Je potřeba hejbnout zadkem (Šárka, 50 let)

Vaření a čas jdou ruku v ruce

Už je to pěkně dlouho, co jsem Evě slíbila napsat své postřehy z Podzimního detoxu a ejhle, máme tu polovinu února a já se ještě nevymáčkla.  Hluboce se stydím, opravdu…To jsem celá já, i když pravda je, že mi nedávno do života vstoupila náhlá nutnost řešit věci kolem mých velmi starých rodičů. Tato podivná doba si žádá své a to pak jde všechno stranou, asi to všichni znáte. Celkem nerada píšu, takže naprosto nechápavě zírám a zároveň obdivuju všechny účastníky všech chatů, komentářů apod., kteří se pravidelně účastní všeho dění na webu Jíme Jinak, komentují, píší, hodnotí. Kde na to berou čas a energii? A co teprve čtení nabitého obsahu webu Jíme Jinak! Předchozí věta mě vede k tématu ČAS, které na první pohled s kurzem a vařením nesouvisí, ale opak je pravdou.

Zkusila jsem kdeco

V mém věku, kolem padesáti, jsem už prošla kdejakým zaručeným kurzem zdravého stravování a hubnutí. Po dvou letech u Jíme Jinak dnes tvrdím, že by bylo bláhové a ztrátové hledat něco lepšího. Soudím dle toho, že vše, co jsem kdy absolvovala, u mne nemělo tzv. udržitelnost (dnes oblíbený výraz). Jednoduše, na vše jiné jsem se brzy vykašlala. Vaření a podobná problematika totiž nikdy nebyla mým koníčkem. Donedávna bylo vaření pro mne jen povinnost a celkem nuda číst o tom, jak zdravě vařit, jíst, hubnout.
ALE – s Jíme Jinak si k těmto tématům docela rychle razím cestu a nestačím se divit, jak zábavné to může být.
Podstatné je to, že principy Jíme Jinak opravdu fungují, to zde mohu odpřísáhnout! Není to zadarmo, a obzvláště pro takové, jako já – věčně v letu a nejlépe s namazaným chlebem v ruce na půl cesty. Ještě se mám tolik co učit, ale kdybych už všechno věděla, byla by to nuda.
(a kdyby nás takových bylo víc, kam by pak Jíme Jinak přišlo, že?☺) 

Co všechno mě Jíme Jinak naučilo

Kdybych měla shrnout, co mi kurz na Jíme Jinak dal, napadá mne:

– pořádek v hlavě o tom, co je opravdu důležité
– pořádek ve špajzce
– stálá zásoba z čeho vařit
– nová, resp. úplně jiná chuť kupovat jídlo a vůbec se jím zabývat
– zjištění, že to není taaaak hrooozně složité, ale naopak
– že to může být úplně jednoduché
– že můžu kombinovat zdánlivě nekombinovatelné
– užívat selský rozum
– uvědomění si, že za vše si je člověk sám zodpovědný – Jaký si to uděláš, takový to máš.
– viditelný efekt – nejen na talíři
– působení na celou rodinu, okolí
– nová životní energie, elán, nadšení, že vše se dá zlepšit, zvládnout
– šetřit čas
– šetřit peníze (slevy v rámci klubu Jíme Jinak jsou neuvěřitelné, nakoupila jsem termosky Esbitky, klíčidla Gefu… vše je fakt boží!)
– full servis – maximální věnování se „zákazníkovi“ ze strany tvůrců Jíme Jinak. Takové množství materiálu, možností, to už lépe snad ani nejde!
– a to vše za peníze, které dneska nestačí ani na jeden nákup na víkend!

Už žádné výmluvy

Takže, nikdo se zde nemůže na nic vymlouvat, že by něco nevěděl. Prostě víc už není třeba vědět. Jistě existují i další klady, snad jsem vypíchla to nejdůležitější.

Dovoluji si zde připojit náhled milé knížky o lidové stravě. Pracuji v muzeu a tak se s životy našich předků neustále setkávám. Stravovali se „chudě“, ale řekla bych, že chytře. 

Všem tvůrcům Jíme Jinak přeji stálé zdraví, neutuchající energii, radost v životě, legraci, zkrátka, ať se vám daří.

A všem dosud váhajícím vzkazuji, už neváhejte a přidejte se k Jíme Jinak!

Srdečně zdraví

Šárka