Domů > Magazín > Děti a strava

Jak jsem své děti naučila jíst zdravě

„Ale to je abnormálně zdravé dítě, toho si važte,“ pronesla logopedka po sérii mých odpovědí týkajících se mladší dcery a já okamžitě odpověděla: „Já si toho vážím moc.“ A hlavou mi projelo: Však na tom s radostí pracuju celé roky. Od toho tu přece jsem.

Jsme normální

Ano, děti mám nadprůměrně zdravé obě dvě a nesmírně mě to těší. Imunita jim pracuje skvěle od prvních školkových dní a známe v podstatě jen lehčí nemoci s nekomplikovaným a krátkým průběhem. A jak jídla podle Jíme Jinak pracují s mým autoimunitním onemocněním, tak to je na celý další příběh… Přitom jsme „normální“, ať už to znamená cokoliv. Holčičky milují špagety s kečupem od tety a já v cukrárně neodolám šlehačkovému dortíku.

Vědí, proč vaříme jinak

Co už ale běžné není, to je vztah mých dcer k jídlům podle Jíme Jinak. Vědí, proč doma vaříme tak, jak vaříme, a ani starší (protřelá školačka) se vůbec nestydí před klasicky se stravujícími vrstevníky škemrat u maminky, aby uvařila pohankovou polívčičku nebo dýňové rizoto s cizrnou. A bylo to tak vlastně vždycky… Póleček na čibulče? Ňam!

Začalo to prvními příkrmy

A jak to začalo? Když jsem před zavedením příkrmů první dcery hledala informace, zjistila jsem, že toho o jídle a potravinách vím vlastně pramálo. Do té doby jsem na etiketách sledovala tak akorát čísla – a tím nemyslím u neoblíbených éček, ale jedině u výživových hodnot. Kalorie, tuky, cukry. Najednou jsem se ztrácela v množství nejrůznějších názorů, doporučení a reklamních masáží.
A právě tehdy všechny moje zmatky a jednotlivé otazníky vyřešily stránky Jíme Jinak. Praktické návody, přehledné závěry, jasné argumenty, skvělé recepty.

A tak začaly kašičky pěkně z celého zrna, vařená zelenina, napařené jablíčko, obilná mlíčka.

Byla jídla, která odmítaly jíst

Samozřejmě ale byly chvíle nebo dokonce celá období, kdy holky něco jednoduše nechtěly, a to opakovaně. Přišla jsem na to, že klíčem k úspěchu je vydržet, nabízet neoblíbené věci stále dokola a dávat jim pokrmy se silným vnitřním přesvědčením, že pro ně dělám to nejlepší. Z každého odmítnutého jídla mi bylo smutno, ale věřila jsem, že se to časem zlomí. A taky že vždycky zlomilo, paradoxně většinou v okamžiku, kdy jsem se přestala stresovat a usilovat o to, aby snědly všechno, co jim dám.

Všechno tohle mi došlo ve chvíli, kdy kamarádka na horách povídá: „To mým dětem nedávej, to určitě nebudou jíst.“ Jasně, zná je, ty kusy zeleniny v polévce, kde neplavou žádné nudle, mají fakt malou šanci. Ale co kdyby se nechaly strhnout nadšením ostatních? Vždyť to zažilo tolik maminek… Nebo by to aspoň zkusily a příště se to zase o kousek posunulo?

Je to vývoj

A jen tak mezi námi, ono se s tím odmítáním není vůbec čemu divit – já když jsem poprvé slyšela, že bych měla snídat polévku nebo kaši se zeleninou, upřímně se mi skoro zvedl žaludek. Kaši přece jedině sladkou a lepší je stejně chleba s máslem a marmeládou.

A dneska? Klidně si tu a tam při různých příležitostech něco ze starého jídelníčku dám, ale doma si ranní vaření nechám ujít jen v krizových případech. Milujeme talíř plný horké zeleninové dobroty, která nám odstartuje den, pohladí trávení a vytvoří základ pro všechno, co se odehrává potom, ať už to jsou klasické obědy v jídelně nebo volnější jídlo na výletě.

Holky si většinou samy v průběhu roku přepínají objednávku – jak nám na podzim začne být zima, zatouží po polévce, na jaře pak zase přecházíme na kaši.

Večer uzavíráme kompletním talířem a já jdu namočit zrní na druhý den se skvělým pocitem, že pro nás všechny dělám maximum a ještě je mi u toho dobře. Většinou už ani nelovím recept – Jíme Jinak mě jednou pro vždy naučilo základní principy, a tak jsem schopná spotřebovat zbytky a využít to, co zrovna mám k dispozici.

