Chtěla jsem změnit všechno a hned. Neuvědomila jsem si, že beru tělu drogu a bylo mi hrozně. Bolela mě hlava, byla jsem nervózní, celkově mi bylo hrozně. Prostě normální detox. Jenže přiznat si pravdu je mnohdy to nejtěžší. A přijmout radu či pomoc je hned druhý krok. Co jsem si musela přiznat já? A kde jsem našla tu správnou radu a pomoc?

Víte, v minulém článku jsem vám psala, že jsem si dala lžičku medu na uklidnění. Pravdou je, že nezůstalo u lžičky. Bylo mi zle a to nejen tělesně, ale i duševně. Tolik jsem chtěla vyčistit tělo, změnit stravu sobě i své rodině. Proč to nejde? Proč to nefunguje? Kde se stala chyba?

Začala jsem na stránkách Jíme Jinak hledat nějaký článek, který by mi to uměl vysvětlit. Prožil někdo něco podobného? Co udělal? Přece to hned nezabalil?

Jak jsem tak procházela články, pročítala jsem i komentáře a to stále pozorněji, došlo mi to. Byla jsem tak stržená emocemi, touhou měnit a chtěla jsem všechno hned, že jsem prostě udělala typickou chybu – nedělala jsem věci postupně, nedala jsem tělu čas, aby si na změnu zvyklo a přijalo ji. Neposlouchala jsem, když holky v programu říkaly, že máme každý týden udělat jednu změnu. Néééé, to nééééé, to je ztráta času, já to udělám všechno a hned. Upřímně, už jenom odbourat cukr je pro tělo dost fuška, když jste zvyklí sem tam (sem jako dnes a tam jako zítra, abych byla přesná) loupnout do sebe kousek (i půlku) čokolády, dát si velkou točenou zmrzku, skořicového šneka k snídani či „drtit větrníky lžičkama“.  Zkrátka vysadit cukr bylo fakt těžké, ale chtěla jsem to. Chtěla jsem program Jarní očista (dále jen JO) projít a vidět, jaké účinky to bude mít na mě.

Bolela mě hlava. Hrozně. Byla jsem nervózní. Hrozně. Bylo mi celkově… hrozně. Detox. Vzala jsem tělu drogu a to se neodpouští. A týden na to byl rozhodně potřeba. Myslím, že klidně i dva až tři týdny, abych byla upřímná, ale ten první byl nejhorší. Vzít tělu najednou i maso a mléko, začít hned vařit úplně jinak, to bylo prostě špatně. Každá změna potřebuje svůj čas, čas na přijetí i čas na zažití. Nejde o dietu, kterou vydržíte a pak se vrátíte ke starým zvykům. Člověk postupně přijímá nové a vyměňuje to za to staré, co mu roky dělalo v těle paseku. Nemůžu říct, že jsem před JO přemýšlela, že se úplně vzdám cukru, masa, mléka a výrobků z něho. Mým cílem bylo se pročistit a jaká změna mi bude v životě vyhovovat, tu si ponechám.

Začala jsem tedy už poněkud ukázněněji. Vaření jsem taky postupně „ozvláštňovala“ recepty z Jíme Jinak a taky jsem si podle pokynů začala uklízet. Ne úplně. Ne všechny místnosti. Ale během očisty jsem si uklidila spíž a kuchyň a přidala jsem si tam potraviny, které do té doby byly takovou neznámou v mém životě. Pořídila jsem si nádobky na různé luštěniny a obiloviny a udělala jsem pro ně čestné místo hned naproti dveřím, takže kdykoli jsem přišla do spíže, potěšil mě pohled na tu pestrost. Během JO jsem se taky naučila vařit jáhly tak, aby neměly tu divnou pachuť a do jídelníčku jsme jako rodina zařadili pár jídel, které chutnají opravdu všem. Moje rodina se mnou prošla částečnou očistou a já jsem už ukázněně prošla všemi týdny. Nakonec mi bylo dobře, i když jsem nezvládla úplně všechno a úplně vždycky.

Je konec srpna a já se zase, mentálně, chystám na další JO. Víte, že mně to tak nějak ten půl rok trvá. Některé principy vaření Jíme Jinak mi zůstaly, k některým starým zvykům jsem se vrátila. Od další JO si slibuji, že právě ty staré a zažité zvyky vyhrabu napovrch, pěkně si je prohlédnu a některé z nich vyprovodím, protože v mém životě je stále místo pro změnu k lepšímu. Už vím jak. Postupně.

 

Předchozí díly: Co mám vlastně jíst?! a  Stravovací revoluce u nás doma

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

Obě karantény jsem díky Jíme Jinak překonali s úsměvem (Eliška)

Eliška: Milá Evo a Romane, chtěla bych vám ze...

Hubnu i bez cvičení! (Alena)

Musím sa priznať, že počas tejto výzvy som sa...

Oči se mi zlepšily tak, že už nepotřebuji brýle (Věra, 62 let)

Věra: Dobrý den Evi, chci moc poděkovat za všechno!...

Jsem pyšná, že jím jinak

Ivkanecasova: Dobrý den, super video, moc děkuji :-). Před...

S vámi se cítím jako doma, doslova!

Michaela H. S.: Evka, mám zimomriavky po celom tele a...

Děkuji, že je tady vše na jednom místě přehledně a srozumitelně

Dobrevpet: Jsem moc ráda, že jsem narazila na vaše...

Sportuji a nepotřebuji žádné potravinové doplňky (Dušan)

Dušan: Ahoj všichni, říkám si,že bych měl také něco...

I po kurzu pokračuji dál, protože je mi dobře (Petra Monika)

Petra Monika: Děkuji za kurz Huneme do plavek, bylo...

Hubnutí jde samo

Iva1: Dobrý den, pořád se bavím a pořád hubnu,...

Jídlo jsou pestrá a rozmanitá, že už se nechci vrátit ke klasice

Viky: Hezký den, jídla jsou pestrá, rozmanitých chutí, že...

Děkuji za skvělé stránky

Eliška: Dobrý den, moc děkuji za skvělé stránky, které...

Očista byla super!

Janakralicek: Očista byla super, diplom jsem si udělila, byla...

Ušetřili jste mi roky života. Je tu vše přehledně na jednom místě

Anna: Web Jíme Jinak mně obohatil o spoustu různých...

Klub JJ mě vyrazil dech

Jana: Evi a Helčo, jste úžasné , Klub jíme...

Kamarádka jde do toho se mnou (Růžena)

Růžena: Ahoj mlsné hubičky ( jako já :-) )...

Jsem nadšená fantazií a pestrostí receptů (Marie)

Marie: Vařím podle Evičky a všechna jídla jsou skvělá....

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Lůca
Autorem článku je Lůca
Úplně obyčejná žena. Obyčejná? Každá jsme jedinečná. Takže naprosto jedinečná žena, co si nezakládá na pojmech Bio a Eko, ale co si váží přírody, ráda chodí bosky nebo v barefootech, třídí odpad, sbírá v lese zapomenuté odpadky, miluje dobré, kvalitní jídlo, život a ráda si jej díky drobnostem užívá s rodinou nebo i sama.
Předchozí článekDo plavek už to nebude, ale zhubnout ještě stihnete
Další článekKdyž stokilová holka hladoví (Jana, 24 let)