu vytáhnout některou z našich deseti druhů rýže ze špajzu a něco vymyslet. Ve školce je dnes Špenátová musaka s bio cizrnou a bramborami, k tomu okroška z rýžového mléka a bramborami, ach jo, jak jen uvařím něco podobného?

    Lamm, díky za zajímavý příspěvek, i já jsem vyzvídala na chlapovi, když jedl v Mexiku na návštěvě v malém městečku a tvrdil, že tam jedl něco, co mu pak místní přeložili jako brambory, ale bylo to úplně jiné jídlo a asi prý chyba v překladu… Takže ona to spíš chyba nebyla a chuťově to brambory připomínalo zřejmě jen vzdáleně.

    Předpokládám, že ty „jejich“ brambory by z hlediska makrobiotiky byly pro nás ještě problematičtější, než ty, které rostou cca 200 let v našich podmínkách – nebo se mýlím? Jinak tedy se přidávám s podporou, mám též jedno dítě s výraznými potrav. omezeními a k tomu je ještě velmi vybíravý, řadu mých snah o přidání nových potravin prostě bojkotuje hladovkou, což je u velmi hubeného dítěte další velká starost navrch. Cítím se vydíraná tím, že nechci, aby hladověl, proto vařím i neideální věci, které mu nevadí ve smyslu intolerance, jen aby se alespoň jednou denně najedl. Někdy ty cesty nejsou vůbec přímočaré.

    Dobrý den, Kraakoro! Odpověděla jste si sama :-). Vaše dítě Vás hladovkou vydírá. Tak se nenechte. Jeden uznáváný dětský lékař (tuším kdo, ale nejsem si jistá), řekl, že žádné dítě neumře dobrovolně hlady. Nastoupí pud sebezáchovy. Že mají rodiče klidně to dítě nechat hladovět.
    Když si sama dáte půst o vodě, tak pocítíte, jak se Vám zjemní čich i chuť a na vyloženě nezdravá jídla mít ani chuť nebudete. Hladovkou se léčí právě i zažívací poruchy a nemoci vzniklé v důsledku špatného životního stylu. To ale jistě víte :-). Jenom na toho svého drobečka je obtížné dívat se s nadhledem a trošku zatvrdit soucitné mateřské srdce 😀 Na druhou stranu se pak trápíte tím, že víte, že mu tím vlastně ubližujete… Přeji Vám mnoho zdaru! 😀

    Dobrý den, Jiřino, můj syn má 10 let a intoleranci k zelenině, ovoci, ořechům a semenům. Zároveň je výrazný nejedlík a má podváhu. Preferuje maso, mléčné výrobky, bramborovou kaši a ostatní mléčné kaše a podobné. Pokud jsou jídla obsahující něco, co dosud nerad (nemůžu mu samozřejmě předkládat to, co jeho zažívání nezvládne), velmi ochotně nejí a hladoví. Pro něj to není problém, klidně za pár dní zhubne další 2kg a velmi složitě je zase nabírá několik spíše měsíců. A to jako problém cítím, připouštím, že v tomto jsem nadhled nezískala, upřímně si nejsem zcela jistá, jestli mu víc neubližuju tím, že mu nedám k jídlu nic, co by byl ochoten sníst, když je tak hubený. Vědomosti mi v tomto příliš nepomáhají, přiznávám s pokorou.

    Dobrý den Kraakoro, jestli můžete, zkuste to zkonzultovat s paní doktorkou Strnadelovou.
    Nevím, ale napadá mě, jestli by třeba polovina těch problémů, co syna trápí zmizela, když byste ho, byť hladovkou, donutila jíst jinak, respektive nejíst věci, co mu evidentně škodí, šla byste do toho? Na tuhle otázku nečekám odpověď, ale odpovězte si na ní Vy.
    A s dětskou hladovkou mám své zkušenosti. Dcera mi to sabotovala skoro týden v kuse, zhubla dvě kila a teprve teď po cca 3 měsících se dostala zpět na váhu, kterou měla původně. Ale měla jsem výhodu. Stejným způsobem sabotovala i přechod z prsu na pevnou stravu a navíc miluje sladké, takže jsem byla už „obrněná“ a zároveň měla protivydírací nástroj – budeš jíst jídlo, bude pak sladké; nebudeš jíst jídlo, nebude ani sladké (to ale používám, jen když nechce ani ochutnat – naše dohoda=všechno nové musí aspoň ochutnat, pokud nechutná, v pořádku, vymyslím něco jiného (to se stává vyjímečně)).
    V každém případě držím pěsti a přeji pevné nervy, ať už to budete řešit jakkoliv

    Já rozumím, velmi podobným způsobem jsem postupovala do cca 7 let s úspěchem. Pak už byl synek obrněn a oželel i sladké (které měl též rád). Naše cesty dosud vedly přes homeopatii a čínskou medicínu, kde též hraje dominantní roli strava, nicméně se cítím v tomto směru velmi neúspěšně.
    Děkuju za přání pevných nervů a přeju všem, kdo se s dětmi vyvíjejí, totéž.

    Dobrý den, mám také bezlepkovou dietu a dá se jíst bez brambor. Jako přílohy si vařím pohanku, rýží, čočku, hrách, místo brambor dýni a mrkev. Je fakt, že staré brambory jsou nechutné.

    Dobrý den přeji,
    V dnešní době si múže každý čmárat co chce ale přesto jsem větší hovadinu dlouho nečet.
    Paní Heleno doporučuji Vám navštívit taky odborníky v psychiatriji.

    Vypadá to, že máte brambory hodně rád 🙂 Poslala jsem Vám email – pokud máte nějaká zajímavá konkrétní zjištění, podělte se o ně s námi. My zatím máme velký úspěch s vyřazováním brambor u nemocných dnou, diabetem, neurologickými potížemi, bolestivostí kloubů atd.

    Dobrý den,
    na tohle se nedá nereagovat! Zřejmě nemáte žádné zdravotní problémy, nebo Vás lékaři krmí chemickými sajrajty, abyste to nevnímal, protože pokud byste měl osobní zkušenost, nemohl byste reagovat takhle.
    Je mi 34 a s artrózou 2 stupně se „léčím“ od 21 let! Jestli jste to nezažil, nemůžete tušit co znamená jít na výlet, kde máte jít z kopce nebo třeba jen sejít blbých pár schodů. Nemluvě o tom, že ať děláte, co děláte, bolí Vás kluby na rukou, takže i uvařit oběd bolí!
    Díky knize „Radost ze zdravých dětí“ a tomuhle webu (oboje mnou „objeveno“ v říjnu 2014) jsem zjistila, že opravdu platí „jste to, co jíte“. Z těch všech informací, abych zjistila, jestli je to pravda, jsem začala právě tím, že jsem vysadila brambory. Miluju je, každý rok je u babičky sázím i vybírám, ale zjistila jsem, že už si je prostě nedám, nebo jen vyjímečně, za tu bolest mi to totiž nestojí! Dřív jsem je jedla 3-5x v týdnu, dnes si je dám max. 1x za měsíc a světe div se – jsem po tolika letech konečně bez prášků a přesto (nebo právě proto) MĚ NEBOLÍ KLOUBY!!! Po tolika letech!
    Jediné, čeho lituji je, že jsem se k téhle informaci nedostala o mnoho let dřív – mohla jsem zlepšit život babičce, která s artrózou žila přes 30 let a zemřela v 84 letech jako nechodící – taky milovala brambory.
    Takže jestli chcete někoho posílat na psychiatrii, tak svůj názor podložte fakty, zkušenostmi, prostě něčím! To, že je pro Vás tahle informace nepřijatelná, neznamená, že máte právo někoho urážet! Buď se naučte diskutovat jako dospělý člověk (každý má právo mít svůj názor) nebo si své reakce nechte pro sebe!
    Váš názor mi nevadí, vadí mi Vaše prezentace!

    Holky děkujeme, my už na tyto komentáře ani nechceme reagovat a ztrácet čas. Kdo nevěří ať si to zkusí, kdo chce brambory jíst, ať je jí, my mu je nebereme, jen je škoda, aby si myslel, jak jsou zdravé, jako jsme byli klamáni dříve my třeba tím, že mléko je potřeba a je zdravé.

    Já vím, že kdo slyšet nechce, neslyší, ale díky tomu způsobu, jakým to pán podal, jsem si nemohla pomoct. Příště se budu snažit ovládnout – sebekázeň je důležitá 🙂

    Mně se líbilo, jak jste se neovládla :-).

    Taky tomu nerozumím. Pochopím, že přijde reakce – mně se to nezdá, já s tím nesouhlasím. Ale styl onoho příspěvku je takový, že by si nezasloužil jakoukoli odpověď.

    Chodí i horší, ale nemůžu citovat, červenal by se mi monitor 🙂

    Mléko je potřeba a je zdravé. Kdo tvrdí opak je škůdcem a svůdcem na scestí, takové jedince třeba isolovat.

    Naprosto souhlasím, mateřské mléko je zdravé pro kojence. Kravské pro telátko… Jestli se cítíte být teletem tak dobrou chuť.

    Helenko jste skvělá, málem jsem se počůrala 😀 😀 😀
    To je opravdu trefné 😉

    Pane Jaroslave, proč jste vlastně navštívil tyto stránky? Já osobně jsem četla i od jiných mezinárodně uznávaných kapacit na výživu a léčbu rakoviny, že brambory jsou pro nás Evropany nevhodné. Je to na vás, co budete jíst. Ostatní nechte na odbornících na výživu.

    Jo a kukuřičný škrob je škodlivější než bramborový! Obsahuje hodně cukru.

    Ahoj, co jsem se to dočetla! Brambory jsou jedovaté! Paní Heleno prosím neděste
    mladé maminky!! A vůbec všechny. Brambory jsou zdravé!! Najděte si články o bramborách.
    Mé zkušenosti – celý život používám syrovou šťávu např. na žaludek. Dále obklady jsou
    vynikající. Své 3 děti jsem naučila chroupat omytý brambor. A vůbec – ani se mi nechce diskutovat s p. Helenou, když tak radikálně zatracuje brambory. Ty zelené a naklíčené brambory snad nikdo v dnešní době nejí!
    Zdravím vás všechny a všem přeji zdraví!!!! Jarmila 65 let

    Paní Jarmilo, chápu, že vás zprávy o bramoborách vyděsily. Nejste první ani poslední, komu se nechce věřit, že by nám brambory škodily. Ale je to prostě tak. kdo nevěří, ať je zkusí na čas vysadit totálně a pak znovu zařadit do jídelníčku. Zrovna mám u sebe 80 letou paní, která mi říkala, že musela bramobry vysadit, protože by jinak přestala chodit. Když brabmory radikálně vysadila, přestaly ji bolet klouby na nohou a dělat se paklouby na prstech u rukou. Takových lidí je mraky. Obklady jsou vynikající, také je používáme. Je chytré používat jídlo jako lék. To platí i o bramborách. A kdo se pohybuje v potravinářství, ví, že je velmi naivní se domnívat, že brambory jsou skladovány v chladu, tmě a neklíčí, aby nebyly tolik jedovaté. Neděsíme mladé maminky, dělíme se s nimi o zkušenosti staré stovky let. Neumíme dnes již brambory ani pěstovat, ani sklízet, ani upravovat a konzumovat tak, aby nám neškodily,navíc je máme příliš často. Jedna brambora za čas v polévce by jistě nikomu neuškodila. Ale brambory a jejich škrob jíme běžně denně na mnoho způsobů i v potravinách, kde brambory nečekáme.