Jak řešíme výlety a návštěvy

A ještě poznatek na závěr: Často se pohybujeme ve společnosti kamarádů stravujících se běžně a rádi trávíme čas venku, kolikrát na neplánovaných hurá akcích, na které nejsem vždycky dostatečně vybavená zásobami jídla. Nikdy jsem hystericky nelpěla na stoprocentním dodržování principů Jíme Jinak a nechávám ty rohlíky, sušenky a další nabídnuté nebo ulovené ne zrovna vhodné pochutiny v klidu plynout. Když to jde, vyberu samozřejmě co nejmenší zlo (a často to zcela přirozeně bez mého doporučení dělají i holčičky). Ale hlavně: vím, že základ máme poctivý, kvalitní, zkrátka nejlepší, jaký může být.

Jak říká úžasně inspirativní zakladatelka Jíme Jinak Eva: Nikdy není pozdě a každé jedno jídlo se počítá. Dejte tomu taky šanci, stojí to za tu radost!

Jana

PS: Co shodit 5 kg za 14 dnů? 😍

Sezóna plavek začne brzy. Máme chutný jídelníček, skvělé recepty, videa, jemné cvičení - a samozřejmě živou podporu a motivaci. Už za 2 týdny uvidíte výsledky. Mrkněte na výzvu Hubneme do plavek a naskočte!

Jsem copywriterka s přesahem do práva, ekonomie a online marketingu. Když zrovna nepíšu, pravděpodobně se směju, zpívám, hraju na piano, vařím nebo se učím vidět svět nádhernýma očima svých dcer.

35 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Jana Indiánka
18. 12. 2023

Já mám syna 10 let a dceru 10.měsíců, s ní jedu první příkrmy, i když babička by ji doslazovala cukrem 🙉 Syn miluje rýži, i naturálku, tempeh, ale nechce ani tofu, seitan či vařenou zeleninu, sem tam trochu, a hodně syrové dá. Vždy, když něco uvařím, chci, aby ochutnal, a vyjádřil názor. Naštěstí i s manželem jedí luštěniny. Manžel je salámista, ale nejvíc miluje večeře na prkýnko a pečivo. Můj kváskový chléb chce jededině čerstvý teplý … druhý den už ne, syn jo. Zavedla jsem povinně kvašené pickels zelí, nejdřív jen synovi, pak mističku i manželovi, a teď už si manžel k některým jídlům dokonce přidá … asi jako největší radu bych řekla, pomalu zkoušejte a zavádějte zdravá jídla, ale nejdřív okuste samy, kdyby se totiž nepovedlo, podruhé už to nebudou chtít…. a prostě pomalu, ale jistě měňte jídelníček, nelze naráz!

Hezké povzbuzení s těmi obdobími, kdy něco nechtějí… Je fajn si připomenout, že když jinak jí hezky, tato období přicházejí a odcházejí i v jiných rodinách 😘. Taky se mi líbí udržení si nadhledu při nějakém zhřešení, to mě občas dokáže trochu znejistět. Vyvolá to ve mně strach, že malá (3r) začne chtít mlsat víc a víc… Naštěstí přestože už zná chuť jednoho lízátka, gumídků, sušenek, zmrzliny nebo čokolády, tak v obchodě se po tom nesápe a dá si to vysvětlit, že já ji tohle rozhodně nekoupím (obvykle tyhle věci ochutná, když něco dostaneme)… Včera byla třeba strašně nešťastná, že v obchodě neměli kedlubny 😀♥️…

Ukázat další komentáře

Vyzkoušejte také

klub
4
7

Co jíme u kamarádů, na návštěvách a u babičky

Povídáme si s našimi dětmi o tom, co jedí na návštěvách u kamarádů a u babiček. Co si berou s sebou když tam spí, co jedí na prázdninách u babičky. Jak se ...
klub
4
15

Neleze vám Jíme Jinak už krkem?

V tomto videu naše dcery vyprávějí, co mají rády k jídlu a co naopak nejedí. Pokud chcete vidět, jak vypadá jejich běžný jídelníček, zda jedí dnes jinak ne...
klub
2
8

Jak často jste nemocné

Jaké mají naše holky, které od narození jedí jinak, zkušenosti s nemocemi? Jak často bývají nemocné, navštěvují často doktory a zameškávají kvůli nemocem u...

Jíst v klidu? S dětmi? Cože??

„Je třeba si k jídlu v klidu sednout.“ „Jezte pomalu a soustřeďte se na jídlo.“ „Vychutnejte si ty okamžiky, které trávíte u stolu.“
24
2

Dítě na klasické stravě sní za den více než 21 kostek cukru. To je 2x víc než se doporučuje

Chcete pro své děti to nejlepší? Ale jak se v té spoustě výrobků v obchodě vyznat? Co jim koupit? Podle čeho vybírat? Podle obalu? Takto vypadá jídelníček ...

Jsme se sestrou za exotky – naše děti jedí jinak (Katka, 42 let)

Naši kluci jsou zdraví, otužilí, nestonají a ujdou spousty kilomentrů. Od prvních příkrmů jedí jinak. Jako veganka jsem kojila 5 let. Když jsem si došla na...