Odmala jsem jako většina z nás nosila boty. Všude. Časem jsem však začala mít zdravotní problémy. Vybočený palce, ploché nohy, bolesti zad, bolesti hlavy. Klasická medicína nepomáhala. A přitom stačilo tak málo. Udělat jednoduchou změnu. Sundat boty.
Jsem zvyklá nosit boty
„Vezmi si bačkory! Tak vezmi si ty bačkory!“ Úplně slyším svoji mamku. Mimo příkazů, abych si vzala košilku, protože musím chránit ledviny, a abych všude slušně pozdravila, byl tento pokyn téměř na denním pořádku. Ale když já je taaaaak nerada nosila. Asi jsem věděla proč.
Odmala jsem nosila boty. Botičky, sandálky, bačkůrky, gumáčky. Pak přišly na řadu tenisky, lodičky, polobotky, kozačky, pohorky. Moje noha stále rostla, ale prodejci se tak nějak domluvili, že ženy budou mít maximální velikost 40 – 41, takže mi všechny krásné boty byly malé. K riflím jsem pánskou obuv nosit mohla, ale uznejte, že k sukni a šatům se to opravdu nehodilo. Měla jsem tedy v botníku pár střevíčků, které mě tlačily a prsty jsem tam měla nacpané, jak sardinky v plechovce. Doslova.
Řešila jsem každý problém zvlášť
Časem jsem tedy začala mít problémy. Vbočený palec (Halluxvalgus), o plochých nohách nemluvě, začala jsem mít problémy se zády a nakonec i bolesti hlavy. Řešila jsem každý problém zvlášť. Nosila jsem korektory palce na noc a připadala jsem si jako v postroji. Cvičila jsem plosku nohy známými cviky s masážním molitanovým balónkem, snažila jsem se uchopit prsty nohy kapesník a poskládat ho. Vzteky jsem koulela očima pokaždé, když se roh kapesníku posunul a zničil veledílo, na které jsem se tolik soustředila a které mě stálo nemálo času. Záda jsem poctivě tejpovala a na bolesti hlavy mi byly předepsány léky. Tak nějak jsem vnímala, že tohle není cesta. Alespoň ne dlouhodobě.
V našem městě otevřeli nový obchod s „bosou obuví“
Co to je? Ach ta zvědavost. Musím se tam jít podívat. Do té doby jsem se všude za své nohy styděla. Byly velké, žádné Popelčiny střevíčky bych neobula, ploché a s vbočeným palcem. Zkrátka nic ukázkového. Chůze mě bolela. Byla jsem hned unavená. Po rozhovoru s majitelem obchodu s barefoot (bosou) obuví jsem se konečně uklidnila, že k mé výšce je velikost nohou v pořádku, že pro své nohy můžu udělat víc, než jen korektor na noc a skládání kapesníku. Můžu začít chodit bosa. Cože? Trošku mě to naštvalo. Jsem člověk civilizovaný, bosa tak leda ze sprchy v koupelně, ale jinak jsem naučená nosit bačkory, na každou příležitost mám jiné boty, poctivě do nich nohy zavírám a tím je přece chráním.
Nicméně něco z rozhovoru jsem si odnesla a občas jsem si vyzula boty na zahradě a v bezpečí zámkové dlažby a čerstvě posekaného trávníku jsem se chvíli procházela bosky. No, nebylo to špatné. Ale po městě v té špíně, tam nikdy bosa chodit nebudu. Fuj.
Netrvalo dlouho a do prodejny jsem se vrátila. Vyzkoušela jsem si různé typy obuvi (tzv. pětiprsty, klasické, sportovnější i elegantní) a dostala jsem i pár rad na vyzkoušení, co s těma mýma bolavýma nohama. Druhá i třetí návštěva obchodu byla o zkoušení a vybírání těch nejvhodnějších bot, ve kterých se budu cítit dobře. A vybrala jsem.
Chodit ně nebolí. Chodit mě baví!
Ve svých prvních „pětiprstech“ (FiveFingers) jsem začala chodit nejdřív po zahradě, pak do lesa, na louky, po chodnících… všude. Už jsem je nesundala. První boty za spoustu let, ve kterých mě nebolel vbočený palec, prsty měly prostor, nohy se nedeformovaly. Chůze mě najednou prostě nebolela. Chůze byla najednou příjemná. A já jsem chodila ráda. Začala jsem chodit do práce pěšky, místo využívání MHD, a bylo to fajn. Získala jsem pocit, že chůze je skvělá a to jsem potřebovala.
Chodit bosý má vliv na zdraví
Od té doby se můj botník rozrostl o další barefoot brášky a sestřičky. Když nemůžu chodit úplně naboso, chodím v těchto botách. Za čtyři roky, co chodím naboso, se i moje nohy posunuly kupředu. U pravé nohy mám vbočený palec stále ještě hodně znatelný, ale na levé noze je již téměř neznatelný. Také klenba se mi začala zvedat a způsob, jakým teď chodím pomohl mým zádům a ty zase ovlivnily bolesti hlavy. Však to znáte, všechno souvisí se vším.
