Protože teď hodně prší, vydala jsem se s dětmi na nákupy. A včera taky sama do Makra. Zážitky z obchodů mě inspirovaly k tomuto příspěvku. Každý nákup si uvědomuji, že opravdu žijeme a jíme jinak. Proto i jinak nakupujeme. Jestli už nějaký ten pátek jíte jinak, možná máte podobné zkušenosti.

A možná máte podobnou úchylku jako já –  ve frontě u kasy pozoruji lidi a tipuji, co mají v nákupním košíku. Je neuvěřitelné, jak by se dala dělat diagnostika jen z pouhého pohledu do vozíčku s potravinami :-) Nemusejí mi říkat, co jim je, stačí, když vidím, co kupují.

Zrovna tak to bylo včera, když jsme s holkama nakupovaly v Hypernově. Stojím ve frontě a pozoruji svět. Vidím uhrovitého mladíka s lahví coca coly, dvěma rohlíky a krabičkou laciného salátu. Mám chuť ho vzít za ruku a jít s ním udělat nový nákup. Stejně tak 14ti leté holčiny, kterým přes bokovky lezou špeky. V košíku mají limču, nanuky, čipsy a sušenky. Holky moje, kdybyste věděly….kdyby tak někdo mě ve 14 řekl, co vím dnes. Povzdychnu si a pozoruji tlustou paní s tlustými dětmi, jak vykládá na pás u poklady dva kartony mléka, karton ovocných jogurtů s lentilkami na vrchu, šunku, sýry, hromadu tatranek, žluté ovocné nápoje pro děti, pivo pro tátu, pomerančovou minerálku pro sebe, mleté maso na tácku, párky, pytel brambor a sáček plný housek. Jo a taky 4 rajčata, aby se neřeklo. Nemůže se přes břicho ohnout do košíku a děti ječí, že chtějí tyčinky, co u nich zrovna stojíme. Markétka na to kouká a říká mi: „Tohle my nejíme, že? Tam je cukr a chemie. Asi jim to nikdo neřekl. Měly by jít na kurz“. Radši nic neříkám, ačkoli se dmu pýchou, paní už tak vrhla velmi zlý pohled na tu naši zeleň  a následně mě sjela pohledem od hlavy až po paty. „No je to tak, milá paní“, říkám si v duchu „jsme to, co jíme. Já jíst to, co máte v košíku, vypadám stejně jako vy.“ Ale pochopitelně mlčím. Karolínka sedí v košíku jako paša, pozoruje ten cvrkot a okusuje nať z lahůdkové cibule. Já si v duchu gratuluji, že naše děti (aspoň zatím) neloudí sladkosti a scény dělají jen u zeleniny, když už nechci víc mrkve do košíku.Takhle vypadala část nákupu na kurz a podobně vypadá nákup na dva týdny pro naši rodinu.

Dál mlčky pozoruji okolí pokladen a ukracuji si čekání. Velmi se přitom bavím pohledem lidí na můj vozík s nákupem. Můj zelenající se košík, z něhož trčí na všechny strany nějaké natě a listy, zpestřuje občas jen toaletní papír, jinak si nemám v obchodě co koupit. A tak na mých 10 kg zeleniny, což je tak obvykle můj sázavský nákup na 4 dny, nevěřícně koukají všichni kolem stojící zákazníci. Někdy ty otázky vidím v jejich očích jak na displeji: “ To jedí jen zeleninu?“ „To všechno fakt snědí?“ To jako nic jiného nejí?“ „A kde má nějaké maso?“ Občas se někdo i zeptá a máme si o čem povídat dokud na nás nepřijde řada. Několikrát se mi dokonce stalo, že se lidé ve frontě, po té, co Markétka promluvila, divili, že jsme Češi. Prý tak nevypadáme ani my ani ten nákup :-) I pokladní v Kauflandu tuhle říkala, že takový nákup mívají jen cizinci.

Jsme našimi nákupy nápadní. Pamatují si nás podle toho. V některých obchodech, kam chodíme pravidelně, už mi hlásí, že mrkev mají čerstvou nebo naopak že pořád nemají to, co jsem se ptala posledně. Mladší generace pokladních už se směje, že zase budou muset utírat pás, protože z našeho nákupu padají listy a hlína. Starší generace pokladních se leckdy pozastaví nad tou spoustou zeleniny a říká, že tak by to mělo být a hned přidá, že oni včera měli doma plněné papriky nebo hovězí s dušenou mrkví. Zkrátka náš nákup nenechává pokladní lhostejným, mají potřebu to komentovat. A nás to moc baví.  Markétka má pocit, že všechny pokladní jsou naše kamarádky, protože si s námi povídají.

S pokladními je vůbec legrace. Kolikrát já už zbrzdila provoz u kasy! Ony totiž neznají všechnu tu zeleninu, co jim na pás u pokladny vyložím. Hledají pak v různých seznamech nebo se ptají: „A tohle je prosím vás co?“ A já říkám: „To je dýně, ….to je daikon, …to je vodnice, …tohle není zelí, to je kapusta…“ apod. Včera jsem vyložila na pás v Makru 20 kg cibule, 10 kg mrkve a dalších asi 20 kg zeleniny, protože na Sázavě je to bída a tady mají aspoň něco i v bio kvalitě. Pokladní na to hledí, markuje, občas váhá co je co a nechá si poradit, občas hledá v manuálu kódy, a pak se zeptá: „A to máte domů nebo někam do hospody?“ Říkám, že domů a že to je sotva na dva týdny. Málem padla do mdlob. Když už jsme se daly do řeči, poradila jsem jí, že by neměla pít mléko a jíst mléčné výrobky, že jí to nedělá dobře. „Já se narodila s alergií na mléko!“ vyvalila na mě oči, ale vzápětí dodala, „ale už je to prej dobrý.“  „Není to dobrý, nedělá vám to dobře,“ říkám a odcházím. Taková by to byla krásná holka, kdyby trochu líp jedla.

Do kolen dostala tuhle Helča pokladní, když táhla k pokladně nacpané dva košíky zeleniny. Byl to nákup na kurz. Když pokladní načetla všech 60 kg zeleniny, zmohla se jen na: „Vy toho teda máte.“ Načež jí Helča ve spěchu odvětila: „To je jen na víkend!“ Jestli jí tu pusu někdo nezavřel, tak tam stojí s čelistí dokořán ještě dnes :-)

Když se tak nad těmi našimi nákupy zamyslím, uvědomuji si, že jsem jedna z mála maminek, co chodí ráda nakupovat s dětmi. Mohu s nimi procházet kudy chci, žádné loudění a pláč se nekonají. Nekupuji jim pečivo ani sladkosti ani nanuky. Většinou jim nekupuji vůbec nic, co by mohli rovnou sníst. Nejdou si tedy kupovat nic pro sebe. Automaticky staví u zeleniny a snaží se mi nějakou nacpat do košíku a já jen koriguji kolik čeho mohou dát. Zelenina je 99% našeho nákupu a je baví pouhé nakupování. Preferují obchody, kde mají dětské košíčky a ke štěstí jim stačí dávat zboží do vozíku a na pás u pokladny. Markétka je nejvíc nadšená, když může zaplatit a dostane zpátky drobné. Slavnostně je pak ukládá do peněženky a tu mi vrací s tím, že to dobře vyřídila. Ke štěstí nepotřebuje jít z obchodu a něco žvýkat! Stačí ji tam se mnou jít. Karolínku nejvíc baví sedět v košíku a tahat za řetízek, kterým se košíky zapínají k sobě.

Já jsem u pokladny vždycky překvapená, jaké částky platí za to málo zboží lidé před námi, zatímco my si za pár stovek neseme domů zeleniny, že ji ani unést nemůžeme. Když vidím, že dávají jeden dva tisíce za věci, které my vůbec nepotřebujeme, a pak vidím naši hromadu jídla za dvě tři stovky, připadám si velmi šetrná :-)

Je to nesmírná svoboda chodit po obchodě a uvědomovat si, kolik toho nepotřebujeme. Bez cukání koutků a kapající sliny můžu chodit kolem jakéhokoli zboží, nic mě tam neoslovuje. Míjím regál s mléčnými výrobky, se sladkostmi, s pečivem, s nápoji…Jak málo nám stačí k vykouzlení tolika dobrého a hezkého jídla. S každým nákupem mi připadá divnější a divnější, že lidé kupují všechny ta krabičky, lahvičky a pytlíčky s potravinami, které jsou z mého dnešního pohledu už mrtvé a nemají nám moc co nabídnout.

Nejvíc mě na tom asi baví moje nezávislost. Bývaly časy, a není to dávno, kdy bych z obchodu bez nějaké sladkosti a mléčného výrobku neobešla. Dneska mi je většina regálů v obchodě ukradená. Zajímá mě ta zelenina, nákup mám za 5 minut vyřízený a ještě to skoro nic nestojí. Holky mají společenský zážitek a můžeme se vrátit zpět do naší osady do klidu a ticha s pocitem, že dneska jsme něco zažily :-)

A jak to máte s nákupováním vy?

Neuvěřitelných 163 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Evi, moc se mi líbil tenhle článek o nakupování. Máme to se synem úplně stejně, občas zírame, co lidi dokáží sníst. Jen bych ještě dodala, že nejen, že to „barevné jídlo“je nejen plné chemie, ono pak už i tak chemicky „voní“. Moc díky za Vaše stránky, přidávám se ke komentáři, který už někdo vymyslel, ale mě se moc líbí – já ty Vaše stránky prostě žeru 🤩. U nás jíme vaše jídla s chutí celá rodina včetně mého 86 letého tatíka, který byl celý život na mase a salámech.

