Domů > Magazín > Žijeme jinak > Rodina

Chodci, choďte vpravo – je i to paměť národa?

V poslední době téměř všude čtu, kolik „zla“ na nás napáchali rodiče, když jsme byli malí. Kolik špatných vzorců si (v dobré vůli) dovolili nám implantovat. Nijak to nezpochybňuju, ale snad mi prominete, pokud tomu dodám i druhou stranu mince.

Poděkovat, pozdravit,…přeci samozřejmost

Když se na to podívám z druhé strany, je toho tolik dobrého, co nám, střední generaci, rodiče vštípili. Například, že se chodí vpravo – hlavně na přechodu pro chodce. Usnadní to cestu oběma stranám. Že se nejprve vychází, teprve pak vchází. Opět ze zdravého rozumu vyplývá, že vycházející uvolní místo vcházejícímu. Že je opravdu dobré se rozhlédnout vlevo, vpravo, vlevo a teprve pak vstoupit na silnici. Že když jsem mladší a čipernější, automaticky pustím sednout někoho staršího a pomyslím si, že by to mohla být moje babi, děda. O pozdravení při vstupu do místnosti (čekárna u lékaře atp) ani nemusíme diskutovat. Poděkování, poprosení byla samozřejmost od doby, co jsme se naučili mluvit.

Nebo už ne?

Proč o tom píšu? Dnes a denně se setkávám ne s pamětí (národa), ale spíše s otupením a ignorací. Blikne zelená a maminka s kočárkem vám přejede nohy, když se řítí jak tank hlava nehlava – opravdu bezhlavě vlevo i s capartem za ruku. Dáma ve značkovém oblečku s mobilem na uchu i její dcerka se budou cpát do autobusu hned po zastavení. Protože vystupující senior je brzda v jejich rozjetém životě. Přebíhající stádečko třeťáků s vůdcem, který pokřikuje „Kašli na ně, oni zastaví, protože máme přednost“. Varianta, že auto nemusí stačit zastavit tu nejspíš nebyla naimplantována. Příkladů jistě denně vidíte spoustu i vy.

Rodina je základ státu

Prosím, zvolněte. Naučte své děti i přátele zpátky to, co nás v dobré víře učila maminka s tatínkem. Že slušnost je v pořádku. Opatrnost na místě. Že spěchat se má pomalu. Dnes v médiích často omílaná paměť národa, to nejsou jen zvěrstva páchaná režimem. Jsou to i momenty láskyplné péče posílané dál. Protože jak říkal starý pan Homolka v Ecce Homo Homolka – Rodina je základ státu. A tak držte pohromadě, zachovejte si zdravý rozum. Vypněte televizi a běžte společně sledovat TopStar na noční oblohu, National geographic do vaší zahrady a věřte, že nejlepší TalkShow je ta opravdová. Doma s rodinou a přáteli.

Jo…. a choďte vpravo :-)

S láskou, Andrea

PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?

Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !

Jsem nevyléčitelný optimista. Razím heslo, že i malí lidé dokážou dělat velké věci. A že vše začíná i končí v kuchyni. Že vše souvisí se vším, že na každou bolest existuje lék. Že všechno je správně. Moje oblíbené citáty jsou dva. On Ivana Hlinky - Hlavně se z toho nepos... a Daina Heera - Všechno je volba. Cestujeme a posloucháme jazz, blues a starý fláky z dob, kdy světu vládl beat a poctivé jídlo. Kdy vše bylo doopravdy a bez selfie.

2 lidi už poděkovali za článek. Oceňte práci autora také.

Komentáře

….krásně napsáno, hovoříte mi s duše…

Hajickova.Lenka
30. 9. 2018

Bože, dnes a denně se s tím setkávám a zastavuje se mi rozum. Toto vše v článku nás neučili jen rodiče, ale i škola. U nás v domě, kde je pouze 8 bytů, bydlí paní vychovatelka. Její asi 11 syn, mě ovšem ještě ani jednou nepozdravil. A to, ani v její přítomnosti, kdy ona mi řekne ahoj. Co na to říct?

Ukázat další komentáře