PS: Cítíš se v plavkách sebevědomě?
Pokud letos nechceš schovávat zadek pod ručník, pojď na to s námi jinak.
Chci lepší postavu!
Zámek v Mníšku pod Brdy nabízí speciální „dětskou prohlídku“. Ta se od „dospělé“ liší tím, že se průvodce nevěnuje dynastickým peripetiím, dědickým vztahům a letopočtům, nýbrž ukazuje dětem, co se tenkrát nosilo, z čeho se jedlo a jak se chodilo na záchod. I dospělé takováto instruktáž baví mnohem víc než klasická prohlídka. Podobnou zkušenost učinila svého času i Maria Montessori, když zkušenosti získané při práci s mentálně postiženými dětmi aplikovala na děti zdravé – a ono to šlo a ukázalo se to dokonce jako velmi vhodné.
Pokud letos nechceš schovávat zadek pod ručník, pojď na to s námi jinak.
Chci lepší postavu!
Přesně – souhlasím. Stravuji se s JJ druhým rokem, moje nejbližší rodina má stále potřebu komentovat obsah mého talíře, i když to nikomu nenutím, nenabízím, stále slyším “no to já bych nemohl/nemohla”, jak to můžeš pozřít, fůj, ta zelenina ale smrdí” Já jsem jim nikdy neřekla nic hanlivého ohledně jejich piva, salámů a zrajících sýrů, bílých rohlíků….přestože já jediná z rodiny jsem nyní (díky JJ) bez jakýchkoliv léků (a to je mi 54 let) a když jdu někdy sama bez potomků, oslovují mne “slečno” :-) Ostatní rodinní příslušníci mají každý nějaké prášky a zdravotní problémy, ale nechtějí si připustit, že by za tím mohla být ta strava…. Je mi to líto, ale zatím je to tak, díky za podporu na těcho stránkách, občas si připadám jak z jiného světa.
Buďte první, kdo napíše komentář