Máloco v nás vzbuzuje tak silné emoce jako peníze. Peníze jsou zdrojem trápení i potěšení. Je to neuvěřitelně silná energie, která ovládá obrovské množství našeho času, úsilí i myšlenek. Peníze ovládají běh celého světa, politických zřízení i stav planety.

Nikdo se vztahu k nim nevyhne (no možná nějaké dobře ukryté domorodé národy částečně ano :-) ). A přitom je to jen kus papíru, kovu, plastu – nebo pouhá čísla na účtech. „Peníze nekazí charakter, jen ho ukazují“, říkávala moje moudrá babička.

Šetření na lepší časy

Energetický náboj peněz je podle mě neutrální. Co jim dává „význam“ je to, jaký jim dáváme smysl. Asi každý z nás se někdy v životě setkal s negativními výroky o penězích. Já sama jsem měla v hlavě dlouho zafixováno, že „kdo šetří, má za tři“. „Když chci peníze, musím tvrdě pracovat.! Nebo že „pečení holubi nelétají do huby“.
A není se čemu divit. Moji prarodiče zažili druhou světovou válku, při které silně pocítili nedostatek potravin. Já sama jsem do tří let věku s mamkou stále čekala ve frontách na potraviny (ne, že bych si to pamatovala:-) ). Ale i po revoluci, kdy jídla i peněz bylo již všude dost, stále jsme si dělali zásoby potravin i peněz na vkladní knížky, jak se u nás s oblibou říkalo „na horší časy“. Ale proč bychom se měli mít hůře, když se můžeme mít lépe? :-) A tak u nás doma šetříme už jen na lepší časy.

„Lidé mají tendenci být tak bohatými, jak jsou hluboce přesvědčeni, že by bohatými být měli.“ Peter Carroll

Jednoho dne jsem si všimla, že můj vztah k penězům pramení z toho, čemu věřím. Přesvědčení, která mám v hlavě, jsou vždy daleko důležitější, než mé schopnosti nebo vzdělání. No jo, zase ty vzorce :-))

Zlatá střední cesta

Je jasné, že představa hojnosti je pro každého jiná. Všimla jsem si u nás „homo sapiens“ jednoho nešvaru, a to že často konzumem a nákupy překrýváme duševní prázdnotu. Nijak to neodsuzuji, i já jsem to jeden čas dělala. U tohoto holt, asi jako u všeho v životě, platí, že každý se sám musí přesvědčit o tom, že to nefunguje. Jeden z důvodů deprese je podle mého názoru právě toto rozčarování: „Prachy na kontě a štěstí nikde„.
Znám pár lidí, kteří naopak peníze odsuzují jako zlo. Kdo ví, co v tom může být, jestli jen skrytá hořkost z nedostatku, nezdaru nebo něco jiného. Řešení je, řekla bych, někde uprostřed. Taková zlatá střední cesta.

Příliš drahých věcí mě svazuje

Nakonec samu sebe již dlouho pozoruji a když mám příliš mnoho drahých věcí (a věcí obecně, aneb minimalismu zdar :-) ), ty věci mě pak ovládají. Berou mi energii i pozornost a to už mi příjemné není. Naštěstí to brzy pochopil i můj štědrý muž a přestal mi kupovat šperky s pravými perlami, diamanty a další – pro mě bohužel jen stresující – dary.
Do jednoho z mých vnitřních dilemat s jedním párem drahých náušnic kdysi zasáhla „náhoda“, kdy jsem jednu z náušnic ztratila. Tu náušnici jsem skoro obrečela, protože se mnou přece jen byla při tolika důležitých životních událostech. A velmi mě překvapilo, jak jsem se k věci dokázala upnout natolik, že mi na ní záleželo víc než na pěkném zážitku. Co mě ovšem dostalo bylo, jak moc velkou úlevu jsem po ztrátě pocítila.

Paranoia ze strachu z okradení

Můj muž zase jednou pracoval pro velmi bohatého klienta, který byl penězi natolik spoutaný, že když si u něj manžel zapomněl žebřík, ten klient mu hned volal, jestli je to jeho žebřík, protože se bál, že si ho tam připravili zloději, kteří se ho chystají okrást. Je smutné, když se někdo dokáže stát otrokem svého bohatství (pán má mimo jiné všude kamery, lasery a radar z pásma Gazy za půl miliónu :-) ).

Peníze musí proudit, babi

Já osobně trvám na tom, že peníze nejsou nic špatného, je to jen energie jako každá jiná. A aby se energie nezablokovala, musí proudit. Pro mě jsou peníze v první řadě svoboda. Nikdy se mi nedařilo je příliš hromadit, ale zato jsem si je dokázala užít. Hodně jsem jich nechala na cestách. U nás doma zase nejraději nechávám energii peněz proudit za kvalitní jídlo a zážitky, protože to mi nikdo nevezme. Teda hlavně ty zážitky, protože u jídla si se třemi věčně hladovými kudlankami nemůžu být jistá nikdy :-). A víte, co je největší sranda? Když pak vaše dítě vysype babičce ze svých úspor všechny drobné, ať si babička něco koupí a užije si to. A nakonec k tomu dodá: „Peníze musí proudit, babi!“

Finanční nezávislost

Už od svých patnácti let jsem prakticky finančně nezávislá díky všem možným brigádám, na které jsem chodila snad v každém školním volnu, které jsem měla. Hned po škole jsem si udělala menší finanční polštář hlavně díky práci v zahraničí. Poprvé v životě jsem tak okusila, jaké to je, když pro mě téměř nic nebylo příliš drahé. A světě div se, začalo mě to velmi rychle nudit. V té době mě nejspíš osvítil duch svatý, aby mi připomněl staré dobré moudro, že peníze nás šťastnými neudělají. Tak proč já těm „boháčům“ (aspoň v mých dětských letech) vždy tak záviděla?

