Domů > Magazín > Blog

Můj letošní jarní půst začíná

Včera byla Škaredá středy, tedy skončil masopust a před námi je půst. Tedy jak před kým, dnes už tyto tradice mnoho lidí nedodržuje. Ale našla se ještě slušná banda odvážlivců, kteří jsou s námi do jarní očisty a můj půst začal právě dnes. Rodina mi totiž odjela na 4 dny a tak se vrhám do své vlastní verze očisty :-) Na obrázku má večeře a v příspěvku mé rozjitřené emoce :-)

Rok utekl jako voda

Na jednu stranu si říkám, že je neuvěřitelné, že už je to zase rok, co jsme drželi jarní půst. Tolik věcí jsem měla v plánu a tolik jsem jich nestihla. Na druhou stranu se událo tolik skvělých věcí a tolik jsem toho stihla, že není vůbec čeho litovat. Ó, jak se vyplatilo vést si svou verzi deníčku, jako mají účastníci v kurzu Jarní očista. Jinak by si člověk tyhle změny ani neuvědomoval. Na lepší věci se lehce zvyká a člověk rychle zapomíná.

Toužila jsem snídat doma

Když vloni začínala Jarní očista, odjela taky moje rodina na 4 dny na hory jako letos. A já mohla vytáhnout papíry, dokumenty a třídit, pálit a loučit se s uplynulým rokem. A protože každý rok si na začátku píšeme nové plány a na konci roku takové zhodnocení toho, co se událo dobrého a nedobrého, našla jsem je při úklidu a mrkla do minulosti. Neuvěřitelné! Kolik let jsme měli třeba jen marnou touhu snídat doma! A to jsme byli bezdětní. Jenže já prostě ráno neměla sílu vstát a připravit ani ten svůj jogurt s cornflakes, co jsem tehdy obvykle snídávala. Jak já bývala unavená! A to jsou ty věci, co se zapomenou. Jak ta únava, tak i to, že posnídat společně doma  byl pro nás řadu let nedostižný sen. Žasla jsem a radovala se zároveň. Našla jsem své staré lékařské zprávy a plakala lítostí nad tím, kolik let jsem zbytečně trpěla už od miminka zbytečnými bolestmi a nemocemi všeho druhu. Tolik utrpení! Jak jsem vlastně šťastná a zdravá!Měla jsem na začátek očisty ideální podmínky. Sama doma jen s kočkou, s krbem, v lese, v údolí mezi řekou, lesy, na konci světa.

Opět začínám

Letos je to zrovna tak, manžel vzal holky na tradiční apaluchu a já se pustila do díla. Jen odjeli, vyklidila jsem pokojíček, prošla šatník, vytřídila nějaké oblečení na charitu, pustila jsem se do papírů. Za pár hodin spousta práce a dům je v podstatě uklizený! Uvědomila jsem si, že díky podzimním a jarním programům mám vlastně pořád více méně uklizeno. Ne že bych neměla co čeho píchnout. Naopak, seznam úkolů je časově tak na měsíc. Ale zavedením systému a dalšími vychytávkami, které učíme i vás v kurzu, je to mnohem snazší a rychlejší.

Zároveň si ale uvědomuji, že spoustu věcí jsem začala při jarní očistě dělat a zase je postupně opustila. Třeba jsem konečně začala chodit cvičit. Bylo to super, jenže pak naše lektorka otěhotněla a její lekce nikdo nezastoupil. Už jsem nezačala chodit jinam. Takže první úkol pro můj půst – začít zase cvičit. Nebo jsem vloni v rámci péče o sebe šla na dentální hygienu a kosmetiku. No a protože už nemám tak příšernou pleť jako kdysi, nic mě nenutí, rok se s rokem sešel a já si uvědomuju, že jsem nebyla ani na kosmetice, ani ne hygieně. Takže díky nové jarní očistě i já jdu znovu do péče o sebe, do meditací, aktivnějšího čištění atd. Kdo je s námi v očistě, ten ví, co všechno máme v plánu my, kteří jsme v jídle už pokročilí.

