O dobré zprávy je nouze, někteří naši přátelé už propadají depresi, tíha doléhá i na ty, kteří doposud drželi. I naše rodina pocítila tlak z nově schváleného pandemického zákona a dalších omezení. Vyřešili jsme to každý po svém a udělali si báječnou neděli.

Všichni jdou do lesa

Ráno jsme za dveřmi ložnice slyšeli cosi šramotit. Když jsme je pak otevřeli, čekal nás vzkaz napsaný dvěma různými fixami. Oranžovou napsala Markétka: „Jsem v lese.“ A když pak vstala Kája, připsala: „Já taky“ a vydala se za ní. Přišlo mi to vtipné a měla jsem radost, jak holky vyřešily včerejší splín, který na ně padl po té, co zaslechly, jaká omezení se od pondělka chystají.
Venku bylo nádherně a my se vydali taky na vzduch vyčistit si trochu hlavu od starostí a nabrat energii. Zpívající ptáci a sluníčko nás rychle postavili na nohy.

Snídaně venku je prostě super

Po procházce se Roman vrhl do garáže a já, nejzodpovědnější osoba přes jídlo v naší domácnosti, jsem udělala velmi pozdní snídani. První letošní snídaně venku, jupíí! Poslední jídlo před domem jsme měli někdy na podzim. Nevím čím to je, ale moc rádi jíme venku na vzduchu. Sice nám tu dost fučí a tak jídlo rychle chladne, ale v neděli zrovna nefoukalo tolik a tak jsme si to užili naprosto dokonale.

Domeček na stromě

Po jídle jsme se bez jakéhokoli plánu či dohody rozprchli na svá stanoviště. Každého to táhlo někam a všichni se pustili do akce. Roman začal měřit, řezat a nosit za dětmi do lesa prkýnka. Holky přizvaly sousedku a pustily se s Romanem do tvorby plošiny na nedalekém stromě, kde mají houpačku a bunkr. Holky dostaly kladívko, aby vytloukly hřebíky, pilu, aby zařízly prkýnka. Z lesa se celé odpoledne ozývaly rány. Na konci dne měly děti vyrobenou plošinu na stromě. Samozřejmě plošinu udělali s Romanem tak, aby strom neporanili, žádné hřebíky, jen závěs a podpora, větev obalená molitanem, aby ho to nebolelo.

Čistka na zahradě

Já se pustila do stříhání uschlých kytek a bylin. A taky jsem vyplela kus záhonu před domem. To vám je taaaak protistresová činnost! Vyrvat z kytek pýr člověka tak nějak očistí :-) Čím déle jsem škubala trávu, tím lépe jsem se cítila. Vozila jsem na kompost další a další kolečka plné suchých větviček a vyškubané trávy a zastavila jsem se, až když mě strašně pálil po rukavicí palec na pravé ruce. První letošní puchýř! No je vidět, že přes zimu si ruce odvykly na práci se zahradním nářadím.

Oběd se nekonal, stačila večeře

Doma jsme se sešli až večer. Oběd nikdo neřešil, nikdo na něj neměl čas. Ani na svačinu si nevzpomněli. Mě sice napadlo, že bych mohla uvařit, ale přišlo mi líto být doma, když jsou všichni venku. „Jestli někdo bude mít hlad dřív než já, tak třeba přijde a uvaří“, říkala jsem si naivně. Nikdo nepřišel. Přiřítili se až večer, nadšení a hladoví. Udělali jsme si fofr večeři a pustili si v sedm rodinný film.

Parádní neděle

Užili jsme si báječnou neděli. Opět jsem si potvrdila, že pro mě je nejlepším lékem na splíny činnost. Jestli to takhle půjde s omezeníma a nařízeníma dál, budu mít letos krásnou zahradu a uklizený dům.

Tak to je náš recept na splíny. Jak to řešíte vy?

 

Staňte se členy Klubu Jíme Jinak

Získáte videorecepty, jídelníčky, rozhovory s odborníky, rady, slevy na nákupy a online kurzy.

materiály

Čtěte na toto téma dále
  1. Evi, domeček na stromě byl vždycky snem mých dětí a vlastně i mým :-) Ale na lípě před domem na náměstí, kde bydlíme, by to asi nebylo úplně ono :-D Mně proti splínu pomáhá humor a nadhled. K tomu je pro mně důležitá komunikace s podobně naladěnými lidmi a jsem šťastná, že takové lidi kolem sebe mám. A díky Jíme Jinak se jejich okruh ještě rozšířil a to je prostě boží!!❤️ K životu nutně potřebuju i přírodu, stejně jako ty. A to si vzít nenechám! Kdo by si byl kdy pomyslel, že si bude připadat jako děsný rebel, když vyrazí se psem na procházku do lesa těsně za hranicí obce :-) Třeba dneska jsem tenhle pocit měla ještě umocněný tím, že v lese, kde zpravidla pár lidí potkám, dneska nebyla ani noha. Tedy když nemluvím o nohách zvěře, které tam dnes bylo k vidění naopak víc než jindy. Co mi chybí, je kulturní vyžití. Z energie nasosané během koncertu nějaké mé oblíbené kapely dokážu žít ještě dlouho po něm. Ale věřím, že to ještě někdy zažiju ;-)