    Dobrý den,
    nejedná se o děšení kohokoliv! Tomuhle se říká předávat informace – každý si s nimi může naložit jak chce!
    Pokud Vás bolí klouby, zkuste je vysadit a uvidíte sama. Mám artrózu 2 stupně už přes 13 let a mám ráda brambory. Po vlastní zkušenosti dnes už vím, že je v zájmu nebolestivého pohybu už jíst nebudu.
    I Vám přeji hodně zdraví!

    Ahoj, to že se hroznový cukr u nás vyrábí z nejdostupnějšího škrobu, což je bramborový, na tom není nic špatného. Koupit se potom dá jednoduše jako Glukopur, vyrábí ho dlouhá léta firma Natura. Jeho složení je čistá glukóza a dá se velmi dobře využít při slabosti, nechutenství, průjmech atp. Dětem jako náhradu cukru ale sloužit nemá! Přečtěte si případně tady: http://www.glukopur.cz

    chjo…tak s tím hroznovým cukrem jste mě dostali!!! 🙁 a já jím sladím čaj své 18ti měsíční dceři :´-(

    A ona by to nepila bez oslazení? Já dětem nesladím ani vodu ani čaj a v pohodě. Je docela maličká, radši bych ji na sladké pití vůbec neučila. Pokud je to tak, že by jinak nepila vůbec nic, sladila bych raději ovocenkou (koncentrovaná ovocná š´táva bez přídavků čehokoli ze zdravé výživy) nebo sladem.

    no já ji dávám naštěstí většinou jen převařenou čistou vodu…čaj tak 3x týdně ale ten pije jen slazený…no už ji budu dávat jen vodu 🙂

    Radko není čeho se bát. Souhlasím s tím, že hroznový, hnědý nebo jakýkoliv jiný cukr je pro tělo škodlivý, ovšem je třeba dodat, že to není kvůli tomu, z čeho je vyrobený. Cukr je prostě sacharoza, je to bílý jed, ať je vyrobený z čehokoliv. Ono v konečném součtu nejsou ani ty čaje zdravé, i když, najdou se vyjímky. A když už sladit, tak medem. Působí nejen jako antioxidant, ale obsahuje i pro tělo důležité trávicí enzymy. Kvalitní med neobsahuje bakterie, působí proti rakovině tlustého střeva, přispívá ke zvyšování populace probitických bakterií ve střevě, čímž zvyšuje obranyschopnost organismu, zlepšuje trávení, snižuje cholesterol atd atd. Pro děti mladší 1,5 roku je nevhodný, ale to i jakékoliv jiné sladidlo, protože žaludeční štávy nejsou dost kyselé.

    Podle toho, jak čtu články na internetu, by jsme měli jíst skoro nic. Maso je škodlivé, brambory, knedlíky, pečivo, zelenina a ovoce z obchodu… Myslím, že když sním 3 malé brambory dvakrát týdně, tak se mi nic nestane. Člověk by měl jíst všechno v malém množství.

    Ono se opravdu nic nestane, jen se ty jedy v těle pomalu střádají a jednou mohou přijít bolesti kloubů, revma…
    Jíst se má všechno, ale opravdu, vše jsme vysvětlily zde: http://www.jimejinak.cz/2013/10/opravdu-se-ma-jist-vsechno/

    Moje babička byla z brambor ŽIVA! Brambory každý den, na sto způsobů. Dožila se ve skvělém zdraví téměř sta let!!!! Tak se tady, prosím uklidněte.

    My jsme úplně klidné a brambory vám ze srdce přejeme i se solaninem 🙂 a dalšími negativy. Vaše babička měla štěstí, že měla dobrý kořínek díky svým předkům, žila v době, kdy se hnojilo přírodně, chemie se nepoužívala, bylo zdravé životní prostředí, čistá voda bez hormonů, čistý vzduch, nebyla očkovaná, nejedla polotovary, fast food… Naše životní prostředí je nezdravé, běžné jídlo plné chemie, takže nevím, proč si do těla ještě k tomu přidávat toxický jed.

    Solanin lze lehce z brambor odstranit cukrem, a to není potřeba dodávat kvantum, stačí přidat jen čajovou lžičku cukru na 1 kilo brambor. Pokud děláte slanou bramborovou kaši, vůbec tu 1 lžičku cukru nepoznáte. Čajová lžička je cca 7g sacharózy, v těle naprosto zanedbatelné neškodící množství. Cukr lze bez jakých koliv změn přidat i do strouhaných brambor, nebo jemně nakrájených do polévky.

    To já si raději ty brambory odpustím i ten cukr, oboje je pro naše tělo zbytečné a navíc škodlivé, byť v malém množství.

    Janina

    Taky jsem klidná 🙂 Tenhle argument slýchám nejvíc od svého tatínka, který neustále zdůrazňuje krkonošský původ a tradiční surovinu podhůří – brambory. Naši předci byli opravdu o hodně zdravější. Moje babička už nežije, ale kdyby, tak zcela jistě vím, že by vůbec nechápala, proč moje dcera nesmí jíst běžný chleba. Nechápala ani to, proč od šesti let kýchám a slzím jen při pohledu na rozkvetlou louku. Táta to pochopil až ve svých padesáti letech, kdy ho alergie dostihla taky. Já už ji dneska nemám. Možná ne díky tomu, že nejím brambory. Ale díky tomu, že jsem NAŠTĚSTÍ byla schopná přijmout jinou pravdu než svoji vlastní 😉

    Dobrý den, mám problémy s klouby a protože rajčata jsou moje denodenni strava, asi bude ten problém v tom.takže chci vyřadit z jídelníčku všechny lilkovité potraviny, prosím tedy o radu.Dají se rajčata konzumovat třeba nějak tepelné upravena nebo sušena nebo vůbec? A ještě brambory, dají se nahradit batáty nebo topinambury nebo je to také stejné jako brambora, tedy že se v nich vyskytuje ta škodlivá látka? Dekuji Jana

    Rajčata je vhodnější konzumovat jen když rostou, v malém množství, tepelně upravená nebo sušená jsou ještě lepší. Ale pomálu, půlku rajčátka na ozdobu, lžíce sušených a rozmixovaných jako kondiment….
    Pokud máte ale potíže s klouby, radila bych je na čas vynechat úplně, stejně tak vše lilkovité i brambory. Místo nich dávám do bramboračky třeba kedluben, tuřín je nahradí spolehlivě. Topinabur i batáty solanin neobsahují.

    Kvašená rajčata jsou prý také v pohodě.

    Dobrý den, věděl by někdo, jak ty kvašená rajčata připravit? Zkazili se mi i rychlokvašky, voda v níž jsou rajčata naložená je také matná už po druhém dni naložení.

    Závidím pánům kolik času mají na hledání argumentů, proč se brambor nevzdat. 🙂 Co jsem před 5 měsíci začala jíst jinak, jedu podle tohoto webu a taky „bible“ 🙂 od paní doktorky Strnadelové a informace z těchto zdrojů načerpané jsou mi skoro svaté. Úsměvné, občas si připadám jak věřící, ačkoliv jsem atheista. Nevím proč, intuice. Jsem racionální a praktická ženská, která musí mít každou info. ověřenu z několikra zdrojů, ale MB mi nějak dává smysl, vše do sebe zapadá jak puzzle. Jako pracující mamina malého sviště bych na to stejně moc času neměla, zjištovat, že pravda je někde jinde, ale řekla jsem si, proč nevyzkoušet, co druhým dělá tak dobře a dokáže léčit. Je to jenom o hlavě a každý si může jíst co uzná za vhodné. Mimochodem moje 18timěsíční dcerka je po pár měsících jj zcela bez ekzému, (bohužel ho po mně zdědila), a to už ho měla značně rozlezlý po celém tělíčku. Má to smysl a život je krásný! Tímto zdravím Evču a děkuji mockrát za pár věnovaných „poradních“ 🙂 telefonátů v našich začátcích. 🙂

    Panove asi ekzem nemaji, takze nemaji duvod se brambor vzdavat a clanku se opravnene smeji. Vy jako chronicky nemocna to mate jinak.

    Janina

    Přeji, ať pánům smích vydrží! Můj pan se taky smál. Kolem mě se vůbec hodně lidí smálo. Smějí se méně nebo dokonce vůbec. Zato já čím dál víc 😉

    Evi, teď jsem objevila tenhle Tvůj krásný komentář 🙂 Díky. to je legrace, jak si ty brambory držej, co? Já už to tady ani nečtu, protože si to stačí zkusti a nemusí se o tom furt s někým handrkovat 🙂 A kdo chce kam…

    Panove maji prilis velka falesna ega.o to vic problemu potom.

    awake

    Že se do toho vkládám, jednak je myšlena rýže natural, která se v těle chová trochu jinak než bílá, a jednak jde jako vždy o úhel pohledu. Někdo řeší ve výživě kalorickou hodnotu, glygemický index, někdo množství vitaminů a minerálů, jiný směr se zase zaměří na stravitelnost, další na obsah tuků… JJ je jedním z komplexních výživových směrů, jehož cílem je především rovnováha. Potraviny hodnotí dle několika hledisek i jako harmonický celek a obvyklými kusými informacemi o jednotlivých potravinách se zase tak moc neřídí. Konkrétně natural rýži bere prostě jako celé zrno – komplexní a celistvou obilovinu, která tělu prospívá. GI sám o sobě tu není až tak důležitý, spíše záleží na tom, s čím se celé zrno dále kombinuje, v JJ je to většinou tepelně upravená zelenina, trocha luštěniny, pickles, nějaký doplněk. Nevím, zda to zní srozumitelně, ale ono se to těžko vysvětluje – stejně tak jako když třeba úplný laik pokládá např. makrobiotikovi otázky typu „a čím mám nahradit rohlík? co konkrétně místo jogurtu?“ apod. 🙂

    děkuji – otázka čím nahradit rohlík mě taky napadla 🙂
    Asi jsem pochopil co se snažíte napsat.
    Nezlobte se na mne, před třemi dny jsem ani nevěděl že nějaká makrobiotika existuje.
    Je to tak, že brambory si umím vypěstovat, ale z těch výše uvedených „náhrad“ kromě obilovin žádnou a obiloviny bych ani neuměl sklidit nebo nějak těžko. Taky je tu spousta potravin o kterých slyším prvně, ani nevím kde je koupit nebo i když je znám tak si neumím představit jak je jíst – pšenice …
    Když se vrátím k bramborám tak ty mám vlastní bez postřiku, skladované ve tmě a chladu, před vařením poctivě oloupané a vařené s kmínem, nebo pak si dám i kmínový čaj. Je mě jasný že brambory ze supermarketu které můžou být i z Belgie kde za vegetační období aplikují i 20postřiků a jsou skladované na světle a v teple (mmch mě nejde do hlavy, že tam až tak neklíčí a nezelenají ) nebudou úplně vhodný. Navíc když si je lidé vaří bez kmínu protože nemají kmín rádi a nemají přitom tu informaci proč je tam potřeba.
    Ale je to zelenina z mého nejbližšího okolí což třeba mořské řasy nejsou. A navíc naši předkové měli pořekadlo že: “ Kobzole a zelé, živobytí celé“.

