Martinova váha se blížila 125 kg. Začali se ženou v programu Hubneme do plavek kvůli její intoleranci mléka a ani si nevšimli, že Martin hubne. Šlo to pohodově, dobře jedl a za 5 měsíců měl dole 15 kg. Po dalším půlroce na stravě podle Jíme Jinak shodil 30 kg. Snížil se mu krevní tlak a cholesterol, přestala ho bolet kolena, záda a začal se více smát.

Ráda bych se s vámi podělila o náš příběh. Píši náš, protože i když se stravováním JJ jsem začala hlavně já a o své zkušenosti bych se mohla taky hodně podělit, myslím, že největší změnu, jak fyzickou, tak i duševní, prodělal hlavně můj manžel. A jeho příběh bych vám tady, samozřejmě s jeho svolením, chtěla převyprávět.

Medvěd Martin

Můj manžel Martin byl už od dětství dobře živené dítě s velkým apetitem. Jeho maminka byla vždycky dobrá kuchařka. Výborně vařila, pekla, smažila, a protože byli doma tři chlapi, všeho bylo prostě vždycky moc. Ne nadarmo mu doma říkávali Medvěd. S jeho skoro dvoumetrovou výškou a váhou přes metrák, to byla opravdu výstižná přezdívka.

Neúspěch s fitness stravou

Už když jsme spolu začali chodit, měl kolem 110 kg. Věděla jsem, že bude vždycky takový, nevadilo mi to. Měla jsem ho ráda hlavně pro jeho dobrosrdečnost. Snažil se občas dodržovat nějaké diety, aby se mi líbil, ale vždycky mu to přineslo spíše další kila navíc. Ale jak už se jeho váha začala blížit ke 125 kg, začala jsem už i já být trochu nervózní. Přece jenom s obezitou přicházejí další závažné nemoci, jako vysoký krevní tlak (který už mimochodem měl), ale i problémy s klouby, neplodnost, ateroskleróza, cukrovka aj. A tak, aby mě uklidnil a zároveň, aby byl hezký ženich, protože jsme se v té době zrovna zasnoubili, vyhledal pomoc u výživové poradkyně a pustil se do toho s tzv. „fitness stravou“. Začal nakupovat hromady odtučněných tvarohů a jogurtů, na večeři si dělal omelety jen z vaječných bílků, šuplík měl plný proteinových tyčinek složených asi ze třiceti ingrediencí a přílohy se pro něho staly tabu, z čehož přirozeně šílel.

Ani ne po měsíci to vzdal, omlouval se a prohlásil, že už to prostě nedá. Se svojí váhou se bude muset jednou pro vždy smířit.

Změna začala s nemocí

Ale jak už tomu tak bývá, změna vždycky nastane hlavně s nemocí. Po pár zdravotních komplikacích jsem zjistila, že mám intoleranci na mléko a můj doktor mi doporučil vysadit z jídelníčku na dva měsíce mléčné výrobky. Ale co teď? Z mléka a mléčných výrobků se u nás doma v podstatě skládal celý jídelníček od snídaně až po večeři. Začala jsem proto pátrat na internetu a hledat alternativy, co vlastně jíst. A samozřejmě jsem narazila na vás, holky. Díky bohu. Chvíli jsme si vaši stránku hlavně jen tak oťukávala, člověk si ze začátku nebyl moc jistý, nevěděl, nechápal. Zkusila jsem si pár jídel jen tak pro sebe a pochybnost rychle střídalo nadšení.

Rozhodla jsem se proto přihlásit do vašeho kurzu Hubneme do plavek, abych se hlavně jako začátečník rychle zorientovala v kuchyni a doma oznámila, že dva týdny se prostě bude jíst podle vás.

Manžel je naštěstí vděčný strávník a námitky neměl opravdu žádné. A tak, aby mě podpořil při mé intoleranci na mléko, se do toho pustil se mnou.

Rodiče ho nepoznali

První jídla byla prostě dokonalá. Spousta nových chutí, vůní, barev.  Manžel pořád jen chválil a říkal, že už nevěřil, že to předchozí jídlo zase předčím jiným a tak to šlo celých 14 dní.

Prostě jsme si to užívali, nasmáli se, dobře jedli a ani jsme si nevšimli toho, že vlastně manžel rapidně zhubnul. Asi za tři týdny od změny jídelníčku, nás navštívili jeho rodiče a nemohli uvěřit vlastním očím.

Co děláme,jak jsme to vůbec dokázali, co vařím? Vůbec mi to nedošlo. Manžela vidím každý den, a protože jsme to prvotně nedělali kvůli jeho váze, nesoustředili jsme se na to a možná to bylo nejlepší.