    • Zlepšilo se mu dýchání, začal se víc pohybovat a je mu líp. Ještě bych měla dodat, že já se synem se takhle stravujeme už skoro dvacet let, začalo to, jak jinak, synovým astmatem a moji problémovou slinivkou. Samozřejmě okolí nechápalo, v té době jsme byli opravdu rarita. Jediný, kdo mě podporoval byl můj táta, který si sice neuměl představit život bez masa a burta, ale rád vařil a vždycky go zaujalo, že to moje zdravé 😉jídlo i chutná 😃. A když začal marodit s játry, později s cukrovkou a zjistil, že po tom mém jídle mu nikdy těžko nebylo, sám se ptal, co jak vařit, čím ochucovat…

    • Ingrid, to je úžasné! Dědovi je 86 let a baští s vámi zdravě?? Paráda! A díky za milá slova, máme s Romanem velkou radost ❤

  2. Tak to je teda něco, také ráda nakupuji zeleninu, ale takový koš jsem teda ještě nevezla :-)))…třeba se tam taky dopracuju :-)))…fakt je, že mléko, které máme v zásobě mizí velmi pomalu, mouku už mám doma jen špaldovou, žitnou, pohankovou, kukuřičnou, rýžovou atd…prostě po bílých se u nás slehla zem … krupici dětem vařím zcela výjimečně … salámy nekupuji, občas šunku a nějaký sýr…a když jdu Lidlem uličkou skrz regály, dívám se a říkám si … k čemu to všechno? Možná jsem se během těch cca 5 let také někam posunula :-) … aspoň doufám …

  3. Ǔžasný článek !!! Poslední dobou začínám nakupovat taky tak a při posledním nákupu v Kauflandu paní pokladní pravila „tady se někdo dal na zdravou výživu“. :-) A to v košíku zdaleka nebyla jen zelenina, ale i obiloviny a luštěniny, kterými je tento obchod překvapivě dobře zásoben…a sem tam něco nezdravého, co si tam přihodil manžel.

  4. Už dlouho navštěvuji tenhle web, ale ještě nikdy jsem se neodhodlala napsat nějaký malý komentář a nedej bože příspěvek, jako se chystám napsat dnes. Vy jste má inspirace a takové živé chodící důkazy, že to jde JINAK .. Předem děkuji za Vaše stránky, názory a komentáře, životní příběhy ostatních lidí, které jsou pro mě hrozně inspirující . Vždycky jsem byla v okolí ta divná..milovala jsem rýži, a to ke všemu! Už od mala jsem nesnášela knedlíky, měla problémy s jezením masa (musela jsem za trest sedět i půl hodiny u stolu, než jsem ten malinký kousek masa snědla, „vždyť maso je pro zdraví dítěte do nejdůležitější!“) a kombinace vepřo –rýžo-zelo mě nepřišla divná, snad jen mému okolí. Na školním výletě se po autobuse šířila vůně smažených řízků a okurek, jediná já měla navařeno rizoto. Ostatní se mi smáli, ale já ze sebe měla dobrý pocit a cítila jsem, že tohle jsem prostě já. Už ani nevím jakou náhodou jsem narazila na tyto stránky, ale byl to další krok tou správnou cestou a jsem nesmírně ráda. Takže postupně zkouším, různě kombinuji a experimentuji s novými potravinami a zavádím doma něco uplně jiného, než na co byli doma zvyklí. Doma chutná a pomalu všichni najíždíme na nové stravovací návyky, ségra s mamčou kopírují moje vaření, blízká rodina si chodí pro rady, kolegyně se ptají po receptech.. Ještě se sice nedokáži vzdát uplně masa a taky mě sem tam dohoní mlsná, ale věřím, že to všechno pozvolně časem přijde. Každý v životě si musí najít cestou, kterou se vydá a bude ho dělat šťastným a já se v té mé utvrdila díky Vašemu webu 
    Krásný den a pozdrav z Moravy posílá Jana

  5. Jo jo, časy se snad brzy změní. Přijde doba, kdy máme řekne dceři: „nauč se uvařit pořádnou misopolévku, nebo se nevdáš a zůstaneš na umeocet“. Změnit sám sebe je docela dost oříšek…ale oříšky jsou zdravé, tak by se do toho měl každý pustit :-)

    • Jindro, prekrasný komemtař :-D úsměvné leč smutné zaroveň… Kež bychom se toho dožili i my, že se ta doba změní ;-) alespoň zacneme u sebe a třeba nakazíme další, kdo ví :-)

    • To mě pobavilo. Jo, s češtinou si člověk může pohrát podobně kreativně a zábavně jako s jinovařením, ! ;-)

  6. Tak já se taky přidávám se zkušeností. Malá teď začala chodit do státní, kuchařky jsou tam velmi vstřícné, školka si říká „zdravá školka“, paní ředitelka např. žádala rodiče, aby nedávali dětem na narozeniny bonbony, když chtějí něco donést, ať jim dají třeba sušené ovoce, což mi přijde naprosto skvělé. Bohužel jsou rodiče, kteří si pod tím představí maximálně gumové bonbony a víc neřeší:-( V jídelníčku tu se objevuje tofu, seitan!, jáhly, pohanka … Znají věci jako hraška atp. I když to není jíme jinak a je tam spousta masa, snaží se a to se cení. Prý by vařili ještě zdravěji, ale dupou prý po nich shora ohledně spotřebního koše, kde jsou prý snad normy i na cukr! Že prý cukr musí být!!!Sama paní ředitelka řekla, že to dělají lidi, kteří tomu nerozumí. Tak se taky snažíme a pomalu se prosazujeme, našla jsem ještě jednu maminku, která jí jinak, tak už jsme dvě! Elaborát od Daničky bychom taky rády předaly, paní kuchařky si to určitě přečtou. Doufám, že se naše řady budou stále rozšiřovat a pak dokážeme víc :-)

  7. Taky se vám ty příspěvky zobrazují tak rozházeně jako mně? Dám u někoho odpověď a ono se to zobrazí jako samostatný komentář třeba v polovině diskuze?!

  8. Asi před 3mi týdny měli v Lidlu balík 5kg rýže Basmati. No bio ne, ale je úžasná, voňavá, měkká, hotová za 10-15 min., byla asi za 199?? Stejnou mají v malých fialových balíčkách. A mají tam rozinky nesířené, ale klasicky malé balení. Na větší 500g jsem teď narazila v Kauflandu – fialový pytlík za asi 38 Kč, taky nesířené!
    Leusa: Jo v Globusu je výběr a teď matně vzpomínám, že mají asi i větší balení rýže. Není náhodou něco jako v jutovém pytli? A loupané mandle asi za 50Kč jsem tam taky kupovala naposledy.
    Mimochodem jáhly z ProBia – nepřipadají vám, že jsou cítit něco jako „hnojem?“ Jinak jsou úžasné, rychle uvařené, nahradily mi kuskus, naslano s nima nemám problém, ale když nasladko jako korpus, cítím to z nich pořád, což u jiných obyč z krámu ne?! :(

    • Juliano, ty jáhly mám z Probia uz podruhé a zatím v pohodě. Tak nevím, zkus se jim ozvat, třeba nebudeš jediná… Já je měla zatím vždy dobré a voňavé :-)

  9. Dobrý den,
    díky za ohlasy, jste mě trochu dojali :)já myslela, že je to normální,
    vy snad nic neděláte?:) :) dělám si srandu. No není to žádná prťavá školka, ale je zde přes 100 dětí, tak mě to, přiznávám, velice zahřálo u srdce, když za mnou paní učitelka sama přišla a sdělila mi výsledek.
    Tu mou přílohu samozřejmě ráda zašlu, dívala jsem se, že ji máme pořád uloženou, samozřejmě si ji nějak upravte dle svých aktuálních podmínek, když už jsem to sesmolila :) Napište mi na-dandapoh@seznam.cz
    Jo a potřebovala bych nějaký vědecký zdroj o aspartamu, abych to donesla do školy(ať jim tam něčím zamávám :)) ukázat, neporadíte.
    Mám různé články, ale aby to bylo prostě neprůstřelné.
    Pěkný den.

  10. Janina: Já zas před 2 dny večer viděla reportáž NOVY o očkování. Že Češi prý na očko proti chřipce kašlou, že lékárny objednávají díky tomu jen pár vakcín..následovaly nemotorné pokusy reportéra s babskými recepty (cibule, majoránka, bylinky, tvaroh…) a výsměch přírodním postupům. Že jestli si myslíme, že TOHLE nás před chřipkou uchrání nebo dokonce pomůže…nechápala jsem, to přehnali! Všemocné očkování by to určitě vyřešilo mnohem líp!