    Petře, neboj, před rokem jsem tady naprosto vykuleně nakukovala já a měla nejspíš přesně stejné pocity:-D Jsem chvílema používala přítele google, aby mi vysvětlil, co jaký výraz znamená:-D

    Já se nebojím – teda bojím, že se dovím že to co jím je uplně „zabijačka“ třeba moje oblíbená bramborová kaše jen s nějakou šťávou a se zeleninou, nebo zelí s bramborama – ani k jednomu maso nepotřebuju ale ty bramboy jo 🙂
    Ještě mám rád různý kaše ( pohanková, rýžová, krupicová ) ale ty se dělají z mlíka … 🙁
    Nejdřív, to už je pár let, mě řekl doktor že se mám zamyslet nad tím co jím, tak jsem ho poslechl a i když jsem nejedl uplně bezhříšně tak jsem lehčí o víc jak deset kilo a v pase mě zmizelo nějakých 12-15cm. A tak jsem si myslel jak jím zdravě, ale teď mi řekl „vesmír“ abych se zamyslel nad tím co jím a to je uplně jinej levl 🙂
    – akorát že od doktora jsem k té radě dostal letáček …

    Obilné kaše se nemusejí vařit v mléce, stačí voda, příp. mléko ale rostlinné, jak se vyrábí, tady taky najdete.

    Janina

    Je skvělé, že tě vesmír přivedl sem 🙂 Jestli nemáš problémy s klouby, tak si zatím s bramborami (kór když máš vlastní) nedělej hlavu. Každému to trvá jinak dlouho než se zbaví všeho, co moc užitku tělu nepřináší. Brambory mi třeba problém nedělaly, i když je mám hodně ráda doteď, jen už je nejím (no, asi 3x ročně 2 maličké brambůrky smlsnu 🙂 ) Ale o takových rajčatech nebo cukru bych mohla vyprávět do rána 😀 Obilné kaše jsem taky neznala jinak než z mléka, ale pak jsem jednou úplně náhodou ochutnala ovesnou z vody a vůbec nechápu, proč jsem je vůbec kdy v mléce vařila. Ale jestli nejsi extrémista, tak na to jdi postupně. Vyměňuj a vyřazuj suroviny, uč se používat nové i s novými způsoby vaření… ono se to najednou stejně skoro nedá (dá, když je velká motivace).

    Já kolem „makrobiotiky“ brousím teprve třetí den, ale žere to dost času. Připadnu si jako že jsem hledal tajné dveře do místnosti s pokladem a pořád jsem chodil kolem až mě v jedné chvíli uplně nečekaně paprsek ukázal cestu, dveře se otevřely a já se nestačím divit. ta místnost obsahuje tolik šokujících informací, některým se i bráním. Nejhorší ale je že když rozdýchám prvotní šok tak to začíná zapadat..
    Toho čtení je ale moc kdyby se tak daly psát dotazy a na ty vyžadovat odpovědi Ale to mě připadá neuctivé k času těch co to už jednou někde napsali, ale jak jsem psal je toho moc a nestačí mě to přečít jednou. Přijde mě dost drzej i tento můj OFFTOPIC kometář pod článkem o bramborách a ne o tom jak se někdo hledá ….
    Ty jo, jenom než zjistím kde se dají pokoupit všechny ty ingredience, ale cítím že to tu bude správný směr.
    Co ale třeba zatím neumím pochopit, že na jednu stranu se nedoporučuje jíst třeba tropické ovoce protože není z naší oblasti a na druhou stranu se užívá řada ingrediencí, který teda určitě lokální nejsou ….

    Obchody se zdravou výživou jsou většinou i v menších městech, celozrnné obiloviny, tofu a tempeh mívají i v Albertech, v Bille, v Intersparu.. hodně se toho dá koupit i v DM drogerii. A všechno se dá sehnat na internetu 🙂 Můžete začínat a nakupovat postupně, jak psala Janina a nemusí to být 100 % makrobiotika. Dnes byl zajímavý rozhovor na Radiožurnálu s Ivanem Rybaříkem, zakladatelem projektu Čistý sport a 5.7. bude mít Honza Jícha v Plzni přednášku Makrobiotika pro chlapy 😉

    Janina

    Každopádně, Petře, tvoje příspěvky jsou skvělé a krásně naformulované 🙂 Chápu tvoje myšlenky, on je na tom zpočátku každý podobně. A ta místnost s pokladem…tý jo, to sedí! Mrkni taky do diskuse, tam je spousta témat a dotazů…jak začít, proč, jak… 😉 Jinak s tím tropickým ovocem se to má tak: Extrémně ochlazuje, vnitřně. I v našem létě je to až moc. A řada ingrediencí, které nejsou odsud: Buď rostou v naší zeměpisné šířce (rýže) a nebo je to z nouze ctnost (řasy). Třeba zrovna ty řasy dodávají minerály, které v zelenině nejsou v takovém množství jako kdysi. Leda bys měl domácí zeleninu pěstovanou na kvalitní půdě. A ostatní nelokální ingredience jen zpestřují jídelníček. Třeba takové miso by bylo škoda nepoužívat. Mně, odchovanci na Maggi, by hodně chybělo 😉

    Děkuji, jsi milá – já bych to kolikrát nejradši smazal 🙂

    Mořské řasy jsou myšleny jen jako doplněk stravy.Tak velikosti poštovní známky na osobu,den. Zeleninu ze své zahrádky mám,jen na konci jara,zač. léta se nemůžu dočkat a kupuji. Řádek brambor jsem letos po pár letech znovu nasadila,protože jak říkáte…Kvůli manžela jsem je kupovala na neděli k masu. Dá se jíst i krmná řepa.Vydrží mi skladovaná do dalšího léta.Pár kostek řepy povařené v osolené vodě do měkka přidám k ranní kaši.Je nasládlá.Kedluben gigant používám též tak nebo jinak.Dýně hokaido,černá,bílá ředkev. Zkuste si přidávat opatrně ke známějším druhům zeleniny.Experimentovat.Zkusit kurz,ať víte,jak to může chutnat.Každý začátek je těžký,ale mám teď pestřejší jídelniček pro sebe a děti.Atopický exem už jen u jedné dcery se zhorší úměrně tomu,jak se opovážím kašlat na vaření.Když má postupně více „běžné stravy“ a sladkostí.Neříkám,že problémy jsou jen se stravou.Příčin bývá více,ale tu stravu lze aktivně řešit.

    Awake, to je řečeno úplně dokonale!

    A prosím, co jíte místo brambor ?

    Rýži, jáhly, kroupy, oves, kuskus, bulgur, vločky, kernoto, žito, pšenici…

    … děkuji, ale když vidí tu rýží na prvním místě, kopíruji kousek jednoho příspěvku z diskuze a prosím ještě jestli můžete napsat co si konkrétně o tomto myslíte ?
    Pročetl jsem to tu celé, ale sám si na to neumím odpovědět.

    … “ Brambora nebo bramborový či kukuřičný škrob jsou pro tělo vhodné v tom, že nerozkmitají hladinu inzulinu v krvi, poněvadž se do krve dostávají pomalu a delší dobu. Naproti tomu rýže není vhodná, protože se rychle zvedá hladina glukozy v krvi (má vysoký glykemický index) a tělo rychle uvolnuje vysoké dávky inzulinu pro kontrolu hladiny glukozy v krvi. Poté hladina glukozy rychle klesá a člověk má brzy hlad.“ …

    O bramborách jsem někde četla,že mají vysoký glykemický index.To jistě nevím.Je rozdíl rýže bílá,loupaná a rýže loupaná částečně-natural.Ta natural by logicky měla být odbouratelná pomaleji.Makrobiotika ji má za základ.Podle své zkušenosti bych neřekla,že po ní mám brzy hlad. Bílá rýže,bílá mouka je zbavena cenných látek. Brambory někdy jím,ale dokážu je nahradit mnoha druhy zeleniny. Zjistěte si,kdy se brambory do Evropy dostaly.Dost krátká doba.Co se jedlo předtím? Hrách,kroupy,tuřín,vodnice,zelí,pšenice špalda,…Špalda se mlela v kamenných mlýnech a ne do zásoby na měsíce,protože v klíčku je tuk,který by se zkazil. Válcové mlýny dokonale oddělí klíček a otruby,zbytek se dá dobře skladovat,ale nám pak ve stravě chybí ta důležitá součást celku. ….

    1) Brambory prekyseluji organismus? Prosim dolozte nejakou relevantni studii

    2) s tim solaninem to taky neni tak zhavy, je ho tam nula nula prd, max. davka je 200mg, v 1 kg je 50-150mg; … btw kdo sni kilo brambor??? Otrava je vzacna jak prase, takze v klidu. Jsou horsi veci na svete

    3) zdravy jako turin se rika, ale stejne jako se nerika zdravy jako brambora, se nerika zdravy jako mkrev (hrasek, celer, bla bla bla…) nebo s temi je taky neco spatne???

    4) hroznovy cukr. ach jo.. je to tzv. glukoza a je to potrebny cukr, ktereho bychom denne meli spapat min. 250g (samozrejme ve vsech moznych formach sacharidu). Bramborovy skrob se sklada z amylozy a amylopektinu, jejichz zakladni slozkou je prave glukoza!!! Tak proc ji ze skrobu nevyrabet? Co je na tom spatneho???
    Kdyz zbastite brambor, tak telo si ty dva polysacharidy stejne samo rozseka na jednotlive glukozy, pac nic jineho do krve nedostane (bavim se o cukru)

    5) brambory patri mezi normalni pestrou stravu. Pokud je budete konzumovat s mirou, neni ceho se bat.

