V Klubu Jíme Jinak a on-line kurzech jsem našla kromě spousty informací a skvělých receptů i podporu přátel. Manžel, který v reakci na Jíme Jinak zpočátku vrčel, mi teď sám spočítal, co mi člentví v Klubu Jíme Jinak přineslo i z čistě ekonomického hlediska. Byla jsem tím až překvapená!

Zatoužila jsem po restartu

Když synové vyletěli z hnízda, odstěhovala jsem se z města na starou chalupu v rozlehlé zahradě k novému manželovi a smečce psů. Nikdy mě nebavilo vařit. V kuchyni jsem si zařídila něco jako výtvarný ateliér a raději než u plotny trávila čas na zahradě. Manžel nevyžadoval teplé jídlo – sám si vždy ulovil něco v lednici nebo spíži. V kuchyni panoval klid a pořádek a všichni jsme žili spokojeně celých 15 let, až…
V 63 letech jsem zatoužila po restartu. Duševním i fyzickém a na jaře 2020 začala vařit jinak (Život je krásný, Dagmar 63 let).

Začátky nebyly jednoduché

Přetěžké to byly začátky: netušila jsem ani, kde v kuchyni bydlí vařečka, dokonce naši oblíbenou kávu mi vždy přinášel manžel. Že jsem byla celá divoká z podivných jídel, to zná mnohý začátečník. Ale já už zcela zapomněla vařit a vlastně ani neměla v čem.
Koupila jsem si členství v Klubu Jíme Jinak. Potom Jarní očistu a Hubneme do plavek. Nové hrnce, pánvičky, wok a klíčidla. Následovaly dózy na suché plody a do lednice, vařečky, termosky… Zrní, mouky, luštěniny… to se ani nebudu rozepisovat.

Jíme Jinak je pro mne partou přátel

Manžel celou dobu vrčel, vedl rozvratné řeči a nevybíravě odmítal mnou pracně vytvořená jídla. A připadalo mu, že stále zbytečně utrácím.

Já už na začátku měla radost, že to, co jsem vydala za roční členství, musím zaplatit kdekoli jinde za pouhý jednodenní nebo víkendový kurz. A NIKDE nemám takovou péči, obrovské množství informací, odpověď na jakoukoli otázku, videa… a hlavně slova Evy a ostatních v Klubu Jíme Jinak.

Atmosféra kurzů Jíme Jinak se téměř rovná hovorům mezi nejlepšími přáteli a dokáže mě zachránit kdykoli před splínem. Dokonce jsem tu našla kamarádku, se kterou si často píšeme a voláme.
Byla jsem připravena si členství obnovit po Novém roce s přesvědčením, že za své peníze dostávám mnohem víc, než vůbec stačím využít…  a překvapení: prodloužení stojí pouze polovinu! Za takovou cenu to už chce opravdu hodně obětavosti a lásky k lidem. Starat se, trpělivě odpovídat dokola na stejné otázky, empaticky sdílet osudy nás všech.

Nestačím se divit, jak moc šetřím

Manžela však nejvíc udivilo (je na rozdíl ode mne velmi zdatný počtář), kolik jsem ušetřila díky velkým slevám pro členy Klubu Jíme Jinak: 20-25 % na nádobí, pánve, termosky atd. Potraviny nakupuji většinou online. V Sunfoodu včetně vánočního pečiva. A pak v Countrylifu  a u Paní Dýně , kde jsou slevy domluveny také.


Při Podzimním detoxu jsem si chtěla zpříjemnit vaření, které mi už jde mnohem lépe (ale trvalo to) a tři dny vybírala nové nože. Na internetu jsem vyčetla, že japonské nože jsou pro ženy mnohem vhodnější než německé nebo švýcarské. Ty jsou sice také kvalitní, avšak jsou pro něžnou ženskou ruku příliš těžké. V Traminalu jsem nakonec vybrala tři černo-stříbrné krasavce i s brouskem a štětinovým stojánkem se slevou pro členy Klubu Jíme Jinak 25 %. Jsem nadšena z dokonalého designu a najednou se těším na krájení zeleniny. To jsem tedy nečekala. 😊
Manžel, před kterým jsem neutajila cenu nožů, říká: „A víš, že jsi jenom s těmi svými miláčky ušetřila na další rok členství v Klubu Jíme Jinak, na Jarní očistu a ještě Ti zbyde?“


Hm… Kdyby mi to nespočítal, vůbec bych si takovou úsporu neuvědomila. Holt kdo šetří, má na členství a když je v Klubu, má slevy 😊!

Díky JJ jsem ušetřila, cítím se lépe, hubnu a lépe i vypadám!

Kateřina: Na JJ stravě jsem oproti normálnímu stravování ušetřila...

