Dva akční kluci, jeden s atopickým ekzémem, speciální dieta a vaření do školky, dálkové studium, domácnost a neschopnost odpočívat. To všechno dávalo Anně nesmírně zabrat. Má za sebou 15 let špatné životosprávy, což se projevilo artrózou, 20kg nadváhy, kazivostí zubů a únavou. Začátky byly plné bezradnosti a utrpení, hodně jídla skončilo v záchodě nebo psí misce. Dnes je všechno jinak. 6letý syn vzal odpovědnost za svoje zdraví na sebe a Anna nabírá síly po třech týdnech v Jarní očistě.

Vzbudila jsem se vyspaná a měla chuť něco dělat

Chtěla bych se podělit o zajímavý zážitek. Tuším, že změna stravy by na tom mohla mít minimálně významný podíl. V sobotu ráno mě děti vzbudily zase v půl 6 a já místo obvyklého nevyspání, únavy a frustrace cítila, že už jsem vyspalá a měla chuť vstávat a něco dělat. Než se vzbudil manžel, měla jsem už před 8 h umyté nádobí z večera, prádlo jelo v pračce, suché poskládané, chleba v troubě, děti nakrmené, oblečené, zuby vyčištěné, ještě jsem si s nimi stihla chvíli stavět ledovou horu z Lega a ještě jsem měla chuť dělat něco dalšího.
Ta energie mi vydržela, i když jsme dojeli na návštěvu k mamince. Bez přemáhání jsem jí mohla nabídnout , že jí ráda pomůžu s úklidem domu (3 patrová bytovka), protože jsem na to tu sílu, energii a chuť prostě měla.To se mi za posledních 6 let na mateřské mockrát nestalo, jestli vůbec někdy. Snad to povzbudí ty, kteří na příliv energie teprve čekají. Byl to super pocit, nemuset den přežít ale moct si ho užít. Společně s kilem a půl dole je to pro mě super motivace. 

Cítila jsem se vyčerpaná, unavená a bezradná

Do očisty jsem se dlouho odhodlávala, především z finančních důvodů. O tom, že je to dobrý program, jsem měla jasno. Teď se to všechno nějak nakupilo: 15 let špatných stravovacích návyků, strava složená převážně z cukrů, bílkoviny vzhledem k mému vegetariánství a neumění vařit luštěniny, aby pohledal, do toho dvě pro mě zatěžující těhotenství a ne zrovna snadné porody, břišní kýla, 20 kg nadváha, artróza v kyčlích, velká kazivost zubů….
K domácnosti a dvěma akčním klukům ještě dálkové studium. A k tomu již rok vaření bez lepku, cukru, mléka a některých druhů ovoce a zeleniny z důvodů léčby synova atopického ekzému. K tomu neschopnost odpočívat a nutkání se pořád honit za povinnostmi. Prostě jsem se cítila tak vyčerpaná a unavená, frustrovaná, bezradná a zdravotní potíže se ozývaly stále markantněji….

Atopický ekzém syna si žádá svoje

Co pořád vařit, aby to synek mohl, ale aby to chutnalo i manželovi, dospělému chlapovi, co potřebuje sílu na celý den do práce? Vařím po nocích, aby měl synek na zítra do školky oběd a svačinku. Ráno nahřívání termosky, napařuji jídla, mažu chlebíky s sebou ještě kromě běžného vaření snídaně. Na každou návštěvu je potřeba s sebou připravit a vzít něco slaného, něco sladkého. První dovolená pod stanem byla noční můra.
Vždycky, když jsem byla úplně uštvaná, jsem si to vyčítala, že bych měla být šťastná, že zrovna naše zdravotní potíže se dají řešit jen jídlem, zdravým způsobem bez chemie a léků.

Nákupy dají někdy zabrat víc než přespolní běh

Ale ta bezradnost co zase dneska vařit… To bloudění v obchodě a čekání až mě něco osvítí… V obchodě, kde v každé blbé marmeládě, kečupu, šunce, pizze, koláči, sušence, těstovinách apod. je vždycky buď lepek, cukr nebo mléko, nebo minimálně aspoň malá sbírka “éček“. Ale ono neosvítí a už máme potřetí  v týdnu kukuřičné špagety s žampiony nebo pohankové palačinky se špenátem, protože to je u nás tutovka. Už vím, že do Billy  musím pro bezlepkové špagety, do Alberta zase pro tofu a tempeh, v Lidlu mívají větší výběr zeleniny, dochucovadla zase mají jen v Bioobchůdku… Nákupy dají někdy zabrat víc než přespolní běh.