    6) solamyl = skrob (u nas z brambor); kukuricny skrob = skrob (z kukuricke). Chemicky je to to samy. Proste glukoza tisicekrat v rade za sebou.

    Nemystifikujte !!!

    To je zvláštní, jak ty brambory lidi drásají 🙂 Martine, nevím, kolik znáte Vy lidí, kterým vynechání brambor pomohlo od bolestí kloubů, migrén či psychický potíží a nervových nemocí. My dost na tolik, abychom věděly, že brambory pro nás znamenají zátěž. Možná si neuvědomujete, kolik brambor se v různé podobě denně do běžného Čecha dostane (brambory jako zelenina, v pečivu, v sušenkách a sladkostech, v jogurtech,…). A kdo trochu sleduje naše myšlenky na tomto webu, ten už dávno pochopil, že netvrdíme, že po pozření brambory někdo hned rovnou zemře. Že varujeme před nezdravými kombinacemi a před tím, že těch špatných vědí za den je tak strašně moc. Nemocným proto velmi pomůže, když odeberou z jídelníčku potraviny, které způsobují zátěž. V mém případě se třeba vynecháním brambor velmi ulevilo ledvinám. Pokud jste zdravý, tak si brambory klidně jezte. My je jíme jen na cestách, když nic lepšího se nenajde. Článek byl napsán proto, aby si lidé uvědomili, že jejich jídelníčku nemá stát na bramborách. Většina z nás netuší, jak původní brambora vypadala, chutnala a jak se konzumovala, aby co nejméně škodila. Vypěstovali jsme si levné cosi, co nám dobře nedělá. Ale kdo chce kam…

    Mila Eva, vy ste nejaka pribuzna autorky? Alebo z akeho dovodu podporujete sirenie tychto nezmyslov ako napr. ze solamyl je zly.. kukuricny skrob (prevazne pochadzajuci z GMO) je nezavadny? Ako uz Martin uviedol, v clanku nie su ziadne fakty, iba nazor autorky ktory ma velmi daleko od reality.

    Milý Peter, autorka článku je spoluautorka tohoto webu. Jsme přítelkyně a informace o bramborách šíříme proto, že se nám to v praxi osvědčilo. Mám s tím osobní zkušenost a mnoho lidí, kteří měly potíže se slabými ledvinami, bolavými zády, klouby, migrénami, depresemi či jinými potížemi po vysazení brambor pocítilo evidentní úlevu a po nasazení opět nástup potíží. Je nám jedno, kdo co jí. Jen o bramborách se neví, že nejsou zdaleka tak zdravé, jak si myslíme, proto to šíříme dál. Čím více zdravých lidí, tím lepší život na téhle planetě. Proto.

    Tak si tu tak procitam informace o bramborach a nestacim se divit…přece nemusím vedet o bramborách vše do takového detailu jak u nekdo vylíčil q hádá se tu s majitelkami tohoto webu…napadlo je nekdy se na brambory prostě podívat z jiné-nevedecke stránce,příjmů treba jen na učili tento novy nazor a diétu bez brambor si prostě vyzkoušet a porovnat co dělají ve vašem těle? Já jsem si to vyzkoušíla a je mu úplně jedno zda jso mono něco nepo jaké hemicke reakce vytváří…prostě ie pravda že mi je bez brambor krásné pehko a teď když jsem si dala porci brambor jsem unavená,mam těžko v žaludku a není mi dobre….takze asi rak.nekdy prostě namísto hádání se je dobre si to vyzkoušet sám na sobe 😉

    Dobrý den, velmi s Vámi souhlasím a znovu děkuji za poskytované informace. Moje tělo vypovědělo službu po těhotenství a kojení, vše kolem narození bylo i psychicky hodně náročné, takže důsledky na sebe nedaly dlouho čekat…Nyní se věnuju hodně stravě, podařilo se mi syna „přeonačit“ na obilné mléko, které vařím, na kaše z celých obilovin, které také vařím (dřív jsem mu dávala instantní, protože jsem netušila, že je zde nějaký problém), naštěstí chutnají výborně -hlavně špaldová, takže to syn jí a rád 🙂 Také jsem začala hodně dělat třeba jahelník, jáhlové koláčky s „povidly“ apod…Je toho hodně. Dost mě pomohla kniha jednak od p. Strnadelové, kterou mam pořád v kuchyni, ale také od Pitchforda – Healing with whole foods, je opravdu skvělá! Ted se vrham na Whole foods for children, tak jsem zvědavá, jaké recepty tam budou, stejně jako Macrobiotic Cooking for Body and Soul, Nishimura. Chci se Vás tedy zeptat, jestli třeba čerpáte i z těchto knih nebo z cizojazyčné literatury, protože někdy se knihy rozcházejí a dále, to mě tíží nejvíce – vždy se říkalo, že celozrnné potraviny dráždí střeva a u dětí například celozrnné pečivo je naprosto nevhodné, nejdříve od 10let…Tak jak tedy? Když uvařím rýži natural, je celozrnná, když dělám obilné mléko, je celozrnné, přesto, že ho pak rozmixuju a ještě pasíruju? U pečiva jsem si říkala, že např. semínka nejsou tepelně dostatečně zpracovaná a proto mohou střevům škodit? Nevím si s tím rady. Umím si představit, že slupky z obilí střeva opravdu dráždí. Budu ráda, pokud sem přidáte Váš názor.
    Děkuji a srdečně zdravím….

    Domnívám se, že zde by bylo vhodné odpověď uvést, prosím také, velmi by mne zajímal váš názor… proč stále není uvedená odpověď – je to již opravdu dlouho…? Děkuji

    Ilono, protože tady se řeší brambory a střeva a obilí řešíme už roky na celém webu stále dokola 🙂

    JAnino, ve zkratce – pročtěte si web, píšeme to pořád dokola – celozrnné je lepší, miminkům ale pasírujeme nebo předkousáváme, tím je vyřešeno. Malým dětem i semínak drtíme a tepelně upravíme jinak z nich nemají užitek. Celozrnné pečivo je námět na článek – nedávat, opravdu není vhodné .

    Včera jsem zde napsal komentář – nesouhlasný a patrně na těchto stránkách funguje cenzura….

    Cenzura zde nefunguje, jen váš komentář padl do spamu, už jsme vám ho schválily, i když s ním nesouhlasíme.

    Hanko dobrý den. Jestli souhlasíte nebo ne je mi popravdě řečeno jedno. S tim, že škrob je zasobni polysacharid rostlin nic neuděláte, je tedy úplně jedno, či je z brambor, obilovin nebo lustenin či rýže a jiných. Rostlina po louce neběhá, tak ji stačí pomalý zdroj energie. Živočich ale potřebuje rychlý zdroj, čímž je glykogen.

    Dobrý den, přečetl jsem si náhodou váš článek o bramborách a nedalo mi to, musím reagovat na pár polopravd nebo pololží?? Brambory jsou silně zásaditá strava a nemůže být pravda, že okyselují žaludek, jelikož by pak nemohly být natráveny. Bílkovina potřebuje k natrávení silně kyselé prostředí – ph 1-3, naopak sacharid potřebuje k natrávení zásadité prostředí a brambora je sacharid, takže nemůže žaludek v žádném případě okyselovat! Jinak by bohužel nemohla být natrávena, jen by tělem prošla bez užitku. Další lež je v tom, že brambora obsahuje jednoduché cukry….!?!? Jednoduchý cukr je monosacharid, který nelze dále dělit na jednodušší. Jsou stavební jednotkou všech složitějších sacharidů – oligosacharidů a polysacharidů. Brambora je polysacharid složený z deseti podjednotek a z fiziologického hlediska je pro tělo důležitý. Brambora nebo bramborový či kukuřičný škrob jsou pro tělo vhodné v tom, že nerozkmitají hladinu inzulinu v krvi, poněvadž se do krve dostávají omalu a delší dobu. Naproti tomu rýže není vhodná, protože se rychle zvedá hladina glukozy v krvi (má vysoký glykemický index) a tělo rychle uvolnuje vysoké dávky inzulinu pro kontrolu hladiny glukozy v krvi. Poté hladina glukozy rychle klesá a člověk má brzy hlad. Tak stejně na tom jsou moučné výrobky. Brambora má poměrně nízký glykemický index a hlavně sportovci, zvláště ti vytrvalostní vyhledávají zdroje škrobu pro své sportovní aktivity, jako třeba maltodextrin – bramborový nebo kukuřičný škrob, spolu s iontovými nápoji – hypotonickými. Takový škrob se v těle uvolňuje pomalu a dlouho, takže pro sport je výhodný jako dlouhodobý zdroj energie. Je vhodný i na regeneraci z toho samého důvodu. Naproti tomu hroznový cukr je pro takové aktivity nevhodný, poněvadž je to vlastně glukoza – dextroza a ta se do krve dostává rychle a ve velkém množství. Buňky tohle „palivo“ hltají ve velkém množství a sval tuhle zásobu velmi rychle vyčerpá a člověku, jak se říká, brzy dojde šťáva. Pro vytrvalostní sportovce je tedy hroznový cukr nevhodný. Ano, hroznový cukr se vyrábí z bramborového škrobu, ale hydrolýzou – rozkladná reakce, tedy štěpením na kratší řetězce. Doufám, že jsem trochu uvedl na pravou míru fakta o bramborách. To samé platí i o ovoci, jelikož sladké ovoce je opět polysacharid, tak stejně jako brambora a – ovoce je taky strava zásaditá!

    škoda, že tu na Váš příspěvek není reakce redakce jimejinak.cz

    Reakce jíme jinak je tu několikrát, další diskuze proběhla zde:http://www.jimejinak.cz/2013/03/diskuze-brambory/
    Už jsem k bramborám řekla vše co najdete v našem článku a v proběhlé diskuzi.

    Martine když dojdou argumenty, je lépe mlčeti 🙂

    Komu není rady…

    Vám zjevně rady nepomohou.

    A teda batáty (což asi není to samé, co brambora), se můžou neomezeně? Abych si to ujasnila 🙂

    Batáty neobsahují solanin, takže je jíst můžeme, jen bych se jimi necpala neomezeně, přeci jen jsou víc jin, ale 1x týdně klidně.

