Jak slavíme Dušičky u nás doma

31

Slavíte Dušičky? Máte nějaké tradice? Děláte nějaké rituály? My slavíme s rodinou začátek tohoto magického období po svém.

Rodinný rituál začal dlabáním dýně

Podobné rituály naše děti milují. Když jsme Dušičky slavili poprvé, tak jsme si nejprve povídali, co tyto svátky znamenaly pro naše předky, co s nimi udělala církev a kde se vůbec vzal Haloween. A tak začala nová tradice u nás doma. Každý rok je průběh podobný jako ten první, kdy to proběhlo takto:

Zavzpomínali jsme na naše zemřelé, zapálili za každého svíčku. Večer jsme oslavu zahájili vydlabáním obří dýně, která svítí dušičkám na cestu před naším domem. Menší dýně přišla na stůl (no ještě že se nám letos urodilo dost dýní, kdybych tušila, že se pustěj do hokkaida….) a dali jsme se do toho.

Odevzdali jsme to ohni

Holky venku nasbíraly dubové listy, já zapálila vonnou tyčinku, uvařila meltu a banchu a všichni jsme se pustili do práce na naší očistě.
Chvíli jsme nemohli přijít na to, jak zformulovat, čeho se chceme zbavit. Jak je člověk zvyklý uvažovat pozitivně, tak mu najednou nejde přes pusu to negativní. Ale jakmile padly první nápady: „Kájino kňourání!“ „Hádání s Markétkou!“, tak jsme se rozjeli a měli na hodinu o zábavu postaráno.
Každý psal, čeho se chce zbavit. Za sebe i v naší rodině. Venku se zatím krásně setmělo, magická noc začala nabírat na síle. Pak Roman zapálil v krbu (venku poprchává a fučí ledový vítr, odmítla jsem zapalovat oheň na zahradě), pustili jsme meditační hudbu a zhasli světlo.
Listy s našimi starostmi, obavami a strachy jsme odevzdali postupně rituálně ohni, každý se svým vlastním komentářem, co komu přišlo důležité sdělit. Vidět, že z našich strachů, zlozvyků, obav a trápení nic nezbylo, bylo velmi silné. Holky nadšeně hlásily, že se cítí hned lehčí, že už cítí tu úlevu.
Káju pálení problémů nadchlo a rychle udělala pro každého ještě obrázek čarodějnice. Prý symbolizuje to špatné v nás, co už je potřeba dát pryč. (Super, budeme mít z Káji do rána andílka? Zázraky se dějí…) Nakreslila a spálila pro každého jednu. (Budeme andělská rodina!)
Poděkovali jsme ohni. Markétka prohlásila, že i ten popel musíme dát pryč z domu, aby tu z těch starostí nezůstal ani popel. Takže ráno jdeme pro uhlák a popel půjde k rostlinkám na zahradu. Když jsme pronášeli svá přání a prosili oheň, aby nás zbavil toho, co už nám neslouží, dodala jsem: „A proměň to na něco užitečného.“ Tak vida, popel poslouží jako výživa naší zahradě. Bude z něj něco užitečného!

Poděkování a oslavný taneček

Postáli jsme spolu ruku v ruce v kroužku před krbem a děkovali za úrodu (letos konečně dostatek dýní, mangoldu a cuket, hurá!), hojnost, zdravou rodinu, vše, co nám tento hospodářský rok dal. Každý poděkoval za to, co považoval za důležité. Kája překvapila poděkováním za to, že jsme jí dali život. (Někdy máme pocit, že máme doma velmi starou duši, většinou se projevuje jako totální pankáč, takže vždycky překvapí.) Pak navrhla kolektivní objetí, tak jsme tam stáli u krbu pěkně pospolu a prožívali přítomný okamžik každý po svém. Bylo to silné, dojemné.
Meditační hudba si sama řekla o taneček. Chvíli jsme se jen tak pohupovali kolem krbu, pak jsme tančily my holky chvíli každá sama, chvíli spolu, nakonec my dva s Romanem. Bylo to moc hezké, takový oslavný taneček kolem krbu.