  11. Zdravím, taky by mě zajímaly ty veganské pondělky??… U nás ve škole se nám zatím podařilo prosadit vodu (občas s citronem) místo přeslazeného čaje. Některé maminky koukaly jak z jara, když to paní ředitelka sdělovala na tř. schůzkách. Prý to budou mít chudáčci přece moc kyselý…

  12. Evičko, Tvůj dramatický talent mne baví ;-). Už se těšim, až vydáš knížku, dam si ji hned vedle Jardy Duška :-)…

  13. Já mám podobnou úchylku a sleduji co mají lidé v nákupních koších. Kouknete na rodinu a už tipuje co by tam tak mohli mít…Nedávno jsem viděla rodinku, která by potřebovala na odtučňovací tábor :-) A coměli v košíku? Celé balení levné barevné limonády a samé sušenky. A k tomu si kupovali sekanou v housce. Jasně. Byl čas oběda :-) Jak jsem na tom já? Nekupuji kila zeleniny, ale zelenina je u nás v jídelníčku opravdu často. Mléčné výrobky kupujeme. Lhala bych, kdybych řekla že ne, ale vybíráme si které. Nějakou tu sladkost nebo lakominu od mě dcera vyloudí :-) Ale už v sedmi letech ví jaké potraviny kupujeme. A že barviva a éčka nejsou v jídle to pravé…

  14. Naše holčička začala chodit do školy a tam objednávají pro děti
    mlíčka, buďto slazená nebo ne. Naše dcerka je jediná ze třídy, které
    jsme to neobjednali….Bere to sportovně a dělá si srandu, že všichni budou doma nemocní a ona jediná bude ve škole pořád a bude se podivovat, kde jako všichni jsou :)))
    Teď dětem rozdávali v divadle každému žvýkačky orbit(samozřejmě aspartam) a dětské pasty s kartáčky – made in china. Docela mě to rozběsnilo, že jsou tak neomalený a něco takového dávají těm mrňousům.Samozřejmě to jenom tak nenechám.Co jim dají příště???
    Tak mi držte, prosím, palce, ať se mi to tam podaří zlepšit.
    Pěkný den.

    • Daničko, oni to třeba nevědí, že někdo bude běsnit. Prostě chtěli udělat dětem radost. Nenapadlo vás to? Běsnění vám také neprospívá, dokonce bych si dovolila tvrdit, že vám škodí víc než ta žvýkačka.)

      • Píšu běsnit, ale vůbec to tak nemyslím, jsem docela veselý člověk a vše
        beru s nadhledem. Asi jsem to měla dát holt do uvozovek pro lidi
        jako vy.Určitě tam nevlítnu jako nějaká fúrie, ale
        normálně si s nimi popovídám.Ve školce jsme hodně zlepšili, takže
        já to vidím i se školou dobře. :)

        • Daničko, a jak se vám dařilo něco zlepšit ve školce a co například? Moooooc by mě to zajímalo a ráda bych též třeba dle vašeho vzoru něco iniciovala u nás. Jsme sice v malé vesnici, kde je většina děti konvencně krmena od malička, ne-li všechny. Ale různé potíže a alergie má spousta z nich, Takže občas také nekteri rodiče řeší stravu v jídelně ;-0 a co vše jste řešili vy? Díky předem za odpověď a případné tipy, neskutečně by mohly pomoci ;-D

          • Dobrý den,
            naše dcerka chodila do státní školky, takže si nepředstavujte, že
            se stal zázrak a jí tam jinak :)Ale pokroky jsme za sebou nějaké zanechali, to je fakt.Při vyplňování anonymního dotazníku, který se dával rodičům, jak jsou spokojeni se školkou, jsem jim tam připla
            svoji přílohu ohledně stravy a to pěkně popsané dvě A4 na počítači :)Samozřejmě jsem se podepsala a dala jsem to ve třídě učitelkám, aby si to mohly přečíst(jinak se to anonymně házelo do boxu) a pak
            aby to dali vedení.Sepsala jsem tam všechno.Aby byli tak hodní a trochu se kvůli těm dětem zaměřili na stravu, že tu příbývá celiaků, alergiků a úplně zbytečně… Všechny ty mýty jsem jim vypsala o bramborách, mléku, jak je to s lepkem a bílou moukou a podvodném tzv. celozrnném pečivu, cukrech… A že si nepřeju, aby má dcera dostávala k svačince podivné tyčinky, kde se to vše tváří jako vitamíny a přitom jsou to chemikálie s nápisem – Nevhodné pro děti do 3 let. Tak jsem se jich tam ptala, jaktože má 4letá dcera má podobné fujtajbly jíst?Není přece popelnice. A mé oblíbené-
            KDYŽ NEZNÁTE OTCE NEMOCI, MATKOU JE VŽDY STRAVA.Také jsem se tam rozepsala, že tím, že nežádáme kvalitu, tak to vlastně podporujeme, když jsme jako ovce a jestli to náhodou těm výrobcům hodně neulehčujeme, že mlčíme, neptáme se a důsledně nežádáme kvalitu, mhouříme oči nad použitými chemikáliemi, i když víme, že to jde bez nich také výrobit.A že školka jako velkoodběratel
            si může vyjednat slevy, takže by ve finále kvalita nemusela být tak dražší.Pak jsem jim tam dala odkazy na všechny možné stránky, co znám i na Jíme jinak, pak hlavně na knihy MUDr. Strnadelové, o tom, kde podobná školka jako ta naše odebírá bio maso atd.Odezva na to ze začátku žádná,já jsem kvůli dcerce nechtěla moc tlačit na pilu a víc už jsem to neřešila. Za pár měsíců jsem se pak od paní učitelky dozvěděla, že v jídle se udělali veliké pokroky, např.žitný chléb berou od
            soukromníka, snaží se dbát na to, aby jídlo neobsahovali chemii a celkově že objednávání jídla má už na starosti svědomitější člověk.
            Paní učitelku hodně zajímalo, co dávat tedy dětem v zimě, když
            mléko zahlěńuje, aby děti měly vápník a že si určitě knihu od Strnadelové koupí. Paní učitelka mi potvrdila, že děti to maso
            opravdu moc nechtějí jíst.
            No je to tam na dobré cestě, na nástěnce mají
            povídání o špaldě vedle jídelníčku,…. My už jsme teď bohužel ve škole, tak zde je to bohužel ještě osvětou nepolíbené.
            Pěkný večer.

            • Daničko tleskám!!! Krásný příklad toho, že když se fakt chce, pohnou se i ledy v zatvrdlém školství. Co na tom, že vy už si to tolik s dcerou neužijete, ale udělala jste něco pro další prťata a to se počítá. Kéž by nás takových bylo víc!!! Je škoda, že to tady zapadne mezi komentáři. Kdyby jste se chtěla na toto téma malinko víc rozepsat, moc rády bychom to tady uveřejnily. Kdyžtak písněte na helenajirsova@gmail.com

              • Jé Daničko to je fakt super! Nemáte to ještě někde uložené? Já nejsem tak dobrý spisovatel. Dala bych to také zveřejnit ve školce!!!! A STRAŠNĚ MOOOC. Souhlasím s Helou!!!!! Prosím ozvěte se!

            • Daničko, mohu také moc a moc poprosit o zaslání povídání o jídle pro školku? Každý den přemýšlím jak jim to podat aby pochopili, protože já jsem za exota. Děkuji mockrát katerina.ujcikova@seznam.cz

          • Danicko, též se přidávám k ostatním s prosbou o ten Váš textík na dvě A4ky ;-) přesně něco takového bych zkusila i u nás. Máme zde ve skole novou paní kuchařku, jak mi syn říkal. Tak by to možná byla výborná příležitost někoho poňouknout a třeba inspirovat ke změnám :-) pokud budeš chtít, můžeš mi pisnout na mail lea.stochlova@seznam.cz. Předem díky

            • Ahoj Daničko, se změnou jídelníčku začínám, a tak nemám ještě nastudováno vše, abych mohla druhé poučovat o správné stravě. Mojí dcerce je teprve 13 měsíců, ale za rok začne chodit do obecní školky, a tak bych v ní také ráda informovala paní ředitelku, jak by strava pro děti měla vypadat a tvůj „manuál“ :-) pro Vaši školku by mi moc pomohl. Poslala bys mi ho prosím na e-mail? Děkuji moc a měj se hezky.

    • A to si ještě představte, že u neteřinky (prvňáček) nejen že jim prodávají ochucená (čím asi?!!!) mlíčka a jogurty, ale navíc je prodávají automatem, děti mají kartičku , na ni rodiče nahrají peníze a děti si pak samy kupují. A to je ještě větší zvrhlost. Malá strašně chce hlavně si to tou kartou kupovat, to ji láká a ryčí doma, že paní učitelka říkala, že mlíčko je zdravý a že si to kupujou všichni… sestra mi to volala naštvaná, prý opravdu v celé třídě proti tomu nikdo není, všichni rodiče i učitelé nadšení… ještě mají ve škole i bufet se sladkými barevnými limčami a brambůrkama atd.a jednu přestávku na ty nákupy speciálně vyhazenou a ty dětičky tak nadšeně prý běží s peněženkama šťastný, že můžou nakupovat… Bohužel ale musím říct, že oni jogurty jedí i normálně, stravují se konvenčně a sestře vadila hlavně ta vydíračka, jak z rodičů tahají peníze. Takže s tím asi bojovat nijak nebude a ani školu hledat jinou, protože už tak nezvládá a tohle za důležité nepovažuje. Mě mě to tedy zhrozilo, jaká je situace na českých školách. Škoda, že mám tak malý vliv :-(

      • Myslím si, že pokud na ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství nebudou tlačit lékaři jako je např. MUDr. Strnadelová , MUDR. Bukovský aj., rodiče, kteří již ví, jak své děti stravovat zdravě, nezmůžou vůbec nic. Je nás stále málo, a ti, kteří nejedí JJ nám navíc nevěří.

      • Uf tak to je tedy síla, horší je, že si i učitelky myslí, že mlíčko je zdravé. Tuhle můj synovec dostal ve škole za 2 jen protože jogurt zahrnul do nezdravých potravin, ač měl pravdu, učitelka to neuznala.

        • Tak jogurt je obecně považován za zdravý. Kvalitní, nedochucovaný, nedobarvovaný jogurt snad lze řadit mezi zdravé potraviny. Pokud samozřejmě není konkrétní jedinec nějak nemocný. Ale alergie existuje i na ořechy, pokud vím. Jsou proto snad nezdravé?