    A topinambur? 🙂

    Janina

    V pohodě, to je příbuzný slunečnice 🙂

    Profilová fotografie na Facebooku

    Myslela jsem, že batát kdyz je pod zemí, tak je spíš jangový, …a tady se dozvídám, že je hodně jin:-0 čert aby se v tom vyznal 🙁 a k čemu to tak lze pro představu přirovnat, třeba k cuketě, která je též velice jinová?

    Batát je opravdu více jin, má hodně vody, je sladký a je to zelenina a ta je vždy víc jin, než obilí 🙂 Zařadila bych ho pod cuketu, ta je ještě víc jin.

    Leušo, ani to nemusíš řešit, předpokládám, že doma nejedete jen v batátech, že jde sem tam do kaše, sem tam do polévky. Takže není co řešit. Je pak jedno, jeslti je jin nebo jang v porovnání s cuketou. Je to prostě další zelenina pro zpestření talíře a pro závisláky na bramborách taky fajn řešení 🙂

    Zajímalo by mě, jestli šířítě lži záměrně, nebo jste přesvědčeni o tom, co píšete. Škoda, že lhaní není trestné.

    Všem, kteří tenhle člának berou vážně doporučuji obrátit se na lékaře, vědu, ne šarlatány. To snad není nic proti ničemu, co autorky? Když se člověk zeptá odborníka, co si o tom myslí.

    Jo jo, to by se nám taky líbilo, kdyby lhaní bylo trestné. A v tomhle státě by byl klid…ve sněmovně nikdo, v médiích nikdo, na úřadech prázdno 🙂 Odborníky vyhledáváme a ověřování naprosto schvalujeme a všechny informace v tomto článku jsou ověřené, byť to kdysi byl pro nás taky šok. Píšeme jen o tom, co jsme samy na sobě zkusily. A výsledky lidí, kteří nejedí brambory, jsou úžasné. Chce to zkusit.

    Přemýšlím o vašem komentáři a pořád se nemohu dobrat vaší reakce. Kdybychom o tom nebyly 100% přesvědčeny, nedovolily bychom si o bramborách napsat ani řádek. Bohužel lékaři v dnešní době nemají čas studovat nové poznatky a tak stále jedou z toho, co se naučili kdysi dávno. Např: že máme jíst mléčné výrobky kvůli vápníku, dětem od půl roku začít dávat brambory, maso, lepek… Bohužel v tomto směru pro mě běžný lékař ztratil autoritu a rozhodně se na něj nehodlám obracet, když vím o výživě mnohem víc než on. A dohnal mě k tomu právě pocit, že se na svého lékaře obrátit nemohu. Když jsem to zkusila, slyšela jsem jen stejné hlášky, co říkají v reklamách v televizi, ničím nepodložené a 100x omílané, že se staly zažitou pravdou.
    Brambory jsem diskutovaly s několika odborníky a s jednou osvícenou lékářkou a samy jsme byly překvapené jejich škodlivostí, byť jsme tuhle pravdu také nechtěly slyšet, protože jsme je jedly moc rády a nedovedly si bez nich představit jídelníček.
    Ono by možná stačilo přečíst si něco o solaninu. Níže kopíruji jeho účinky na naše tělo: Solanin je nervový jed který může mít mnoho neblahých účinků. Dle Dr. Branta Larsena z Larsen Wellness Center, otrava solaninem může vyvolat bolesti a zánětlivost kloubů, spoustu revmatických projevů, zavápnění kloubů, křeče, závratě, průjem, ospalost, poruchy štítné žlázy, osteoporózu díky vyplavování vápníku z kostí, chronické podráždění střev, zánět slepého střeva, depresi, migrény a poškození plodu v těhotenství…
    Solanin obsahují nejen brambory, ale také rajčata, papriky i lilek.

    Janina

    Kdyby lhaní bylo trestné… a kdo by rozhodoval, kdo má pravdu? Lékaři a odborníci? Kteří? Ti, kteří doporučují dávat dětem od půl roku lepek? Nebo ti, kteří tvrdí, že senné rýmy (ekzému, chřipky, angíny ….) se bez léků nezbavíte? Schází vám tolerance. Nemusíte principům tady na stránkách uváděných věřit. Prostě jezte to, co si myslíte, že je pro vás dobré. My činíme totéž 🙂

    Bolí to, že? Mně to povídejte. Bramory, kaše, hranolky…neznala jsem nic lepšího. A tak, když jsem si informace o nich přečetla v knize MUDr. Strnadelové, snažila jsem se je zoufale zachránit. Já za odborníky šla. Nevím, zda jste biolog, moje sestra i švagr jsou, oba inženýři, švagr dokonce s červeným diplomem, nyní už s velkou praxí v oboru. Oba brambory jí, takže jsem doufala….Oba mi ale vše potvrdili. O bramborech i lilkovitých rostlinách. Sice je jí, ne ovšem jako základ jídelníčku. Takže jsem to taky dokázala. A ženský, ze své zkušenosti si stojím za tím, že se z brambor tloustne.

    obrátit se na lékaře co si myslí o bramborách? nebo na vědce? vám nestačí to prvenství rakoviny střev,rakoviny obecně,těch nemocí,které lékaři „léčí“? ten farmaceutický koloběh,vakcíny,které zabíjí děti, nedobrovolné testování léků apd. a vy tady řešíte brambory.tak sem nechoďte. existuje spousty stránek o všem možném a každý si má vybrat,co ho zajímá a jistě si to také ověří,či najde doplňující informace. Kdybyste se např.podíval na některé matky,čím krmí své děti -to jsou brambory fakt slabý odvar,a pediatry,kteří doporučují pribináky,umělá mléka,a jiný sajrajt…spoustě lidí to může otevřít oči. a když ne tak se jim určitě nestane tolik,jako když budou slepě následovat ty vaše vědce a lékaře. mimochodem,předpokládám,že fandíte GMO

    Nerozumím tomu, proč je zdůrazňováno, že brambory a rajčata nepocházejí z Čech a tedy jsme si na ně nezvykli (naše těla), ale přitom MB běžně doporučuje soju a výrobky z nich, když to není původní plodina naší země. Stejně tak např. amaranth, kuzu, umeboshi a spousta dalších.

    Tady nejde ani tak o to, že nejsou původem od nás, ale ze subtropů, kde se jim daří mnohem lépe, to je jen okrajové. Horší je, že jsou jedovaté, plné jednoduchých cukrů a toxického jedu solaninu. MB nedoporučuje sóju, ale fermentované výrobky ze sóji v malém množství, které jsou plné prospěšných enzymů a minerálů, které nám chybí. Sice sója není naše původní rostlina, ale tyto výrobky jsou tak dokonalé, že jejich plusy převáží i to, že nejsou od nás. Kuzu se používá jako léčivka, umeboshi také a amarant je na spestření, vše jen v mini množství a občas, (oproti nad konzumaci brambor a rajčat v Čechách). Bez těchto výrobků se klidně obejdete, pokud chcete jíst jen lokální potraviny, ale na tom MB opravdu nestojí. A ve výsledku je mnohem lepší si dát občas něco, co tedy není lokální, ale je to vysoce léčivá a zdraví prospěšná potravina, než se cpát tím, co máme lokální a přitom nám to těžce škodí, viz: maso, mléko, brambory, rajčata, papriky, bílá pšeničná mouka…

    kde jste zjistili, že hroznový cukr je z bramborového škrobu ? jaktože to tedy výrobce neuvádí ve složení…

    Výrobce toho ve složení bohužel neuvádí mnohem více, některé věci ani ze zákona nemusí. Kromě toho brambory jsou ta nejlevnější surovina, než ovoce a ovocné šťávy. My jsme se to dozvěděly na přednášce paní doktorky Strnadelové a na netu to najdete také. Viz: D-glukóza se může připravit krystalizací z rostlinných šťáv, zejména z hroznů vinné révy, ale hlavní metodou její výroby je kyselá nebo enzymatická hydrolýza rostlinného škrobu, v Česku především bramborového. Zdroj tady: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gluk%C3%B3za

    to je teda drsný, já to právě na netu hledala a nikde nenašla, tak děkuju za objasnění

    Jo to je a spousty dalších věcí je ještě drsnější. Nejhorší je, že lidé přestali používat vlastní rozum a spoléhají na reklamu a co jim doporučí lékař a my se pak divíme, čím krmí malé děti. Naštěstí těch, co to chtějí vzít do vlastních rukou přibývá.

    Útok na brambory zde v článku mě silně připomíná doby inkvizice a „hon na čarodějnice“. Když se řekne A, mělo by se říci i B. Ano, brambory obsahují solanin a chakonin, který může být člověku nebezpečný. V jižní Americe se brambory pěstují a konzumují dle historiků přes 4000 let! Inkové jej považovali za „dar z nebes“. A za tu dobu lidé nevyhodnotili brambor jako nebezpečnou potravinu a doposud se jí nevzdali. Největší obsah glykoalkaloidů je těsně pod slupkou. Pokud se brambora oloupe 2-3 mm, jsme v pohodě. Též solanin částečně přechází při vaření do vody. Je zjištěno, že cukr rozkládá solanin na neškodnou látku (což u brambor moc využít nejde :-)). Víte, z jakého důvodu se přidává k bramborám kmín? Ano, hádáte správně. Právě kvůli solaninu. Silice kmínu působí jako protijed. Ale pozor. Sice se kmín přidává při vaření, ale v tomto okamžiku ještě nefunguje. K účinku dochází až v našem organismu, tedy ten kmín musíme sníst! Doporučuje se po konzumaci brambor vypít odvar z kmínu (kmínový čaj), ale to je opravdu už pro ty lidi, co chtějí mít jistotu. Otravy bramborami jsou navíc opravdovou vzácností. A co rajčata? Zelená i nedozrálá rajčata totiž obsahují solaninu mnohem více. Nebudeme proto rajčata konzumovat? Dále jsem se dozvěděl od pěstitelů, že se zde pěstují právě takové odrůdy brambor, které produkují solanin v co nejmenším množství. Proč naši předci neříkali „zdravý jako brambora“? Celkem jednoduché. Ač brambora byla známa od dob objevení Ameriky, v Evropě se začala běžně konzumovat až mnohem později, v Čechách teprve od druhé poloviny 18. století !!! Tedy historicky je to pro nás čerstvě zavedená, pěstovaná a konzumovaná zelenina.