Pořád je co zlepšovat

Uvědomuji si, jaká je obrovská výhoda, že už držím půst  na jaře a na podzim pěkných pár let, takže vůbec nemusím řešit jídlo, nákupy, jídelníček apod. jako začátečníci. Ono je tedy pořád co zlepšovat, třeba svou velmi prostou postní večeři jsem dnes požvýkala tak důkladně, že mi stačila půlka obvyklé porce. Ale už to není začátečnický chaos a luštění receptů po kuchařkách jako kdysi. Věřili byste, že mám pocit, že už je to na mě znát? Při úklidu jsem se potkala se svou tváři v zrcadle a byla nějaká hezčí než včera :-) Možná stačilo, že jsem sama a nikdo mě nepronásleduje na záchod ani nezásobuje nekonečnou řadou otázek. Bůh ví. Ať je to, jak chce, já si svůj půst opět pěkně užívám.

Pomáháme si navzájem

Navíc při čtení komentářů stávajících účastníků Jarní očisty propadám čirému nadšení. Ta výměna energie je úžasná. Já dávám ze sebe to nejlepší těm, kdo chtějí pomoci a poradit. Ale oni dávají tolik tím, že sdílí a přidávají své nápady a zkušenosti! Díky nim mám chuť udělat taky něco dalšího. Je to inspirující a motivující. A navíc už mě stihly některé dojmout  k slzám. Ač jsem doma sama, jsem vlastně velkou částí svého já se starými i novými známými v očistě a o nějakém pocitu opuštěnosti nemůže být řeč.

Tak se tu raduji ze své samoty nesamoty, svého prostého jídla, jsem úplně zalitá radostí a nadšením, musím se o to s vámi podělit, abych to ze sebe dostala a mohla jít spát. Tohle se mnou udělá den bez rodiny a na postním jídelníčku :-) A protože jeden z mých závazků je taky chodit brzy spát, tak už vám víc nenapíšu a jdu plnit, co jsem si předsevzala.

Dobrou noc

 

 

PS: Pořád tu něco čtete? Pojďte vařit!

🌷 Jaro je tu - nový začátek. Pojďte kuchtit 🍲 skvělá a svěží rostlinná jídla 🌱, pochutnat si, pročistit si tělo a zlepšit náladu v prima partě 🤗. Naskočte s námi na 8 týdenní Jarní očistu. Jsme s vámi živě, pomůžeme a podpoříme! ❤

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

2 lidi už poděkovali za článek. Oceňte práci autora také.

Komentáře

sarkar86
9. 3. 2016

I já jsem letos vyzkoušela půst. Pouze jsem vyřadila maso, které jím i tak málo (tak 1-2x týdně, uzenina občas ve formě kvalitní šunky – tak 1-2 plátky). Vydržela jsem cca 2 týdny. Po cca týdnu jsem jednak neměla chuť vůbec dodržovat zdravou životosprávu a dostavily se chutě na velmi nezdravé věci, jako např. smažený sýr apod. Sice jsem vydržela nejíst maso další týden, ale bránit se chutím na sladké a jiné “prasárny” už jsem nezvládla, takže pro mě byl půst značně kontraproduktivní -ok, bez masa, ale k snídani místo obvyklé zeleninové kaše třeba kupované kynuté pečivo s máslem (když manžel donesl z krámu…), chutě na bílé pečivo (sice domácí, ale i tak), navíc chuť na víno (a to že jsem ho dosud měla tak max. sklenku týdně a to ne vždy)…Po dvou týdnech jsem půst vzdala, najedla se masa a pomalu se vracím do starých kolejí sice s občasným masem, ale bez těch ostatních ne úplně vhodných potravin. Abych se aspoň trochu mohla obhájit, tak zdravotní problémy nemám žádné s ničím, takže si říkám, že trocha toho masa neuškodí. Možná je problém v mé hlavě, že nejsem dostatečně “zakouslá”, navíc jsem v Jíme jinak začátečník. Tak uvidíme, třeba časem…
Velký obdiv mají všichni, kdo půst v nějaké formě zvládli!

smotlaska
15. 2. 2016

Ahoj Evi, krásný příspěvek. Nejsem asi ještě tak daleko jako ty, ale stále se posunuji vpřed. Můj letošní půst začal spontánně v pátek 12. ráno, večer se dostavila fyzická eliminace- bolest v krku a zimnice, jako každý rok touto dobou. Okolí si myslí, že lítá chřipka, já myslím, že jsou to všechno jen eliminace zimního nepořádku. Účastnila jsem se všech očist a letos poprvé dělám výjimku, a jedu si jen svým stylem. Já si občas taky uvědomuju bolest minulosti, pamatuju si to všechno moc dobře, a žasnu sama nad sebou, ta proměna je tak velká, že by to bylo na knížku..

Ukázat další komentáře