Našla jsem si cestu

Právě za pomoci serverů, jako je ten váš, jsem si pomalu hledala informace, recepty, cestičky… Četla si příběhy lidí, kteří to měli ještě mnohem těžší a byla vděčná, že se mám vlastně moc dobře. Mám v odlišném stravování velkou podporu babiček, jedna dokonce vyrábí i raw tyčinky a bezlepkové moučníky vždycky, když přijedeme na návštěvu.
Manžel je ochotný i večer doběhnout do krámu pro suroviny aby měl synek zítra něco podobného jako ostatní. S tím rozdílem, že nás to stojí ještě hromadu patlání a vaření do noci.

Největší hrdina je náš 6letý syn

Ale stojí to za to a největší hrdina v naší domácnosti je synek (6 let), který vzal odpovědnost za své zdraví na sebe. V dietě je naprosto disciplinovaný, sám si hlídá, aby cokoliv, co mu někdo nabídne, neobsahovalo nic z toho, co mu nedělá dobře. A vždycky, když mu někdo něco nabídne, tak řekne, že nemůže, že mu maminka udělá “domácí”.
Za poslední rok jsme takhle dělali už domácí: sušenky, čokoládu, perníčky, vánoční cukroví (to jsem přišla spolu s datlovými kuličkami dělat s dětmi do školky, aby si synek mohl pro jednou užít pečení ve školce i s ujídáním), zmrzlinu, gumové medvídky, pizzu….
Přes občasné počáteční slzičky lítosti, že nemůže to, co ostatní, se naučil spoléhat na to, že já mu vždycky něco dobrého udělám. I když to někdy vypadá i chutná jinak, vždycky mu to chutná, protože je můj vrchní ochutnavač a pomahač již při přípravě jídel. Sám je také už autorem dvou vlastních receptů na sušenky.
Nedávno jsem se ho ptala, když mu kamarád nabízel bonbon, jestli mu to nebylo líto, že si ho nemůže vzít. Řekl mi: “Ne, nebylo. Mně už tyhlety věci (bonbony z cukru) ani nechutnají. Mně už chutnají jenom ty naše.” V tu chvíli jsem si říkala, že tak daleko bych už taky chtěla být, aby mi cukr ani nechutnal.

Zkouškové období na kafi a na cukru

Ale já bohužel celý rok diety, kdy jsem přes den loajálně jedla všechno zdravé, tajně večer pokračovala ve svých čokoládových a sušenkových orgiích. Hlavně u nočního vaření a psaní seminárek do ranních hodin, jsem měla pocit, že nemám jinou volbu než tunu cukru a kofeinu, jinak bych nevydržela naživu. Letos poprvé to zkusím o zkouškovém bez kafe a cukru a zkusím energii dodat tělu zdravým vyváženým jídlem. Asi občas ulítnu. Ale pokud by mi pilné vaření kvalitního jídla dodávalo pravidelné porce energie, kterou jsem zažila v sobotu, mám naději, že to všechno nějak zvládnu i bez těch drog.

Před rokem to bylo všechno jinak

Tím spíš, že se chystám brzy po mateřské do skvělé práce, kam se moc těším a ráda bych tam dobře fungovala. A kde dokonce vaří bez cukru a bílé mouky :-). Ani jsem se nechtěla tak rozepsat, jen mám radost, že se mi to nové stravování daří a že se to pomalinku krůček po krůčku začíná dát jíst. Před rokem spoustu jídel skončilo v záchodě nebo psí misce, teď se stává stále častěji, že to všichni v rodině s chutí sní.
Já jsem před rokem také četla dopisy nejistých začátečníků a utěšovala se, že v tom nejsem sama. Takže zveřejněte, co chcete, když budete cítit, že by mohlo někomu pomoci. Je mi 33 let. Foto je z naší letní dovolené.
Anička

Jíme jinak je fantastický web

Sisi: Jíme jinak je fantastický web, který vás musí minimálně inspirovat. Díky Jíme jinak...

Dcera díky vám měla svůj první štrůdl a byla nadšená

Stramis: Včera jsem zkoušela bezlepkové těsto z jahel a dopadlo to výborně. Dcerka díky...

Děkuji za celý rok v Klubu

Dobrý den, Evo a Heleno, chtěla bych vám poděkovat za celý rok, kdy jsem byla...

Nehoní mě mlsná a dokázala jsem se vzdát kávy

Silvushe: Evi, Helčo, jste fenomenální ! Vy i vaše recepty ! TAK jsem se...

To, co děláte, mě obohacuje, inspiruje a učí

Pavla: děkuji Vám za Vaši lásku k jídlu, díky níž pro nás všechny děláte to,...

