Domů > Magazín > Vaše příběhy

Kdo nezkusí neuvěří (Alena 35 let)

Alena je aktivní maminka dvouletého syna, která rozhodně neměla problémy s váhou. Myslela, že je zdravá a že se stravuje zdravě. Šestitýdenní očista ji překvapila svými výsledky. A to si na začátku řekla, že ji nebude držet na 100%. Zbavila se únavy, sama vstává odpočinutá v 6 hodin ráno a má energii na celý den. Také každoroční alergie se zatím moc neprojevila. Díky půstu zjistila, že lidé u nás nejsou zrovna připraveni na nějaké výjimky, ale neodradilo ji to. Její partner nechce o jiném stravování slyšet, ale ani to ji nezlomilo. Alena už vidí zásadní rozdíl mezi naším a běžným stravováním.

Myslela jsem si, že jím zdravě

Ještě před rokem jsem neuměla číst z potravinových etiket. Při 173 cm a 57 kg přeci nemusím nic sledovat, etikety čtou ti, co potřebují zhubnout – omyl č. 1. Ani dnes ve svých 35 letech nevím, jaký význam mají procenta sušiny v tuku, obsah bílkovin a sacharidů, k čemu všemu jsou jednotlivá éčka, ale tuhle mezeru ve vzdělání nemám už ani potřebu zaplňovat. Potraviny, které dnes běžně nakupuji, chci mít hlavně čerstvé, rozmanité, neprošlé, ideálně bio a jejich složení není na 10 řádků.

Prošla jsem si vývojem asi jako většina z nás. Do 20 let vařila většinou maminka, pak jsem jedla, na co byly peníze a že jich moc nebylo. Když konečně byly, nebyl pro změnu čas na vaření a pak jsem byla těhotná. Silné překyselení organismu nevědomě podporované pravidelným dávkováním kyseliny listové prodávané pouze na předpis, bolesti celého žaludku, extrémní únava. Začala jsem se zajímat o potraviny, které jsou zásadotvorné a četla jsem opět články o vlivu mléka, masa a pečiva na lidský organismus. Změnou bylo jen to, že jsem přestala kupovat předpřipravená jídla a vařila denně doma, ale bylo to málo. Chtěla jsem dlouho kojit a snažila jsem se jíst zdravě – omyl č. 2. To, že se domnívám, že na české poměry jím zdravě, není pravda. Nejíst fast food, nepít kávu a mléko, nekouřit, vařit domácí stravu, sportovat je stále málo. Byla jsem strašně unavená, přikládala jsem to nevyspání, kojení, psaní diplomky, učení se na státnice a do toho úvazek 100 h v práci měsíčně. Zpětně si říkám, že kdybych už tenkrát upravila svůj jídelníček, mohlo mi být lépe dřív.

Chtěla jsem pro syna to nejlepší

photo_20140317_135934

Nechtěla jsem, aby syn jedl kupované příkrmy, nákupní košík se mi v supermarketu přeplnil už v oddělení zeleniny. Zjistila jsem, že čerstvě uvařená zelenina i bez koření má výbornou chuť. Koupila jsem si knihu Radost ze zdravých dětí a při jejím čtení jsem měla pocit, že je velký zázrak, že ještě vůbec žiju. Byl pro mě docela šok na pár stránkách si přečíst tolik logických informací o vlivu „klasických“ potravin na lidský organismus. Posteskla jsem si kamarádce, ona mne odkázala na www.jimejinak.cz a já ji zahrnula hromadou otázek. Dodnes slyším její odpověď, že se její rodině otevřela jiná dimenze života, že jsou mnohem méně unavení a tak nějak jsem jí „nerozuměla“. Bavíme se obě o jídle?  Pozvala mě na oběd. Chutnalo mi, ale nebylo to úplně ono. Pořád jsem nebyla najedená, chyběla mi tečka na závěr. Říkala, že to je normální stav, než si tělo zvykne a měla zase pravdu.

Začínám s očistou

Jak jsem hledala na JJ recepty, narazila jsem na šestitýdenní očistu a vzala ji jako výzvu. Četla jsem si příběhy lidí, kterým jiné stravování pomohlo s mnoha zdravotními obtížemi. Denně jsem spala minimálně 8 hodin a už po snídani jsem byla víc unavená, než večer. Trápí mě dlouholeté bolesti krční páteře, od dětství bojuji s chronickou rýmou, zahleněním, záněty nosohltanu a jarními alergiemi. Kdyby jen jeden nešvar změna stravování odstranila, stojí mi za to.

