Nadšeně jste se přihlásila do 6. týdenní očisty a najednou máte strach jak to celé zvládnete? Nevíte s čím začít, nevíte co vařit a jak to celé pojmout? Bojíte se, že to bez sýrů prostě nezvládnete po celou dobu? Bojíte se, že selžete. Má to tedy cenu vůbec držet? Protože je vás víc, které se nás na to ptají, připravily jsme pro vás tento článek. Holky, hlavně se ničeho nebojte! 

Půst je zatím v přípravném týdnu vy se seznamujete s novými potravinami, plníte úkoly. Dostáváme nadšené maily, ale také jste nás zaplavili dotazy tipu:

  • Pomoc, bojím se, že to nezvládnu.
  • Nevím co vařit.
  • Je toho na mě moc najednou, nevím si s tím rady.
  • Nevydržím bez sýrů po celou dobu, co mám dělat?
  • Nechci jíst sójové produkty, co místo toho?
  • Nevím jak vařit sobě a jak zbytku rodiny.

904471_44467841

Snažíme se poctivě odpovídat v Poradně, kterou máte v rámci Šestitýdenní očisty k dispozci, ale je potřeba si říct hned zkraje jednu zásadní věc – strach je horší než řízek s bramborem. Holky (jste ve většině, muži se kupodivu nebojí) neblázněte! Vždyť o nic nejde! Jestli jste na úplném začátku a nikdy jste nejedly jinak, tak to s námi prostě projděte krok za krokem a nedávejte si ty nejvyšší cíle hned od prvního dne půstu. Strach je známka oslabených ledvin, takže honem se o ně začněte starat.

Sama mám vlastní zkušenost, že když jsem si pečlivě vyrobila dlouhý seznam, co vše budu a nebudu od 1.ledna dělat, málokdy to mělo delší trvanlivost. Nejde ze dne na den začít úplně dělat úplně všechno :-) Chcete hned teď jinak vařitcvičit, proplachovat si dutiny, kartáčovat si tělo, začít běhat, jíst do 18 hodin, poctivě kousat a ještě být zdravá, spokojená a šťastná.

Ale  strach z toho, jak to zvládnete, vás paralyzuje a bere vám odvahu chuť se vůbec do toho pouštět. Zbytečně!

342308_2235Pojďte na to pomalu, tak jsme to pro vás začátečníky vymyslely. Krůček po krůčku. První týden vynechte maso a jinak si ještě nechte pečivo, trochu mléčných výrobků, vajíčka, cukr, pokud jste je jedli denně. Pomalu přidávejte nové potraviny a užívejte si to. Až si zvyknete vařit bez masa a budete se na to cítit, uberte mléko a mléčné výrobky. Dál zkoušejte nové recepty, jezte hodně čerstvé zeleniny, zkuste si své první picles. Ke konci půstu třeba zvládnete i ranní cvičení. To stačí. Celý zbytek života je před námi, nemusíme to urvat všechno zrovna tohle jaro. Berte si od ostatních inspiraci, ale nechtějte dělat všechno hned.

Když zvládnete na poprvé jen to, že bude bez masa a mléka pár týdnů, bude to obrovský úspěch. Nechtějte se měnit ze dne na den úplně celá, to hrozí akorát to, že se jednoho dne přistihnete, jak zakusujete šunku tabulkou čokolády a nenávidíte se. Jako bych to ze svých dřívějších diet mnohokrát neznala. Bohužel znám a selhání zatraceně bolí. 

Dávejme si malé cíle, ať je můžeme překonávat. Velké cíle jsou často nedostižné a zklamání je velké. Ničeho se nebojte a pojďte do toho s námi! Budeme se vzájemně podporovat a posilovat. Už teď to v programu nesmírně žije, radíte si skvělé věci, je tam cítit nadšení pro společnou věc.  A když náhodou jednou nebo víckrát uklouznete, nevadí. Nic se neděje, vyberete si „odpustek“ v patřičné sekci  a jedete dál. Navíc v partě se to lépe táhne!