Vanová premiéra

Když už holky spaly, pozodpovídala jsem komentáře v běžícím kurzu a napustila jsem si vanu. Do vany bylinky, kolem vany svíčky. Noc, tma, tichá hudba, vůně bylin a já ve sváteční náladě mezi tím vším. Pohoda! Co bydlíme v tomhle domě (5 let), jsem ve vaně potřetí. Sprchuju se, to je rychlé a na vodu úsporné. Nemám čas se jen tak naložit. A taky jsem dřív neměla trpělivost ve vaně jen tak ležet. Bez knížky jsem se ve vaně nudila. Navíc mi byla brzy zima a rychle jsem z vany zase utekla. A přitom je to tááák příjemné! To musím dělat častěji!
Promítala jsem si, naložená v bylinách, co všechno skončilo v tom ohni. Chtělo se mi ve vodě tančit. A jak už to bývá, jedno přání bylo vyslyšeno. Ty zázraky prostě fungují rychle. Povedlo se mi do vany nalákat i Romana! V tomhle domě je to světová premiéra. Vanu si tu ještě nedal, taky se jen sprchuje. A se mnou do vany vlezl po mnoha, mnoha letech. V paneláku nám byla vana malá a nebylo to vůbec pohodlné. Byli jsme v ní jako dvě sardinky, kolena u brady. Teď se nám z vany ani po hodině a půl nechtělo. Škoda, že nejde ve vaně spát.

Do Vánoc se stane každý rok mnoho zázraků

Jsem moc vděčná za to, že se svojí rodinou mohu takové rituály prožívat.
A jsem vděčná i za to, že podobné zážitky máme spolu v Podzimním detoxu, kde pracujeme na podobných kvalitách, nejen na dobrém jídelníčku. I tam je to velmi silné a často dojemné. Překrásně dojemné, protože do Vánoc se tam stane každý rok mnoho zázraků. Stačí na ně být připravený a přijdou. Já už mám díky noční koupeli svůj první zázrak v novém keltském roce za sebou.

 

 

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

Snížila se mi hladina cukru (Alenka)

Alenka: Jinak díky změně stravy a detoxikačnímu kurzu jsem...

Patní ostruha už mě netrápí (Věrka)

Věrka: I já jsem trpěla s patní ostruhou. Nic...

Nevěřila jsem, že dokážu být bez čokolády

Marcella H.: Březen byl můj první měsíc, kdy jsem se...

Zlepšily se mi vlasy, nehty i kůže (Lidka)

Lidka: Kila dole jsou super, ale víc se mi...

Děkuji, že JJ děláte s láskou a obrovským nadšením

Žaneta: Moc se mi Vaše stránky líbí, je vidět,...

Podpora v kurzu byla úžasná

Bilkorji: Kurz VÝBORNÝ, pro potěchu těla, duše i oka...

Po 10 dnech 2 kg dole a krev čistější (Jamila)

Jarmila: Dnes ráno mám 10. den kurzu Hubneme do...

Upravil se mi cholesterol a zhubla jsem (Hana)

Hana: Ahoj Evi, opravdu to rychle uteklo a Jarní...

Z maroda jsem zase činorodá!

Jarka: Ahoj Evi a Heli a všichni klubáci ♥...

Manžel se na mě díval a ptal se, co je na mně nového (Sylva)

Sylva: Evi, Romane...Viléme, Jarmilo!!!:-) Funguje to. Nechápu jak, ale...

Méně únavy a čistší pleť (Daniela)

Daniela: Moc Vás zdravím a i já bych ráda...

Jíme jinak je fantastický web

Sisi: Jíme jinak je fantastický web, který vás musí...

Moc se mi líbí nové stránky

Jana: Nové stránky jsou úžasné! Skvěle se v nich teď...

Lepší než doktor

Mija: Krásný den všem, chtěla bych se poprvé podělit...