Rychlá příprava jídel, které mi chutnají

Pribe: Mám dole 4,8 kg a pokračuji dál. Je to super. Rychlá příprava jídla,...

Obdivuji pestrost ve vašich receptech

Romana: Prozatím se rozkoukávám, obdivuji pestrost, s kterou je možné připravovat zeleninu a vybírám...

Kurz se mi líbí čím dál tím víc

Tereza: Ahoj Evi, na Vánočním detoxu jsem již po 3. (aspoň myslím) a musím...

Díky novým videím v kurzu mám pocit, že jsme si blíž

Tereza: Moc moc chválím za nové zpracování kurzu (videa), je to paráda, mám pocit,...

Inspirující kurz pro začátečníky

Lenka: Milá Evo, milá Helčo, ještě jednou vřelé díky za včerejší fantastickou inspiraci a pohoštění,...

Jsem ráda, že jsem do toho šla!

Giana: Chtěla bych moc poděkovat za celé zpracování kurzu, včetně videí a všech informací....

Jídlo je neskutečně chutné, jednoduché a variabilní – prostě bezvadně připravený...

Ivaostadal: Děkuji celkově za bezvadně připravený kurz, zhubla jsem, i když to moc nepotřebuji-šlo...

Bez vás bych byla ztracená

Martina: Díky za všechny vaše skvělé nápady, já bych bez vás byla úplně ztracená...

Jsem nabitá energií a pořád se usmívám

Spenito: Ahoj Ajko (a holky 🙂 ), líbí se mi moc tvoje články, jak...

Jsem vaší velkou fanynkou a na JJ stránkách jsem už závislá

Miluše V.: Evi, moc děkuji za milé setkání v Brně. Mějte se krásně a...

Z maroda jsem zase činorodá!

Jarka: Ahoj Evi a Heli a všichni klubáci ♥ Už tak dlouho se tady...

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

16 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Jste všichni tak milí, já myslela,že moje zážitky by mohly být povzbuzením těm co to máte taky, ať již z jakýchkoliv důvodů, těžší a zatím se obrovského povzbuzení dostalo mě. 🙂 Takže Vám moc děkuju, vážně mě to zahřálo na duši a z vašich povzbuzení a pochval už žiju dva dny:-). Já si doteď všímala spíš toho, co se mi ještě nedaří a vy jste mě všechny přiměly si zrekapitulovat všechno co se mi už podařilo! Tímto moc děkuji také Evě a Helče, že takový prostor ke sdílení a podpoře existuje. Ta podpora je fakt důležitá, ani nevíte jak!

    • My také děkujeme :). Je pravda, že čemu se dává energie, to se posiluje a když jsou to hlavně posílené neúspěchy, tak se neúspěchy posilují. Proto hledejte hlavně úspěchy a ideálně si je pište. Člověk hrozně rychle zapomíná a když pak vidí, co řešil dřív a kde už je dnes, neuvěřitelně ho to posílí.

  2. Anicko, Vy jste proste NEJVIC!!! Drzte se!!! MOC Vam fandim….!!!! 🙂 (Vite, mam podobnou zkusenost, uz je to dva roky, a ted diky JJ uz je o MOC lip…Vam bude taky – stejne jako v sobotu – cim dal tim casteji – uvidite.. 😉 Drzte te se a opatrujte se!!! 🙂 Jana).

  3. Anička, obdivujem Vás. Ja to takto radikálne nezvládam. Vždy, keď si prečítam články na tejto stránke, dostanem obrovskú motiváciu, ale keď príde realita, a ja uvarím niečo, čo ani pes nechce, tak moje odhodlanie ide z kopca, a ja večer tlačím čokoládu. ALE, na druhej strane zisťujem, že keď na seba idem veľmi pomaly, a postupne, tak to ide. Vyradili (tým myslím mňa, manžela, synčeka a moju 8 ročnú sestru, ktorá s nami žije) sme zo stravy 90% cukru, mliečne výrobky (okrem masla), a takmer všetky spracované výrobky. Na raňajky jeme obilninové kaše na sladko, a naučila som sa piecť kváskový chlebík, a aj koláče. Momentálne sa sústredím na to, aby som jedla v správny čas (raňajky 9:00, obed cca 12:00 a večera do 18:00 – v zime, v lete o hodinku neskôr). S jedením po večeri ešte bojujem, ale je to proces :).

    • Leo úplně vám rozumím, mně to před lety v rodině skoro nikdo nejedl a když už jo, tak ani slovo chvály, spíš naopak… Nejraději vařím jen pro sebe, pochutnám si, nafotím to a v bříšku jako v pokojíčku. A také pro moje kamarádky, ty to dokáží ocenit.