S penězi jsem si zažila „svoje“

Nejspíš asi proto, že jsem si zažila- jaké to je mít doma pár stupňů nad nulou, když vám v zimě odpojí elektřinu, kterou topíte a vy máte zrovna zánět ledvin; nebo jaké to je vařit z vody, když nemáte ani na vločky. Nechci to více rozebírat, protože v minulosti (kor v té negativní) se hrabu velmi nerada. Chtěla jsem vám na tom jen ukázat, že nejsem holka, která měla vždycky všechno naservírované na stříbrném podnose. S penězi jsem si zažila „svoje“ a od té doby díky nim chovám velký vděk, že teď už nic z toho řešit nemusím. Zpátky bych to nechtěla, to je jasné, ale jsem za to nakonec moc ráda, protože jsem díky tomu určitě skromnější a taky jsem velmi rychle „finančně dospěla“ :-)

Co opravdu potřebuji a co už je zbytečné

Co o penězích učím(e) své děti, je rozhodně to, že jsme mnohem více, než jen to, co máme. Také se je snažím(e) učit, že si kupujeme jen to, na co máme, nehledě na to, co mají ostatní. Nebo že máme moc získat vše, co chceme, protože je zde dostatek pro každého (a to se netýká jen materiálních statků). A protože syn s mužem rád pracuje (nad rámec svých povinností), učíme ho díky tomu i to, že si může vydělané peníze bez výčitek užít. A to byste koukali, jak rozumně se k tomu staví a zvažuje, co opravdu potřebuje a co už je zbytečnost, bez které se v pohodě obejde. Samozřejmě si těch peněz víc váží a moc rád nám všem něco kupuje. Teda většinou :-)))

Hojnost je mnohem víc než jen peníze

Tu nejdůležitější lekci dětem (snad) dáváme dnes a denně. Je totiž o tom, že bohatství a hojnost pro nás znamená mnohem víc než jen peníze. Jsme zdraví, máme sebe, rodinu a přátele, střechu nad hlavou, máme co jíst, teplou vodu, i když je pravda, že mužská část naší rodiny by si vystačila se studenou:-). Máme všichni obě ruce i nohy, vidíme, slyšíme, cítíme a nic z toho pro mě rozhodně není samozřejmost, ba naopak důvod ke každodenní vděčnosti:-)

Štěstí není závislé na penězích

Jestli máte rádi statistiky, nejrůznější výzkumy ukazují, že štěstí si penězi koupit můžeme, ale jen do určité míry. Také nám výzkumy doporučují udělat si seznam nejšťastnějších období v našem životě a porovnávat ho s tím, v jaké jsme v té době byli finanční situaci. Já to udělala. Uvědomila jsem si díky tomu, že žádné z nich nebylo závislé na penězích. Došlo mi, že šťastná jsem vždy, když jsem s lidmi, které mám ráda a když jsem k tomu navíc v pěkné přírodě a je k tomu kopec srandy, to jsou pro mě vždycky ty nejhezčí zážitky.

Ty nejlepší věci v životě jsou stejně zadarmo

Problém je totiž v tom, že výraz štěstí a peníze by se (aspoň podle mě) neměly vůbec spojovat. Peníze mají přinášet pocit spokojenosti a ulehčovat život. Čím jsem starší, tím víc mi dochází, že pocity štěstí mi přináší nejvíce věci, které jsou zadarmo. Jako třeba smích a upatlané pusinky mých dětí, pevné objetí od mého muže, setkání se zajímavými lidmi, návštěva rodiny a přátel, cestování, vzdělávání se, zkrátka pocit, že mi má život ještě co nabídnout. Peníze mi to všechno usnadňují, to je pravda, ale ten opravdový pocit štěstí jsem si musela vytvořit já sama. A já vám všem, kdo jste to dočetli až do konce, moc děkuji a přeji vám, ať jste šťastni dnes i po celý život.

S láskou

Naďa

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

    • Díky moc za milý komentář!💐 Však taky ti nejšťastnější lidi na světě (z našeho pohledu Evropana) téměř nic nevlastní a přesto (nebo právě proto?) se umí radovat a být šťastní💃❤

  1. Zrovna dnes jsem na téma peněz narazila.Ještě v trochu jiné souvislosti a to v hodnotě mé práce.Mam pocit,že za peníze, za které já dělám svoji práci (myslím,že kvalitně)by ji spousta lidí nedělala.A přestože mě to moc baví, tento pocit nedocenenosti a jakési neúcty mi dost vadí. Říci si o víc není tak zcela jednoduché,protože se jedná o neziskovy sektor. Spíše jsem chtěla naznačit m, že mi ta vyse platu odráží nějaké ohodnocení práce v této společnosti, v mém případě tedy dost demotivující.

    • Milá Korinko, držím vám všechny palce, co mám, aby se vám podařilo mít ten nejvíce motivační plat, jaký si jen umíte představit!🍀🙏💐 (ono taky mezi námi, vše, co si umíme představit, umíme také zrealizovat, takže nač být zbytečně skromná😂) A jestli ještě můžu být tak zvědavá, nepracujete náhodou v sociální sféře?🤔 Ptám se proto, že jsem z ní před lety (samozřejmě nejen kvůli platu) po třech letech utekla👼

  2. Zobrazit 4 komentáře

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Naďa
Zkouším to různými cestami, hodně otevírám knihy a lezu chodbami, někdy se nadechnu a řvu a někdy jen tak ležím mezi hvězdami..
Předchozí článekStará garda
Další článekBojíte se dusičnanů v zelenině? Dávají nám silné svaly!