Opěvovaná probiotika: dělají více škody, než užitku

Probiotika jsou IN

Střevní mikroflóra (mikrobiom)– Je souhrn všeho “cizího” živého, co máme uvnitř těla.
– Nosíme v sobě zhruba 1,5 kg mikrobů. Jsme tedy takový „chodící ekosystém“.
– Mikrobiom můžeme právem považovat za jeden z největších orgánů těla – stejně váží mozek a o něco více játra.
– Mikrobi společně pracují na tom, aby fungovalo zpracování potravy, imunita, ovlivňují náladu, chuť k jídlu, obezitu, spánek i to, jestli vás štípne komár.

V posledních 10 letech se o střevním mikrobiomu mluví čím dál tím častěji. Má totiž zásadní vliv na mnoho procesů v lidském těle – od zpracování potravy, imunity až po sklon k obezitě. Autisté či duševně nemocní lidé mají dokonce úplně jiný střevní mikrobiom.

Probiotika jsou živé organismy, které se přidávají do potravin (jogurty, kefíry aj.) s cílem nejen zlepšit chuť, ale hlavně zlepšit střevní mikroflóru. V dnešní době se masivně začaly vyrábět a prodávat jako doplňky stravy v lékárnách.

Probiotika jsou obecně považována za velmi přínosná, hlavně co se týče léčby střevního mikrobiomu po antibiotikách, ale také při různých střevních problémech. Nové studie (1, 2) však zpochybňují vše, co doposud o probioticích jako doplňcích stravy z lékárny známe a čemu věříme – tj. jejich účinky a spolehlivost.

Probiotika zpozdila o půl roku obnovu střevního mikrobiomu

Zjistilo se, že střevní mikrobiomy lidí, kterým bylo po použití antibiotik podáno více kmenové probiotikum, se neobnovily tak rychle, jako mikrobiální společenství jedinců, kterým nebylo podáno vůbec nic, nebo kteří byli podrobeni fekální transplantaci (tj. transplantaci své vlastní mikrobioty odebrané, když ještě byli zdraví, zase zpět do těla po podání antibiotik). A nebyl to jen malý rozdíl! Výzkumníci zjistili, že střevní mikrobiom osob, které braly probiotika, se obnovil až za 6 měsíců! Naproti tomu účastníci, jejichž střeva byla ponechána bez zásahu (nebrali probiotika), se během několika málo týdnů z velké části zotavili. Ty osoby, které se podrobili fekální transplantaci, se zotavili nejrychleji, během pár dnů. (2)

Autoři práce zjistili, že lidé, kteří brali probiotika, trpěli vážnými poruchami.

„Jakmile probiotika kolonizovala střeva, úplně zabránila tomu, aby se tam vrátila původní mikroflóra, která byla narušená léčbou pomocí antibiotik,“ uvedl Eran Elinav, izraelský imunolog, který tuto studii vedl.

Laktobacilly a Bifidobakterie brání růstu důležitých mikrobů

Studie také zjistila, že probiotické bakterie produkující kyselinu mléčnou (tj. Lactobacilly, Bifidobakterie, Saccharomyces boulardii) produkují také sloučeniny, které brání růstu různých typů mikrobů, které se běžně nacházejí ve střevech člověka, z nichž některé mohou být nezbytné pro udržení zdravého střeva. 

Probiotika nejsou vhodná pro každého

S probiotiky to není tak lehké, jak to vypadalo dříve. U zkoumaných osob, které probiotika dostaly, se objevily dvě reakce – asi polovina osob zvládla jejich užívání bez problémů, ale u druhé se jejich tělo kolonizaci střev probiotiky snažilo odolat. U skupiny, která dostala placebo, se neobjevil vůbec žádný dopad na organismus (1). „Říká nám to, že v současné době uznávané paradigma probiotik, která jsou vhodná pro všechny, by mělo být nahrazeno individuálnějšími terapiemi, které využívají více vědecká měření a technologie,“ uvedl Elinav, izraelský imunolog.

Zjištění výše uvedených studií jen potvrzují domněnky odborníků týkajících se potenciálních komplikací, které mohou vzniknout v důsledku suplementace probiotiky. Probiotika mohou zakrýt některé symptomy nefungujícího střevního mikrobiomu tím, že poskytují stejné nebo podobné funkce jako zdravá střevní mikroflóra, ale pravděpodobně nepovedou k nápravě mikroflóry. A navíc mohou bránit diverzifikaci (tj. osídlení střeva mnoha různými vhodnými kmeny) a stabilizaci vlastní střevní mikrobioty.

U probiotik neplatí čím více, tím lépe!

Bakterie mléčného kvašení jsou důležitá součást zdravé střevní mikrobioty a pomáhají udržet na uzdě patogeny – to ale neznamená, že je nutné střeva dlouhodobě “bombardovat” extrémně velkými dávkami hrstkou vybraných kmenů těchto bakterií. Tak jako u všeho v životě – extrémy vždy škodí. Velké dávky probiotik mohou spíše narušit než posílit stabilitu a rozmanitost střevní mikroflóry. A to zejména u lidí, kteří mají problémy s trávením a střevní dysbiózou než u lidí, kteří mají silnou, odolnou a diverzifikovanou střevní mikrobiotu. U lidí s poškozeným střevem je menší konkurence bakterií, což je důvod, proč mají probiotika tak rychlý a výrazný vliv.

Jíme jinak radí:

• Starejte se o svůj mikrobiom dobře. Vyřaďte z jídelníčku všechny polotovary, cukr, sladkosti, slazené nápoje, bílou mouku a další průmyslově zpracované potraviny.
• Pokud jste byli nuceni brát antibiotika nebo máte narušenou střevní rovnováhu, zařaďte do svého jídelníčku místo braní probiotických doplňků malé množství co nejvíce různorodých fermentovaných potravin s různými druhy kmenů – miso pastu, umeocet, pickles, kimchi, rostlinné jogurty, natto, kombuchu, tibi vodu, rejuvelac atp.
• Ani s fermentovanými potravinami se to ale nemá přehánět. Stačí malé množství.
• Nezapomeňte také na prebiotika, která jsou v zelenině, bylinkách, celozrnných obilovinách, luštěninách, ovoci, semínkách, ořeších i řasách.