          • Všeobecně se spousty potravin považují za zdravé, jako třeba brambory, rajčata, maso, bio mléko, jogurty… Bohužel tady to není o alergii, ale o energii, kterou nám tato potravina dává. I když nejsme alergičtí, jogurt vyrobený z kravského mléka nám stejně moc neprospěje, byť v kysané formě je určitě lépe stravitelný, ale pořád je z kravského mléka určeného pro malé telátka. Nás kravská bílkovina pouze ochladí a zahlení. Občas si ho dát nevadí, to naše tělo zvládne, ale jíst ho pravidelně pro zdraví je velký omyl.

    • To je teda nářez, já myslela, že mléčné svačinky byly ještě za mého dětství a koukám, že se nic za těch víc jak 30let nezměnilo. Tedy jen to, že tenkrát bylo jen jeden druh mléka, teď je navíc ochucené a homogenizované. To abych budoucí školu vybírala podle toho, jestli je tam mají, nebo ne. Snad to syn ponese hrdinně jako vaše dcera.

      • Ano, mléčné svačinky jsou zase zpět, každé dítě dostane kartičku, kterou rodiče nabíjí dle uvážení a děti si za to kupují mlíčka a (!) sladkosti – http://www.happysnack.cz/skolni-automat/nabidka-v-automatu/. Naše děti MB nejsou, tak mi to nevadí, ale rodiče dětí, kteří odmítli kartičku, že nechtějí mléčné výrobky, mají smůlu i na ovoce, které děti dostávají v projektu ovoce do škol, protože se vydává jen v mléčném automatu :-).

        • Tak to bych mu raději dávala ovoce vlastní, než tohle. To je fakt hnus, drogy a cigarety do škol nedovolí, ale legální drogu cukr a mléčné výrobky proč ne?

  15. Já se přidávám a souhlasím a mám další krásný důkaz – sice nejíme jinak, ale jsme vegetariáni – já 15 let, manžel přes 20 let, dcerka od početí … od malinkata jí více méně podle makrobiotických principů, kojená do 2 let, nemocná není prakticky vůbec, má 93 cm a 14 kg – bez nezdravých sladkostí. Cestu si k tomu musí najít každý sám, ale když okolí vidí, že prospívá a není nemocná jako ostatní děti, tak se začnou ptát a zkouší. Co mi ale vadí poslední dobou – všude kam přijdeme, každý jí cpe sladkosti – bombony, lízátka atd. Já vždy říkám, že to nechci, že to nejíme, malá je v pohodě, jen ostatní na nás koukají jako na exoty, což je mi v celku jedno. Jak takové situace řešíte vy ostatní?

  16. Teeda tady je pekne dlouha diskuze k clanku.. Ale me se libi, zadnou zast z nej necitim, naopak clovek by obcas tak rad poradil pomohl, ale nejde to protoze se k tomu kazdy musi dopracovat sam. A nejlepsi na tom je ze kdyz se pak zacnete citit lepe, prestane bolet hlava a dite prezije celou zimu bez rymy, tak potom k tomu maji vsichni co rict… Mleko na kosti, cukr na mozek, jedine maso pro spravny rust… Omezte lusteniny, dyt nadymaji… Jo a taky jeste spoustu lidi veri ze zhubnou kdyz uplne vynechaji uhlohydraty.. A pri prvnim kychnuti paralen, ten prece nemuze nikdy ublizit. A pak hned antibiotika, pro jistotu aby jsme meli nemoc pekne pod kontrolou:(( no na druhou stranu je taky porad vic lidi kteri berou sve zdravi do vlastnich rukou a to je skvele! Jen udajne se za posledni rok zvedl o 50% procent pocet registrovanych vegetarianu, to je strasne moc, kdyz vezmu v potaz jeste vegany nebo lidi co jedi jinak. Znam jich totiz vic nez dost a nikdy se nikdo nikde neregistroval;) navic od 1.rijna plati v Evropskych skolach veganske pondeli z duvodu prevence obezity apod.. Ja jsem optimista, proste nas bude vic a vic o ono to pujde;)

    • Přesně tak a pak se ti lidé diví, proč jsou tak strašně nemocní, když poslouchali média a lékaře a jedli maso, mléčné výrobky, cukr pro mozek, léčili se paraleny a antibiotiky…
      Ono vzít do vlastních rukou odpovědnost za své zdraví docela bolí, ale člověk jednou začne, už nechce jinak. Nechce být závislý na farmaceutickém, masném a mlékárenském průmyslu, chce si o svém zdraví rozhodovat sám. Jo dá to mnohem víc práce, ale výsledek a uspokojení ze zlepšujícího se zdraví i psychiky rozhodně stojí za to.

    • Mario, co to veganské pondělí, máš k tomu víc informací? Nic jsem nevygooglila, jen Meatless Mondays, ale to není přímo veganské a nerozumím, jestli to bude platit i v českých (???) školách?

      Bylo by to fajn, ale moc tomu nevěřím.

      • Klaudie to ted vymysleli nove v Americe, od 1. Rijna zarazuji do skolnich jidelen veganske pondeli, jednak z duvodu ekologickych protoze je potreba snizit vyrobky hoveziho, mimojine taky z duvodu velkeho mnozstvi plynu uvolnujicich se z vykalu dobytka do ovzdusi a pak taky samozrejme kvuli cukrovce, obezite a pod u deti. Ted v lete dokonce vyhlasili, ze od urciteho dne (snad nekdy v cervnu ale nepamatuju si to) uz nestaci na pokryti spotreby potravin to co se na svete.vypestuje ale jako kdyby jsme zacinali zit z rezerv nebo tak. Prirovnali to k rodine, ktera uz nedokaze vydelat dost penez tak zacne pouzivat rezervy.Neumim to presne vysvetlit ale na zaklade toho si vypocitali ze kdyz ve vsech skolach v Americe budou mit jeden den v tydnu vegansky tak to ve velkem meritku pomuze celemu svetu… Takhle ve zkratce;) no a tady v Italii se toho chytli a zavedli to do materskych skolek, deti budou mit na vyber mezi celozrnymi obilovinami a zeleninou jako prilohy k tofu a seitanu.. Myslim ze to schvaluji i ve Francii a Nemecku ale nejsem si jista.. Ale o CR nevim vubec nic, podle me je to skvele do budoucna ale jeste je to v takove zkusebni fazi.

  17. No mně to přijde, že nejradikálnější a „nejsprávnější“ názory mají lidé, kteří jedí „všechno“, protože člověk má jíst přece všechno :-D Lidé, kteří JJ, své názory nikomu nevnucují. My se tady prostě tak mezi sebou bavíme, koneckonců, je to web Jíme jinak, tak nepředpokládám, že by se tu chtěl někdo diskutovat například o problematice výměny letních gum za zimní :-D Ale jen do nás, vážení. Však já taky argumentovala. Páni, jak já nechtěla slyšet, co všechno mi škodí. Myslela jsem si, že jsem zdravá. Protože jsem nevěděla, co znamená být zdravá. A co teprve moje rodina, vypadalo to, že mě dají k adopci :-) Nedali :-)

  18. Cukr je potřeba pro vývoj mozku, už vám to někdo řekl? A mléčné výrobky pro zuby a kosti. Tak doufám, že děcka občas dostanou aspoň kus ovoce a sýra. Kdybychom měli jíst jenom zeleninu, jsou z nás dávno krávy někde na louce. Lidi jsou.. všežravci.
    A taky chvástat se tady desetikilovými nákupy zeleniny ze supráče. No, tam se kvalitní zelenina dostane určitě. I kdyby byla Bio. Konec ironie.
    PS: Kdyby to někoho zajímalo, maso a sušenky jím jen výjimečně.

    • Ano, řekl mi to dokonce nedávno doktor, když jsem pro syna odmítla bonbón, viz tento článek http://www.jimejinak.cz/2013/05/to-delate-velkou-chybu-kdyz-mu-nedavate-cukr/
      Nemohla jsem uvěřit tomu, že je lékař tak špatně informován. Vždyť jednoduchý cukr je tu teprve od 16. století a byl hrozně vzácný, jak jsme bez něj mohli jako lidstvo přežít?
      Stejně jako s tím mlékem, které právě naopak způsobuje řídnutí kostí a kažení zubů, ale o tom se z médií a běžných sdělovacích prostředků fakt nedozvíte. Naopak lobby mlékárenských firem jsou obrovská, takže nám budou stále vtloukat do hlavy ty nesmysly o důležitosti kravského mléka pro lidský organismus. Bohužel ani lékaři nic nevědí o následcích jednoduchého cukru a mléčných výrobků na naše zdraví a proto jsme čím dál tím více nemocní.
      Takže nedoufejte, naše děti opravdu žádný sýr, ani mléčné výrobky nedostávají, nejsou telátka, ale lidé. Byly dlouho kojené a pak jedí to, co pro nás příroda původně zamýšlela – zeleninu, obiloviny, luštěniny, mandle, semínka, trochu ovoce. Jsou naprosto zdravé, vápníku, železa ap. mají dost, silné kosti a zuby také.

    • Radko, nejsme všežravci. To nás učili ve škole a byly to samé bludy. Podívejte se na http://www.youtube.com/watch?v=rFROlwe-m3Y a na http://maso.skrabalek.cz/. Tam jsou důkazy.

    • Radko, lidé nejsou všežravci. To je lež, kterou nás učili ve škole a stále to u mnoha lidí přetrvává. Ale hlavně to tvrdí všežravci. Podívejte se na: http://www.youtube.com/watch?v=rFROlwe-m3Y a taky na http://maso.skrabalek.cz/ Tam jsou důkazy, že tomu tak není.