Hubnutí přišlo tak nějak samo

Chania: Vynechala jsem pečivo, nepotřebuji ho. Cukr jsem přestala...

Děkuji, jak se o nás krásně staráte

Tereza: Tak já také ještě jednou díky! Krásně se...

Je mi skvěle na duši i po těle (Jana)

Jana: V článcích a komentářích na webu Jíme Jinak...

Prožívám období života, kdy vlastně nic nemusím (Lída)

Lída: Přeji všem krásné dny. Neuměla jsem si představit,...

Je to fakt supééér! Tři týdny, tři kila. (Hana, 50 let)

Milá Evi, jsem ve Vašem klubu JJ a v kurzu...

Díky vám jsem objevila jiný styl přípravy a stravování

Štěpánka: Postupně se pročítám a sepisuji nákupní seznam. Zkouším a...

Jsem nadšená jak z výsledků, tak z vaření (Vlastimila)

Vlastimila: Krásný den všem 🌞 Včera jsem dokončila 14....

Vaření dle JJ je jednoduché a nejsem unavená, takže to jde samo

Jana: Těch informací je hodně, ale strašně mě to...

Inspirující kurz pro začátečníky

Lenka: Milá Evo, milá Helčo, ještě jednou vřelé díky za...

Díky Klubu JJ se ze mně stává jiný člověk

Maca.stej: Jsem v Klubu JJ druhým rokem a téměř...

Jídlo je výborné, rychlé a léčí a navíc ušetřím na nákupech

Vherm: Ahoj všem, jsem 12. den v hubnutí do...

Ač jsem 3 roky na vege stravě, na JJ receptech funguje mé tělo lépe

Pavlivlmaeorua: Zdravím, nejprve bych chtěla poděkovat, za úžasný dar,...

Jde to krásně a jednoduše (Zdenka)

Zdenka: Ahoj Evi, stáhla jsem si a pročetla e-book...

Děkuji za celý rok v Klubu

Dobrý den, Evo a Heleno, chtěla bych vám poděkovat za...

Manžel na této stravě cukrovku vyléčil

Metodej: Určitě je, manžel na této stravě v podstatě...
    • Zuzzi, děkuji :-). Už baští i manžel; dnes se chystal na něco „svého“ k obědu, tak jsem si uvařila jednoduché malé porce. On začmuchal kolem plotny, od všeho chtěl půl, včetně neochucené dušené zeleniny. To jsou radostné pokroky! Možná mu je vzorem naše fila Sára, ta JJ miluje :-)

      • Tak to je radost číst <3 Nojono, máš ideální kombinaci – krásné nádobí, umělecká prezentace při servírování a pomalé, avšak o to jistější pokroky v rozmanitosti a dokonalosti připravovaných zdravých dobrot… To by bylo, aby nebylo časem radosti z JJ vaření na obou stranách stolu =)
        … a jak tak koukám, i pod stolem, když nááááááhodou něco upadne O:-) :D

  1. Dáško, z fotek to na mně dýchá krásnou atmosférou, pohodou, pohladila jsi mně na duši. Děkuji. A tu červenou proti nízkému tlaku – to budu muset zkusit.

    • Radko, děkuji, jsi laskavá. Na studené nohy jedině červené ponožky 😊! Dělám si legraci, ale pravdou je, že má status nejdynamičtější barvy; když se to s červenou, zejména v její zářivé podobě do oranžova, přežene na velkých plochách, dokáže být pěkně agresivní: nezvedá pouze tlak a tělesnou teplotu… zrychluje tep, vzbuzuje chuť k jídlu, dílu, sexu… ale také podporuje agresi, hádky, neklid, rvačky, násilí…
      V interiéru jsou nejvhodnější sytější tmavší odstíny červené na akcenty a ještě záleží, kdo a co tam bude dělat: jak reaguje na stres, jaké má barevné priority, co potřebuje, co mu sluší… to je celá věda 😊. Hyperaktivní děťátko by ji v pokoji mělo mít jak šafránu.
      V každém případě o ní své vědí vládcové, ženy lovící muže, revolucionáři, rozpínavé národy, cholerici… To by bylo na dlouho, raději už mlčím 😊!

  2. Dagmar, moc prima! Hned mně tvé fotky zvedly náladu.Měla jsem dost dlouho „červené období“ a bavilo mě to. V kuchyni jsem se cítila moc dobře a natřela jsem si i židle :D. Když jsme se přestěhovali do domku, cítila jsem se na bílo- kávovou a hráškově zelenou abych ladila s přírodou :D. Tvoje bydlení žije a ty krásně nazdobebé talíře! Holt to máš v krvi. A pejsci jsou boží, jen promluvit! Hezky ti to muž spočítal. Já jsem tady někde taky psala kolik tisíc jsem ušetřila, když mi můj hodný manžel koupil mlýnek na obilí a vločky, za nákupy zdravých potravin atd. Krásný advent / dnes u nás v Rosicích u Brna je sníh/!