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

  1. Díky za článek, mezi nadšenými ohlasy jsem si myslela, že jsem jediná, co to tolik „nehrotí“ :) Věřím, že každý má svou cestu, já preferuju tu pomalejší a pro mě trvalejší a jdu po ní už několik let díky paní Strnadelové. Ale na půst bez masa a mléka se těším, kdysi jsem tím začínala a tělu to udělá opravdu dobře. Mám zkušenost, že samovolně přišla i menší chuť na sladké a kávu. Pak přišlo těhotenství, chutě, a teď s miminkem se zase pomalu dostáváme na cestu. Přimlouvám se za rady pro kojící maminky, aby dětem nic nechybělo a děkuju za nápad :)

  2. Já už si to snad vyřešila. :) A spíš jen přemýšlím, co vylepšit, co ještě teď aktuálně můžu. Když jste před týdnem vyvěsily plán, „věděla jsem,“ že to nezvládnu. Nemám na to momentálně dost sil. Jsem ráda, že se daří tak jak to jde. Zařazuju nové tipy podle vás už několik měsíců, vrátila jsem se k předtěhotenské zdravější stravě, lehounce směrem k JJ, což jsem v těhotenství naprosto nemohla. Zase vařím denně minimálně 2 čerstvá jídla. To třetí zatím často řeší pečivo. Maso max. 1x denně a málo. Je to zvláštní, dlouhodobě omezuju maso, ale přes první krok v půstu se nemůžu dostat, jelikož je to maso. Nějak mi to nejde. Grrr. Spíš bych dala to ostatní. Možná že vaření s masem znám, nedá to tolik práce. Kdežto nová strava chce víc vložené energie – vymyslet, uvařit.
    Vrcholí mi práce (do konce března), teda ani spaní do 11 asi nedám. Vzhůru jsem i častěji než co 2hodiny kvůli kojení a ten půst by byl pro mě jen další stres.
    Chvíli mi to trvalo, abych se tím moc netrápila, že to nepůjde, ale letos budu spíš jen pozorovatel a pojedu dál svým pomalým tempem správným směrem. Ale ze začátku mě to dost mrzelo, bonusy takového půstu chápu a ráda bych…
    Evo a Heli, nesnažím se vynutit pochopení. :) Je mi jasné, že co vložím, to dostanu a je to jen na mě. :)

    Teda neumím si představit, že by to někdo zvládl z naprosto běžné konvenční stravy. I když je to na 6týdnů, změny jsou to velké…

    • Tammy ale to je naprosto v pořádku, zkuste jen něco, však to vůbec s kojeňátkem není lehké, mně to povídejte :-). A aby jste z půstu měla ještě větší stres, tak to vůbec nemá cenu. Pomalu a jistě je i moje heslo i když sama jsem spíš na ty extrémy, ale učím se brzdit.

  3. Děkuju za článek, taky jsem měla obavy, jak to všechno zvládnu. Vlastně ani nechci 100% JJ jako máte vy, moje rodina se tak stravovat určitě nebude a na společných obědech nechci jíst „zrní“. A taky když se budu celé dopoledne vařit se svíčkovou, nedám si pak tofu :-)
    Mám tedy cíl stravovat se podle JJ co nejvíc to půjde, a když to nepůjde, tak si střídmě dám „normálního“ jídla. Je pro mě důležitější pohoda u jídla než stres, co můžu a nemůžu.

    • Ibi, to mi něco připomíná…měla jsem to stejně :-) Dneska už rodina jinou svíčkovou než s kroupovým nebo polentovým knedlíkem a seitanem nechce a mě představa spánku po obědě taky nějak neláká… chce to čas. Mimochodem svíčková mi zabere tak celkem 10-15 minut (nepočítám čas, kdy se vaří).

    • potom co jsem dnes příteli řekla, že není vhodné konzumovat ovoce každý den na mne vyhrkl, že to je šílený a že to teda držet nikdy nebude na to ať zapomenu =D takže jsem v tom sama, jediný úspěch je, že když uvařím dá si moje JJ jídlo také a občas mu i velmi chutná,a tedy omezil mléko a uzeniny…no víc po něm asi chtít zatím nemůžu, ale jestli to zvládnu já a moje tělo se nějak změní, možná ho to motivuje to zkusit taky, no uvidíme…=) já skoro vše zvládám až na cukr…s tím valčím silou vůle, dneska jsem to nevydržela a když jsem v tescu zahléídla pohankové sušenky slazené rýžovým sirupem jinak ničím, řekla jsem si že to bude nejmenší zlo a celý pytlík po večeři slupla…já mám totiž uplně příšerný návyk a to ten že vždy po hlavním jídle bylo něco sladkého. a ikdyž si neudělám slané jídlo (samozřejmě bezmasé) stejně mám to nutkání. myslím si, že chuť na sladké není ani tak fyzická jako spíše psychická z toho návyku, včera jsem čokoládě odolala ale dneska padli zmiňované sušenky za vlast…=/ máte to někdo s tím cukrem taky tak divoký? a jak s tím bojujete? já si na zítra nachystala palačinky podle JJ receptu a osladila jen kukuřičným sirupem a posypala trochou skořice, vím že ovoce se k obilnině příliš nehodí, tak jsem to vyřešila takto, tak snad to moje chutě zažene..

