Nabitých 5 dní v krásném prostředí Orlických hor v originálních apartmánech s báječnými lidmi, dobrým jídlem a zajímavými semináři a workshopy, to byly Prázdniny Jinak. Jak já se těšila! Že bylo nakonec pro mě všechno jinak, to jsem ani neplánovala, ani nechtěla. Nebo chtěla?
Znáte takový ten pocit, že se na něco neuvěřitelně těšíte a malujete si to v zářivých barvách a nakonec dojde na věc a vy máte pocit, jako když na povedený výkres namalovaný vodovkami vylijete špinavou vodu? „Co je špatně?“ říkala jsem si celých pět dní. Jasně, věděla jsem, že muž a dcera nejsou z dovolené odvázaní tak jako já, ale tohle bylo něco jiného a daleko hlubšího…
Každá přednáška, každý seminář, diskuse, workshop, všechno na mě křičelo, přímo řvalo: „Ale to teď řešíš, vždyť je to o tobě!“ Každá poznámka, dialog, poznání…všechno bylo moje. Otevřela se mi spousta cest a taky jeden neřešený partnerský problém. Sobotní migréna v době, kdy jsem se tolik těšila na bubnování a večer u ohně byla jen logickým vyústěním té obrovské tíhy, která na mě padla. A tak jsem ve tříhodinovém ataku bolesti vyplakala všechny slzy, vystrašila svou milovanou dceru (protože jako každé dítě si myslela, že když maminka pláče, tak umře) a uvědomila si svou obrovskou sílu, protože jsem věděla, že prášek si nevezmu za žádnou cenu…
A pak přišel klid, smíření, pochopení, spánek… a ráno kouzelné ruce Boba, který mi pomocí Shiatsu pomohl srovnat energie a vlastně i myšlenky a já najednou věděla, že si – tak jako vždycky – stačí přát. A tak jsem si přála. A ono to vyšlo.
Někdy je lepší pořádný liják než řešit věci po kapkách.
Díky všem, kteří jste tam byli. Díky vám to bylo dokonalé.
Janina
PS: jo a stejně jako Evču, taky mě moc mrzí, že jsem šla místo bubínků uspávat a usnula :-) přesně takové prožitky totiž člověka nesmírně naplní a přitom uvolní, co je třeba… Příště mi tahle část nesmí za žádnou cenu uniknout :-D
ahoj všem, tak já jsem si pobrečela často i při workshopech a ani ty smíšené pocity z pláče a navazující bolesti hlavy (ta mě pak, Jani, totiž taktéž pronásledovala, proto asi ty propuklé opary, které se mi dodnes ještě hojí) a nejvíc pak pláč i v kruhu, ale nic z toho mě neodradilo se na přednáškách a workshopech stejně účastnit. Jak píšeš, Jani, představy ostatních se mohou značně lišit a tak holt mohou být naše očekávání někdy jinde, pokud vyrazíme s nimi… To k tomu ovšem patří a tak to nejspíš na těchto prázdninách prostě mělo být :-o
Úžasný team „z vršku“ byl nicméně tak sehraný a skvělý a vše tak báječně fungovalo, tábor, program, jídlo, parta a vůbec, že jsem byla ze všeho nadšená. bezva holky hlídačky a senzační přednášející, nemělo to chybu. Proto všem moc a moc děkuji ještě jednou za organizaci a za účast. Už teď se těším na příště :-)
Ahoj holky,
jsem moc ráda, že s vámi dál můžu být alespoň přes tento web. Bylo mi s vámi strašně fajn a v podstatě vše, co se na PRÁZDNINÁCH odehrálo bylo jednou velkou motivací a energií, která nám pomáhá dál na cestě v před. Vy jste se mnohá vyplakaly ze svých smutků, já zase poznala, že se můžu bezdůvodné řehtat, stejně jako v dětství, i když pří tomto smíchu tečou také slzy uvolnění.
Shodly jsme se s naší partičkou, že těchto 5 dní vydalo za 14 dní dovolené.
Díky moc Helči a Evě za zorganizovaní a celému týmu Apartmánů na Vršku za vytvoření úžasné atmosféry – jste úžasní!!! :-).
