Domů > Magazín > Žijeme jinak

Jak slavíme Dušičky u nás doma

Slavíte Dušičky? Máte nějaké tradice? Děláte nějaké rituály? My slavíme s rodinou začátek tohoto magického období po svém.

Rodinný rituál začal dlabáním dýně

Podobné rituály naše děti milují. Když jsme Dušičky slavili poprvé, tak jsme si nejprve povídali, co tyto svátky znamenaly pro naše předky, co s nimi udělala církev a kde se vůbec vzal Haloween. A tak začala nová tradice u nás doma. Každý rok je průběh podobný jako ten první, kdy to proběhlo takto:

Zavzpomínali jsme na naše zemřelé, zapálili za každého svíčku. Večer jsme oslavu zahájili vydlabáním obří dýně, která svítí dušičkám na cestu před naším domem. Menší dýně přišla na stůl (no ještě že se nám letos urodilo dost dýní, kdybych tušila, že se pustěj do hokkaida….) a dali jsme se do toho.

Odevzdali jsme to ohni

Holky venku nasbíraly dubové listy, já zapálila vonnou tyčinku, uvařila meltu a banchu a všichni jsme se pustili do práce na naší očistě.
Chvíli jsme nemohli přijít na to, jak zformulovat, čeho se chceme zbavit. Jak je člověk zvyklý uvažovat pozitivně, tak mu najednou nejde přes pusu to negativní. Ale jakmile padly první nápady: “Kájino kňourání!” “Hádání s Markétkou!”, tak jsme se rozjeli a měli na hodinu o zábavu postaráno.
Každý psal, čeho se chce zbavit. Za sebe i v naší rodině. Venku se zatím krásně setmělo, magická noc začala nabírat na síle. Pak Roman zapálil v krbu (venku poprchává a fučí ledový vítr, odmítla jsem zapalovat oheň na zahradě), pustili jsme meditační hudbu a zhasli světlo.
Listy s našimi starostmi, obavami a strachy jsme odevzdali postupně rituálně ohni, každý se svým vlastním komentářem, co komu přišlo důležité sdělit. Vidět, že z našich strachů, zlozvyků, obav a trápení nic nezbylo, bylo velmi silné. Holky nadšeně hlásily, že se cítí hned lehčí, že už cítí tu úlevu.
Káju pálení problémů nadchlo a rychle udělala pro každého ještě obrázek čarodějnice. Prý symbolizuje to špatné v nás, co už je potřeba dát pryč. (Super, budeme mít z Káji do rána andílka? Zázraky se dějí…) Nakreslila a spálila pro každého jednu. (Budeme andělská rodina!)
Poděkovali jsme ohni. Markétka prohlásila, že i ten popel musíme dát pryč z domu, aby tu z těch starostí nezůstal ani popel. Takže ráno jdeme pro uhlák a popel půjde k rostlinkám na zahradu. Když jsme pronášeli svá přání a prosili oheň, aby nás zbavil toho, co už nám neslouží, dodala jsem: “A proměň to na něco užitečného.” Tak vida, popel poslouží jako výživa naší zahradě. Bude z něj něco užitečného!

Poděkování a oslavný taneček

Postáli jsme spolu ruku v ruce v kroužku před krbem a děkovali za úrodu (letos konečně dostatek dýní, mangoldu a cuket, hurá!), hojnost, zdravou rodinu, vše, co nám tento hospodářský rok dal. Každý poděkoval za to, co považoval za důležité. Kája překvapila poděkováním za to, že jsme jí dali život. (Někdy máme pocit, že máme doma velmi starou duši, většinou se projevuje jako totální pankáč, takže vždycky překvapí.) Pak navrhla kolektivní objetí, tak jsme tam stáli u krbu pěkně pospolu a prožívali přítomný okamžik každý po svém. Bylo to silné, dojemné.
Meditační hudba si sama řekla o taneček. Chvíli jsme se jen tak pohupovali kolem krbu, pak jsme tančily my holky chvíli každá sama, chvíli spolu, nakonec my dva s Romanem. Bylo to moc hezké, takový oslavný taneček kolem krbu.