    • Děkuji moc, Naďo :-)! Spolu s červenou bojuji proti nízkému tlaku, zimomřivosti, lenosti, smutkům… Jdu hledat Tvůj článek a přeji vše jen dobré:-)!

  3. Dáši, děkuju za příběh! Máš to moc pěkně sepsané, a podepisuju se pod některá tvrzení, třeba to, že se tu cítím jako doma, mezi přáteli, nebo, že Evička nám všem tady dává celou svoji duši ♥️ Je tu taková dobře naladěná parta dobrých lidí a díky za ně, za vás všechny ♥️🍀

  4. Dášo, máte to super. Váš dům má duší, má atmosféru, má svůj styl. Moc se mě to líbí. Krásný článek a krásnú svědectví, které určitě nakopne i ostatní.

    • Vierko, děkuji :-). Trochu chaos, ale jsem také taková… a s dalšími očistami JJ se určitě bude vše postupně čistit. Na zahradě však zůstane džungle :-).

  5. Och <3 Neskutečná nádhera! Fotečky, i příběh =)
    Milá Dagmar, Tvé příspěvky už tady pár dní potkávám, a od začátku se nemůžu ubránit úsměvu při každém setkání… Když jsem někde zahlídla nějaké snímky ze Tvého senzačního kuchyňo-ateliéru, srdíčko mi vyloženě zaplesalo – nejen z těch parádních kousků, ale hlavně z toho, že nejsem zdaleka jediná, kdo si ujíždí v kuchyni na designu O:-) Ono to nejenom hezky vypadá, ale člověk má pak v kuchyni hned lepší náladu, i kdyby se zrovna tak úplně nevedlo, žejo :D A když jsem četla řádky o tom, jak po vstoupení do JJklubu přibývali pomocníčci do kuchyně, úplně jsem se viděla :D
    Z Tvých obrázků i příspěvků sálá velice nabíjející energie, JJ dobroty Ti očividně prospívají, jsi úžasná Žena =) Jen tak dál, ať se daří lépe a lépe! <3
    P.S. Posílám pozdrav také Tvému muži – někde v diskusi jsem potkala i jeho snímek, vypadá jako velký sympaťák. Nemůžu si pomoct, ale neskutečně mi připomíná mého dědečka na fotkách z mládí =) Stejné rysy, stejné charisma… Klidně bych se na první pohled hádala, jestli to nejsou dvojčata :D
    Jo a nesmím zapomenout na pejsky! Těm posílám drbanec za ouško a pozdrav od mého drobka ;) Jsou to krasavci, podobné typy mám ráda =)

    • Esterko, usmívám se také :-). Děkuji za laskavá slova; pejsanky mávají tlapkou a manžej jde vařit špaldové kafe; koukáme na „Moje učitelka chobotnice“- posílám kousek pohody, kterou tady večer máme :-)…

      • <3 Děkuji a posílám kousek pohody zase zpět =)
        Ona ta pohoda je z Vašich příspěvků někdy přímo hmatatelná :D Je to radost míti doma takovéto souznění… a opět mi připomínáte mou babičku s dědečkem-dvojníkem =) My u nich do mých čtyř let s mámou bydleli a pak jsem tam trávila veškeré prázdniny, vždycky se tam cítím moc dobře. Oba jsou mi vzorem a jejich vztah pro mě byl a vždycky bude příkladem, jak to má mezi mužem a ženou fungovat… a u Vás je to koukám dost podobně – jak s pohodou, tak s dynamikou vztahu a trošku i povahovými rysy obou =) takže si dokážu celkem představit, jak ta Vaše pohoda doma zhruba vypadá :D Užívejte si to plnými doušky! Najít takovou spřízněnou duši je totiž dar <3

        • Milá Esterko, sice až téměř v 50ti, ale našla… Ještě že nejsme ideálně shodní, to bychom si možná harmonického soužití tolik vážit neuměli :-).
          Moc přeji také Tobě domov a partnera, kam se budeš vždy těšit ♥…