Ahoj Holky a Davide,
moc Vás všechny zdravím a připojuju se ke všemu co tady bylo napsáno.
Nějak jsem v zrcadle po příjezdu viděla jinou ženskou a snažím se,aby jí tato podoba vydržela co nejdéle,snad napořád.Jo a konečně se mi podařilo nastartovat snižování váhy,heč.Díky za vše.
No tak to je super :-)
Ahoj holky, u mě také vyčištěno. Já jsem tam každou slzu vnímala pozitivně, a že jich bylo během ženského kruhu s Helenkou F. ;-) Bylo to naprosto skvělé!!!!
HelenkaF pro mě byla bytost, kterou mi poslal vesmír! Moc děkuji!
Ahojky všichni z krásného pobytu v Libchavách
Předně patří poděkování Helence a Evičce – tak tohle se vám opravdu povedlo – Bioteta Drahuška a Slávinka s Kristýnkou byly nadšeni a tobě Davide moc děkujeme za vše – byly jste s Ajkou opravdu,ale opravdu bezvadňáci – jsem ráda,že jsem vás poznala a taky Zdeněk s Deniskou – a taky Vendy s Bobem…………
No prostě taková jedna velká rodina – moc jsme si to tam užívali,zase jsme se potkali s těmi,s kterými jsme moc rádi a s kterými se už známe,ale tři dny poté trvalo mé usazování v běžné denní realitě,kdy kolem člověka není každý takový jako všichni výše jmenovaní…………….
no,je to život a o to krásnější,že je nás pořád víc a víc !!!!!!!!!!!
Lidičky zlatý,díky ,že jste tam byli s námi,díky,díky,díky
Bioteta Drahuška z H.Týna,Kristýnka a Slávinka z Prahy
P.S. Prosím Davide,ještě všem poděkuj za nás
Jani, doufám, že už je líp…
..já jsem informace z přednášek a workshopů vstřebávala postupně, najednou se objevily nové obzory, možnosti, stačilo jen začít „přemýšlet jinak“, odpoutat se od zažitých stereotypů..
Díky ještě jednou Evě a Helče za organizaci, zajímavá témata a především – za krásnou příležitost poznat lidi, sdílet s nimi tu neopakovatelnou atmosféru společných prožitků, to bylo prostě nádherné.. díky všem a budu se těšit zase někdy příště!
Alo, je mi líp. Je mi fakt dobře. Ale bez těch 5 dní bych to nepochopila. Nebo třeba jo, ale později a jinak… tohle byl prostě liják, který vyčistil vzduch a všechno :-)
Jani, myslím, že jak jsi si vytáhla tu krásnou ženu, tak to bylo přesně vzkaz pro Tebe :-) a kdyby byly pochyby, tak sis ji vytáhla znovu :-) Já vím, žes řešila něco jiného, ale byla by škoda, kdyby tohle důležité sdělení se ztratilo v davu jiných vzkazů!
To se tak krásně čte, Evi! Víš, ono to bylo taky tím, že já kolem sebe viděla samé krásné ženy. Takže jsem prostě jen sáhla po další ;-) Mně se moc líbilo to, co mi na to Zdeněk řekl… můžeme se zamyslet nad tím, jestli musíme dělat věci stejným způsobem. To byla pro mě asi úplně nejsilnější věta. Kromě asi 2345 dalších :-D
AHOJ, TAK TO MĚ MRZÍ, ŽE JSTE SI TO NEUŽILY PODLE PŘEDSTAV… TAK BUDE-LI NĚJAKÉ PŘÍŠTĚ, BUDE TO JISTĚ LEPŠÍ. NICMÉNĚ JÁ SI TO ZAČAL UŽÍVAT AŽ PŘI BUBNOVÁNÍ A PŘI KYTAŘE V ALTÁNU….TO BYLO FAKT SUPER, KONČILI JSME KOLEM DRUHÉ HODINY…. I NA VÁS TO BYLO HOLKY VIDĚT, ŽE BUBNY UDĚLALI SVÉ….TENTO PÁTEK JE U NÁS V DOBROUČI POKRAČOVÁNÍ BUBNOVÁNÍ, TZV. RÁMUSENÍ, TAK SE TAM TĚŠÍME. PŘIJEĎTE DO AKADEMIE KDYKOLI, BUDETE VÍTÁNI, TŘEBA 7.-9.11. BUDEME TAM S AJKOU VAŘIT NA AKCI.
