Seznamte se s pak choi
Pak choi je odrůda čínského zelí (Brassica rapa subsp. chinensis), pocházející z východní Asie. Má tmavě zelené listy a bílé nebo zelené křupavé stonky. Na rozdíl od klasického zelí netvoří pevnou „hlávku“, ale má otevřený tvar s listy rostoucími v růžici. Je blízkým příbuzným jiných brukvovitých zelenin, jako jsou brokolice nebo květák, ale jeho chuť je sladší a méně výrazná, ideální pro ty, kteří hledají jemnou, ale bohatou chuť.
Pak choi se v Číně pěstuje už přes 1500 let a je základem asijské kuchyně, zejména v Číně, Koreji a Japonsku.
Existují odrůdy s fialovými nebo červenými stonky, které jsou skvělé pro ozdobu jídel. Já pěstuji ten klasický.
V Číně se pak choi často podává během lunárního Nového roku, je symbol bohatství. Regionální rozdíly: V Číně a Japonsku mají odrůdy pak choi místní názvy a drobné rozdíly v chuti nebo tvaru, například „Canton Pak Choi“ (širší a robustnější) nebo „Choy Sum“ (s delšími stonky a jedlými květy).
Jak pěstovat pak choi
Pěstování této zeleniny je jednoduché a rychlé i pro začátečníky. V mé zahradě rozhodně nesmí chybět. Je to typická podzimní a zimní zelenina, která nemá ráda teplo. Tudíž s pěstováním v Česku i na Slovensku s ní nebudete mít žádný problém.
Podnebí a půda
Pak choi má rád chladnější počasí, ideálně 15–20 °C, ale i mnohem méně. Nejlépe roste na na podzim a v zimě. Miluje dobře odvodněnou půdu bohatou na organické látky s neutrálním nebo mírně kyselým pH.
Výsev
Můžete ho vysít přímo na zahradě nebo do květináče. Semínka zasaďte asi 1 cm hluboko, s rozestupy 15–20 cm. Za 4–6 týdnů jsou rostlinky připravené ke sklizni. Já osobně kupuji sazeničky. Mladé rostlinky chutnají slimákům i dřepčíkům a větší sazeničky mají vyšší šanci na přežití. Jak vidíte z fotek, můj pak choi je děravý. To ale nevadí, protože nic nestříkám a pěstuji bez chemie. No a podle toho to tak i vypadá.
Zálivka
Udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou. Pak choi nemá rád stojatou vodu.
Péče
Dávejte pozor na mšice, dřepčíky a slimáky, kteří milují jeho šťavnaté listy.
Smíšené pěstování
Můžete vysít více odrůd najednou pro pestrou a barevnou sklizeň. Baby a trpasličí odrůdy jsou skvělé pro malé prostory, fialové zase pro estetiku zahrady i talíře. Ovšem tyto odrůdy se strašně špatně shání, jmenuji je pouze pro zajímavost, sama jsem se s nimi ještě nesetkala.
Zajímavost
Pak choi roste rychle, takže je ideální pro ty, kdo chtějí rychlé výsledky. Pak choi nemusíte mít jen na záhonech, máte-li balkon a velký květináč, máte vyhráno, je mu tam dobře. To mám osobně vyzkoušené.
Pak choi není jen chutný, ale i zdravý
Je nabitý živinami, díky čemuž je skvělým pomocníkem pro vaše zdraví.
- Plný vitamínů: Je bohatý na vitamín C (přírodní antioxidant), vitamín K a vitamín A.
- Nízkokalorický: Má jen 13 kalorií na 100 g, ideální pro lehkou, ale výživnou stravu.
- Obsahuje sloučeniny, jako jsou glukosinoláty, které mohou snižovat riziko některých chronických onemocnění.
- Vláknina a minerály: Skvělý pro trávení a dodává draslík, vápník a hořčík.
- Protizánětlivý účinek: Díky svým složkám může pomoci snižovat záněty v těle.
Pak choi není pekingské zelí!
Pak choi a pekingské zelí nejsou úplně to samé, i když jsou si příbuzné a patří do stejné rodiny brukvovitých (Brassica rapa). Mají podobné vlastnosti, ale liší se vzhledem, strukturou, chutí i použitím v kuchyni. Pojďme si je porovnat. Rozdíly mezi pak choi a pekingským zelím:
- Botanická klasifikace: Pak choi (Brassica rapa subsp. chinensis): Také známé jako bok choy, je listová zelenina s volně rostoucími listy a křupavými stonky. Pekingské zelí (Brassica rapa subsp. pekinensis): Známé jako čínské zelí nebo napa cabbage, tvoří pevnou, podlouhlou hlávku podobnou salátu.
- Vzhled: Pak choi má otevřenou růžici s tmavě zelenými listy a bílými nebo zelenými stonky, které jsou šťavnaté a křupavé. Neformuje hlávku. Pekingské zelí tvoří těsnou, válcovitou hlávku s bledě zelenými až žlutavými listy, které jsou tenčí a křehčí.
- Chuť a textura: Pak choi má jemnou, lehce sladkou chuť s křupavými stonky a měkčími listy. Chuť je méně výrazná než u klasického zelí. Pekingské zelí – chuť je mírně sladší a jemnější, s křehčí texturou. Listy jsou šťavnaté, ale méně křupavé než stonky pak choi.
- Pěstování: Pak choi roste rychle (4–6 týdnů), preferuje chladnější podnebí a je vhodný i pro menší prostory (např. květináče). Má rád polostín. Pekingské zelí potřebuje více času na vytvoření hlávky (8–10 týdnů) a preferuje chladné, zimní počasí. Potřebuje více prostoru a péče, aby hlávka dobře zformovala.
Využití v kuchyni
Všestrannost na maximum. V kuchyni je pak choi opravdový žolík. Můžete ho jíst syrový, vařený, dušený, restovaný nebo dokonce fermentovaný. Ten zatím ale vyzkoušený nemám.
Odrůdy s bílými stonky jsou křupavější a ideální na rychlé pokrmy, zatímco fialové nebo vlnité listy dodají barvu a výraznější chuť. Na kimchi se preferují odrůdy se zelenými stonky nebo tatsoi pro jejich odolnost.
Proč byste měli Pak Choi vyzkoušet?
Zkrátka, pak choi má všechno: snadno se pěstuje, je všestranný v kuchyni, zdravý a plný chuti. Ať už jste fanoušky asijské kuchyně nebo hledáte novou surovinu, která oživí vaše jídla, pak choi je skvělá volba. Vyzkoušejte ho ve woku nebo v čerstvém salátu a uvidíte, že se k němu budete vracet!
Chybí ti parťák na zdravé vaření? Tady jsme!
10. dubna otevíráme živé vaření ve Zlíně. Ochutnej, přivoň si, potkej se lidmi a zeptej se lektora na cokoliv! Jen 12 míst, tak pospěš. Zjistit více
Buďte první, kdo napíše komentář