    • Dokonce přibývají lékaři, kteří už na rovinu pacientovi řeknou, že mléko a mléčné výrobky naopak podporují odvápnění a tělo jedině zanášejí a zahleňují. Asi nejsou finančně zainteresováni v mléčné kampani :-) .

        • Myslím, že kdo jí jinak, má víc tolerance, než ti, kteří sem píší takovéto komentáře. Pořád máme snahu se obhajovat. Já osobně už bych na tyto řádky neodepisovala, ale tohle mi přišlo fakt hustý. Tomu říkám masakr motorovou pilou. Ikdyž jsem to nikdy neviděla. :-))))))

          • Buďme trpěliví. To není obhajoba, ale vysvětlování. Chápu ty komentáře. Byla jsem stejná. Pokud bychom nereagovali, tak to lidem nedojde. Někomu stačí málo a někdo potřebuje delší vysvětlování. Mně do určité doby taky bylo jedno, co jedí ostatní a svůj názor jsem neprosazovala. Ale čím déle JJ, tak tím víc je odvahy stát si za svým, pryč jsou obavy, co kdo na co bude říkat, jak to bude vypadat…Ono je ve výsledku trochu jedno, jestli někdo začne jíst jako my nebo JEN začne o jídle přemýšlet. A třeba i zbavovat zažitých omylů – mléko – vápník, očkování je přínos apod. Ti lidé se nezlobí na nás. Oni se zlobí na sebe. A vydržet sama se sebou, když se na sebe zlobím nebo když si až tak nejsem jistá, že jím dobře a o to víc potřebuju křičet, že prostě jím správně, to není vůbec jednoduché. Jednodušší je zpochybnit zkušenosti těch, kteří už mají fázi pochopení za sebou a je jim čím dál líp. Zcela neskromně teď už říkám, že mi je tak dobře, že mi to nestačí, chci ještě víc. Protože vím, že to jde.

  19. Už nějakou dobu asi rok jím jinak. Je mi dobře i když občas ještě zhřeším , hořkou čokoládou a velmi mám ráda ryby. Celkově jsem ,ale ráda, že pro své tělo dělám , co je mých silách , aby bylo zdravější .A pomalu se snažím zapojovat i mé dvě děti . Myslela jsem , jak zeleninou do sebe dávám vitaminů habaděj,ale v jednom časopise, mě nedávno překvapilo tvrzení, že dnešní zelenina obsahuje o 80% méňě vitamínů než třeba před 50 lety . Já nakupuji u zelináře,takže mě uklidnilo, že jím zeleninu aspon trochu bio. trochu píšu proto, že stejně zeleninu neuchráníme od chemických dešťu a ovzduší apod. POkud se nestíhám nakoupit u zelináře, tak jedu aspoň do Lidlu, kde z větší části prodávají zeleninu českou .Tak si říkám, kolik vlastně vitamínů obsahuje zelenina z marketu nebo co taková brokolice pěstovaná ve Španělsku po umělým světlem ? Já měla brokolici jen v červnu , když jsem ji náhodně koupila na jednom statku. Tak nevím, nebylo mi z toho zrovna nejlépe a trochu mi to vzalo náboj :/

    • Já v zimě kupuji převážně kvalitní mraženou zeleninu. Jinak máme hodně cibule, česneku, naložené zelí jako zdroj vitamínu C apod. Uměle vypěstovaná zelenina mi přijde jako zlo.

      • Přesně tak….Také dělám každé dva týdny kvašenou zeleninu a z nálevu dělám polévky,ale nezlobte se, byla jsem na několika přednáškách, Mudr. Strnadelové a ta říkala že jakákoliv mražená zelenina i kvalitní je mrtvá zelenina. Tak já už jsem z toho blázen ….

      • Paní Evo, nemohla byste si, prosím, změnit název?
        Stačilo by třeba dát Eva P. nebo tak nějak, podle začátku Vašeho příjmení.
        Stejné označení má i autorka webu Eva Cikrytová a všimla
        jsem si, že docela matete ostatní svými názory :)
        hlavně začátečníky, např. že mrazíte zeleninu apod.
        Díky.Nic ve zlém. :)))

    • Vitamíny jsou všeobecně hrozně přeceňovány oproti minerálům, které jsou mnohem důležitější. Pokud máte zeleninu od zelináře je to určitě nejlepší, navíc v dnešní době biobedýnek to není až tak těžké vyřešit. Ale nelámejte si s tím hlavu, jezte kromě zeleniny také kvalitní bio obiloviny a luštěniny a minerálů i vitamínů budete mít dost.

  20. a ještě jeden dotaz asi trošku mimo téma, ale jak řešíte cestování? když máte v cizí zemi možnost ochutnat místní speciality, ochutnáte? nic proti mrkvi a pohance, sníme jich hromady, ale kdybych někam přijela, a neochutnala tam nic, co neroste i u nás… skoro mám pocit, že by bylo zbytečné tam jezdit. třeba ve Francii byste prošli kolem sýrů a vína bez povšimnutí?

    • No ono se dá jíst poměrně hodně jednoduše. Takže i v cizině. Ale JJ není o tom, že je něco dané a tak to musí být a když se to poruší, tak je to špatně. JJ není náboženství. Takže když sníte kus sýra a zapijete ho vínem, nemusíte odříkat 10x otčenáš ani neskončíte v pekle. Můžete si hodně pochutnat a nebo můžete následující čas strávit výčitkami, co že jste „špatného“ udělala. Co si vyberete, je na vás. Je úplně jedno, co by udělala Eva, Helča, Leusa, Janka, Shari nebo já nebo kdokoliv jiný. Nejdůležitější je, co uděláte vy a jak se k tomu postavíte vy. Nikdo vás nebude utvrzovat v tom, že sýr a víno je pro tělo strašně fajn věc. Ale když si ho ve Francii dáte, tak se nic nestane. A možná, že zjistíte, že vám nechutná, tak jako se to stalo nedávno na dovolené mně. Taky jsem si myslela, že když jedeme k moři, tak to prostě bez zmrzlin nedám, že k moři zmrzlina patří, navíc kdo zná chorvatskou zmrzlinu, ví, že je opravdu hodně dobrá. Jo, dala jsem si ji. Loni asi tak 30x. Letos 2x. Byla dobrá. Ale prostě jsem ji víckrát nepotřebovala :-) Pravidla a mantinely si člověk určuje sám.

    • Jasně že ochutnáme, pokud na ně máme chuť. Já si v zahraničí nejvíc pochutnám na jiné a jinak upravené zelenině, rybách, čerstvém a na slunci dozrálém ovoci. Sýry mě tolik nelákají a víno si dám je občas. S cestováním jsme zatím neměli žádný problém, buď si vaříme sami s dovezených a lokálních potravin, nebo jedeme tam, kde je takový výběr, abychom si i my dobře vybrali.

  21. V první řadě vás opravdu upřímně obdivuju, sama jsem šla spíš opačným směrem, po narození dítěte jsem po 15 letech téměř vegetariánské stravy začala zařazovat občas maso, péct občas „nezdravé“ sladkosti … ale i tak sdílím vaší úchylku s prohlížením kolemjedoucích nákupních vozíků a jdu ještě dál,někdy se neubráním odhadům, koho asi ten který nakupující volí :D. Vaše nakupování je vlastně výchovné, spoluobčané mají možnost zjistit, co všechno se taky dá jíst :D … ale ještě jedna věc: co víno a kafe? váš web jsem prohlídla jen zběžně, tak teď nevím … ale vážně, fandím vám, jak v jídle, tak v osvětě, ale u tohoto článku jsem si uvědomila, že jsem moc ráda, že žiju v době, kdy existuje kafe, víno a čokoláda, za to nejspíš vděčím svojí karmě, že jsem se narodila i teď :D

    • Mně alkohol nikdy moc nechutnal a i navzdory mému muži, který si doma rád skleničku kvalitního vína dá ho piji jen velmi velmi zřídka. Kafe mi také nikdy moc nechutnalo, tak max. s mlékem a k dortíku, ale když jsem přestala dortíky jíst, zmizelo i kafe. Dneska si ráda pochutnám na špaldovém, nebo karu a to si rozhodně nic neodříkám. Čokoláda a sladkosti byly horší. První rok jsem se toho vůbec nedokázala vzdát. Pak mě ale postupně chuť a touha přecházela a dneska už kolem sladkostí procházím úplně v klidu. Netvrdím, že když mi někdo nabídne kvalitní čokoládu, že si kousek nedám, ale už ji nemám potřebu kupovat a sežrat ji na posezení :-). Stejné je to se sladkostmi.

  22. Přesně tak, super článek. Já si v obchodě u pásu před pokladnou můžu hlavu vykroutit, jak nad nesmyslnými potravinami ostatních nakupujících s ní kroutím. Hned bych jim poradila co jíst, jenže lidé to nechtějí slyšet, a že nevědí? Proč nevědí? Oni totiž vědět nechtějí. Je jim jedno zdraví své i svých blízkých, jsou pohodlní si něco přečíst, něco se dozvědět…. Raději si koupí hotovou nezdravou potravinu a doma ji jen vybalí a zblajznou. Co na tom, že budou nemocní, na to máme přece doktory, aby se o nás starali. Lidé, kteří jedí nezdravě, mají zaneřáděný mozek, proto takhle uvažují. Se změnou stravy se mění i myšlení. Nevěříte? Zkuste to.