          • Mám z Vás radost <3 A potvrzuju, že ideální shoda u partnerů není úplně ideální ;) Na jednu stranu se hodí to občasné jiskření pro řádné ocenění harmonie, přesně jak říkáš :D mnoa na druhou stranu jsou odlišnosti vlatně fajn – z vlastní zkušenosti vím, že pokud je mi partner až moc podobný, po čase mi začne lízt na nervy, a to paradoxně věcma, co máme stejný :D takže podobné typy řadím rovnou mezi kamarády, a naopak po potenciálním partnerovi pokukuju kdekoliv =)
            Ikdyž zas oceňuju i single život <3 Jsem sice společenský tvor, ale taky dost samotář, vystačím si zkrátka občas sama. Málokterý partner dokázal pochopit, že s ním nechci trávit veškerý volný čas. A navíc cítím, že stále musím ještě hodně zapracovat na sobě. Když koukám zpětně na své partnery, reflektovali tak trochu můj osobní rozvoj – čím víc se poznávám a učím sama se sebou pracovat, tím lepší vztahy mě potkávají ;) Jsem toho názoru, že aby člověku Vesmír konečně poslal tu jeho "druhou půlku", musí se dostat na určitou úrověň sebepoznání. Ale když se zadaří, stojí to pak za to =)
            Děkuji za přáníčko <3 Doufám, že to jednou vyjde. Občas si to vizualizuju a těším se =) ale momentálně si taky nezoufám, bydlím v domku s nevlastním tátou a jeho mámou – mou nevlastní babičkou, často nás navštěvuje sestra i máma (bydlí cca 15km daleko). Bydlela jsem tu od čtyř let, mezi 20. a 30. rokem se různě stěhovala a cestovala, ale teď jsem asi tři roky tady a je to fajn – s tátou si rozumím, babičce ráda dělám společnost… supr symbióza. Jako částečnému invalidnímu důchodci v né úplně dokonalým zdravotním stavu se mi taky hodí, že se nemusím stresovat s nájmem. A navíc mám čas a klid na sobě pracovat (po zdravotní a psychické stránce, i co se týče vzdělávání nebo tvoření), nebo zkoušet v malém na svém pokoji techniky úklidu :D Ale co si budem povídat… Společné prostory nejsou úplně v mé režii – hlavně ta kuchyň mě mrzí, těším se moooc na vlastní domácnost, kde budu mít konečně to svoje opravdové "doma" (což jsem doma nikdy tak úplně necítila), a budu mít prostor pro podobně vyšperkovaný interiér, jako se daří Tobě <3

        • Esterko, to máš super vklad do života, že jsi měla vzor, jak to má vypadat 😍 Já si zase celé dětství zoufale říkala při pohledu do rodiny a mezi známé: „Takhle ne!“ Až ve 14 jsem se na táboře skamarádila s jinou Evou, jejíž rodina na mě zafungovala jako lék a prvně jsem získala naději, že spokojená a šťastná rodina existuje. Popravdě i těch pár chvil s nimi mi dalo moc do mého vlastního života – naději a víru, že to jde.

          • Mno… když se já rozhlídnu po zbytku rodiny a po známých… taky nic moc =) Mezi přáteli bych pár hezkých vztahů našla, ale celkově mi to ve společnosti přijde jako dost bída :( a u nás v rodině kór… Babička s dědou mi to naprosto vynahradili ;) Fungovali taky oba jednotlivě jako mužský a ženský vzor – s tatínky to mám složitější a žádný mi nebyl opravdovým tátou v nejširším smyslu slova, tam to děda nahradil úplně a doplňuje ho pár dalších pro mě důležitých pánů, co jsem v životě měla to štěstí potkat. S mámou mám zvláštní vztah, ne úplně jednoduchý – máme se moc rády, ale jsme až moc odlišné, což tvoří časté neshody. S babičkou mám mnoho společného a jsme na sebe hodně napojeny, chceme se dokonce brzy sestěhovat =) Těším se na to jako malá na prázdniny :D
            Ostatně vztahy v rodině a historie mě poslední dobou zajímají čím dál víc. Přemýšlím i o konstelacích – tuším tam nějakou potíž… Ale zatím se soustředím na stabilizování svého zdravého režimu a zlepšení špatně fungujících orgánů, až na tom budu po této stránce líp, můžu se posouvat dál, nechci si toho rozjíždět moc naráz.

            • Esterko, konstelace nic nepoškodí, ani tělo nevyčerpají, toho se neboj, naopak se napojíš na zdroj, vyléčíš třeba nějaké trauma v ženské linii a tělu se uleví a bude ještě lépe přijímat živiny z dobrého jídla. 👍

  6. Skvěle motivační článek, jen tak dále Dagmar. Mám velkou radost, že i přes počáteční nedůvěru se vše v dobré obrátilo. Držím palce, ať to vydrží a daří se i dále. Díky moc za článek a krásné fotografie ❤️

  7. Zobrazit všech 23 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekGenmaicha – japonský popkornový čaj
Další článekNení dýně jako dýně! Poradíme, jak kterou dýni použít v kuchyni