      • Pamatuji si, že když jsem kdysi četla, že makrobiotici nejedí brambory, tak mě to přišlo šílený, když jsem pak četla i o tom ovoci, tak jsem si řekla, že jsou to pěkný magoři :-). Netuše tenkrát jak to v těle funguje, jaké jsou energie potravin a proč. Jenže odříkaného největší krajíc, že? :-).
        Dřív mě to přišlo bez brambor nemyslitelné, dneska mi už nic neříkají, zdají se mi vodnaté a chemické. Cizokrajné ovoce mi nedalo takový problém vyloučit, když jsem znala důvod, jablka jsem jedla a nutila se do nich, takže mi to v zimě vlastně ani nevadilo, že ovoce nejím a dneska ho mám sotva 1x týdně, mimo letní sezónu, kdy miluji jahody, třešně a meruňky a přijde mi to tak přirozené je jíst, když rostou.
        Zvyk se dá přebít jen jiným, takže vymyslete něco místo mlsání a po 21 dnech už to budete mít tak zažité, že to zvládnete. Mně pomáhala syrová mrkev po jídle, chroupe, osvěží a je sladká. Fakt je, že už mám oranžové dlaně, ale moje spotřeba při kojení a chutích byla dost velká :-).

      • Mam to se sladkym podobne :) …ma to dva duvody: 1) slabsi slezina a slinivka, ktere zmenu stravovacich navyku zvladaji dost tezko a trva hodne, hodne dlouho, nez se nauci ziskavat si cukr z obilovin 2) cukr je opravdu droga ….neni dobre to tak uplne premahat, jak pisete. Je spis potreba to aktivne zacit menit. Udajne uzasne lecivy je v tomto ohledu napoj ze sladkych zelenin – viz nektera z knizek MUDr Strnadelove – ktery se popiji behem celeho dne. Uvedomte si ale hlavne to, ze to neni slabost, ale zavislost a jako takovou je ji treba lecit a prekonat.

      • Opravdová droga, fakt. Zjistila jsem taky, že daleko lepší je vydržet tu počáteční chuť, protože když se neudržím, opravdu nevím, kdy přestat. Není to tak, že si dám JEDEN čtvereček čokolády, ale klidně jednu tabulku a vlastně ani nevím, jak ve mně zahučela. Nestačí mi jeden kousek dortu, ale snědla bych celý. Teď jsem asi 10 dní neměla vůbec nic s cukrem a okamžitě se mi čistí dál chutě v tom smyslu, že mi třeba stačí minimum rýžového sirupu na kaši, nemám potřebu si tam nalít půl skleničky. Jinak tahle cukrová závislost u mě spíš graduje, ze začátku jsem problémy neměla. Čím déle je tělo bez cukru, tím víc se brání. Jenže já nemám ráda, když mě něco nebo někdo ovládá. Takže jsem se zašprajcla, objednala další várku sladěnky a kýbl rýžového sirupu (je bezlepkový) a místo čokolády budu v nejkritičtějších chvílích mlsat kakaové boby :-)

      • Iveto, jsou nás zástupy, jak je vidět i tady v kurzu z komentářů. Špatné návyky, stres,…je to prostě droga. Já si vařila klidně v noci krupicovou kaši v dobách svého boje s cukrem. A nebyla jsem líná si dojít pro ingredience do večerky, protože doma jsem je z bezpečnostních důvodů neměla :-)

  4. Děkuji za článek, je přesně pro mě. Je neuvěřitelné, jakou empatií jste obdarované a jak ten zmatek, co je v nás dokážete srozumitelně popsat.

  5. Ahoj Helčo, krásný článek, díky za něj. Já si právě říkala že se do většiny cílů vrhnu hned a najednou, ale teď budu asi střízlivější a půjdu s vámi krok po kroku. Myslim že i mláďatům to půjde snáz když nebudou mít tak razantní změnu hned (a já si ušetřím tak dost nervů a výdrže) . Také se moc těším na odstartování a ještě více až si tělo ulehčí bytí a bude lépe, jelikož jsem si těď masopust opravdu užila a necítim se dobře. Držím palce nám všem.

  6. Není malých cílů a odříkaného chleba největší krajíc, že? :-) Snažím se na to jít obráceně – za každou zdravost jsem pochválena a ne za každý prohřešek pokárána :-D

  7. Zobrazit všech 13 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Jíme Jinak
Autorem článku je Jíme Jinak
Zdravé recepty, zdravé vaření a životní styl. Tisíce receptů zdarma. Co víme, sdílíme! :-)
Předchozí článekHelena: Holky neblázněte!
Další článek3. Zaměřeno na mléko