    • Každý krok vpřed se počítá, někdo to holt dokáže změnit rychle, já měla také postupný proces, dva kroky vpřed, jeden zpátky. Důležité je vědět, co to s vámi dělá, pak ten návrat k JJ je radostný a osvobozující…

    • Leo, nebojte, my také nejsme vzorní. Děti ujíždí na másle a bílé Hollandii, kterou nám doktorka povolila. A já byla až donedávna na tabulce čokolády denně ;-). Zápasím s odlišným vařením rok a pořád objevuju nové souvislosti a vychytávky a pořád se mi stává že frustrovaně civím do lednice a prostě nevím, co z těch kuriozit co tam najdu stvořím jedlého. Obdiv si zasloužíte vy, že se tak snažíte. A těch jídel v záchodě se nebojte, jsou to po čase dobré historky k pobavení (betonová kaše, a kašovitý koláč apod.). Beru si z nich vždy pozitivní poučení, že aspoň vím, jak to příště nedělat, dělá mi to líp, než když jsem si dřív za to nadávala. Koneckonců hodnotí se především snaha. výsledek je až druhotný;-)

  4. Týjo, také jsem dojatá, i z krásných komentářů holek.. i ve Vašem příběhu, se Aničko vidím, jste fakt skvělá (to noční jezení sladkého znám moc dobře! Nebo když jdu sama nakoupit..).. moc Vám držím palce ve studiu, ať se Vám pak v práci líbí a daří a Vaše zdraví i celá rodinka jen kvete 🙂

  5. Drzim palce Vam i synkovi. Krasny pribeh. Mela jsem podobny s vlastnim zdravim, totalni vycerpani, kolaps imunity a dle lekaru nelecitelna geneticka nemoc..ale stravou se vsechno lepsi. Dokonce i parametry nelecitelne nemoci sly samy do lepsich cisel..kdybych obcas neulitla na klasickem jidle..byla bych ted urcite jeste o kus dal.
    Takze drzim palce a obdivuju Vas kolik toho zvladnete.

    • Jejda, Vladko a co vám to lékaři věštili? Mě tedy samé nepěkné věci a naštěstí se to nepotvrzuje, genetika negenetika.

  6. Je to tak, jak píše Eva-kdyby máma nevěděla, co chce a nestála si za tím…..
    buďte vy co jdete do změny rády, že jste se pro ní rozhodly. Jsou takoví, kteří do změny jídelníčku nechtějí….a diví se, že jim doktoři v nemocech nejsou schopni pomoci. Máte prosím někdo zkušenosti s lupénkou u dítěte? Děkuji.

  7. Anička zvládate to krásne. Prajem Vám už iba také rána a dni, aké ste mali v sobotu! Držím palce! 🙂

  8. skoro mi bylo do pláče, když si uvědomím, co toho my ženské zvládneme…a ta frustrace z toho, že nás nikdo nepochválí, dokonce ani my sami sebe…Tak dnešní den začnu právě tím 😉

    • Na mě taky šly slzy, když jsem Aničky příběh četla. “Ani mi samy sebe”, svatá pravda, tak hurá do toho. Všechny jsme bohyně! 🙂

      • Děkuju vám Já , pochválit se fakt moc neumím. Mám ale štěstí, že mě manžel chválí a oceňuje v tom vaření často
        (i když vím, že by si místo sojového masa nebo tempehu dal raději kus masa:-) ). A synek mi občas když mu uvařím něco co má extra rád řekne, že jsem “úplně ta nejlepší maminka na světě”, a to už je ocenění:-). A navíc náš pes je také bezlepkář, takže i z případných přešlapů něco získá.;-)

  9. Aničko, za všechny, kdo se teprve snaží zorientovat, jsou bezradní a ztracení, moc děkuji, že jste měla chuť a odvahu se podělit o svoje zkušenosti. Tak jsem to pustila celé, protože mi přišlo líto cokoli vypustit 🙂 Naložila jste si tedy pořádný batoh! Víte, kdo je pro mě největší hrdina? Vy! Synek je úžasný, o tom žádná, ale kdyby máma nevěděla, co chce a nestála si zatím, nefungovalo by to ani u něj. Přeji vám, aby vám Jarní očista pomohla se vším, co vás trápilo a bylo už jen lépe a radostněji. Díky, Eva

  10. Zobrazit všech 16 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekTop 20 nejvíce návykových jídel. Víte, která to jsou?
Další článekKouzelná moc barev