  23. Krásný článek! Moc za něj děkuji. Mívám u pokladny podobné pocity – sleduju košíky ostatních a říkám si v duchu, že tohle bych si nikdy nekoupila a proč. Jiné už to bývá, když jdu nakupovat s manželem. Ten mi v tom dělá paseku. Kupuje ty nesprávné a navíc drahé věci. Bohužel jsem ho zatím nepřesvědčila. Ale nevzdávám to ;-)

    • Můj muž mi to také kazí, ale naštěstí si to nakupuje sám a k tomu ještě zeleninu pro nás. Sice mrmlá, kolik toho musí tahat (zeleniny), ale vždy mi nakoupí dobře.

  24. Z článku a některých komentářů cítím pohrdání a výsměch nad těmi, kteří nevědí, možná řeší jiné problémy, třeba nechtějí vědět. Buďte rády, že jste na to přišly a že děláte všechno dobře (tedy ohledně stravy). Další stupeň je pak tolerance k chybám druhých a láska k bližnímu.
    Jdu si na zahradu pro mrkev, v nákupním košíku byste ji u mě marně hledaly.

    • A možná i chtěli vědět, možná i tuší, možná i ví, ale to fakt není úplně jednoduché, zvlášť když člověk nemá podporu okolí. A sklouznout zpátky není pak zrovna těžké (včera malá začala hicovat, zase zlobí zoubky, takže skoro celou noc plakala, klidná byla jen u prsa, které odmítala pustit, u toho já neusnula a když mne přišel vystřídat tatínek, že malou bude chovat, tak já zamířila do špajzu, ukrojila 3cm tlustý plátek vánočky, na to práskla tabulku čokolády a to sežrala. Jako fakt sežrala, ne že snědla. Jasně, kdyby to u nás doma nebylo, tak bych to nejedla. Nebo kdybych nebyla tak vysosaná – vstávám v noci po hodině už delší dobu, dneska jsem vlastně nevstávala, neb jsem byla pořád vzhůru:-D No a kdybych byla v pohodě, tak vánočce bych odolala. Čokoládě asi ne, ale v noci bych ji nelikvidovala:-D Takže buďme rádi, že víme, že máme směr, někdo už je někde hodně vepředu, někdo se potácí vzadu. A co my víme, třeba zrovna ty lidi taky za čas náhodnou padnou sem, že jo:)

      • Tak vidíte, začíná to v hlavě. Máme nějaké návyky, třeba ve stresu sáhnout po čokoládě, ale víte, co je důležité? Mít se ráda i tak, netrápit se tím, nebrat to jako fatální selhání a druhý den si právě na základě lásky k sobě dopřát něco dobrého a zdravého.)
        Taky chci a vařím zdravěji, lépe, ale myslím si, že jakmile se náš život začne točit příliš kolem jídla a hrnců a stane se smyslem našeho bytí, je něco špatně. Ať už je tím smyslem obžerství, nebo extrémní starost o to, abychom náhodou nepozřeli něco mimo plán.

        • Přesně tak, upnout se jen na zdravý talíř rozhodně není ta nejlepší cesta. Tenhle blog je o jídle, takže to může v tomto směru vypadat, že se mu věnujeme až fanaticky, ale věřte, my už jídlo právě moc neřešíme. Jsme velmi skromní strávníci, kterým nevadí mít i hlad, nebo nějaké jídlo vynechat, často jíme jen velmi jednoduchou stravu. Náš život není o jídle, což u hodně lidí při nahlédnutí do jejich nákupních košíků ten pocit mám.

      • Jako já :-) Jak já byla „chytrá“! Jíst se má všechno, když jsem zdravá, chudáci děti… no a rok se s rokem sešel a nejen jím jinak, ale taky jinak myslím. A dostavuje se i ta tolerance, jen občas některé „ovčany“ mám problém pochopit…

      • Hlavně si nic nevyčítejte, prostě jste se včera potřebovala nějak uvolnit. I já občas sklouznu, ale sama vím, že vracet se zpátky rozhodně nebudu, ani nechci. Není důležité, co sníte občas, ale co jíte převážně.

    • Musím souhlasit, ačkoliv je článek pěkný, taky z komentářů cítím jakési pohrdání. Stravu považuju za důležitou součást života, nicméně po dlouhých peripetiích jsem došla k tomu, že strava přece není to nejdůležitější. Nejdůležitější je vaše mysl, psychika – a potom až je strava. Neurotická matka šílící nad dítětem s čokoládou v ruce mu toho moc dobrého nepřinese. Moje máma musela ve 3. měsíci přestat kojit a ačkoliv věděla, že to není dobré, převést na umělou výživu, o obilných mlékách se tenkrát nic nevědělo. Sunar mi uškodil, ale co mi uškodilo víc, byla maminčina zloba na sebe sama, že kojit kvuli zánětu prostě už nemůže. Tolik se zlobila, že jsem to já nemohla pochopit a myslela si, že se zlobí na mě. Tento psychický blok mi pak v dospělosti způsobil dost problémů, možná víc než onen sunar. Kdo o tom něco ví, chápe, co jsou to psychické bloky a že zbavit se jich není tak lehké. Věta, kterou si měla tenkrát říct, byla „nemůžu jí dát stravu, jakou bych chtěla, ale dám jí veškerou svou lásku, protože to je nejdůležitější“. A ono to nejdůležitější je. Děti velmi dobře vnímají, když jsme rozzlobení nebo nervózní. Je jistě skvělé, aby rodina jedla správně, důležitější ale je, aby byla v pohodě. Lidi, co mají v košíku jogurty nejsou automaticky špatní rodiče. Mohli by být lepší rodiče, ale co vy o nich víte. Každý má svou cestu, jak dojít ke štěstí a ta může být jiná než ta vaše. A, překvapení, vůbec nemusí vést přes makrobiotiku. I lidi, co jedí správně jsou někdy nemocní, i lidi, co jí normálně, někdy mají nemoc, která nesouvisí s jídlem. Všechno není tak, jak to vypadá, i když to tak ve většině případů je. Každý si zaslouží respekt. Jíme jinak potažmo makrobiotika z nás neděla nadlidi. Taky mi trvalo se to naučit. Teď mi přijdou podobně problematičtí lidé, co děťátku koupí hamburger stejně jako lidé, co na makrobio fórech (teď nemyslím konkrétně jímejinak) vykřikují, že vzhledem k tomu, že mléko je pro telátka, z dětí co pijí mléko nebude nic než jen hloupá telata. Prostě trochu respektu, lásky a tolerance!

      • Mně ty komentáře nepřišly pohrdavé, spíš se tím bavíme, co vše se dá jíst, ale s nadhledem. Rozhodně se nepovažujeme za nad lidi. Naopak jsme s pokorou šťastné, že už jsme si svojí cestu našly. Každý to má jinak, u někoho to vede přes jídlo, u někoho přes víru ap. Já jen vím, že pokud jím špatně, ani moje psychika a mysl není v pohodě. Až s jiným jídlem jsem se stala mnohem spokojenější, vyrovnanější a šťastnější.

    • Pohrdání v článku rozhodně není, my se jen bavíme a jsme šťastné, že už nemusíme ty potraviny – otraviny kupovat a konzumovat. Že už na nich nejsme závislé. Už dávno neagitujeme, ale přijímáme to, že každý má jinou cestu a jiný způsob života. Ono vidět od pohledu nemocné a naštvaně se tvářící babičky, co je už na pohled bolí každý kloub, jak se přehrabují v bramborách a rajčatech je smutné, když víte, že by to mohlo být jinak.

      • Jo, smutné… a nejhorší je, když vidíš své příbuzné :-( tam přijetí jejich cesty a vydolování tolerance je někdy velmi, velmi těžké.

        • To mi povídej, místo aby byli rádi, že se člověk trochu snaží, tak je za blázna a extrémistu :-).

    • Milá Evo, přes jídlo se ke druhému stupni dostanete zcela určitě. Výsměch a pohrdání to určitě není. Už jste nahlédla na tyto stránky a jídlo Vám není lhostejné. Vydržte a uvidíte, budete překvapená.

      • To souhlasím, jsem o hoooodně víc tolerantní k ostatním, přestala jsem sledovat a soudit jiné, mám v sobě mnohem více pokory a respektuji, že každý má svojí i když jinou cestu a zrovna ta jeho může být pro něj to nejlepší. Zajímavé je, že s konzumací živočišných potravin (maso, mléč. výrobky…) to prostě nešlo.

  25. Popravdě není to tak dávno a podobně jako většina ostatního obyvatelstva jsme nakupovali i my :-( ruku na srdce… Já se sice neotřásám z obsahu jejich košíků, ale je fakt, ze dnes, co Jime jinak a víme víc, uz bych si témeř nic z toho nekoupila. A taky strávím nejvíc času výběrem a přebíráním zeleniny :-) nad ostatními košíky se občas zhrozím (zvlášť když kolem něj pobíhá nebo v něm sedí malé dítko), ale vím, ze jelikož netuší to co já, dělají to tem dětem maminky nevědomky a dost pravděpodobně si mysli, ze dělají to nejlepší :-( Škoda ze chybí tolik potřebná osvěta, která by jistě zabránila spoustě lidským neduhům a potížím a předešla mnohým nemocem.