Rodiče mu tak dodali další odvahu, že jde tou správnou cestou a tak pokračoval dál. Zapojil se více v kuchyni, začal vymýšlet své recepty, dělal svačinky. Pořídil si žitný kvásek a začal studovat domácí pečení chleba. Došlo to až tak daleko, že jsme museli pořídit i mlýnek na obilí, protože bez toho by to prostě nemělo význam. 🙂 Musím vypíchnout jeho skvělou zdravou pizzu, cizrnovou paštiku, nebo řepové burgery, které na každé grilovačce zmizí jako první. Začal se také více hýbat, jezdit na kole, protože mu to prostě dělalo větší radost. Začali jsme více řešit otázku zerowaste, životního prostředí, etiky zvířat, podpory lokálních zemědělců atd. atd.  Se změnou stravy se u nás prostě všechno změnilo.

A žili spolu šťastně…

Za 5 měsíců na stravě JJ měl odhadem tak 15 kg dole a za dalších 6 měsíců celkem 30 kg.

Šlo to strašně pohodově, nenásilně. Dobře jsme jedli, v ničem jsme se nešidili, ani na svačinkách a přesto šla manželova váha krásně dolů.

Na naší svatbě měl už krásných 88 kg a cítil se skvěle. Nejen, že mi nedělal ostudu, jak říkal a byl opravdu šikovný ženich, ale hlavně to dokázal. Pro sebe, pro mě, pro nás. Po vysazení hlavně mléčných výrobků se mu rapidně zlepšila pleť. Měl vždycky velmi silné akné, na tváři, na zádech, na nohou. Po půl roce na stravě JJ všechno zmizelo. Známí se nestačili divit. Snížil se mu také krevní tlak a cholesterol. Přestala ho bolet kolena, záda a začal se více smát J Myslím, že i na fotkách je to hodně znát 🙂

Jsem na něho prostě strašně pyšná,

Petra

 

 

 

11 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. To vám vcelku závidím, ale i přeji takovou souhru. Můj muž byl nejdřív taky nadšený z nových jídel, ale pak začal po mne chtít pizzu a tak dále. Po večerech se dojida šunkou, sýrem, chipsami. Je mi to jedno, protože je zdravý a štíhlý. Je máma mě pomlouvat všude, jak vedle mě trpí, jak zhubnul a prý si o tom povídá už celé město. Dětem se snažím dát to nejlepší, ale pokud cítí nás nesoulad, tak to asi nikdy nepřijmou. Vím, že druhé nezmením, ani na neho netlačím, ale variť dvě jídla nezvládnu. Jsem na všechno sama a proti všem a je to někdy hodně těžké.

    • Nic si z toho nedělejte, n\šim dětem jídla jinak taky moc nesedí – milují maso, zeleninu mají radši syrovou a na “mokré” dezerty řeknou, ať už je příště nedělám:)

      Ale přesto jsem ráda, že tyhle stránky existujou! Není to přece dogma, je to inspirace. Některý jídla jinak nám přece jenom chutnají a spoustu věcí jsem si uvědomila.

      I když budete jíst pestřeji, zařadíte nový potraviny a jídla, tak je to přece pokrok.

      • Moje řeč – inspirace, každý musí najít svojí cestu a ne se snažit do něčeho se nanutit nebo dokonce nanutit druhé a trápit se z toho, že mu to nejde. Já to vidím taky pozitivně a raduju se z maličkostí u lidí kolem nás, kteří pomalu opouštějí ty nejhorší potraviny (čipsy, kolu apod.) a seznamují se se zeleninou, obilovinami atd.

    • Lentilko, chápu Vás, mám to podobně a k tomu ještě dceru ve střídavé péči. Byla jsem taky sama proti všem, i proti doktorce a dnes jsem ráda, že máme střídavou péči. Chce to vytrvat a jít příkladem.

    • To mě opravdu mrzí. Já naštěstí mohu říci, že reakce ze strany rodičů, jak manželových, tak i mých jsou hodně pozitivní a spíš, než by nás pomlouvali, tak se ptají, jak které klasické české jídlo udělat zdravější. Např. koprovka, či fazolky na kyselo podle JJ všem chutnají víc než klasika. Taky jsem moc ráda, že po pár rozhovorech se rodiče rozhodli nejíst mléčné výrobky a na moje doporučení omezili maso. Jíst ho asi nikdy nepřestanou, ale i tak jsem moc ráda i za to. A jak tady tak čtu ty příběhy a rodinné vztahy, tak za svoji rodinu a její podporu mohu být opravdu moc vděčná . Manžel taky občas hřeší. Jednou za měsíc si koupí sýr, vyrazí se mu akné a rád se zase vrací k JJ.

  2. Zobrazit všech 11 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.