S politováním musím zkonstatovat, že my jako Češi nejsme stále připraveni na lidi, kteří jí jinak. Stejně tak jako si myslíme, že se cvičí kvůli hubnutí. Součásti povinné školní docházky by kromě výuky finanční gramotnosti měl být i předmět Zdravý životní styl. Na začátku očisty byl můj první komentář navazující na ostatní, které řešily postoje okolí, pokud se někdo rozhodl stravovat jinak. Tehdy jsem napsala, že ve svých 35 nebudu nikomu ospravedlňovat, co a proč jím a nejím. Po šesti týdnech měním názor. Ve společnosti je lepší k tomuto tématu moc nezabrousit, protože po 5 minutách vysvětlování, proč nepiju alkohol, že držím očistu (proboha proč, když máš 57 kg), že opravdu je mnoho výborných jídel, která mohu jíst aniž se cpu masem, sýrem, rohlíky se salámem, že si uvědomuji dopad „klasické“ stravy na moje zdraví…na mě koukají jak na člena sekty.

Proč jsem se rozhodla jít do půstu a jaký byl můj cíl

1

Snížení únavy a zlepšení zdravotních potíží jsem již zmínila. Ale vím, že sama bych neměla morálku. Velice na mě funguje kolektivní šílenství, taky jakákoliv forma autorit a jarní očista představuje ideální formu. Precizně zpracované, velice motivující, vysvětlení k jednotlivým potravinám, které se budu odnaučovat běžně jíst. Ráda bych uvedla, že jsem od začátku věděla, že do očisty nepůjdu na 100 %. Tím, že nemám akutní zdravotní problém a tělo si chci ozdravit, se nechci úplně připravit o věci, které jsem za 35 let měla ráda. Chci si je prozatím v rozumné míře ponechat a třeba se jednou budu radovat z překonání sama sebe. A taky mi tohle rozhodnutí přišlo důležité, abych se pak neužírala tím, co jsem porušila a svádělo mě to k „trestání“. Nechtěla jsem, abych očistu radši vzdala, než ji s drobnými prohřešky dokončila a pak pokračovala dál po zbytek roku. Chtěla jsem si ponechat pouze chleba, s tím, že se naučím péct celozrnný kváskový (právě jsem dostala kvásek a jdu na to). Občas kvalitní farmářské máslo a možná občas sýr, protože jsem byla obrovský milovník sýrů. Na chleba výjimečně domácí marmeládu, taky jsem se nechtěla vzdát výborných mamčiných buchet, ke kterým mám přístup velmi sporadicky. Někdy si chci dát malé pivo při posezení s kamarády, a když v restauraci nebude z čeho vybrat, tak si prostě dám něco, na co budu mít chuť. Když se to takhle napíše, je to vlastně jen pár hříchů a stanou se párkrát za měsíc, takže je třeba časem opustím a nebude mě to ani bolet.

Jak můj půst probíhal

Jíst jinak jsem zkoušela již před půstem. Kdybych se nepřihlásila, tak budu asi dál u jednoho kompletního talíře za týden a omezení některých potravin. Strašně moc času mi totiž zabralo hledání jídla, které uvařím. Vždy mi chyběla nějaká surovina, neuměla jsem si ještě jídla vymýšlet sama, jak bylo pro mě tohle stravování a vaření odlišné. Ale zlepšuji se. Začala jsem najíždět na vlastní systém, velkou část surovin už mám běžně doma – k tomu mi moc pomohly nákupní seznamy v každém týdnu očisty. Do krabičky průběžně schovávám vše, co jednou za dva dny použiji na vývar. Polévky a omáčky se snažím dělat výhradně z vývaru. Večer si najdu recepty, které druhý den budu vařit a někdy si ráno nachystám už všechnu zeleninu.

photo_20140326_171156

Díky očistě jsem totiž začala ráno vstávat v 6 hodin, jsem krásně vyspalá a mám energii na celý den. Chodím spát do 23 hodin a jím nejpozději v 19 hodin. Pár dnů jsem se snažila cvičit orgánovou sestavu, ale nějak to nebylo pro mě, takže jsem pohyb našla v pravidelných procházkách se synem a 1x týdně v hodině jogy. Koupila jsem si také kartáč na tělo. Obrovské plus vnímám v tom, že jsem na mateřské a mám, když to přeženu, času kolik potřebuji. Obdivuju všechny, kdo jíst jinak začaly až s očistou a chodí do práce, klobouk dolů.

Recepty, které jsem zatím z tohohle webu vyzkoušela, chutnaly báječně. Ve 2. týdnu jsem se konečně osmělila na snídani z miso polévky. Nikdy mi totiž na hlad polévka nestačila a musela jsem mít i druhé jídlo. Nevěřila bych, že budu snídat jen polévku, sice hustou s obilovinami a někdy i luštěninami, ale vydržím obvykle až do oběda. Snídám kolem 9 a obědváme ve 12. Vše se mnou jí i téměř dvouletý syn a sní skoro vše. Vaření je hodně o plánování a přemýšlení o den napřed, ale po čase to začne samo naskakovat bez většího přemýšlení. Kamarádka mi říkala, že postupně nebudu řešit, co na svačinu, protože ji nebudu potřebovat a měla pravdu. Párkrát jsem udělala nějaké placky nebo luštěninovou či tofu pomazánku na chleba.