    Není třeba říkat B, když brambory jako takové ke konzumaci nedoporučujeme, pak je zbytečné mluvit o kmínu ap. V podstatě je ve vašem komentáři obsažena odpověď na vše, jen nevím, zda to víte :-). Navíc ještě chystáme pokračování, negativních stránek mají brambory tolik, že se to do jednoho článku nevešlo.
    Ano, brambory pocházejí z Jižní Ameriky, proto je nedoporučujeme ke konzumaci v našem podnebném pásmu, nepatří sem, o čemž svědčí i to, jak špatně snáší mráz. Také brambory, které se konzumovaly před 4000 tisíci lety rozhodně nevypadaly tak, jako vypadají teď. Byly to malé hutné hlízy, které se speciálním způsobem zpracovávaly,(nechaly se vymrznout, pak vysušit a nakonec je fermentovali), než si je dovolili konzumovat. Určitě je nevykopali a nekonzumovali jen vařené. To, co se pěstuje v Čechách jsou přebujelé, přešlechtěné, vodové a lehce se kazící hlízy a ty s těmi původními mají pramálo společného. Navíc jak píšete v Čechách se začaly jíst až od druhé poloviny 18. století a to je sakra málo, aby na to naše těla byla už zvyklá.
    Rajčata a vůbec lilkovitá zelenina je to samé. Proto rajčata také nedoporučujeme, je to subtropická zelenina a navíc nám ze stejných důvodů škodí. Lidé, kteří mají problémy s klouby, po vynechání brambor a rajčat pocítí obrovskou úlevu. Pokud je člověk zdravý, tak ho samozřejmě brambora a rajče nezabije, takže když občas sníte rajče, nebo bramboru, nic se neděje, tělo si s tím poradí. Ale dávat brambory kojencům, navíc je obsahuje většina dětských skleniček, mi přijde docela hazard. Ale proč jíst něco, o čemž vím, že mi vždy zbytečně přetíží a lehce přiotráví organismus? Děkuji, já nemám zájem, stačí mi, že jsem nucena dýchat Pražský vzduch, pít chlorovanou vodu…

    Janina

    Víte, ono je ve finále stejně nejdůležitější, čemu člověk věří. Taky má velký vliv to, co má člověk rád, čeho se nechce vzdávat, pak hledá pozitiva i na negativních potravinách 🙂 Makrobiotika jako komplex – pokud člověk tak nejen jí, ale i žije – je logickým, smysluplným a naplňujícím procesem. Protože jsme ale zvyklí žít jinak a změny bolí, často prostě některé informace sice k sobě pustíme, ale nenecháme se jimi dostatečně ovlivnit. A to je na posouzení každého z nás – kam až a jak moc. Yanez de Gomera zřejmě nepřestane jíst brambory (i když nikdy neříkej nikdy, z vlastní zkušenosti můžu říct, že člověk míní a život mění) a Hela si myslí, že dýchat pražský vzduch a pít chlorovanou vodu taky musí, že jí nic jiného nezbývá… 😉 ne vážně, je to o prioritách. A zdravému člověku nemusí udělat špatně nic nezdravého, ani brambory, ani rajčata, ale ani cigarety nebo alkohol. Sama jsem toho dobrým příkladem. Mně nic moc není a nebylo(zaklepávám na všechno dřevo v dosahu), jsem v podstatě díkybohu zdravá, aspoň zatím, ale podle toho, jak jsem donedávna jedla, bych měla být nejspíš mrtvá 😀 Horší už to je u mých dvou dcer… Takže velice oceňuji zodpovědnost maminek, které se snaží v době, kdy to ještě jde, ovlivnit zdraví svých dětí správným směrem.

    Přesně tak, změny bolí a tak je jednodušší si hájit svoji starou pravdu. Nejhezčí na tom je ten vývoj. Brambory pro mě také byly šok a hodlala jsem si je částečně ponechat a hle, najednou mi nechybí mi a ani mě nenapadne si je koupit a uvařit. Dneska mi přijdou proti rýži a ostatním obilovinám chuťově nuda. Nemusím dýchat pražský vzduch, jen je to o tom, že moje práce, kterou nade vše miluji a dává mi hodně energie, je prostě v Praze a zatím je to pro mě víc, než změnit vzduch. (Naštěstí naše oblast Stodůlky je na kopci a vzduch tu ještě ujde). A jsme líní s manželem někam dojíždět za prací. Ale co není může být. Třeba se za pár let přesunu za Evou na Sázavu…

    Dobrý den, tyto stránky miluju… Holky, moc díky za skvělé rady. Trávím tady hodiny a hodiny a hltám inspirace k tomu, co dobrého a zdravého bych snědla:-)) Ve spoustě věcí vám musím dát za pravdu, v některých zdravotních problémech se úplně vidím. Tak např. brambory ! Já , když si dám jídlo s přílohou brambor, tak jsem pak úplně na nic.. unavená, bez energie. Nejhorší po bramborové kaši, to jsem si doma musela jít lehnout, veškerá energie pryč. Říkala jsem si, že jsem se zase přejedla a až tady čtu zřejmě ten pravý problém, mé tělo mohlo být přiotrávené… Vím, že mi dělá zle pšenice, tak se vyhýbám pečivu, to už jsem si vychytala, teď se snažím odbourat mléko, to taky cítím, že je mi lépe, tak přidám i brambory… to bude úleva!

    Děkujeme za vaší zkušenost, máme to úplně stejně.

    Dobrý den, Váš web i Vaše nápady se mi líbí, inspirovaly mne v mnoha ohledech.

    Ale co se týče brambor, dovoluji si nesouhlasit, syrové či vařené brambory jsou vysoce zásadité, o překyselení se opravdu nedá mluvit.
    Brambory se dokonce v lidovém léčitelství používají k léčbě nemocí – syrová šťáva z brambor kupříkladu výborně pročisťuje organismus a doporučuje se k přírodnímu léčení žaludečních vředů. Já sama s nimi mám ty nejlepší zkušenosti, vyléčila jsem si pomocí syrových brambor zánět žaludku.
    Švýcarské vitariánské sanatorium pro přírodní léčbu rakoviny a jiných nemocí rovněž syrové brambory hojně využívá jako lék.
    Co se týče solaninu, objevuje se ve vyšší koncentraci pouze v zelených či naklíčených bramborách. Zdravému organismu malé množství neškodí.
    Konzumují-li se zdravé žluté bio brambory i se slupkou, pomáhají proti zubnímu kazu, protože přímo pod slupkou mají velké množství fluoru.
    Já sama mám brambory ráda a co se týče léčby různorodých chorob, mám s nimi ty nejlepší zkušenosti.

    (Doufám, že zde můj názor zůstane, nevím, proč můj minulý příspěvek byl odstraněn, když tady všichni mohou říci svůj názor).

    Váš příspěvek nebyl odstraněn, jen bylo potřeba ho schválit a protože žádná z nás nebyla zrovna u PC, chvilku to trvalo. Dovolila jsme si jen smazat ten druhý, protože byl téměř stejný jako tento, ale není problém ho také schválit a budete tu mít oba dva, pokud budete chtít.
    Děkujeme za váš názor, bohužel s vámi nemohu souhlasit, moje zkušenosti jsou jiné.
    Byla jsem také velká milovnice brambor, ale když jsem se dozvěděla všechno, co o nich vím, chuť mě na ně opravdu přešla. Prostě mi to za to nestojí.
    Téměř v každé potravině se najde něco výjimečného, co obsahuje a na tomto základě se vyzdvihne její blahodárné působení bez doplnění toho, co způsobuje celá potravina jako celek. (Např. chválení čokolády bez doplnění, co způsobuje cukr a tuk, který také obsahuje)
    My přistupujeme ke stravě z mnoha hledisek a hlavně nás zajímá, jak na nás působí celkově. Jedno z těch hledisek jsou energie jing a jang. V tomto směru jsou brambory už nad pásmem zdraví, jelikož jsou velmi jin, což způsobuje ochlazení organismu, diletaci až rozklad buněk. Původem pocházejí ze subtropického pásma, takže pro nás nejsou ani lokálně vhodné. Což potvrzuje i to, jak špatně snáší zimu a když přemrznou, nejsou poživatelné.
    Když změříte pH brambory je skutečně zásaditá. Bohužel jen do té doby, než se dostane do žaludku. Jelikož obsahuje vysoké množství jednoduchého cukru (škrobu), způsobí rychlé vyplavení cukru do krve v těle kyselost, je to stejné jako u ovoce. Takže ve výsledku překyselují.
    Solanin neobsahují jen naklíčené a zelené brambory, kde by se tam najednou vzal? Obsahují ho všechny brambory a jeho koncentrace se zvyšuje právě s působením světla. Nikdy nevíte, jak dlouho byly brambory, které kupujete na světle a jaká je v nich koncentrace solaninu. Malé množství tělo zvládne, ale ne bez důsledků. V Německu je dokonce znám případ úmrtí dítěte po konzumaci brambor. Jeho tělo tento toxický jed nezvládlo a protože je to hodně toxický jed, myslím si, že ani malé množství není pro nás dobré, byť se s tím tělo zvládne vypořádat.
    Navíc mají nadbytek draslíku, což v těle způsobí nerovnováhu minerálů a brambory nás proto nutí víc solit.
    Škrob, který brambory obsahují ucpává v těle jemné žilky vlásečnice a tím se nedopraví živiny až tam, kam by měly. Těch negativ je opravdu hodně, na všechna tu ani není prostor. Každopádně máme ověřené u několika lidí, že po vysazení brambor a rajčat je přestaly bolet klouby.
    Vitariáni bohužel neřeší energie z celkového hlediska a jsou převážně na syrové stravě, což je opět extrém typu jin. Krátkodobě to může pomoci tělu zbavit se mnoha neduhů už tím, že se tělu značně odlehčí od běžné stravy, ale dlouhodobě nelze zdraví na této stavě udržet, protože padne do druhého extrému.

    Dobrý den, o vitariánství bych asi takto nemluvil, žádný živočich kromě člověka nic nevaří, takže vitariánská strava je pro člověka přirozená, i když si to málokdo připustí. Už vidím nějaké zvíře, jak řeší jin jang složku potravy. Je dávno dokázané, že zvýšením teploty stravy nad 45 stupňů se ničí většina enzimů a důležitých látek. To že zastáváte makrobiotiku neznamená, že je to to nejlepší pro všechny.

    Pavle bohužel s vámi nemohu souhlasit, vitariánství mám také za sebou a rozhodně mi zdraví nespravilo. Člověk potravu vaří už tisíce let a naše trávicí soustava se tomu za ty léta přizpůsobila. Pokud budete jíst hromady syrové zeleniny, bude vám ve střevech kvasit a zdaleka se tak dobře nestráví, jako když je čerstvě uvařená a zkonzumovaná. A když si představím, jak jím celou zimu vše jen syrové a studené… brr už teď je mi z toho zima. Vařením se sice zničí některé vitamíny a enzymy, ale našemu tělu jde primárně o minerály a na ty var nemá žádný vliv. Vitamíny jsou ze zdravotního hlediska přeceňováni a my jich beztak máme dost v kvašené zelenině a salátech, které jíme ke každému jídlu.
    A máte pravdu zvířata neřeší co je jin a jang, jedí co přirozeně roste kolem nich a jsou v harmonii. My jsme to kdysi jako lidstvo také tak měli, jenže se podívejte kde je to dnes a co jedí lidé dnes…

    Janina

    Je to nejlepší pro nás 🙂 A co se týká syrové stravy – je mi po ní zima, mám to jako Hela. Jím jinak půl roku a první zimu v životě mi nebyla zima 🙂 Pro mě je jedení jinak prostě to pravé. I bez brambor 😀 Ale chápu, že to tak nemá každý. Jen každému říkám – nemůžete soudit, když jste nezkusili. Hodnotit lze to, s čím mám zkušenost.