    • Asi tak, Leuso… Není to ani půl roku… Ale taky jsem dostala do fáze, že okukuju košíky a vozíky a jejich majitele (tlačitele). Ten můj je OK, když nakupuju sama. Když s druhou polovičkou, tak jeho větší část jsou jogurty, šunka (jestli se tomu tak dá říct), párky, mléko apod. Já tam mám pro sebe a malou rýži, jáhly (chystám se koupit už konečně ve velkém), semínka, nějakou tu zeleninu (u nás je to s ní tedy katastrofa, v obchoďáku nic nemají, žiju s malou z dýně, brokolice, květáku, mrkve, porku, cibule, celeru, cukety a to je všechno – z toho půlka je od rodičů ze zahrádky). No a tak jsem tak spokojená, jak jsem hezky nakoupila a najednou buch a je tam čokoška. Chjo… Ale přistihla jsem se, jak lítostivě hledím na podle mne skoro ještě miminka, jak mají v ruce ty lízátka a dokonce zmrzliny. Já rozumím tomu, že větší dítko má tyhle věci, když rodiče k těmhle informacím nepřišli. Ale nechápu, že i tak to dávají fakt i ročním dětem, tomu nerozumím.

      • Kdyby dávali ročním dětem jen lízátka, tak by to tolik nevadilo. Při výletě do ZOO jsem viděla, jak rodiče takovým malým dětem kupují u stánků s občerstvením hranolky s kečupem, hamburgery aj. Někdy by měli tito rodiče jít do stánku na brigádu, aby viděli, jak se tyto „pochutiny“připravují. Jsou ale i takoví, kteří přestože vědí, tak jim to nevadí.

        • Ono je to jednodušší než se o to zajímat. Bohužel jsem tohle zažila i na dovolené, kde byl obrovský výběr zeleniny, ryb, salátů, nebyl problém se najíst zdravě a většina lidí jedla hotdogy, hamburgry a hranolky, děti to samé….

      • Shari, dokud jste? Mrkněte, jestli k Vám nezaváží farmářské bedýnky, já si je nemůžu vynachválit, zeleninu už pomalu ani jinde nekupuju :)

        • Bydlím kousek od Plzně. A bedýnky se k nám dostanou, jen 95 procent bedýnky je cibule (a tu si beru od rodičů – kupují od soukromníka rovnou pytel) a brambory (a ty jsem sama přestala vařit). Takže to pro mne není šikovné:( A zeleninu nad rámec přivezou jen za podmínky, že vezmu tu bedýnku.

          • U nás jsme utvořili skupinku lidí se zájmem o farmářskou zeleninu a oslovili místního farmáře, podepsali s ním smlouvu o odběru zeleniny, zeleninu si předplatili na celý rok a teď máme každý týden dávku parádní zeleniny z místní farmy a má to fungovat až do prosince (zelenina je různá vůbec ne jen cibule a brambory, spíš naopak žádné brambory a cibule přiměřeně ke spotřebě, mimo to dýně, červená řepa, mrkev, petržel…), na zbytek zimního období průběžně uschovávám přebytky plus co mám trochu ze zahrádky mrkev a petržel do písku, ukládám dýně, protože ta supermarketová zelenina se mi vůbec nelíbí – je tak krásná a bezvadná, že se mi vůbec nechce věřit, že někde normálně vyrostla. Moje mrkev a petržel je pokroucená, má různé roztodivné tvary… Místního farmáře lze najít např. na nalok.cz.

      • Kdyby jen to ročním dětem jen dávali, ale oni je do toho i nutí, nejednou jsem zažila situaci, kdy rodič nutil dítku nějakou sladkost a ono ji ani nechtělo. Je to tak zbytečné je učit takto brzy na cukr ap.

        • byli jsme teď se synem (14měsíců) v mateřským centru a on měl na svačinu syrovou okurku (ano, šlo by to i mnohem lépe, ale my podle JJ zatím vaříme jen občas, tak mi to snad prominete :) ). byla tam holčička asi 4letá a maminka jí dávala takový ten mléčný řez a ještě politý čokoládou. holčička pomalu jedla a kouká kolem a povídá:
          – mami, co to má ten kluk?
          – chlapeček má okurku
          (vrátí mámě nedojedený řez) – já chci taky okurku

          a co byste čekali? my jsme okurku nabídli, ale maminka odmítla, že nejdřív dojí to svoje a kdyžtak pak si dá naše. asi byla zásadová, že se dojídá co je „na talíři“. ale v úúúúplně blbou chvíli :/ úplně mě mrazilo v zádech :(

          • Bohužel..kdykoliv vidím dítě venku jíst, má buď takový řez nebo Brumíka, z čehož se mi dělá mdlo. Bohužel i naši nejbližší kamarádi si sem vozí tyhle dobrůtky nebo sušenky a navrch ještě arašídové křupky-pokaždé (5 a 2 roky)! A moje dítě drží bezlepkovou dietu, jí MB stravu a kouká na ně :(

            • A nedalo by se s kamarády domluvit na tom, aby to k vám nevozili? Kór když máte děti na bezlepkové dietě. To se spíš obhájí než MB. Co jim poradit, co mají přivézt, nebo něco připravit pro všechny děti sama. Není to fér, aby vaše děti koukaly na ně, měly by sdílet i společné jídlo, které mohou všichni.

              • No kamarády jsem myslela malé děti – jejich maminka vše ví do detailu, ale prostě jí to nedochází, že aspoň k nám by to vozit nemuseli. Max.mají nakrájené ovoce. Jenže to jsou ty děti, co nejedí ani oběd, takže místo toho pak mají ve 3h narychlo dortík…To, co má ta naše by plivaly a nechtějí to, max.se shodneme na tom ovoci. A mě je blbé jim říct, že k nám to není vhodné vozit, protože oni prostě skoro nic jiného nejedí! Já čtu všechny etikety, jejich maminka řekne – tohle neřeším :(

                • Jo zapomněla jsem dodat, vlastně nejen cizí lidi to ignorují. Oni minule i tcháni koupili balík těch balených řezů a přivezli je k nám, že ke kafi! Jako to prostě hlava nebere!!!

          • Vaše mražení v zádech naprosto chápu, zrovna včera na dýňové farmě jsem pozorovala maminku se stejnou svačinkou pro několik dětí, včetně toho sotva ročního, malý to ani nechtěl, ale bylo mu to vnuceno.

    • Osvěta chybí a také se tají, protože co by se dělalo se všemi těmi milióny litry mléka, tuny dobytka a léky, které by nikdo už nepotřeboval?

      • a ono na samotných obilovinách, které se ani nemelou, a zelenině se špatně naráží obrovská marže… všechno je o penězích. i ve zdravotnictví. co by byla medicína bez pacientů, ne? potřebujem lidi udržet pořád tak trochu nemocné, protože jinak bysme to tu mohli zavřít :/

  26. Moc díky, taky se bavím. Byla jsem minulý týden v Makru poprvé. Jen co jsem vlezla dovnitř, uvědomila jsem si, jak moc jsem si odvykla na takové hyper super extra markety. Můj cíl byl jasný: mandle (kupodivu :-D ) Než jsem je našla, nachodila jsem asi tak 3 km a měla pocit, že mě ty lahve, pytle a krabice zavalí. Mandle měli v zelenině a tam už mi bylo dobře :-) Mám na zelenině závislost – v obchodě okamžitě mapuji, co mají, jaké to mají, co mám já, co potřebuji…potřebovala bych na zeleninu zvláštní lednici, ale na to možná časem i dojde. Jen se těším, až už mě budou nechávat v klidu taky regály s čokoládami :-)

    • je fakt, že v Makru si člověk teprve uvědomí ty hromady nesmyslů, co se tam prodávají pod názvem potravina. A když si vezmu kolik je to krabiček a obalů a co vše ta výroba stojí…

  27. Takže jíte vyloženě jen zeleninu? A syrovou, nebo ji nějak upravujete? Co máte proti luštěninám třeba? Ryby také nekonzumujete?

    • Kdepak, když si prostudujete náš web, tak zjistíte, že se naše strava skládá z 50% obilovin, 30% zeleniny a 10-15% luštěnin, dále semínek, mandlí, trošky ovoce a mořských řas. Zeleninu převážně čerstvě tepelně upravujeme. Článek byl o tom, že si v běžném obchodě už nakupujeme jenom zeleninu, když nám dojde biobedýnka. Luštěniny a obiloviny nakupujeme ve velkém a ty nám vozí domů. Ryby jíme občas, ale o tom vše jsme tu už několikrát psaly.

      • Jsem tu nová, tak jen mě to překvapilo. 60 kg zeleniny na víkend se mi zdá přeci jen moc. U nás má spoustu lidí zeleninu na políčkách , proto ji nemají potřebu kupovat v marketech.
        Někdo tu psal, že by potřeboval speciální lednici na zeleninu. Na zeleninu stačí studený sklep, mrkev, řepa a další se strká do písku, česnek, cibule visí na půdě atd. Zapojovat kvůli zelenině lednici není moc eko, tedy podle mého názoru.

        • To máte pravdu, Evo, to stačí. Jen musíte mít ten studený (nebo vůbec nějaký) sklep a půdu, kde nemrzne. A políčko, kde zeleninu vypěstujete. Další lednice se zdá být neeko, ale pokud to pro mě znamená úsporu času a to, že nemusím vytáhnout auto a ušetřím 1-2 cesty autem… tak se to vyrovná. Kompromisy :-)

          • Samozřejmě. Chápu, že každý nemá studený sklep, půdu a pole, kde si pěstuje svou vlastní zeleninu.

      • Chtěla bych se zeptat kde nakupujete luštěniny a obiloviny ve velkém ješte se mi nepovedlo najit vetší baleni než ty male pytlíčky co mají v obchodě. Jinak moc díky za skvělé recepty ještě přesně nevím co a jak ale snažím se podle nich vařit a moc nám chutná

        • Obiloviny a luštěniny kupuji přes internet od Probia. Většinu těch nejběžněji používaných surovin mají v Gastro balení 5kg. Už jsem takhle nakupovala 2x a naprostá spokojenost. Od 1500,- nákupu se neplatí poštovné, a to se naplní s přehledem.

