Co se můžeme naučit od dětí

1. Bezpodmínečná láska k sobě i k druhým

Podmínečná láska jednoduše říká: Budu milovat jen toho, kdo splní určité podmínky.
Dětská bezpodmínečná pak říká: Miluju. Tečka.

2. Vážit si maličkostí

Třeba “jen” že si můžete v klidu dojít na WC nebo vyčistit zuby. A když se vám jednou zadaří, že můžete jet sami tramvají, aniž byste museli neustále odpovídat na otázky; uklidňovat děti: “Vydržte, ještě tři zastávky a už tam budem”; hledat bublifuk, vodu, autíčko; a při výstupu kontrolovat, jestli máte kočárek, kolo, motorku, batoh, obě helmy a obě děti; tak to je vám pak při jízdě bez dětí teprve klid!

3. Nebrat se tak vážně

Děti se neustále pošťuchují slovně i fyzicky a dělají si ze sebe (nebo ještě radši z nás rodičů) srandu. Milují fekální humor a velmi ocení, když si s nimi i z nich děláte vtipy, vymýšlíte bláznivé básničky a smějete se jejich vtípkům.
Tip: na slově “prdět” se dětem nejlépe učí písmeno “R”.

4. Rychle odpouštět

Určitě to znáte – ještě před pěti minutami s dítětem lomcovaly silné emoce, protože jste mu nechtěli dovolit skákat za labutěmi a chvíli potom se vás ptá jakoby nic, jestli nevíte, kam si dal červenou lopatku na písek. Taky vám to připadá jako náročný úkol i pro zkušeného jogína? Pro děti je to každodenní samozřejmost.

5. Žít v přítomnosti

Úplně stačí pozorovat děti, jak si hrají, jak jsou v tom celou svou pozorností a přítomností.
Děti nezajímá, co bylo včera, nebo co bude zítra. Naši malí zenoví mistři vždy řeší jen to, co jim dělá radost nebo starost právě teď.

6. Udělat si čas na to důležité

Jinými slovy – domácí práce vám neutečou, dětství vašich dětí ano.
Čemu jste na tom nerozuměli? ;-)

7. Neslibovat příchod na konkrétní čas

Tohle se sice hůř vysvětluje dětské doktorce, ale když i podesáté přijdete o půl hodiny později, než byl objednaný čas, zvykne si i ona.
Tip: sehnat čistá bílá trika a na ně napsat: “Sorry, jdeme pozdě.”

8. Mít pevné hranice

Pocházíte-li z rodiny, kde se hranice nastavovaly zákazy, příkazy, manipulací a vydíráním, je něco velmi osvobozujícího nastavit si hranice nejdřív uvnitř sebe. Vědět zkrátka, kdy už to je pro nás “přes čáru” a kdy ještě trochu sneseme. A jako bonus pak zjistíme, že děti na tyto naše vnitřní (a mnohem pevnější) hranice reagují i bez nutnosti toho, abychom jim museli cokoliv vysvětlovat. Jednoduše to vycítí.
A mezi námi, i děti mají pak ty své hranice velmi pevné a nenechají se nikým zmanipulovat. A to ani když babičky říkají vašemu dítěti, že nevyroste, když nedojí oběd, přičemž dítě se jí jen tím svým nevinným hláskem zeptá, proč se teda děda, který celý oběd snědl, neustále zmenšuje?
Tip: Výraz babičky si vyfoťte.

9. Domlouvat se

Děti mají skvělý cit a dar vyjednávat tak, aby byli spokojení všichni. Stačí jim jen dát příležitost, netlačit (nenutit svůj nápad) a nechat se překvapit. Vyzkoušeno, ověřeno.

10. Říkat pravdu

Děti nás velmi brzy učí, že když se na něco ptají, jsou připraveni slyšet odpověď – a tím není myšlena naučená fráze typu “Děti nosí čáp.” Jen se pak nedivte, když své nově nabyté znalosti budou chtít vyzkoušet v praxi při první možné příležitosti, nejlépe při setkání s bezdětnými sousedy a vy pak uslyšíte: “Mami/tati, já to nechápu, proč nemají děti, pán má semínko, paní vajíčko, tak můžou rodit.”
Tip: Doporučuji pořídit si červenou roušku, bude vám skvěle ladit k barvě pleti.

