Domů > Magazín > Žijeme jinak

Žijem jinak, aneb – proč je dobré míti kocoura

Za chvíli to budou tři roky, co se do našich životů nenápadně vplížil. Měl vykulený oči a dooost vyhraněný názor na okolní dění a život. To mu zůstalo. Přirozenost. Svoboda. Spojení s přírodou, s ročními obdobími. Má jasno úplně ve všem. Proč je dobré míti kocoura – kočku? Zkuste od něj okouknout pro život tolik potřebné – co pes nemá.

Kočka nepředstírá city

Kolik času, energie a často i nepřirozeného sebezapření své originality jsme schopni vydat na to, aby nás měl někdo rád? Kolikrát sami sobě popřeme to, co doopravdy chceme dělat, nosit, jíst, a to vše jen proto, aby TEN DRUHÝ nás miloval. Hahaaa meow, kočka vám naservíruje lekci jedna. Zásadně, ale zásadně nepředstírá. A přesto jí „zobete z ruky“. Teda z packy. Právě proto, že je přirozená. City nepředstírá. Pokud vás (náhodou) miluje, přilne k vám, zavrní, otře se. Pokud jí ale sympatický nejste, i kdyby jste se roztrhali, nemáte šanci.

Kočka se nenechá vyrušit

Nepřiběhne na zavolání, když vy chcete – i když sedí kousek od vás. Musí chtít. (Kolikrát jste běželi a začali dělat něco, co vám nešlo pod fousy a chtěl to někdo jiný? Přerušili tím své rozdělané? Čtení knihy, vaření, lenošení?)

Když má hlad, prostě chce jen misku dobrot a tečka. Nesbaští něco, co jí nechutná jen proto, aby jste měli radost. To ani náhodou!!!

Přijde a nechá se hladit, chovat jen, když chce ona sama (Cítíte, cítíte ten rozdíl? Přiznejte si sami, kolikrát jste toto udělali jen, aby měl(a) vaše polovička radost?).

Kočičí antidepresivní terapie

Vycítí, že ji potřebujete a je lepší, než sto tablet na deprese. Hladit jejich kožíšek je ta nejlepší terapie.

Když odjedete na dovolenou, nějak to přežije s „těma náhradníkama“, ale nepočítejte moc s tím, že bude skákat jako pes radostí, až se vrátíte. U nás je to tak, že nás čeká na sloupku, ale pravidelně si nás povodí kolem domu, než dovolí pohladit – to abychom si uvědomili, s kým máme tu čest. A my vždy ochotni podstoupíme tuto akci.

Ví nejlíp, na co má a na co už ne. Prostě si nepotřebuje dokazovat kdo dál a výš (pokud nejde zrovna kolem sousedovic Minda a za plotem nesedí mlsný Mazlík – to přichází čas nelítostné bitky). V tom jsou asi všichni kluci stejní napříč živočišnými druhy.

Kočka žije v souladu s přírodními cykly

Náš kocour je sladěný s přírodou. V horku zaleze do stínu a jakmile naopak na jaře nebo podzim sluníčko nahřívá kosti, využije to. Viděli jste někdy kočku, aby se v létě v pravé poledne cíleně vystavovala slunci? Asi ne, že? Na podzim začne baštit víc a protože nemá špajzík jako my, ukládá zásoby do sebe. Na jaře to zase vyběhá.

Buďme jako kočky

Co nás ale kocour nejvíce naučil je – dát svobodu. Dejte svobodu, teda možnost výběru. Pokud budete mít doma misku s dobrotou, vždycky se k vám ten váš kocour vrátí. Prostě se proběhne, zazlobí a máte ho zpět. V životě lidském to je podobné. Dejte si navzájem možnost výběru a svobody. Nátlakem u sebe nikoho neudržíte. Ani bitím. Máma kočka kotě lehce kousne, aby vědělo, že „tohle už ne“. Ale neublížila by mu. To jen člověk je toho schopen. Spojte se s přírodou. Nedělejte blobosti a naslouchejte tělu a Matce přírodě. V zimě odpočívejte doma za pecí, na jaře se proběhněte a protáhněte zlenivělé kosti. Zasejte. Za parných dní zalezte do stínu a až poleví vedro, žijte aktivně ať nabijete baterky na zimu. Zavařujte, sušte a syslete vše, co se dá uskladnit na zimu. No a před Vánoci? Hoďte se do klidu. Prostě žijte jinak …. jako kočky a ne jak psanci mediálního tlaku

S láskou Andrea

 

Jsem nevyléčitelný optimista. Razím heslo, že i malí lidé dokážou dělat velké věci. A že vše začíná i končí v kuchyni. Že vše souvisí se vším, že na každou bolest existuje lék. Že všechno je správně. Moje oblíbené citáty jsou dva. On Ivana Hlinky - Hlavně se z toho nepos... a Daina Heera - Všechno je volba. Cestujeme a posloucháme jazz, blues a starý fláky z dob, kdy světu vládl beat a poctivé jídlo. Kdy vše bylo doopravdy a bez selfie.

1 člověk už poděkoval za článek. Oceňte práci autora také.

Komentáře

Klub
Jíme Jinak Ivana
28. 8. 2018

Doufám, že i příznivci dobrého jídla si mohou dovolit “nemít rád” kočky a raději toho psa. Právě tyto uváděné vlastnosti nám doma nejsou po chuti, manžel kočky vyloženě nestrpí. Já je mám ráda na návštěvě, kočičí kavárny jsou také skvělé, pokud někdo zvíře nechce, jejich pomazlení odregauje. Ale aby mi kočka chodila po stole, lince, jednoduše všude, tak to bych nedala. Nezdá se mi, že by jen kočky žily v souladu s přírodou a byly v tomto nějak vyjímečné. Nikdy jsem neviděla psa, či jiné zvíře, že by se v poledne sám od sebe pekl na slunci. Alespoň žádný v mém okolí to nedělá :-)

Klub
Pavlína
28. 8. 2018

Máte krásného kocoura. My bydlíme sice v paneláku, ale máme také svého – zrzavého. Souhlasím s tím, co píšete, a nejvíc se mi líbí závěr – žít v souladu s ročními obdobími, s počasím, s přírodou.

Ukázat další komentáře

Vyzkoušejte také

1
51

Bereme si domů babičku (93 let)

Moje babička byla do 92 let naprosto samostatná a aktivní. Už dávno jsem vám o ní chtěla napsat jako v podstatě o nejzdravějším člověku z rodiny. Letos ji ...