    Podle mého názoru může být vitariánství dobré na vyléčení některých druhů nemocí. Ale z dlouhodobého hlediska mu nevěřím. Tři vitariáni, které jsem v životě potkala byli hodně hubení až vychrtlí, pobledlí a celkově nevypadali dobře. Oni si to sice odůvodňovali tím, že takováto hubenost je naprosto vpořádku, ale jsem přesvědčená, že není v pořádku, aby chlap 1,8 m vážil odhadem mezi 50 – 60 kg. Navíc co jíst v zimě? Kořenovou a listovou zeleninu, ořechy (případně mléko)? To je dost málo…Nebo se živit subtropickým ovocem a skleníkovou zeleninou? Navíc hodně vitariánů zapomíná na to, že Norman Walker, propagátor této stravy doporučoval pití velkého množství šťav, což ne každý vitarián, co jsem potkala doporučuje. Navíc cukr z ovocných plodů spolu s nízkým příjmem vápníku (pokud nepiju mléko nebo neholduji listové zelenině s vysokým obsahem vápníku) není to pravé…

    jsem moc ráda že vznikly tyto stránky které se zajímají o stravování nejen dospělých ale hlavně dětí a také souhlasím s tím že pokud je člověk zdraví muže se mu velmi dobře vynechávat různé potraviny ja sama jsem zastávala vegetarianství dlouhou dobu a před několika lety jsem začala mít zdravotní problémy bolesti žaludku,bolesti kloubů,svalové blokády šíje a bederní časti pateře spolykala jsem spoustu prášku,prošla nespočtem vyšetření a výsledek po pěti letech alergie a super dlouhý seznam od potravin ,pylu,prachu,zvířat,roztočů,plísně.Tak teď sama nevím co vlastně jíst nesmím soju ani žadné luštěniny vadí i sezoní ovoce zvláště jablka,ořechy,zeleninu smím jen v malinkém množství a to by bylo na dlouho jen jsem tím chtěla řict že pro některé lidi je velmi těžké ještě něco vyřazovat.To že nesmím mléko a vejce jsem se smířila ale že mi odpadli i milovaná jablka s tím se nesrovnám.Děkuji že jsem si tu mohla vylít své srdíčko zatím mne nikdo moc neposlouchá a nevěří mi Eva

    Ahoj Evo,
    nedávno jsem se dozvěděl, že jablka nejsou doporučována na kožní nemoci, jako je lupenka. Ale jistý pan doktor ze Švýcarska doporučuje těmto lidem s lupenkou jablka převařit. Aspoň něco:-)

    Tak to je tedy pěkné, zvláště když si vezmu, že moje nejoblíbenější jídlo v dobách vegetariánství byl grilovaný lilek s bramborem a rajče jako obloha 🙂 faktem je, že mi to nikdy nedělalo žádné problémy… Ono je to asi o tom, jíst vše s mírou a nic nepřehánět 🙂

    Já jedla rajčata denně, milovala jsem je. Ale potíž je v tom, že se nám to všechno sčítá. Tu rajčata, tu brambory, tu sladkosti, …najedou je člověk celkově unavený a ani neví, z čeho to přesně má. Pak to zkusí vysadit a je mu hej 🙂 Taky mi z rajčat nebylo zle. Ale když je nejím, mám více energie. Nechávám si rajčata jako vzácnost, kterou si utrhnu v létě u maminky na zahrádce a pak si je zase klidně rok nedám 🙂

    S dovolením, co tedy jíte? Lepek (tzn. veškeré moučné výrobky) ne, kasein (tzn. veškeré mléčné výrobky) ne, maso ne, brambory ne vejce ne, rajčata a lilkovité ne, z toho mi vychází, že snad jen rýži, řepu, zelí a soju (mimochodem, minulý týden jsem někde četla, že soja je taky škodlivá).
    Děkuji za odpověď.

    Z. Němcová

    Stačí se podívat do receptů 🙂 To jsou fotky našich obědů, snídaní, dezertů, večeří a svačin.

    Paní Němcová, zrovna si sepisuji jídleníček pro svou dvouletou vnučku, kterou budu mít u sebe 3 dny a nevím co si vybrat z receptů dříve.

    Dobrý den, manžela dlohodobě trápily bolavá kolena, zkusil tedy Vaši radu a nejedl brambory, bolesti se opravdu ztratily. Trvalo to asi 3 týdny, teď si ale opět naříká, že to začalo opět bolet. Brambory nejí,
    ale je možné,že jim v práci třeba do jídla dávají bramborový škrob.
    Jestli ale ne, nemáte nějakou zkušenost, co třeba tělu chybí, aby se té bolesti opravdu zbavil?Děkuji mockrát.

    Dani, takhle těžko odpovědět, musely bychom znát lépe jídelníček nebo celou diagnostiku. Jednak můžou být brambory schované ve formě škrobu v kdečem, co jíme v práci, v restauracích, ale i co koupíme (vyplatí se číst etikety). Jednak to může být i překyselením organismu, jak se u mužů projevuje právě bolestí kloubů. Kolena navíc souvisí s játry, která teď na jaře jsou choulostivá a takhle se to může projevit. Nic nezkazíte dietkou na játra (omezit tučné, živočišné výrobky atd.)

    Dobry den, jen drobnost – kolena nesouviseji s jatry, ale s ledvinami, proto jsou nejnachylnejsi v zime, v elementu vody…

    U kolen dost závisí na tom co na nich bolí, můžou souviset s ledvinami i játry i plícemi. Také může jít o pocit „zaseknutí se“ nebo „zakazování si“ nebo „nesení příliš velké váhy“ (ale to spíš ramena). Také může jít o nedostatek pokory…. Vůbec klouby je dost těžké rozklíčovat. Osobně bych začala tím odkyselením pokud je na místě. (a to je často, navíc pomůže i dalším věcem :-))
    všem přeji hodně zdaru a spokojenosti! A díky za info o bramborovém škrobu, nechci ho používat už dlouho ale muž se pořát ptá co mi na něm vadí 🙂 takže to konečně vím 🙂
    A

    K tomu škrobu-dnes jsem koupila BIO kukuřičný škrob Amylon 200 g 37,-Kč.

    Jana

    Mně bezlepková strava nebo alespoň výrazné omezení lepkové stravy udělalo na těle i duši neskutečně dobře. Ale přesně: děti jsou strašně konzervativní, dceři je 14 a nedokážete si představit, jak je to těžké. Myslím, že až dospěje, tak sama dojde k tomu, že bude jíst daleko zdravěji, stejně jako se snažím já, i když samozřejmě ne na 100 %. Mně třeba maso chutná, nedělá mi ani nijak zle, ale kdybych ho nejedla, nebude mi moc chybět. Takže možná u toho vegetariánství někdy skončím. Každopádně solamyl jsem do této doby za škodlivý nepovažovala, teď jsem to přehodnotila a zkusím kukuřičný škrob. Mimochodem co rajčata? Ty obsahují solaninu daleko víc než brambory.

    To jsem moc ráda, že to není jen můj dojem, také je mi neskutečně dobře na těle i na duši a hlavně vidím ten rozdíl, jak je ni nedobře když jim v nouzi klasicky. My to máme s dětmi jednodušší, začaly jsme je krmit o malička po našem „jinak“, ale také musíme řešit kompromisy, jako ve školce, v restauraci ap. Dcera až dospěje, tak jí také bude zajímat, co je a není zdravé a už bude na ní, jak se k tomu postaví. Já byla nejvíce pro zdravou stravu zapálená asi od 16 do 20let, to ze mě byl úplný fanatik a každému jsem svůj názor vnucovala. Dneska už vím, že koho to zajímá, ten se zeptá a rád si mě pak vyslechne a ostatní nechávám žít, byť je to i často moje blízká rodina. Každý má svojí cestu a přijde si na to sám třeba až v momentě, kdy bude mít zdravotní problémy.
    Co se týče rajčat, máte naprostou pravdu, solaninu obsahují také hodně a vůbec všechny lilkovité zeleniny. Proto se také k běžné konzumaci nedoporučují, nebo jen ve velmi malém množství, kousíček rajčete na ozdobu, rozhodně ne rajčatový salát. Chystáme další článek o bramborách a vůbec o mýtech v doporučeném stravování, které nám velmi škodí, tam se určitě o rajčatech zmíníme.

    Jana

    Beru si z Vašich stránek inspiraci, ale při bezlepkové dietě je dost těžké vylučovat každou potravinu, kterou člověk ještě může, ať už to jsou brambory nebo třeba maso. Tak negativně jako Vy brambory nevidím. Škrob se dá částečně odstranit tím, že necháme brambory chvilku namočené a vodu slijeme a také se mají vařit s kmínem, který škodlivé účinky eliminuje. V hotových výrobcích jsem dokonce za bramborový škrob ráda, hlavně, že tam není pšeničný (výroba kterého je ale mimochodem drahá, takže se naštěstí moc nepoužívá. Kukuřičný škrob se snad vyrábí jen v zahraničí a používá se málo). U dospělého je držení diety snazší, navíc pokud k rozhodnutí nejíst určité potraviny dojde dobrovolně, ale u dětí, které do té doby jedly vše, je každé další omezení nemyslitelné. Máte veliké štěstí, že Vám změna stravování přinesla jenom samá pozitiva, osobně bych se některých věcí nedokázala vzdát (např. dobré kávy), protože život není jen o zdravém jídle. Spousta receptů je ale moc dobrá, určitě zkusím nově uveřejněný recept na knedlíky nebo nakládanou zeleninu (tu spíš pro sebe, rodinu nepřesvědčím).