Můj muž i tchán se jídlo pochvalují

L.fuca: Toto stravování mě baví a hlavně mi dělá...

Chutná mně i vnoučkům a zhubla jsem přes 5 kg (Hana)

Hana: Evi, tak jsem Výzvu do plavek protáhla na...
  1. Evi, přečetla jsem si tvůj příběh o Dušičkách ráda znovu. Moc se mi líbí, udržovat tradice. My si každý rok s neteří také povídáme, děláme dekorace, které ani třeba nadáváme na hřbitov ale zapalìme svíčku velkou ( tu zase vyrobí manžel) . Je krásné už i to, že si sbíráme krásné podzimně zbarvené větvičky, šišky, bobule a je to taková pohoda a klid. Mám to moc ráda!

  2. Evi, taky se přidávám k poděkování za všechno, i za tento článek.
    Je krásné učit se žít plně každý den.
    K článku mám dotaz…zaujal mě i jeden detail… co že to s dušičkovými svátky udělala církev?
    Děkuji Ti. Krásný den. Pavla

  3. Evi, nádhera! Vařím adzuki na nákyp podle detox jídelníčku a otevírám „jíme jinak“, že kouknu na další týden a kuk na mě udělal tento Tvůj krásný příspěvek. Děkujeme! Je tolik důležité toto sdílet. Máme rádi rituály, některé se v naší rodině opakují stále dokola tak, jak jsme je dělali, když byly děti menší a některé se obměňují s věkem dětí. Tak třeba konec října už několikátý rok dlabeme dýni(jen když se urodí), zapálíme světýlka a podvečer se sejdeme u připraveného pohoštění (to je v utajené režii dětí, letos se toho ujala dcera 11let) – různé strašidelně nazdobené chlebíčky a jiné dobroty. Povídáme o životě, o hojnosti, kterou máme… o tom, jaké přichází období a my se budeme více dívat do sebe a hledat odpovědi… a pak přijde tanec na oblíbené „pecky“ v obýváku:-) (dýdžej dcera 17let) A poslední dva roky se k tomu ještě přidává večerní nakládání zelí do sudu a pickles do velké sklenice. Takže obývák je v plném proudu roztančený a já se synem(20let) do rytmu hudby nakládáme:-D a občas si odběhneme taky skočit na parket, když nás vyzve manžel nebo ségry nebo nás zavolá oblíbená melodie. V různých podobách to jde i s velkými dětmi, nechá-li se jim prostor :-) Krásný listopad všem!

  4. Velka vdaka za prispevok o tom, ako prezivate cas dusickovy Evka. My sme tento rok pochodili cintoríny. Dali sme si takmer cela rodina, co su ja moje dve sestry a rodicia zraz na cintoríne, kde leží nasa sesternica. Zapalili sme sviecky, poslali k nebu tichu motlitbu a spomienku a spolocne pokracovali k hrobom nasich babičiek a deduškov. Potom sme si dali okružnú jazdu po dedine, kde sme prežili tak krásne okamžiky nášho detstva, pozreli sme babičkin dom, ktorý kedysi pre nas znamenal tak veľa. Dnes uz v nom žije iná rodina. Vdýchli mu nový život a tak to má byť. Táto naša okružná jazda je tiež už pomaly rituál odkedy zomrela babička. Na cintoríne mi utkvela v hlave veta najmladšieho synovca, no a teraz ideme k babičke a dedkovi – mojim rodičom, oslavovať ten Sviatok všetkých svätých. Úprimná detská duša je to. Každý sviatok si spája s oslavou. Pre nás to nebola oslava, iba posedieť si a vychutnať chvíľku takto spolu, potešiť sa, že sme ešte spolu komplet rodina, ale on to zobral ako oslavu. Toto su teda naše rituály. Nie sú tak spojené s dávnou kultúrou a zvykmi, ale mám ich rada.

