Domů > Magazín > Žijeme jinak

Papírové kapesníčky patří mezi největší riziko mikrobů

Posmrkaný papírový kapesník se mikroorganismy jenom hemží. Ale jak moc hygienický je tento kapesníček nerozbalený? Bohužel o moc ne. Některé obsahují mikroby již od výroby. Přijde návrat látkových kapesníků?

Společnost dTest otestovala 16 značek papírových kapesníčků prodávaných v supermarketech a běžných obchodech. U všech kapesníků dTest zkoumal pevnost, savost, přítomnost mikroorganismů a výskyt nežádoucích chemických látek a informace uváděné na obalu. Jak dopadly?

Kapesníčky patří mezi největší riziko mikrobů

Papírové kapesníčky často používáme krom rýmy také na utření rukou, k přiložení na krvácející ránu nebo k zabalení svačiny. Očekáváme od nich vysokou hygieničnost, ale opak je pravdou. Z bezpečnostního pohledu patří mezi největší riziko aerobní mezofilní a sporogenní bakterie, tedy takové, které potřebují k životu kyslík a střední teploty. Mikrobi se dostávají do výrobních strojů zřejmě s prvotní surovinou, snadno v nich přežívají a vytvářejí na různých površích biofilm. Voda, která stroji cirkuluje, je pak úspěšně roznáší dál. Balit proto do kapesníčků svačinu nebo ho přikládat na ránu není dobrý nápad.

I když kapesník není primárně určený pro kontakt s potravinami, očekáváme od něj velkou míru hygieničnosti.

Neměl by proto obsahovat sporogenní bakterie, jaké jsme našli ve výrobcích dm Soft & Sicher Recycling, Harmony Extra Soft Premium a Kaufland/K-Classic Supersoft Handkerchiefs,“ komentuje nález Hana Hoffmannová a dodává: „Kapesníky Kauf­land/K-Classic Supersoft Handkerchiefs navíc obsahovaly nejvíce mezofilních bakterií.

České vs. zahraniční kapesníčky: Jsou stejně drahé, ale nejméně kvalitní

Nezávislý test ukázal, že neplatí přímá úměra mezi počtem vrstev a kvalitou ani mezi kvalitou a cenou kapesníčků. dTest navíc potvrdil dvojí kvalitu zboží prodávaného u nás a v zahraničí. České kapesníčky dopadly nejhůře. Rozdíl v celkovém hodnocení mezi českými a zahraničními kapesníčky stejné značky činil až 20 procentních bodů. České kapesníčky ztrácely skoro ve všech hodnocených parametrech: v pevnosti, savosti a mikrobiologii, přitom jsou srovnatelně drahé.

Používáte papírové kapesníčky?

Papírové nebo látkové? Nás výsledky tohoto testu přivádí k otázce, jestli není lepší používat ty staré dobré látkové? Jsou levnější, ekologičtější a možná budou i hygieničtější…

PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?

Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !

Zdravé recepty, zdravé vaření a životní styl. Tisíce receptů zdarma. Co víme, sdílíme! :-)

Buďte první, kdo poděkuje za tento článek.

Komentáře

Krákora
30. 1. 2020

Moc mě netěší, že se opět potvrdil rozdíl v kvalitě zboží nabízeném v ČR a jinde pod stejným označením a za srovnatelnou cenu – samozřejmě v náš neprospěch. Není to bohužel novinka…
Ale vybudily mě až závěrečné poznámky – že by látkový kapesník byl ekologičtější? Hygieničtější – to vážně spíš ne, látka kvalitního kapesníku z jemného plátna je též dobrým hostitelem běžných bakterií, narozdíl od papírového kapesníku ale asi nikdo nepoužívá látkový jednorázově – snadnost šíření použitým kapesníkem je fakt, navíc pak je potřeba jej dobře vyprat – vysoké teploty, nějaký prací prostředek, důkladné máchání, žehlení na vyšší stupně – netroufla bych si laicky zvednout ruku ani pro tu vyšší ekologičnost, nejsem si úplně jistá, jestli by to látkové vyhrály.

Ale schválně, nemáme náhodou látkové kapesníčky ve srovnávacím testu taky kvalitativně v mínusu vůči ceně? Jestli si nejsou přece jen v něčem úplně rovny. ;-)

Lidičky! Kam jsme se to dostali? Vždyť co nám ten dTest říká? Nad horší savostí, pevností a dvojí kvalitou bychom se samozřejmě pohoršit měli, ale bakteriální doprovod? Neznám vlastnosti bakterií, které byly v laboratoři na kapesníčcích nalezeny, což mi umožňuje se ptát: proč by mi měly ty bakterie vadit? Bakterie nás přece provázejí na každém kroku! Když dáte na mikrobiologický rozbor místo kapesníčku svoje ruce, bude biodiverzita daleko pestřejší a množství stejná, ne-li násobná. No a co? Pokud nemám závažné selhání imunity, tak je přeci denní kontakt s bakteriemi naprosto v pořádku! Velmi v pořádku, protože malé dávky bakterií – z mých rukou, z kapesníčku, z jídla, které strkám do pusy – přece průběžně trénují můj imunitní systém, takže se těmto bakteriím potom dokáže sám a úspěšně bránit! Bakterie jsou – v malém množství potřebné! Kdybychom trávili svůj čas hraním venku a prolézáním jeskyní, tak dneska dost možná můžeme nad zprávami o šířícím se koronaviru mávnout rukou – protože bychom se s ním v malém množství byli potkali už dřív a měli na něj imunitní systém natrénovaný. Článek o papírových kapesnících bych považovala za relevantní, kdyby srovnával papírové s látkovými (jak už tu někdo taky napsal). Pokud jsem slyšela a pamatuju si správně, jsou látkové kapesníky sterilní (no, to sotva, tak řekněme “sterilní”) do 20 minut po vyžehlení. Pak už ne. Kdo z vás žehlí látkové kapesníky těsně před použitím a po prvním smrknutí je dává prát? Dál by mi článek přišel relevantní, kdyby srovnával papírové a látkové kapesníky (a třeba i tlesknutí smrkancem o kámen, jak se to dělá v Asii) podle ekologické stopy. Takhle je to jen informace – a co s ní? Tep mi nezvedá.

Ukázat další komentáře