Davide, neboj, to že ženy pláčou neznamená, že se jim akce nelíbila! To šly ven emoce, které normálně člověk za pochodu drží na uzdě. Jsme silné, statečné, všechno vydržíme….až do momentu, kdy se třeba ocitneme mezi dalšími podobně naladěnými a jedna to řekne nahlas. To se pak lámou ledy a musí to ven. A to je dobře! To, co holky píšou, je pozitivní! Odžily si některé věci, uvědomily jiné a teď se mohou v některých oblastech posunout dál. Že jo, ženy??? Víme, kolik jsi měl s akcí práce, koneckonců těch propracovaných a protelefonovaných hodin jsme spolu měli nepočítaně, takže chápu Tvoje zděšení, že se snad někomu na akci nelíbilo. Ale myslím, že opak je pravdou. Nebo se pletu, holky?
A to já se nebojím, nicméně při prvním čtení článku od Jany jsem se trochu zarazil, ale po dočtení mi bylo jasné že to není nic proti akci, spíše naopak….. už plánujeme vylepšení prostředí pro tábor, tedy pokud vše bude tak jak má (ono to ani jinak nechodí), děvčata co vedla tábor by do toho šla znova, tedy výzva pro další rok..
Davide to místo je samo o sobě BOŽÍ! Pozdravuj Ajku, neztihla jsem se s ní rozloučit. Je úžasná!
Hodně se mi otevřely oči a ano, myslím, že jsem se posunula, jak píše Eva. A bylo vidět, že nejen David, ale i ostatní členové dělali vše, abychom se cítili všichni co nejlíp to jde. Ještě teď jedu na „dřevěnou“ energii a užívám si každé takto nabité chvilky… Davide, za mne určitě vyřiďte všem ostatním velké díky.
Eva to napsala za mě, Davide. Jsem naopak z celé akce a prostředí nadšená. Dokonce čím dál víc. To, jak tam váš tým funguje, to je něco tak krásného. Prostě sen! A to, co jsem zažila, je jen a jen pozitivní. Je to moje a bylo to to nejlepší, co se mohlo stát. Na příště se moc těším! A sama nepojedu ;-)
…hmmm, holky, máte to holt jiný než mi kluci….ženská duše je pro nás kluky někdy těžko pochopitelná…ale tak to má být…
Proto měli kluci svůj workshop a ženy svůj kruh :-)
….a to jsem si myslela, že jsem s podobnými pocity jediná. HOlky, já probrečela taky skoro dva dny, na některé přednášky jsem raději nešla, páč bych to nedala a jak píšeš Moni, pak se to najednou uklidnilo a já začla dávat dokupy vše potřebné, abych se (abysme se) hnuli z místa. To místo je fakt zvláštní, ta energie a tak vůbec… Díky za všechny, se kterými jsem se tam mohla poznat.
Monibu, Ty jsi bubnovací hvězda, to stačilo se na Tebe dívat, fakt nebylo třeba slov :-)
Luci, nás moc těšila Tvá přítomnost!
Je fajn vědět, že jsem v tom nebyla sama :-)
Janino, rozumím ti. Vždyť já tam řvala celé dva dny a pak teprve přišlo uvolnění! Věci se nemusí řešit slovy, jen to stačí procítit! A tam to šlo úplně skvěle.
Monibu, Ty jsi bubnovací hvězda, to stačilo se na Tebe dívat, fakt nebylo třeba slov :-)
Bubnovací večer a bubnovací hvězda Monibu – to bych moc ráda zažila. Příště si to užiju o to víc!
Díky, ale nechci se chlubit… Ještě jsem to pak rozjela s tancem! Byla tam byla božská atmoška a se všema to tam s náma zamávalo. Každý si to prožil po svém a také myslím, že v tom nejkrásnějším světle!
A já usnula s Markétkou, když jsem jí konečně šla zahnat…beeee