V rámci probíhajícího podzimního detoxu uklízíme každý týden jednu místnost. Každý kurz se moc nasmějeme nejrůznějším objevům, které účastníci učiní, když se pustí do pořádné čistky. Letos jsem ovšem málem omdlela já, když se Roman pustil do úklidu obýváku...

Někdy toho dělám hodně najednou

Jsou týdny v měsíci, kdy je žena akční. Kdy vaří, peče, smaží a rodina to nestíhá jíst. Pak je týden, kdy se jí nic nechce. A pak jsou ty týdny mezi. No prostě normální ženský cyklus. A já takhle jednou v tom akčním týdnu vařila a pekla a smažila a úplně zapomněla, co všechno jsem rozdělala…

V obýváku není co uklízet

Normálně u nás není v obýváku moc co uklízet. Stojí tam gauč, je tam piáno, zaparkovaná violoncella a dvě poličky se školními pomůckami pro naší domácí školu . Žádné skříně, žádný nábytek, takže žádné hromadění věcí. Tedy na piánu se nám hromadí vytahané skladbičky, ale ty se srovnají raz dva. Když tedy v našem online programu došlo na obývací pokoj, spokojeně jsem si říkala, že tady ani není co uklízet. Snad jen setřít prach a pavučiny od našich velmi aktivních osminohých spolubydlících.

Na podzim jsme tam ale postavili studio s kamerou a světly, abychom mohli natočit nová videa do Podzimního detoxu. A tak se stalo, že jsem obývák minula a nechala ho být. Co já tam s těmi všechny stojany a dráty? Vyluxuju to tady, až to Roman zabalí. Z nějakého záhadného důvodu se však do obýváku pustil on přesně v tom týdnu, co ženské v kurzu. Uložil techniku a upravil místo kolem krbu. Dal na jiné místo košíček s dekami a polštářky, aby si udělal místo na polínka ke krbu. A přitom se nestačil divit, co to v košíčku našel.

Kde jsou všechny ty malé hrnce?

Už pár týdnů se mi zdá, že mám nějak málo hrnců. Mám pár takových stejných, menších hrnců, co v nich denně vařím. Většinou je jeden (se zbytkem rýže na ráno do polévky) v lednici, v jednom je něco na plotně, v dalším se vaří voda na meltu, jeden je v myčce nebo ve dřezu. Ale pořád se mi zdálo, že nějaký chybí a nemohla jsem se dopočítat. Myčka i dřez vyklizeny, špajz prázdný, žádné zbytky v lednici a jeden hrnce pořád chybí. Že ho děti nechaly někde na zahradě, když nesly zbytky na kompost!? Jasně, najdu ho na jaře, pomyslela jsem si a hrnec neřešila. On se někde najde.

Co to je???

A ten den, co se Roman pustil do úklidu obýváku, mě čekalo překvapení. To, co našel v dekách mezi polštářky, mi nechal v kuchyni na prkýnku. Jééé, můj hrnec! Tak tady je! Ale co to…je nějaký olezlý a co je to v něm? Neměla jsem odvahu odklopit pokličku. Úplně mi stačilo nahlédnout skleněným průhledem dovnitř. Kopečky zelených plísní se tam vršily jeden přes druhý a nebylo už zcela jasné, jaké že to bylo původně obilí. To jsem dělala amasaké a zapomněla na něj? Nebo jsem nechala obilí v teple, když zbylo od oběda, že si ho dáme k večeři a někde jsme se zdrželi? Nevím. Fakt nevím, jak dlouho to tam bylo. Už o tom přemýšlím 4 dny a na nic jsem nepřišla. Snad to bylo v ty dny, kdy jsem dělala pizzu a dezerty a pekla chleba a…asi i amasaké.

Co s tímto fantem?

Nejdřív jsem to nechala v kuchyni v bláhově naději, že to někdo uklidí. Ale nikdo se toho ani nedotkl. Pak to Roman dal za dveře na zahradu, protože to bylo cítit jako hodně přezrálé natto. Tak jsem sebrala odvahu a otevřela to. Skoro to vonělo, ale nepoznala jsem stejně ani po čuchu, co to bylo. Odvážná Markétka to jedním otočením hrnce vyklopila jako kompaktní hroudu na kompost a já to statečně umyla ve dřezu. Štětkou. Pro jistotu jsem to ještě poslala do myčky na 70°C program a uvařila v tom jednou vodu. Hrnec je jako nový. Nedotčený. A já si pořád marně lámu hlavu, co jsem to kdy odložila do dek a polštářů…

Články jsou tak nabité tipy, že jde z toho hlava kolem :)

Martina: Díky moc za celý “seriál” Cestujeme se zdravou stravou,...

Postupně se přidává celá rodina (Katarina)

Katarina: Ďakujem za tuto úžasnú skúsenosť. Páči sa mi...

Prva pochvala (dalsie celkom urcite budu nasledovat)

Anička: Dobry den, pred par dnami som objavila vasu stranku...

Moc mi chutná (Vymka)

Vymka: Vařím jako blázen a moc mi to chutná....

Děkuji moc za videa

Magda: Děvčata, děkuji moc za videa, jsou úžasná a...

Díky kurzu jsem získala nové návyky a cítím se skvěle

Maradamc: Dobry den pani Evo a Heleno, nejdrive jsem...

Jíme vaše jídla s chutí celá rodina včetně mého 86 letého tatínka (Ingrid)

Ingrid: Evi, moc se mi líbil článek o nakupování....

Bez vás bych byla ztracená

Martina: Díky za všechny vaše skvělé nápady, já bych...

Děkuji – spadli jste nám z nebe…

Jana:Uzasny clanek. Neuveritelne, jak stejne to mame. Dceri jsou...

Jídlo je neskutečně chutné, jednoduché a variabilní – prostě bezvadně připravený kurz!

Ivaostadal: Děkuji celkově za bezvadně připravený kurz, zhubla jsem,...

Dcera se mnou začala snídat polévku!

Kajkule: Všechna jídla jsou moc dobrá! Moc vás chválím, pěkně...

Jsem nabitá energií a pořád se usmívám

Spenito: Ahoj Ajko (a holky :) ), líbí se...

Začátek nebyl snadný, ale výsledky jsou neuvěřitelné!

Rob: Dobrý den, skvělá práce!!! Po knihách: Fit pro život,...

Meditace pro mě je, když si stoupnu ke sporáku a vařím dle JJ

Sidonia: Pro mě meditace je, když přijdu z práce...

Největší hubnutí nastalo po vysazení cukru a bílého pečiva

Mrask: Dobrý den, začala jsem asi 14 dní před...

Jíst jinak je to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat

Zabazaba: Jíst jinak jsem začala kvůli své dceři s...
    • U nás bydlí nějaký Jáne :-)) Když volám, Kdo tohle udělal??? Ozve se dovjhlasné, někdy i tříhlasné: „Jáááneeee!“ :-))

  1. Zobrazit 4 komentáře

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Eva Cikrytová
Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh
Předchozí článekMyom I.
Další článekKuchyňské potřeby se slevou pro účastníky kurzu