Vláknina dokáže zázraky. A až 98 % z nás ji má nedostatek!

1

Často slýcháváme, že bychom měli přidat do stravy více vlákniny. Až 98 % z nás jí má v jídelníčku nedostatek. Víte, co vlastně vláknina v našem těle dělá? A co se stane, když Afričané konzumující 30 až 100 g vlákniny denně, změní stravu na hranolky, hamburgery a slazené nápoje?

Už Hippokrates vlákninu doporučoval

Co je to vláknina?
– Jsou to látky rostlinného původu, které naše trávicí soustava nedokáže rozložit a strávit.
– Nemění se na energii a není možné ji kaloricky využít.
– Tvoří ji směs neškrobovitých polysacharidů a dalších složek (např. celulóza, pektiny, beta-glukany, oligosacharidy aj.).
– Dělí se na rozpustnou a nerozpustnou
– Obsahují ji celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina, ořechy, semena, ovoce

Význam vlákniny vyzdvihoval už „otec medicíny“ Hippokrates z Kósu, který si všiml příznivých účinků celozrnného chleba na tlusté střevo. Poté slovo vláknina upadlo tak trochu v zapomnění. Pravý význam vlákniny byl zhodnocen až počátkem 20. století. Jejím výzkumem se zabýval Alexander R. P. Walker, americký biochemik.

Strava Afričanů: až 100 g vlákniny a žádné kardiovaskulární nemoci, ani zubní kaz

Když Walker studoval analýzu produktů lidského metabolismu v jižní Africe, všiml si určitých rozdílů mezi analyzovaným materiálem původního afrického obyvatelstva, bělochů a lidí žijících ve městech. Strava původního afrického obyvatelstva obsahovala málo tuků a bílkovin, ale velké množství vlákniny (denní příjem se pohyboval okolo 25-30 g, někdy dokonce až 100 g). U těchto obyvatel se vyskytoval extrémně nízký počet gastrointestinálních onemocnění, jako např. zánět slepého střeva, střevní polypy nebo rakovina tlustého střeva i srdečně cévních chorob, zlomenin krčku stehenní kosti (u seniorů) a zubních kazů.

Experiment: co se stane, když afričané jedí fastfood?

V roce 2015 v Pittsburghu proběhl zajímavý experiment. 20 obyvatel USA se začalo stravovat jako afričané (tj. luštěniny, placky z celých zrn) a 20 Afričanů změnilo svoje stravovací návyky a začalo jíst americkou stravu z fastfoodů (tj. hranolky, hamburgery, slazené nápoje).

Výsledky:

– U Američanů kleslo procento střevních nemocí a zvýšila se odolnosti proti rakovině střev.

– U Afričanů se začaly objevovat zažívací problémy a záněty střev.

9 z 10 Čechů má vlákniny nedostatek

Kolik vlákniny jíst?
– Doporučuje se minimum 30 g denně pro dospělého člověka. U malých dětí minimálně 5 g na den a potom vždy o gram navíc za každý rok věku dítěte.
Krajíc celozrnného chleba obsahuje až 2 g vlákniny, ten samý krajíc chleba z bílé mouky obsahuje jen 0,4 g vlákniny.
– Porce 100 g luštěnin obsahuje až 15 g vlákniny, tj. polovinu doporučované denní dávky pro dospělého člověka.

V jídelníčku našich předků před sto lety bylo vlákniny dostatek. Její potřebu kryla konzumace obilí a chleba z celozrnné mouky. Až přechod k bílé mouce způsobil postupné snižování vlákniny v naší stravě. V dnešní době má vlákniny nedostatek až 98 % z nás. Jíme jen zhruba okolo 11 g vlákniny denně! (1) Jasným důkazem, že jíme vlákniny málo, je také naše přebornictví ve výskytu nádorů tlustého střeva.

Víte, k čemu je dobrá vláknina?

Vědci se začali klonit k názoru, že vláknina v celozrnných obilovinách je zdravější, na konci 20. století po zjištění studií, že má pozitivní účinky na zdraví.

Dle jedné z epidemiologických studií D. Burkitta (Refined Carbohydrate Foods And Disease, s. 92) dcery bohatých rodičů, které žily v penzionátě a jejich jídelníček se skládal z bílého pečiva, měly mnohem více případů zánětů slepého střeva a dalších trávicích problémů než děti ze sirotčince, které jedly pečivo z tmavých mouk (tehdy považované za stravu chudých). (2)

Co pro nás dělá vláknina:

  • Ochrana před toxickými látkami – vláknina zvyšuje peristaltiku střev, je prevencí před zácpou a toxicitou odpadních látek.
  • Ochrana před rakovinou střev – vláknina totiž brzdí vstřebávání toxinů vznikajících jako odpadní látky žlučových kyselin během trávení potravy. Lékaři odhadují, že až třetině případů rakoviny tlustého střeva by se dalo vyhnout zdravější skladbou stravy. Dle Dr. Stephena O´Keefe z univerzity v Pittsburghu není na boj s rizikem rakoviny tlustého střeva nikdy pozdě (3).
  • Snižuje riziko cukrovky – roku 1980 se přišlo na to, že vláknina obsahuje kromě nerozpustné složky i tu rozpustnou. Díky tomu například celozrnné obiloviny nebo luštěniny nezvyšují hladinu cukrů v krvi, ale uvolňují energii do těla postupně. Potraviny, které ji neobsahují, zvednou rychle glukózu v krvi a pokud tělo ji nestihne všechnu zpracovat, uloží ji do glykogenu v játrech. Pokud je zásobárna naplněna, začne tělo glukózu ukládat do tuků, to vede k obezitě a rozvoji cukrovky.
  • Snižuje vstřebávání tuků vč. cholesterolu, které organismus zatěžují.
  • Prevence poruch lipidového metabolismu, který vede ke kardiovaskulárním onemocněním.

Jíme Jinak radí:

  • Zařaďte do stravy více vlákniny – celozrnných obilovin, luštěnin, zeleniny, ovoce, ořechů a semínek. Pokud nevíte jak, začněte vařit podle našich receptů.
  • Dávejte si pozor na tzv. „tmavé“ pečivo. Nejedná se o celozrnné pečivo! Často jde jen o bílou mouku, která je obarvená a posypaná semínky. Výrobci tak reagují na trend spotřebitelů přechodu z bílé na tmavou mouku. Dříve se pečivo dobarvovalo karamelem, dnes už se používá pražené obilí, které je upraveno pod velmi vysokou teplotou a je pro tělo nebezpečné kvůli obsahu akrylamidu.
  • Nic se nemá přehánět. Také extrémní konzumace vlákniny není pro tělo ideální, a to hlavně z pohledu vysokého množství antinutričních látek. Proto se nebojte do stravy zařazovat i občasně např. bílou rýži aj.

Jsem v klubu již 3. rokem a je k nezaplacení!

Marie J: děkuji za Váš úžasný web. V klubu...

Jsem vděčná za tuto stravu

Iva: Tento druh stravy mě přináší velký kus klidu,...

S manželem jsme dohromady zhubli 15 kg!

Zdeňka B.: Kurz i přes zdravotní obtíže, které mě...

Už nechci vařit klasiku, kterou jsem dříve vařila

Pavlivlmaeorua: S pomocí dcery jsem se dostala k programu...

Poděkování

Dobrý den, chtěla jsem moc poděkovat za tyto inspirující...

Nikdy jsem tak ráda nevařila… až teď!

Jana: Nikdy jsem tak ráda nevařila jako nyní s...

Obdivuji vaše recepty a úžasné nápady

Lenka M.: Nejsem ortodoxní JJ, ale tuto stravu mám...

Vaše chutná jídla obohatila náš stereotypní jídelníček

MoniVr: Dobrý den, mám za sebou polovinu kurzu a...

Díky JJ mám více energie a 5 kg dole

Libenk: Hlavně chci moc poděkovat za Váš přístup, pořád...

První vyzkoušený salátek z kurzu a naprosto výborný!

Iva: Teda mňam, mňam, mňam, první vyzkoušený salátek z...

Zachránili jste mi zdraví

Veronika: Adventní půst nevyšel aneb jak se to nemá...

Začínám konečně vnímat své tělo. 8,5 kg dole!

Dagmar: Zaplacením dalšího Vašeho kurzu jsem získala další inspiraci...

Nevěřila jsem, že dokážu být bez čokolády

Marcella H.: Březen byl můj první měsíc, kdy jsem se...

Jsem vaší velkou fanynkou a na JJ stránkách jsem už závislá

Miluše V.: Evi, moc děkuji za milé setkání v...

Děkuji a držím palce!

Jindra: Pěkný den 🙂 Už více než 20 let...

Meditace pro mě je, když si stoupnu ke sporáku a vařím dle JJ

Sidonia: Pro mě meditace je, když přijdu z práce...

Seriál: Jak na jaro

materiály
  • Stáhněte si jej a upravte jídelníček.
  • Vyhněte se nemocem a jarní únavě.
  • Jídelníček ke stažení!
  1. Dobrý den, jak konkrétně postupovat u dětí do 3 let, aby neměly vlákniny ve stravě moc? Jak často dávat bílou rýži? A co bílé těstoviny (semolinové), to bude podobné, nebo raději jen celozrnné nebo kukuřičné, rýžové? A co se týče množství semínek, je v pořádku, když mají každý den? Děkuji!

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekProč na jaře některé děti moc nejedí a jiné stonají
Další článekZeleninová polévka s hlívou ústřičnou