  2. Krásná neděle! Mohla bys Evo někdy popsat svůj běžný den? Kdy třeba píšeš články…. Mám pocit, že má můj den nějak míň hodin. Musím taky psát pracovně a když jsem přes den venku, večer už to nedávám.

  3. Ahoj Evi, u nás doma už taky vládne jarní nálada. Ředkvičky a petrželka jsou zasázené ve skleníku, doma truhlíky s muškáty, dokonce právě vyrostlá semínka kedlubnů a salátů, přesázené pokojové květiny – jen ta „vůně“ nové zeminy v obýváku nic moc 😉 Manžel natáhl venku plachtu pod dubem, kde máme sezení, takže taky paráda. Jaro je v plném proudu 🍀

  4. Úplně si představuji ten váš nedělní relax:-)
    My jsme od září přešli s dětmi také na domácí výuku, takže si „jedeme po svém“ a současná situace se nás zas tolik nedotýká. Nemusíme řešit, zda děti půjdou do školy nebo ne, on line výuky a pod. Jediné, co nám chybí nějaké návštěvy muzeí a kulturní vyžití. Také se snažíme co nejvíce trávit času v přírodě, ale to bychom dělali i navzdory situaci, člověk si tam tak krásně pročistí hlavu a děti se krásně vydovádí. Zrovna teď je příroda tak krásná, jak se pomalu probouzí. Jsou slyšet ptáci, vzduch a půda tak krásně voní. Škoda, že nemáme les tak blízko jako vy Evi, asi bychom tam byli pořád.
    Nicméně máme svoji svobodu a je nám tak dobře.

  5. Pekny clanek. Bydlime v Belgii, kde momentalne nejsou restrikce tak prisne..takze kazdy den nasadim maleho synka do sedacky a slapeme na kole dokud neni cas na obed😊 od zari mame cca 600km. Doufam, ze se to v Cechach zacne obracet k lepsimu a budeme moct jet domu🤞🍀

  6. Evi, krásné a tvým holkám závidím..:)
    já včera chtěl ataky do lesa, ale nějak se to nevešlo, byla jsme „jen“ na zahradě..:) tak třeba zítra…nějak to potřebuji..

  7. Dum je silne slovo, je to spis plosina 😀 Ale mas pravdu, muj sen to byl taky a holky jsou nadsene, dneska tam vzali kamarady a byli venku nekolik hodin (a to jsem je vyhanela na vzduch skoro nasilim). Priroda to je nase, ja musim ven kazdy den (i mimo pandemie), jinak nefunguju. Od ptaku bychom se meli v leccems priucit 😉🕊️

  8. Evi, pěkný článek. O víkendu bylo nádherně, také jsme trávili víkend venku v lese na procházkách a na zahradě, jak se potom krásně spí. Již jsem si udělala jaro a na parapet a před hlavní vchod jsem dala veselé rozkvetlé primulky, větvičky a pár umělých kočiček, sice každý večer nosím primulky domů, ale strašně mne to nabíjí. Také uklízíme suché roští, prostřihujeme stromky i keře, letos bude zahrada – paráda. Prostě dělání, dělání všechny smutky zahání, dělání je lék .. přeji pohodové a sluníčkové dny všem.

    • Diiy Vaji, jo jo, delani je lek, jako mala jsem tu pisnicku milovala 😀Primulky nosis domu kvuli chladu? Ze bych je taky vzala do tepla 🤔

  9. Krásný a veselý článek. Dům ve větvích o tom sní každé dítě, to je fajn nápad 😀 Souhlasím, že doba není úplně lehká a občas už je to trochu „na hraně“. Doma se tím vypořádáváme tak, že chodíme často do přírody a už dokonce i zpívají ptáci, asi neví, že v této zemi je zpívat zakázáno 😀 Vracíme se k poslouchání a sledování komediálních věcí. Jediné co mě k tomu všemu napadá je: „svobodu v našich srdcích nám nikdo nevezme“ 🙏

  10. Zobrazit všech 14 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Eva Cikrytová
Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh
Předchozí článekCholesterol je kamarád!
Další článekTest zubních past skončil podnětem hygieně