11. Ptát se a naslouchat

Uvedu-li příklad z každodenního života, kdy se nás dítě celkem logicky ptá: „A proč ta stavebnice musí být teď ráno uklizená, když tu celý den nebudu a odpoledne si ji zas vytáhnu?“ A my vlastně nevíme, cítíme, že odpověď „Aby to tu bylo uklizené“ není příliš přesvědčivá. Jenže nám to tak kdysi někdo řekl. Naslouchejme proto dětským otázkám, je v nich kus logiky.

12. Hrát si

Proč si děti hrají? Je to v jejich přirozenosti, baví je ve svých hrách napodobovat okolní svět. Mohou být kýmkoliv a kdekoliv, dělají nejrůznější rozhodnutí, která nemají žádný dopad na skutečnost a proto se nebojí rozhodnutí nečekaných, bláznivých i riskantních. Navíc – kdo si hraje, nezlobí! Buďme tedy zase hraví a zkusme odbočit z vyznačené turistické trasy na dobrodružnou stezku.

13. Být kreativní

Možná jste ten příběh, který na TEDu vypráví sir Ken Robinson, Ph.D. slyšeli. Dítě kreslí obrázek a na otázku paní učitelky: „Co kreslí?“ odpoví ledabyle: „Kreslím Boha.“ Paní učitelka na to: „Přece nevíme, jak Bůh vypadá,“ na což dítě bezelstně odpoví: „Tak se to za minutku dozvíte.“ A soustředěně dál přemýšlí nad tím, jaké by Bohu nejvíce slušely vlasy. Cítíte to zanícení, přesvědčení a přímočarost, s jakou dítě přistupuje ke svým nápadům a jejich realizaci! To bychom v sobě potřebovali zase najít!

14. Na nepohodlí reagovat hned

Lehnout si na zem a ječet, brečet, fňukat, mlátit pěstičkou, kopat nožičkama a pak vstát, očistit si šaty, utáhnout kravatu, moc se nerozhlížet a jít dál. Duševní hygiena, očistný rituál, ventil? Nebo Bohnice a Chocholoušek? Nepřípustné – už nejsme děti. Pěkně si všechen ten stres, vztek, bezmoc sešlapat někam k žaludku, překrýt ho vrstvou chabých argumentů a prodírat se dál. Po pár letech nám najednou tu něco oteče, tady píchne, vlasy zřídnou a občas přemýšlíme, zda nenavštívit pána s lehátkem. Oč zdravější je přístup dětí, když na nepohodlí reagují ihned. My dospělí ovšem musíme naplňovat určitá společenská očekávání. Ale přece, občas na děti vzpomeňme!
Tip: I polštář může posloužit jako skvělý boxovací pytel.

15. Žít a užívat si života

Nejen přežívat a čekat, až bude víkend, dovolená, hezké počasí (doplňte sami).
Děti se radují vždy a všude.

16. Neplánovat

S dětmi nikdy nevíte, co budete dělat dnes, zítra, natož za měsíc či za rok. A to je na tom to krásné.

17. Mít poprvé větší strach o druhé než o sebe

Což možná na první pohled není tak příjemné, na druhou stranu je ale fajn poslat (aspoň) občas ego do háje a užívat si, že nám na někom záleží víc než na sobě :-)

18. Objevit zázračné žlučové mýdlo

Malé kouzelné mýdlo za dvacku, které ale (aspoň většinou) zabere na jakýkoliv mastný, červený, fialový a jinak barevný flek a když náhodou ne – triko můžete nastříhat a použít jej místo balícího papíru, nebo z něj dítěti udělat roušku.

19. Jásat

Když slyšíte dětský řev, ale není to vaše dítě ;-)

20. Užít si nákupy v hračkářství bez výčitek

Můžete si koupit naprosto cokoliv, co jste jako děti chtěli mít, ale nedostali. Takže klidně i obrovský bagr na dálkové ovládání. Doma s ním vesele jezdit, ale prodavačce u pokladny s pevným výrazem ve tváři tvrdit, že to máte pro syna.

A co učí děti vás? :-)

None found