    Díky za komentář, Jano. No, opravdu to není jednoduché. Zvlášť s bezlepkovou dietou. Já si jí ordinuju sama, protože pšenice mi moc dobře nevychází. Nejlépe se mi držela, když jsem měla malou dcerku, které jsem lepek do roka skutečně nedala, protože jsem jedla to samé co ona 🙂 Větší děti, to je oříšek, vidíme to i na našich kurzech. Chce to moře trpělivosti a hodně kreativy, aby i bezlepkové jídlo chutnalo podobně, jako byly doposud zvyklé. My tedy úspěšně nahradily všechen škrob kukuřičným, občas použijeme Kuzu, ale to spíše na léčení při průjmech a horečkách, je docela drahé. Brambory jsou na delší povídání, chystáme další díl. Ono to není jen o tom škrobu. Úplně chápeme, že se brambor a masa nechce spousta lidí vzdát. My budeme spokojené, když si alespoň vyberete bio kvalitu nebo je omezíte 🙂 Vážně přeažují negativa nad pozitivy. Nicméně, ruku na srdce, brambory a maso jsme si nechávaly v jídelníčku také jako poslední. Je to dlouhý předlouhý vývoj. Já například vůbec neplánovala být vegetariánem. Maso dobře snáším i podle různých měření. Ale bez něj je mi prostě lépe na těle i na duši, tak se mu vyhýbám, co to jde. A když to opravdu nejde, tak si ho s klidem dám. Hlavně žádný stres z jídla – ten je horší než všechen škrob, chemie a živočišné bílkoviny dohromady 🙂 PS: nebojte se kvašené zeleniny, je to v podstatě něco jako kysané zelí. Takže jestli to rodina má ráda, tak jim to bude chutnat. My kvašenou zeleniu používáme i jako doplněk do salátů, do polévek atd., takhle by to třeba mohlo projít, co?

    A co budete dělat, až půjdou děti do školy? Nebudou chodit do školní jídelny? Nebo co když si budou chtít ochutnat od spolužáků? Budete jim vysvětlovat, že jejich spolužáci jedí hrozně nezdravé věci? Nemyslím to nijak zle nebo jedovatě, jen by mě to fakt zajímalo…
    Jana

    Nás to také trápilo a mockrát jsme to tu psaly v různých příspěvcích. Děti už do kolektivu chodí a problém to není. Vědí co a proč jíme a že ostatní to nemusejí vidět stejně 🙂

    Naše děti chodí do školky a světe div se, školka se nadchla naší stravou a jí se tam částečně i jinak. Navíc naše děti mají ještě 2 roky čas, kdoví jak to bude. V dnešní době, kdy hodně dětí má na kde co alergii a je tu dost i bezlepkářů si myslím, že se svoji jinou stravou nebude moje dítě výjimka. Nechám to na něm, zda chce chodit s dětmi do jídelny a jíst co tam mají i s důsledky, že mu po tom nebude dobře jako po našem jídle, nebo bude chodit na obědy domů. Mému dítěti nebráním když chce něco ochutnat, (zrovna řeší, jak chutná mléko od kravičky oproti obilnému a já mu v tom nebudu bránit).

    Dobry den, četla jsem o rajčatech že nejsou zdrava. V Italii ji dene rajcatove omačky a salaty z rajcat. Prozatim jsem neslyšela že by melyi nejake zdravotni problemy. Jak je to možné?

    Je to možné úplně stejně jako se nemluví o tom, kolik lidí je nemocných z brambor. Přitom my vidíme často, jak stačí vysadit brambory a zmizí bolesti kloubů apod. Jak je to tedy možné? Stejné účinky mají rajčata. Zrovna jsem ve škole s lektorkou z USA, která mi říká, že nemůže rajčata. Jak si jedno dá, druhý den ji bolí klouby na rukou. My prostě nemůžeme uvěřit, že by nám zelenina škodila. Ale když jde člověk trochu do hloubky, zjistí, že v itálii se nejedla rajčata tolik v salátech jako dnes, tedy syrová, vyšlechtěná, tepleně nezpracovaná. Že se spíš dělali omáčky, sušily se rajčata, loupaly se a kombinovali se s životním stylem a jídlem, které nepříjemnou část rajčat eliminovali. Platí to o všem. Lidé dřív věděli, jak upravit skoro všechno, aby to bylo jedlé a bezpečné. Přírodními cestami. My jsme si z toho vzali jen část – syrová vyšlechtěná rajčata, která nemají s těmi jejich původními nic společného.

    Dobry den, vase zpravy o bramborach se mi moc libi. Take si myslim, ze nejsou super zdrave. Navic kdyz vedle veproveho zaujimaji podstatnou cast ceskeho jidelnicku.
    Ja sam brambory prakticky skoro vubec nejim o bolestech kloubu nemohu soudit, nejsem starsi rocnik, ale kdyz jsem se o bramborach bavil s kolegou, ktery problemy ma, tak me mel za blazna. Co ze teda vubec jim, kdyz nejim brambory. Rekl jsem mu jednoduse, uplne vsechno, krome brambor ;-).
    Nikomu nechci brat, ze ma rad to ci ono, ale jist brambory urcite nebude skodlive, kdyz si je date jednou nebo dvakrat za 14 dnu. Mnozi je ale jedi obden. Zdravi je skryto v rozmanitosti a brambory jsou v ceske kuchyni symbol uplne jiny. (Apropos nasi predkove brambory nejedli a jako bezna priloha se zacala vyskytovat az okolo roku 1800)

    Máme radost, že k nám na web zavítal osvícený mladý muž 🙂 Díky za názor, Petře. A taky díky za podporu s těmi bramborami. Je neuvěřitelné, jak si je lidé brání 🙂

    Ach jo,tak já už vážně nevím co budu,nebo mám jíst.Jsem rekreační sportovec a hodně čtu články o zdravém jídle.Právě jsem vysadil ze stravy mléko a mléčné výrobky.Dále pak pečivo,které miluji a teď ještě tenhle článek o bramborách.Místo bílého cukru do kafe sladím hnědým a čaje jsem se naučil pít neslazené.Tak ještě jeden takovej článek a asi umřu zaživa 🙂 ….chce se mi brečet 🙁

    Jaroslave hlavu vzhůru, pokud nechcete jíst jako většina, která si myslí, že jí zdravě a přitom má jen různé názvy pro jídla, která se stále skládají z toho samého (maso, mléko, bílá mouka, brambory), bude váš jídelníček jednou mnohem mnohem pestřejší a poznáte tolik nových a lahodných chutí, že nebudete chápat, jak jste dříve mohl jíst tak fádně :-). Vždyť kolik druhů je jen obilovin? Z hlavy mě napadá minimálně osm. Když je mezi sebou zkombinujete, máte další možnosti příloh. Luštěniny jsou desítky, jíme spousty různých semínek, takové slunečnicové do rýže je vážně lahůdka, spousty druhů zeleniny… Není nutné se všeho hned vzdát. S jiným jídlem to ale často přijde samo. Pečivo pro začátek jen omezte a zkuste kváskové.
    Já se brambor nehodlala vzdát. A dneska? Už je nejíme a jestli ochutnám 2x za rok od manžela z talíře bramboru, tak je to moc. Prostě mi přestaly chybět. Chutnají mi, ale rýži mám mnohem raději.

    Jaroslave, brečet nemusíš. Tenhle článek o bramborách ber s rezervou, řekl bych s velikou rezervou, protože nic z toho není pravda. Brambory rozhodně neobsahují jednoduché cukry, ale sacharidy s dlouhým řetězcem, takže energie se uvolňuje pomalu a delší čas, takže mají nízký GI (vařené), nezvedají hladinu inzulinu, takže se po nich netloustne, jako třeba právě po vychvalované rýži, která je v součtu daleko škodlivější, jelikož je kyselinotvorná. Brambory jsou zásadité a pokud někdo neví co to znamená, stačí se podívat ne chemické složení. Štávou ze syrových brambor se dá dobře léčit rakovina, jelikož není kyselinotvorná, ale právě zásaditá. Jestli někoho bolí klouby, tak to není z brambor, jak se zde píše, ale záleží na mnoha okolnostech a to, jak a s čím se strava konzumuje. Bolest kloubů, artroza, osteoporoza je z nedostatku biologického hořčíku, toho má člověk nedostatek a jak to tak sleduju, dle těchto stránek může mít i nedostatek organického vápníku, poněvadž většina zde uvedeného je strava vařená a taková je pro člověka naprosto nevhodná, poněvadž varem se zlikviduje většina biologicky cenných látek a s tím zbytkem si neumí organismus člověka poradit. Vápník – organický – obsažený v ovoci a zelenině se varem znehodnotí na vápník anorganický a ten je pro člověka naprosto nevhodný, poněvadž organismus ho nezabuduje tam , kde má být, ale odloží tam, kde momentálně nevadí, to jsou tepny, cévy, kloubní pouzdra, hemeroidy atd atd. Sám jsem vytrvalostní sportovec, ale kdybych měl jíst podle těchto stránek, tak opravdu, asi by se mi chtělo z mých výkonů brečet. Já už jsem tento článek komentoval asi před dvěma roky, ale vidím, že se ani za tu dobu nic nezměnilo a lži se šíří dále a spoustu lidí svedou z cesty.

    Jako vytrvalostní sportovec určitě znáte Ivana Rybaříka a jeho koncept Čistý sport, který je velmi podobný tomu, co se doporučuje na tomto webu, resp. vychází ze stejných základů. Čistý sport možná nemá takové výhrady k bramborám, ale rozhodně nedoporučuje jejich konzumaci v množství, které je dnes obvyklé, jako zdroj kvalitních sacharidů doporučuje snídat obilnou kaši. O tom, že i ve vytrvalostním sportu to funguje, snad hovoří jejich úspěchy, třeba, že Ivan dokázal vyhrát v roce 2012 extrémní cyklistický závod Crocodile Trophy, v roce 2014 vyhrál několik etap tohoto závodu. Další člen Čistého sportu, horozelec Honza Trávníček (mimo jiné je více než 20 let vegetarián), loni vylezl bez umělého kyslíku na K2. Navíc pokud tyto stránky už delší dobu sledujete, tak víte, že hubnutí, počítání kalorií a sledování GI opravdu není to, co lidi k Jíme jinak přivádí. Naštěstí si svou cestu můžeme vybrat sami.

    No vidíte, na brambory má jiný náhled než tyhle stránky, protože ví, že člověk a navíc sportovec se bez škrobů neobejde. Přitom je úplně jedno o jaký škrob se jedná, zda bramborový nebo kukuřičný či pšeničný nebo rýžový, pořád je to škrob se stejným chemickým vzorcem. Mezi nimi žádný rozdíl není. Ale správně píšete, že každý si svou cestu může zvolit. Já jen dodám, hlavně se nenechat zblbnout.

    Dobrý den,
    objevila jsem ještě jeden druh škrobu, já ho kupuji v asijské prodejně, ale bohužel nevím jeho přesný název, ale zkuste se zeptat.

    Zobrazit všech 183 komentářů

    Jíme Jinak