Vanová premiéra

Když už holky spaly, pozodpovídala jsem komentáře v běžícím kurzu a napustila jsem si vanu. Do vany bylinky, kolem vany svíčky. Noc, tma, tichá hudba, vůně bylin a já ve sváteční náladě mezi tím vším. Pohoda! Co bydlíme v tomhle domě (5 let), jsem ve vaně potřetí. Sprchuju se, to je rychlé a na vodu úsporné. Nemám čas se jen tak naložit. A taky jsem dřív neměla trpělivost ve vaně jen tak ležet. Bez knížky jsem se ve vaně nudila. Navíc mi byla brzy zima a rychle jsem z vany zase utekla. A přitom je to tááák příjemné! To musím dělat častěji!
Promítala jsem si, naložená v bylinách, co všechno skončilo v tom ohni. Chtělo se mi ve vodě tančit. A jak už to bývá, jedno přání bylo vyslyšeno. Ty zázraky prostě fungují rychle. Povedlo se mi do vany nalákat i Romana! V tomhle domě je to světová premiéra. Vanu si tu ještě nedal, taky se jen sprchuje. A se mnou do vany vlezl po mnoha, mnoha letech. V paneláku nám byla vana malá a nebylo to vůbec pohodlné. Byli jsme v ní jako dvě sardinky, kolena u brady. Teď se nám z vany ani po hodině a půl nechtělo. Škoda, že nejde ve vaně spát.

Do Vánoc se stane každý rok mnoho zázraků

Jsem moc vděčná za to, že se svojí rodinou mohu takové rituály prožívat.
A jsem vděčná i za to, že podobné zážitky máme spolu v Podzimním detoxu, kde pracujeme na podobných kvalitách, nejen na dobrém jídelníčku. I tam je to velmi silné a často dojemné. Překrásně dojemné, protože do Vánoc se tam stane každý rok mnoho zázraků. Stačí na ně být připravený a přijdou. Já už mám díky noční koupeli svůj první zázrak v novém keltském roce za sebou.

 

 

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

19 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Klub

Téda, to je krása! Děkuji za inspiraci :-) L.

Klub

Evi, jak velkou máte tu vanu? Asi jako bazén, že ano? 🤩Přeji dobré ránko a krásný celý týden 😘😘😘🙋‍♀️

Ukázat další komentáře

Vyzkoušejte také

1
2

4 magické rituály k přizvání Morany – symbolu zimy a smrti

Od 23.9. jsme v období podzimní rovnodennosti. Pro naše předky to byl svátek děkování za úrodu, hojnost, oslava konce léta a loučení se s ním, příchod babí...
1
20

Společné spaní

Víte, jaké výhody má společné spaní rodičů s dětmi? Víte, jak se na to připravit a na co dát pozor? Máme pro vás praktické tipy a vlastní zkušenosti. A tak...
1
21

Z čeho měly holky na Mikuláše největší radost

Věřili byste, že mikulášská nadílka může pomoci s matematikou a češtinou? Víte, jaký balíček nám donesl dědeček, který to myslel dobře, ale nevěděl, co do ...
20

Svatojánská noc – bylinky, ohně a oslava života

Svatojánská noc z 23. na 24. června je magická. Chodí se na bylinky, které během svatojánské noci nabývají kouzelných sil, pálí se ohně, noc je zasvěcená l...
1
51

Bereme si domů babičku (93 let)

Moje babička byla do 92 let naprosto samostatná a aktivní. Už dávno jsem vám o ní chtěla napsat jako v podstatě o nejzdravějším člověku z rodiny. Letos ji ...
5
13

Sedíme na zemi, nemáme televizi a Vánoce slavíme po svém

Je víc věcí, které děláme jinak, nejen to, že jíme jinak. Třeba nemáme televizi, sedačku v obýváku, děti nemají v pokojíčku pracovní stůl a židli. Našli js...