Domů > Magazín > Vaše příběhy

O budoucnost se nebojím (Martin, 48 let)

Martina známe díky jeho komentářům a fotkám v kurzu Vánoce jinak. Už vloni byly jeho pokrmy a nápady k nepřehlédnutí, letos z jeho kreativity jdeme všechny do kolen. Vaří, peče, tvoří, fotí a radí a my jen žasneme. Zajímalo mě, jaký je jeho příběh a oslovila ho. Dvakrát. Dnes mám před sebou jeho fotky “před” a “po” a skvělé čtení o tom, jak to celé začalo a kam to (prozatím) došlo. Takže teď se s ním můžete seznámit i vy a inspirovat se jeho radostným minimalismem a spravenými hodnotami PSA (prostatický specifický antigen).

Martin vypráví

V diskuzích na webu Jíme Jinak jsem jednou našel jeden komentář Evy, kde si přímo řekla o můj příběh pro uveřejnění. “Šmarjá Josef! Ještě tak, se někde popisovat!” A ejhle, ani netrvalo dlouho a já tu nyní sedím nad notebookem a smolím tu svůj příběh toho, jak to u mne začalo, kterak jsem se dostal k JJ a jaké změny se mnou jak recepty, tak zkušenosti, i členství v kurzech a Klubu Jíme Jinak, udělaly.

Začalo to jako hubnoucí terapie

martin-pred-a-po-3-mesiceU mne ta snaha o zhubnutí začala možná mnohem dříve než jsem poprvé uviděl stránky Jíme Jinak a to hlavně kvůli receptům. V té době jsem také začal se svou hubnoucí terapí, kde její výsledek je vidět na přiložené fotografii. Tehdy jsem si i založil vlastní blog věnovaný právě mému hubnutí, nazvaný “bezbalonu.hetto.eu”. Myslím, že pochopíte, kde se ten balón nacházel. Dnes již tento blog neexistuje, ale určitě je škoda, že jsem ho úplně smazal.

Začal jsem počítat kalorie

Různá rozhodnutí u mne nejsou nijak těžká, těžší je se nenechat zviklat a vydržet, resp. jít za tím původním rozhodnutí. Začal jsem nejprve skládáním jídelníčku dle kalorií na webových kalorických tabulkách, což nebylo špatný, ale neustálé hlídání, zda-li jsem těch a těch složek potravy měl přiměřené množství, aby vedlo k hubnutí, nebylo moc jednoduché, ani praktické. Počáteční hlady při redukci množství přijímané potravy byly zpočátku opravdu tristní. Kromě stravy jsem přidal indiánský běh, postupem času i pomalý běh. Následovaly návštěvy ve fitness a korekce stravy ze strany kouče, která byla však hodně jednostranně zaměřená na nabírání svalové hmoty, tj. zvýšený příjem bílkovin v podobě kuřecího, krůtího masa, tuňákových konzerv, tvarohu, jogurtů a samozřejmě i fitness doplňků stravy. Byla to opravdu dřina, ale jak se později ukázalo, možná mi ta dřina spíše uškodila, než pomohla.

Zvýšené hodnoty PSA

Při jednom z pravidelných lékařských vyšetření se ukázaly nadlimitní hodnoty PSA, značící možný budoucí rakovinný problém s prostatou. Při pátrání po příčinách jsem se někde dočetl i informaci, že může být, krom stresu a strachu, i způsobeno velkou námahou, což návštěvy 3x týdně v posilovně u mne opravdu byly, neboť jsem v podstatě nikdy nebyl přítelem sportu a nějakého velkého aktivního pohybu.

Nově objevená cesta

Tehdy jsem narazil i na celostní medicínu a tím i na zdravou výživu a už následovaly i stránky, recepty, příběhy a rady Evy a Heleny na webu Jíme Jinak. Odtud mne oči vedly na stránky a videa, které byly zaměřeny na esoteriku, poznání sebe sama, meditace, zklidnění, odbourání strachu a můj současný životní styl “minimalismus”, který jde v souladu s mou nově objevenou cestou.

