Když jím jinak, tak si to užívám (Dana, 39 let)

Zkoušela jsem různé diety

Váhu řeším už 12 let, jak už to tak bývá, po dětech si moje tělo začalo ukládat. A protože mi to není jedno, zkoušela jsem různé diety, nutila jsem se běhat, večeřela saláty a další zaručené rady. Opravdu jsem i něco zhubla, ale měla jsem často hlad, málo energie a neustálý pocit, že něco nesmím, že si musím odpírat. Byla jsem na sebe vždy chvíli hrdá, že to vydržím a pak jsem se postupně pomalu vracela k běžné stravě. Obvykle na jaře jsem zhubla, v létě jsem začala hřešit, na podzim se na to vykašlala a zajídala splíny a pak přišel pomyslný hřebíček do rakve – Vánoce.  V lednu rozčarování, výčitky svědomí a nová předsevzetí a zase nanovo. Každý rok na startovní čáře o pár kilo těžší než ten předchozí rok.

Moje první Jarní očista přinesla výsledky

Do Jarní očisty jsem vstoupila už loni (2020) a byla jsem naprosto nadšená. Vše dávalo logiku, nasávala jsem informace a učila se milion nových věcí. Já tenkrát ani nevěděla, co patří do luštěnin a co do obilovin. Tempeh? Polenta? Jáhly? Co to jako je? Byla jsem jak Alenka v říši divů, ale šla jsem do toho. Stravu jsem zvládla tak na z 70 % a zhubla jsem 4 kg za 5 týdnů. Bez hladu a bez cvičení (a bez uklízení)! Jen mého cíle, zbavit se kávy, jsem nedosáhla.

Najela jsem zpátky na svůj kolotoč

Pak ale přišel strach z covidu, domácí vzdělávání dvou dětí, home-office a tak se to na mě nějak nahrnulo, že jsem stravu odsunula na jinou kolej (bohužel na slepou). V létě sice přišlo zlepšení situace, ale ke zdravé stravě jsem se nevrátila, najela jsem na svůj kolotoč jaro-léto-podzim-zima.

Nová předsevzetí

A v lednu jsem seděla nad papírem s tužkou v ruce a vráskou na čele a smolila nová předsevzetí.  Tentokrát to byl suchý únor a 8000 kroků denně (mimochodem asi nejlepší předsevzetí, co jsem kdy měla). A když na mě na Jíme Jinak začala blikat Jarní očista, neváhala jsem.
Tentokrát už jsem nebyla ze všeho tak vyjukaná, pojmy jsem znala, principy jsem si ráda vyslechla znovu a stravu jsem si zamilovala. A protože jsem věděla, co mě čeká, většinu nezdravých věcí jsem vyloučila už na začátku očisty. S vynecháním mléka přišla otázka: “Co káva?” Já měla mléko ve stravě už jen v tom kafíčku. A protože mi hořké nechutná, vynechala jsem ho taky, resp. vyměnila za špaldové. A světe div se, nejen, že jsem neumřela, ale ten týden, kdy jsem kávu a mléko vynechala, jsem zhubla úplně nejvíc.

5 týdnů v izolaci

V březnu nás doma navštívil covid. Sice jsme byli bezpříznakoví, ale předávali jsme si ho postupně, takže jsme v karanténě nebo izolaci byli celkem 5 týdnů. Uf. Jako na hlavu to bylo, to jo. Pražský byt v činžáku bez balkonu, dvě děti, kuchyň v rekonstrukci. Ale řekla jsem si, kdy jindy se naučit pořádně vařit, než teď, když jsem zavřená doma. A tak jsem vařila. Snídaně, obědy a večeře. K obědu často polévku, zdravé jídlo a klasiku (dcera mojí stravu bojkotuje). Nejela jsem přesně podle naplánovaného jídelníčku, recepty jsem si vybírala a často vařila jídlo víckrát za sebou, abych spotřebovala suroviny, které zrovna byly. Ale moje strava byla z 90 – 95 % podle Jíme Jinak.

Dostavily se nečekané výsledky

Po konci očisty ve stravování Jíme Jinak pokračuji a stále mi chutná. Je to návykové. Pozitivně návykové. Nemám chuť na „prasárny“, 3 měsíce nepiju kávu, zhubla jsem 7 kg (z 68 kg na 61 kg), 9 cm přes břicho a 6 cm přes boky. Bez hladu a bez pocitu, že musím něco „vydržet“. Přestože jsem si na začátku očisty myslela, že jsem zdravá a nepotřebuji stravou řešit žádné zdravotní problémy, i zde se dostavily nečekané výsledky. Po prvotních eliminacích se mi zlepšilo akné, mizí pigmentové skvrny v obličeji, nejsem unavená, několik měsíců mě nebolela hlava (!) a zmírnily se menstruační bolesti (což je osvobozující). Mám chuť se hýbat a mám jasnější mysl. Nejvíc se mi líbí, že když jím, tak si to užívám. Dřív jsem u jídla cítila neustále výčitky, že bych to jíst neměla.

I tak je stále na čem pracovat a co vylepšovat. S vervou se tedy pouštím do programu Hubneme do plavek a už se těším, kam se posunu.  Pevně věřím, že ke konvenční stravě už se nevrátím…. no, povíme si na podzim. :-)

Zdravím vás,

Dana