Ve druhém týdnu očisty se mi objevil na prstě ekzém z dětství a hodně jsem se odhleňovala. Ve čtvrtém týdnu jsem zjistila, že jsem zhubla dvě kila. Do jídelníčku jsem vrátila 1x týdně rybí maso, případně jiné maso v bio kvalitě. Venku kvete na co se člověk podívá a já zatím nekýchám, ale už mi občas vypadne hlas, což je jeden z příznaků alergie. Zatěžkávací zkouškou budou rozkvetlé bezy, ty mě každý rok hodně potrápí.

Baví mě obchody se zdravou výživou

Mým malým hobby se stala návštěva obchodů se zdravou výživou, když už mě nebaví obchody s oblečením a kosmetikou.

Partner o jiném stravování nechce slyšet, občas něco sní a neprotestuje, ale moje poznatky o vlivu potravin na lidské tělo ho dráždí. Žije velmi aktivně a má hodně pevné zdraví, takže proč by se měl zamýšlet nad každodenní snídaní z jogurtů a mléka, obědu s masem a omáčkou, druhou večeří v deset v noci a soustavným zobáním čehokoliv sladkého včetně všemožných buchet. Ale teď mám konečně srovnání mezi konzervativním a jiným stravováním. Je to on, kdo jí minimálně 6x za den, kdo usne dřív než já a z postele vstává až kolem půl osmé. On přes den občas upustí, že je unavený a už jsem ho našla o víkendu spícího odpoledne se synem.

Ke změně stravování si člověk musí dospět sám

Každý si musí ke změně dojít sám. Někdo kvůli zdravotním obtížím, někdo kvůli změně v myšlení a snad i touze žít co nejdéle s fungujícím tělem. Ale nikoho nejde nutit a snažit se mu „cpát“ svoje moudra. Já tak nějak chci být zdravější, čilejší, veselejší a doufám, že co nejdéle nezávislá na pomoci okolí ve stáří. Když si čtu, jak jsou potraviny upravované, aby měly vysokou výtěžnost, jak se v některých státech nedbá na ekologii a tady si pak kupujeme ryby žijící ve vodě obsahující odpad z čínských továren vyrábějících závadně hračky a oblečení, tak mám důvod ke změně.  Je mi výrazně lépe, než před očistou a těším se  na další změny, o kterých se tady v diskuzích dočítám a občas nevěřím, že až tak jiný může život být jen díky tomu, co jíme.

Helčo a Evčo, moc díky. Máte můj obdiv nad tím, jak se snažíte tolika lidem zlepšit život.

Držím palce všem.

Alena Bartošová

 

PS: Pořád tu něco čtete? Pojďte vařit!

🌷 Jaro je tu - nový začátek. Pojďte kuchtit 🍲 skvělá a svěží rostlinná jídla 🌱, pochutnat si, pročistit si tělo a zlepšit náladu v prima partě 🤗. Naskočte s námi na 8 týdenní Jarní očistu. Jsme s vámi živě, pomůžeme a podpoříme! ❤

Zdravé recepty, zdravé vaření a životní styl. Tisíce receptů zdarma. Co víme, sdílíme! :-)

8 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Julijana
17. 4. 2014

K chlapům: Každý to má jinak, to aby nebyla nuda :D Já mám to štěstí, že můj manžel umí vařit – a dobře! Bez něj bych nemohla chodit do práce a konečně po 5ti letech normálně fungovat jako rodina! PLUS je to, že pochopil, že zdraví začíná u jídla, protože ten zázrak vidí na našem dítěti. Je schopný se postarat a uvařit 100% bez lepku a mlíka, i když bych nebyla týden doma. Vaří jí do školky, mně do práce. Když jsme všichni doma, jíme spolu kopce zeleniny :D Když nejsem doma, nachystám to, co on by neuvařil já a upozorním na to! MÍNUS je to, že by stále do každého jídla cpal maso a vejce, což já dělám velmi, velmi málo! Takže se takhle doplňujeme :) No musím být ráda za to, co je, i tak je to u něho velký posun, před 2ma lety ještě hlásal, že se má jíst VŠECHNO!

alivaleckova
17. 4. 2014

Milá Alenko, moc se mi líbí Váš článek a spoustě z nás mluvíte z duše! Děkuji také, že jste se o příběh podělila. Stránky jimejinak mi začaly měnit život už od loňského roku, kdy jsem je objevila. Ale až tato jarní očista odstartovala opravdovou očistu a výsledek??? To je na dlouhý příběh… :) Rozhoupala jsem se k několika životním změnám, konečně… Probudila jsem v sobě odvahu řešit, nesoudit, odpouštět, bezpodmínečně milovat, otevřít své srdce..už jsem o tom tady několikrát psala. Je to až k neuvěření.. Vím, že je to běh na dlouhou trať, ale stojí to za to! Těším se na všechny další změny a zážitky, které mě, nás, čekají. Holky, Evi a Heli, moc, moc, moc Vám děkuji za precizní kurzík!! A přeji všem spoustu pohody a radosti z každodenního života…

Ukázat další komentáře