Celosvětová spotřeba masa vzrostla za posledních 50 let pětinásobně
V ČR masa jíme o polovinu víc než dřív. Loni se ho zkonzumovalo 80,3 kg, v roce 1950 to bylo 48,6 kg a například v roce 1936 jen 38,1 kg (ČSÚ).
V roce 1990 snědl průměrný obyvatel Země 33 kg masa za rok, dnes je to až o 1/3 víc. Za nárůstem spotřeby masa stojí především obyvatelé zemí s ekonomickým vzestupem. Se snahou přecházet na západní životní styl se váže také vyšší konzumace hamburgerů, steaků a hot dogů. V Číně a Japonsku se za posledních 30 let spotřeba masa zvýšila ze 4 na 54 kg na osobu za rok. Obdobná situace je také v Brazílii, kde na konci 80. let minulého století spotřeboval průměrný obyvatel 28 kg masa za rok, zatímco dnes je to téměř trojnásobné množství! (1)
💡 TIP: Stáhni si sadu na letní hubnutí ZDARMA hned teď.
Dle výzkumů bude spotřeba masa ještě růst
Dle výzkumů již některé země (například Velká Británie) dosáhly ve spotřebě masa svého maxima. Ale země se střední úrovní příjmů jako jsou asijské státy (např. Čína) očekávají ještě pořádný vzestup. Drůbeže by prý lidstvo okolo roku 2050 mohlo sníst až dvojnásobek, hovězího o 69 % více a vepřového o 42 % více. (2)
Kdyby celý svět jedl jako USA, byly by třeba další 4 planety
Kdyby všichni lidé na světě jedli tolik masa jako průměrný obyvatel USA (124 kg za rok), bylo by pro vypěstování adekvátního množství krmiv pro dobytek zapotřebí rozlohy dalších čtyř planet. „Je velmi obtížné si vůbec představit, jak bychom mohli populaci deseti a více miliard lidí poskytnout množství masa, jaké momentálně konzumují lidé ve vysoko-příjmových zemích, aniž by to mělo doslova devastující vliv na životní prostředí,“ píše se v článku v časopise Science.
Produkce masa se stává ekologickou katastrofou
Chov hospodářských zvířat a produkce masa způsobuje mnohonásobně vyšší emise uhlíku než zemědělství – pěstování zeleniny, ovoce a obilovin. Už nyní je chov hospodářských zvířat zodpovědný za cca 15 % všech emisí, které způsobuje člověk. A navíc také velkým dílem přispívá k narušování a ztrátě biodiverzity. Lesy se mění na pole, kde se pěstuje krmivo pro zvířata. Z řek a jezer se odvádí voda na zavlažování plodin na krmení dobytka, což už nyní má velmi drastický dopad na vodní zdroje. Živočišná produkce je časově i energeticky náročnější v porovnání s rostlinnou.
K produkci 1 kg čistého masa je třeba 6,5 kg zrní, 36 kg objemového krmiva a 155 litrů vody. (2)
PS: Cítíš se v plavkách sebevědomě?
Pokud letos nechceš schovávat zadek pod ručník, pojď na to s námi jinak.
Chci lepší postavu!
Komentáře
Fandím vám. Zdravá strava mě zajímá, chci se zapojit.