  5. Evi, Tvoje rodina je tak neuvěřitelně inspirativní, moc DÍKY za tenhle krásný dojemný článek❤. Máme tyhle rituály moc rádi, s dušičkami nás to zatím ale vůbec nenapadlo (nechápu proč😃). P.s. jednoho pankáče se starou duší máme doma taky a proč by si třeba hrušku držela, když si ji může nacpat do pusy celou, že jo😂❤👼

  6. Zdravím, celá rodina jsme sedli do auta a objeli hroby a dali svíčky. Starší dcera ví co znamená „dušičky“ vzpomínali jsme na babičky a dědečky kteří s námi nejsou. Vyprávěli jsme jí o nich, že by se jí určitě moc líbili. Přečetla jsem si tvůj článek a přemýšlela jsem čeho bych se chtěla vzdát, napsala si to na papírky a večer hodila do kotle. Nebylo to sice úplně ideální, ale měla jsem dobrý pocit 😊

  7. Evi, tak jsem si přečetla tento článek ( je to krásně napsané, nějak mě to dostalo) i článek o všech svátcích, a děkuji za to moc….nějak mám pocit, že mi nějaké rituály chybí, nějak jsem je vytěsnila, a teď jsem si představila ty mé tři chlapi, jak se u těchto věcí ošívají…ale možná je čas, nějak to vrátit do života, mám pocit, že člověk přestává být vděčný, že až moc věcí bere jako samozřejmost…je to tak i s tím jídlem, jak jsi psala, že se máme zklidnit atd…
    Nedávno jsem shlédla film Pán velryb, a právě u toho mi došlo, jak rituály začínají být pro mě nějak významné…
    Ale asi je taky důležité , aby k tomu člověk nějak došel, aby si sám uvědomil ten význam, protože když se to jen automaticky přebírá, tak možná smysl postupně mizí…
    Ještě jednou díky…

    • Tos mě dostala – Pána Velryb jsme si poštěli s holkama předevčírem! Vůbec jsem ten film neznala a moc se nám líbil. Možná můžeš začít nějaké rituály sama a oni se třeba přidají. Nebo přizvat kamarádku a nechat chlapy dozrát. Možná se ale budeš divit. Já taky měla pocit,že by Roman tohle s námi nedělal a třeba první vykuřování bytu apod. jsem dělala automaticky jen s dětma, před kterýma jsem se nestyděla a vlastně to bylo hlavně pro ně. A on přišel sám. Opustil počítač (kde má stále rozpracované Jíme Jinak) a zapojil se!!! Dělat rituály jen proto, že je v kalendáři datum, to fakt nefunguje, musí to prostě přijít.

      • No nedávno, já to viděla asi před 4 dny..:)), zmínila jsem se před 3 týdny masérce, když mi pouštěla hudbu, jestli nemá nějaké velryby…říkala jsem jí, že když jsem něco hledala na you tube a viděla nějaké video, normálně jsem se rozbrečela, nějak mě ty krásní tvorové berou…a ona mi doporučila ten film..:)

  8. Evička vdaka za krásny článok a inšpiráciu do dalšieho roka. Tolko úžasných veci sa tu s Vami naučím a dozviem. Vdaka za to, že s nami zdielaš aj tak rodinné a súkromné chvílky je to krásne. Nádherný článok. Úplne som Vás „videla“ ako ten večer u Vás prebiehal pri čítaní jednotlivých riadkov a tešila sa spolu s Vami a vytešovala sa, že na budúci rok niečo podobné vymyslím aj v našej rodine. My sme len klasicky zapalili sviečky za rodinných zomrelých príslušníkov a spomenuli si na nich pri čajiku, ale takýto rituál to je niečo. :D :D :D
    Bg :D

    • Díky Bea, jsem ráda, že to téma oslovilo víc z vás, říkala jsem si, jestli to není úplně mimo téma, jestli to bude někoho zajímat, že budeme za blázny :-)) I váš rituál je krásný!