Kromě neskutečného fyzického zlepšení viditelného na nohou a na celkovém držení těla, jsem díky přímému kontaktu se zemí zaznamenala i vnímání jakéhosi „dalšího rozměru“. Ale o tom třeba zase někdy příště.
Chodit v bosých botách není rozmar
Moje cesta k barefoot a fivefingers obuvi nebyla z rozmaru nebo jako módní výstřelek. Vedly mě k tomu zdravotní důvody a já jsem opravdu vděčná, že už nemusím nosit bačkory (i když, mami, košilku nosím v zimě pořád, neboj) a že mě chůze baví a už nebolí.
Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů
Kalhoty mi padají i zapnuté (Veve)
Splaskla jsem v obličeji a mám lepší náladu
Obdivuji vaše recepty a úžasné nápady
Děkuji za to, že jste normální ženské, a předkládáte to nejlepší, k čemu jste se dopracovaly
Nepřestává mě fascinovat, co dokáže ranní polévka (Eva)
Za výsledky krevních testů jsem dostala pochvalu (Vlasta)
Z jídel jsem nadšená, jedí to i moji chlapi
První týden kurzu a 2 kg dole!
Zbavila jsem se závislosti na kávě (Dana)
Rychlá příprava jídel, které mi chutnají
Všechny informace, které jsem si musela přečíst v knížkách, jste shrnuli
2/3 dávky antidepresiva jsou pryč a půjde i zbytek (Dagmar)
Kaše na snídani byla výborná!! (Ivana)
Konec nudným salátům (Jaroslav)
Bolesti hlavy zmizely, krevní obraz výtečný (Lenka)
Také chodím pátým rokem v „bosobotách“. Kromě zmíněných benefitů u mě přibyl ještě jeden – nezebou mě nohy. Vždy mě zábly od října do dubna, ale v barefootech ne, i když mrzne. Jen člověk nesmí zůstat stát na místě, je třeba alespoň přešlapovat. Nedám na ně dopustit, chodím v nich všude.
Lůco, prosím vás a nemáte nějaký typ na pětiprsty do lesa, do kterých by neteklo? Mám pětiprsty-balerínky a jsem typický ledvinář, nosím ponožky i v létě a je mi pořád zima na nohy. Takže když si naberu nějaké blatíčko, není to pro mě komfortní.
Pak mám až uzavřené Merrellky a do nich už ponožky dám. Asi mají všichni barefooťáci ledviny v pohodě:-).
Díky moc Ivana
Ivanko bohužel na nepromokavé pětiprsty nemám. Taky je mám vždycky zmáchané. Ale při nepřízni počasí používám Gobi a pokud je s sebou nemám, jdu radši bosky a do pětiprstů se obuju až jako do ponožek na ohřátí :-)
Moc děkuji, třeba ty ledviny jednou posílím a zkusím vaši metodu. Ať se vám daří
Já si barefoot botky sama ušila a nedám na ně dopustit :-D jsou to jediné boty, kde mě nebolí zánět povázky který mě zlobí už 5 měsíců a toliko záda co jsem začala víc chodit a běhat( zkoušela jsem nejrůznější podpatěnky, speciální vložky i několik speciálně odpružených bot pro běžce za 3000- 5000kč ..v těch se problém stupňoval ve všech botách mě chůze bolela ) , tak jsem začala nosit botky které jsem si sama ušila a chůze nebolí ..( nechodím a neběhám tedy jako dřív – změnila jsem zatím běh na rotoped ,kolo a kalanetiku , přibrala na pomoc homeopatika a i cvičení kvůli prokrvení pat , ale za to si chůzi nyní opravdu užívám a to každý krok..zánět zaplaťbůh odešel, pata nebolí :-) botky mi zůstaly a už u nich zůstanu i já a chystám se ušít si další modely…už se na to těším :-)
Jani ty jsi nějaký tvořivec, nedáš sem foto tvých bot?
Já si kdysi ušila s dětmi indiásnké mokasíny, ale ta kůže se pak tak vyhladí, že občas kloužou..:)), a jak bere vlhkost z okolí, tak se botky i vytahují…
Tady jsou moje oblíbené baleriny :-)
Koukám zatím fotka nikde :-D už to zkouším po tolikáté :-D
Jste skvělá! Super! A i bez fotky si je představuji, jak jsou prima, funkční i krásné :-) Díky za spolu sdílení. Užívejte si botky i chůzi. Krásné léto!
Můj manžel, když začal nosit před 8 lety fivefingers, zbavil se bolesti zad při chůzi i stání. Chodit v nich je velká svoboda, taky můžeme jen doporučit 👍
Díky za zkušenost 👍