          • Nově mají u hodně obilovina luštěnin 3 kg rodinná balení! Za stejnou cenu (přepočítáno na kg) jako ta 5 kg. Takže daleko praktičtější a zásoby se víc točí :-)

          • Ty ceny rodinných a gastro balení v Probiu teda nic moc.. Za stejnou nebo i nižší cenu nakoupím většinu biopotravin v 500g balení ve zdravém krámku. Takže to je asi „jen“ o šetření času a zad taháním nákupu..

          • Kaco, spoustu věcí mají dokonce levnější v Globusu, jako mandle, rozinky, kokos, ale třeba i basmati rýži 5kg, ty obiloviny a lusteniny budou asi stejně drahé. Takže oproti nakupum ve zdrave výživě opravdu je to v Probiu spíš o ušetřeném čase a energii (nez chodit obden pro pytlik lusteniny či obilí a tak, a tahat stále domu hromadu pulkilovych sáčků v ruce, je lepší to mít v zásobě, která chvílí vydrží), ačkoli cenově je tam výhodnější jen maloco a to ještě nijak výrazně ;-( nicméně je to pohodlné, jelikož to přivezou az do domu. Takže taky občas udělám objednávku tam a ušetřím si tak v krámě stálé pamatovaní na to, co ještě mám a co uz naopak dochází, či zcela chybí, jelikož to řeším pouze jednou za čas a navíc v klidu doma přes internet. Přímo v Bruntále pak objednávám slad a zelenina je zčásti domácí vypěstovaná a zčásti kupovaná.

            • V Globusu mají i Basmati v 5kg? A je v bio kvalitě? Koukám že ho budu muset taky někdy navštívit, mně stačí nejbližší Kaufland a trh na zeleninu.

              • V BIO kvalitě myslím není, ale vypadá v pohodě, tak jsem ji prvně vyzkoušela. Zatím myslím, ze ji čas od času koupím. Nekteré ceny jsou zde oproti Probiu i méně nez poloviční (např mandle, rozinky, kokos apod, jak jsem jiz psala). Ale BIO to myslím není, nicméně výhodná pulkilová balení, aby to člověk nemusel stále brát po 100-200 gramovych pytlíčcích při kazdé návštěvě zdravé výživy.

              • Jestli můžu poukázat tak mrkněte na pytlíkof hodně věcí mají v bio kvalitě a navíc myšlenka téměř bezodpadového nákupu je fantastická jsem z toho úúúpllně nadšená :-)

            • Myslím že to 1,7kg stojí kolem 90kč, poštovné je 130kč, proto se vyplatí vzít si jich víc, pak jedna vyjde kolem stovky i s poštovným.

          • Lcuko, já těch 1,7 kg dóz sladu beru vždy více a jedna je za necelou stovku. S dopravou pak samozřejmě víc, ale posledně jsem jich brala myslím 7 ks (pro sebe, mamku i sestru) a to pak vyjde skutečně výhodně ;-)

          • Už poněkolikáté čtu, jak moc všichni nakupujete věci od Probia? Jsem jediná, komu nechutnají jejich jáhly, cizrna ani spousta dalších věcí? Kupuji tam tedy zajímavosti jako černou a červenou rýži apod., ale zbytek raději jinde.
            V poslední době nám moc chutná krátkozrnná rýže natural od Provita, zbytek, jako zelenou čočku, cizrnu a hlavně jáhly z bezobalového Opobchodu. Minulý týden nám od nich doma přistál 40kilový pytel :)

            • Já bere také vše od Probia a nikdy jsem neměla s ničím problém. Schválně si zkusím koupit jinou značku abych měla porovnání.

          • A jak to prosím doma skladujete? Přesypáváte postupně do nějaké piksly? Jaká velikost se vám osvědčila?

            • No já něco presypu a něco mám v těch pytlich. Musi si ale člověk pohlidat, aby si nepěstoval nejake červíky či moly. To pak chce něco podobného hned od ostatního izolovat a zlikvidovat, případně reklamovat u prodejce. Mám pár doz po sladu (1,7 kg) a tubusů po lupinkach z dřívějška, tak do těch to po otevření přendávám. Ale ne vše se mi vejde, Takže mám nekteré obili/lusteniny stále v pytlich. Semínka ale vždy presypu, v těch se totiž potvůrkám obzvlášt daří ;-0

  28. Milá Evo, děkuji ti za článek. Od začátku do konce jsem se smála až mi tekly slzy. Přišlo mi to fakt vtipný. Nevím jestli to byl záměr, ale já jsem to tak cítila. :-D
    Já už taky vidím, že hyparmarkety mi nemají co nabídnout snad jen větší výběr zeleniny. Musím kupovat ty konvenční věci kvůli manželovi, ale už neplatím tak vysoké částky jako předtím. Nakupuji v místím coopu. Nejezdím do makra a nekupuji 30 kg zeleniny, takže takový zážitek nemám :-). Musí to být fakt zážitek.
    Ale co mě baví, je to, že Anežka už také řeší jestli některé věci mají cukr.
    Mějte se hezky, cizincům a nákupům zdar!!!

  29. Já jsem zatím na střední cestě, mám hodně zeleniny a hodně ovoce, ale ty rohlíky a sušenky mi tam taky občas padnou…Všeobecně mívám tak 70% ovoce+zelenina, zbytek nějaký sýr (já vím) a ovesné vločky, máslo, těstoviny (většinou celozrnné), rýže. Občas najedu do zdravé výživy, kde koupím semínka, sušené ovoce, celá zrna…Jsem ještě na cestě a chvíli mi to potrvá, ale vím že jsem vyšla správným směrem :)

    • Máte sýr? Tak si ho dejte, co řešíte?) Sýry jsou lahůdka, ty kvalitní – ovčí, kozí. Dělám na ně nálev s bylinkami, hodně česneku.

    • Jolando, jsme na tom podobně… No a co? Hlavní je, že už to víte a pracujete na tom! Mne moc pomáhá to rčení paní doktorky Strnadelové „není důležité, co sníte, ale čím se živíte!“ a opravdu to funguje! Některé věci už bych si do košíku opravdu nikdy nedala :D

  30. Moc mě zajímá, co dáváte dětem k svačině do školy, bohužel jsem matka ,která dává denodenně chleba se šunkou či plátkovým, a že takový nákup mívají jen cizinci, no cizinci ani né jako vietnamci nebo hospodský, já nikoho takhle ještě neviděla kromě nich ;) Zelenina je u nás v podobě rajčat, paprik a okurek, mrkve a ovoce zastupují převážně jablka, banány, hroznové víno.

    • Natalko, pokud děti posnídají výživnou obilnou kaši se zeleninou, na svačinku jim stačí ovoce nebo zelenina. Pak až oběd.

    • My svačiny doma nemíváme, jen výjimečně. Ale do školky mu dělám dvě, protože nechci, aby jedl pořád pečivo s něčím. Střídám různé např: obilné krémy, jen rýži se semínky (jedna z nejoblíbenějších), suschi rolky, vařené těstoviny, domácí zdravé koláče, ovoce, zeleninu, kukuřičné křupinky s obilným mlékem…

      • Ráda bych se zeptala na tu Vaši nejoblibenější svačinku, rýži se semínky. Tu rýži jen uvaříte společně se semínky nebo ještě nějak dále mixujete na kaši či puding? Stále se totiž snažím o nějaké obilné pudingy a krémy, ale nějak se mi zatím nedaří. Buď je vody příliš nebo málo, je to mdlé a bez chuti, tak nevím kde dělám chybu.

  31. Presne tak. dokud jsou farmarske trhy, chodim do billy jen pro toaletni papir :) Jen tedy nikde nemohu sehnat daikon.. Na trzich ho nevedeou a v supermarketech ho obcas mají, ale je vzdy mekky a poskozeny. Kde ho prosim kupujete vy?

  32. Mě ty zážitky s nakupováním kil zeleniny a okukování od ostatních vyloženě baví. Naposledy mě shlédl asi 50 letý sympatický muž a s pobavením povídá svému nesympatickému protějšku, nad jejich čipsy, sýry a pečivem, že takhle jako u mě, by to mělo vypadat. Paní mě sjela pohrdavým pohledem a já se jen usmála, že nám tohle už pár let stačí. No asi mi nevěřila, nebo nechápala. U pokladny u stojanu se sladkými barevnými nesmysly se mě syn ptal, co to je. Vždy odpovím po pravdě: To jsou sladkosti plné cukru a chemie, to my nejíme, protože chceme být zdraví. Na to následuje několik různých proč?, takže se zbytek fronty často dozví i to, co nejspíš nechtějí slyšet, ale já své dítě v tomto ohledu nešetřím. Klidně nahlas mluvím o závislosti na cukru a v zádech cítím ty pohledy, co mě propalují. A bavím se. Pro naše děti je mňamina jablko, pár kuliček hroznového vína, mandle, nebo hrozinky nebo i brokolice a to mě na tom baví nejvíc.

  33. Přesně takhle se cítím na nákupech, když se podívám, co mají v košíku ostatní. Vždycky se akorát otřesu jak to ty lidi můžou jíst?! A většinou podle toho taky vypadají.

  34. Zobrazit všech 163 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Eva Cikrytová
Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh
Předchozí článek„Bramborové“ knedlíky
Další článekJak jsou na tom tavené sýry