  9. Evi je to moc hezký článek :-) dovedete si krásně užívat přítomnost. Taky se to učím a jde mi to čím dál tím víc :-D Vanu si dávám taky jen vzácně a protože jsem v paneláku, tak sardinku s přítelem oželím. Snad jednou bude domeček a v něm velká vana a pak to bude jiná koupel :-))

    • Ono je pořád co zlepšovat, Moravo :-) My se máme pořád co učit. Od dětí, od přírody, od vás tady…Život je krásný proces a někdy to strašně rychle utíká :-))

    • Babička je velké téma, mám popsaný deníček, chystám se napsat pokračování, jen nějak nestíhám, je mnoho dotazů v kurzu :-)

  10. Evi, děkuju moc, je to spousta inspirace. Ono to štěstí z tvého povídání úplně září. Ať más co nejvíc takhle krásných chvil (a nemusí to být jen ve vaně :-)) Na čarodějnice jsme letos s rodinou skákali přes oheň a nechávali spálit všechno staré a nepotřebné, teď by to chtělo znova… možná by to stačilo se svíčkou když nemáme krb… každopádně vidíš, jak jsme na tom stejně, takže trochu blázni jsme nejspíš všichni :-)

  11. Snad si to přečtu ještě jednou.:-)
    Moc krásný článek, inspirující.
    Považuji za hodně důležité pečovat o rodinné souznění, o tu pohodu a komunikaci.
    Aby jsme SPOLU fungovali.

    • Pro nás je to vůbec nejdůležitější bod – zůstala jsem s dětmi doma, mají domácí školu, není možné nefungovat, to bychom se tu pozabíjeli :-)))

  12. To je tak krásný rituál! Moc pěkně jste strávili sváteční noc. Při čtení článku jsem se pořád střídavě dojímala, až mě to rozbrečelo. Dojetím, ne smutkem :) Takové články jsou pro mě velice inspirativní, děkuji, že je sem dáváš a necháš nás tak nahlížet do Vašeho soukromí :-)

    • Diky Lucko. Rikala jsem si, ze riskujeme odsouzeni za jeste vetsi blazny 🤣 Ale pak zvitezil pocit, ze na JJ jsou hlavy otevtene a treba se to nekomu bude libit pro inspiraci. Tak dekuji za krasnou zpravicku ❤

      • Milá Evo, mě se to moc líbí, děkuji! A jsem za sdílení. Už pár let mám pocit, že tento svátek chci nějak oslavit, že ho jako svátek vnímám (a klasické křesťanské dušičky mi nestačí, ač jsem křesťan :). I díky vám si uvědomuju ten přechod z úrody do zimy a zanoření se. A vaše inspirace je super! Nevím, jestli to někdy bude u nás tak hluboké, my zatím jen vyrobíme lucerny pro zemřelé babičky a dědečky a doneseme je na hřbitov. Další jsme zapálily za oknem a snažila jsem se s dětmi večer tyto dny vždy na ty předky vzpomenout v dobrém. Moc se mi líbí víc se bavit jako rodina a ještě to „zhmotnit“ v rituálu to zbavení se nepotřebného a vykročení jen s dobrým do nového roku. Končící podzim, advent a zima je na to super období, mám je čím dál raději. Ať se vám/nám vydaří!!

        • Díky moc za komentář. Ono to všechno chce svůj čas. Už to s těmi lucernami a vzpomínání v dobrém považuju dnes téměř za zárak, všichni spěchají, všechno se odsouvá. Já to mám taky to období čím dál tím raději. Dřív to byl boj o přežití, sedřený nos, dny proběhané cestou na záchod na malou, bolavé uzliny…Teď je síla to procítit, užít, oslavit, naladit se na tu přírodu, přijmout i tu stinnou stránku, nesnažit se překonat tu tmu, jít včas spát apod.

  13. Zobrazit všech 31 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekDušičky, Samhain, Haloween. Temné období nebo skvělá příležitost?
Další článekKvěták Manchurian gobi