Začal jsem vařit jinak

gesicht

Protože jsem již dříve běžně vařil, nebyl ten přechod z klasické stravy na tu jinou až tak moc těžký, neboť i to maso jsem nejedl nějak zvlášť moc, tedy kromě toho “fitness období”. Samozřejmě změna to byla, zejména když jsem vstoupil do kurzu Vánoce jinak na Jíme Jinak v roce 2015. Tehdy už jsem měl za sebou shození cca 9 kg z předchozích 83 kg a tento stav mi vyhovoval a nemusel jsem dál řešit hubnutí. No jo, ale! Ono se změnou stravy s recepty z kurzu se i ta váha opět začala hýbat směrem dolů, ale nijak moc drasticky jsem to neřešil, neboť jsem si říkal, že k vyčištění toho mám za ty roky v sobě dost a dost. A opravdu! Kdo z Vás se občas, či pravidelně kouká do toaletní mísy, než se spláchne, tak to někdy byly zvláštní pohledy hodné alespoň fotografie. “Tohle ze mně může vyjít a v tomhle množství!” Mno, …..

Změny, které jsem nečekal

Netrvalo tak moc dlouho a se změnou stravy se začaly dít i jiné změny, které člověk tak nějak moc neočekává. Začal jsem si více všímat sebe, svých pocitů, nálad a toho, jak okolní svět na mne působí a má změna pohledu na něj. Přestal jsem se kdečeho obávat, mít z kdejaké ptákoviny strach, dokázal jsem se do jisté míry zbavit ostychu a toho “co na to řeknou jiní”. Cítil jsem, jak jsem v práci stále více naštvaný, napjatý, nespokojený, pak až apatický až …

Až jsem si jednoho dne řekl, že takhle bych se v práci akorát oddělal pro blaho jiných, kteří mi mé zdraví rozhodně nezaplatí, ani nevrátí. Hodnoty PSA byly kolísavé, ale prozatím neklesaly do “normálních” hodnot. Dal jsem výpověď a usídlil se na Úřadu práce, coby čerstvý uchazeč o práci. Byl jsem plnej optimismu z toho, že nějakou vyhovující práci si dříve, či později najdu, ale hlavně mi ulevilo vyjít ven z té dosavadní pracovní “divočiny”.

Už po dvou měsících, takzvaně bez práce, mi klesly hodnoty PSA po hraniční hodnoty a měnil jsem se vůči svému okolí i vizuálně. Opravdu po velmi dlouhé době, se mi opět na tváři umístil úsměv a cítil jsem vnitřní pohodu a klid. I mé nejbližší okolí zareagovalo údivem typu “ty vypadáš úplně jinak, v takový pohodě, já snad dám tu výpověď taky”. “Ale už by sis měl najít nějakou práci, protože ten tvůj naprostý klid mě hrozně rozčiluje”. Není to divné? Mé okolí je ze mne nervózní, protože nemám práci a já to nijak nedramatizuju.

Ono je to také dáno tím mým minimalistickým životním stylem, kdy jsem bez nějakých velkých útrap a strádání dokázal očesat své předchozí náklady na současné “optimum”, které mi dává takový vnitřní klid při výběru mé budoucí práce. Nemusím se hnát bezhlavě do práce, která by mne opětovně stresovala jako v předchozím případě. To ovšem neznamená, že nedělám přešlapy a vše jde jak na drátku. Dělám chyby, ale vidím je jako pozitiva. Každá chyba mi přinese novou zkušenost a každá zkušenost, byť je negativní, je pro mě přínosem. Myslíte, že bych si tohle před půl, či jedním rokem vůbec pomyslel a neměl z toho husí kůži?

O budoucnost se nebojím

Samozřejmě. Není to vždy tak idylické jako zpočátku, sem tam tu jsou mráčky i mračna. Jistou korekci doznaly i mé vize mé budoucnosti, i s ohledem, že tu na světě nejsem sám a sdílím život se svým partnerem. Končí pětiměsíční “prázdniny” na Úřadu práce a od prosince začnu další život  s jinou prací, ať už jako zaměstnanec nebo jako OSVČ, či kombinace obojího. Mám své plány a o svou budoucnost se nebojím.

Změna je život a život je neustálá změna. Nebojte se a jděte za svými sny.

Všem přeji vždy pěkné a úspěšné dny,

Martin Hetto V Plzni dne 26.11. 2016

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

2 lidi už poděkovali za článek. Oceňte práci autora také.

Komentáře

Klub
Katarinash77
7. 3. 2017

Už vám nějakou dobu fandím, Martine. Až teď jsem si přečetla váš článek. Díky za zodpovězené komentáře v předchozích výzvách. U mě se to trochu mění díky těhotenství a pak s malými dětmi, tak u mě jsou změny pomalé. Ale nepřestávám doufat! Snad to tentokrát zvládnu lépe! Takové změny jako u vás bych ráda četla častěji a snad později se sama podělila o “svůj” příběh ;)

Klub

Dekuji za krasny clanek. Pro mne velka inspirace.

Ukázat další komentáře