Aneta byla krev a mléko jako všechny ženy v otcově linii. Jenže pak táta po 49 letech kvůli cukrovce shodil 35 kg a zůstal bez léků. Aneta si řekla, že se nenechá zahanbit. Jako dítě měla vysoký cholesterol a o cukrovku nestála. Navíc se už na sebe nemohla ani podívat, natož se někde svléknout. Pustila se do toho zhurta a po půl roce má dole 17,5 kg.

Nechtěla jsem cukrovku ani vysoký cholesterol

V rodině z otcovi strany jsme byly pořádný „moravský ženský, krev a mlíko“, i taťka měl dlouho nadváhu, již od dětství, ale když mu před dvěma lety lékaři zjistily cukrovku druhého stupně, kousl se a začal sportovat, nejíst sladké a jíst menší porce, podařilo se mu nakonec během zhubnou 35 kg a cukrovka mu klesla tak, že nemusí brát léky. V době, kdy jsem já začala hubnout, jsem žádné velké zdravotní komplikace neměla, spíš se dostavily obavy z toho, že by mě mohla být také diagnostikována cukrovka, ke které máme v rodině předpoklad, nebo by se mi mohl vrátit vysoký cholesterol, který jsem měla jako tříleté dítě.

Už jsem se na sebe nemohla dívat

První stimul, abych začala něco dělat, byl právě ten, že se taťkovi ve 49 letech podařilo zhubnout a já začala poslouchat, narážky, že když se chce, tak to jde v každém věku. Dalším stimulem byl fakt, že jsem nastoupila do kanceláře, kde nemám vůbec žádný pohyb, takže s mojí dřívější životosprávou a množstvím jídla, bych za pár měsíců neprošla dveřmi kanceláře. A nebudu lhát, že jsem se na sebe nemohla podívat, natož se někde svléknout.

Důležité u mě bylo začít

Přesně si pomatuji ten okamžik, kdy se to ve mě zlomilo a já si řekla, že už se na sebe nemohu dál dívat. Bylo to 13. března 2017, kdy jsem byla na návštěvě u své babičky a na stole leželo slepované linecké. Já se tak dlouho na ně dívala, a v tu chvíli jsem si řekla, poslední sladká sušenka. Cestou domu jsem šla nakoupit si, co nejzdravější potraviny. Takže nákup obsahoval samou zeleninu, mozzarella, cottage, žitné pečivo, vysokoprocentní čokoládu apod. Začala jsem u zeleninových salátů, přestala jsem chodit na obědy do závodní jídelny, vynechala smažené, knedlíky a sladké. Po strašném hladu a absťáku po sladkém, se chutě po zhruba dvou až třech týdnech zklidnily. Ale já si uvědomila, že mi nestačí saláty, že mám hlad a že touto cestou u mě cesta nevede, MUSÍM SE HÝBAT. A pohyb jsem vzala razantě, hned jsem si koupila permanentku a začala chodit 3-4x týdně na walking. Toto byl stručně můj první měsíc. Váha se nehnula, docela jsem hladověla a měla totální nedostatek sladkého. 

Se saláty to nešlo

Po zhruba měsíci jsem zjistila, že to nejde být o zeleninových salátech, protože jsem měla hlad, byla jsem nervózní a také jsem za tu dřinu se chtěla odměnit. Koupila jsem si dva mé pomocníky – koloběžku a chytrý náramek s měřičem tepové frekvence. Hlídání kalorií a pitného režimu mě najednou pohltilo a já zjistila, že mám nízký příjem a vysoký výdej a navíc mě nebavilo vymýšlet každý den, co uvařit na druhý den. Začala jsem znovu chodit do závodní jídelny v práci, ale vybírala jsem si jídla s rýží, kuskusem, bulgurem, salátem nebo občas i bramborem. K snídani jsem si o víkendech vařila ovesnou kaši s kostkou hořké čokolády, chia semínky nebo ovocem. Ve všední dny jsem si dávala bílý jogurt a müsli, i když obsahuje dost cukru, ale k snídani na start dne, jsem to neřešila. Svačiny ranní i odpolední většinou ovoce. I když odpolední svačiny dost odbývám, protože i když si něco dám cca tři hodiny před cvičením, je mi dost těžko. Večeře po cvičení byla dost rozmanitá, podle toho, kolik mi ještě zbývalo do denního příjmu i podle hladu. Najednou po více jak měsíci šla váha dolů, tělo nehladovělo, nebyla jsem nervózní.

Překvapilo mě, co jím

Když jsem si začala zaznamenávat nutriční hodnoty (byť někdy odhadnuté), tak jsem se nestačila divit. Jeden zákusek s kafíčkem mi pomalu nutričně nahradil plnohodnotné jídlo. Byl to šok pro mě, zjišťovat kolik kcal má můj oblíbený smažený sýr, pizza apod. Začala jsem tedy vlastně cvičit, abych mohla jíst. Díky počítání kalorií jsem zjistila, že když si půjdu večer zasportovat, můžu si s klidem dát i večeři. Nebo odpoledne čtvereček čokolády.

První kila dole a první nákup

Tato strategie na mě začala platit více než salátkování a hladovění. Po dvou měsících jsem najednou měla dole cca 3,5 kg. Pro mě velký úspěch protože jsem nikdy snad nic neshodila. Ale při začátku hubnutí jsem se ani nezměřila, protože jsem nedoufala, že bych vydržela déle než 14 dní. Opak se stal pravdou. Velkým překvapením byla návštěva obchodního centra a zkoušení si triček, i po 3,5 kg dole jsem vypadala jinak. Nebyla mě i ta největší velikost v Reserved obeplá nebo malá, dokonce jsem mohla mít o velikost menší třičko. Sebevědomí hned stouplo. Tělo bylo zpevněnější.

Úžasný výsledek

 13. června 2017 to byly tři měsíce od začátku a já měla dole 8,8 kg. Po čtyřech měsících jsem shodila 14 kilo. Zítra je to přesně 6 měsíců, co hubnu a mám dole 17,5 kg. Jsem nadšená jako snad nikdy předtím! Na fotkách nahoře vidíte, jak jsem vypadala než jsem se pustila do hubnutí a pak různé fáze, kdy jsem si šla koupit menší a menší oblečení a ve všem jsem se fotila z radosti, že mám dole další kila a na sobě menší velikost. Třeba ty květované šaty jsem oblékla před rokem v červnu a letos v červnu. Rozdíl je evidentní. Ještě dole najdete pár fotek před a po. Ta v černém oblečení s mobilem v ruce je aktuální, mínus 14 kilo.

Kolikrát mi tekly slzy

Bylo to hodně těžké a doteď je. Vyhýbala jsem se pekárnám, cukrárnám a dalším nezdravým podnikům velkým obloukem. Při sportu jsem kolikrát skrývala slzy a tolikrát mi proběhla hlavou otázka, zda to má cenu. Teď už vím, že má.

Mám několik kamarádů, kteří se mnou buď sportují nebo mě podporují slovně. Ale jsou i někteří, který spíš hatí moje úsilí a přemlouvají, tak si dej vždyť je to jen „malý zákusek“, ale nevidí kolik dřiny a potu mě „malý zákusek“ stojí.

Nejtěžší bylo tělu odepřít sladké sušenky, nápoje, dorty apod. Měla jsem špatné nálady a byla jsem hodně nervózní a podrážděna z tak rychlého úbytku cukru. Těžké také bylo navyknout tělo na jakýkoli pohyb a sport, vše mě bolelo a cítila jsem se bez energie.

Užívám si komplimenty

Život s novým tělem je určitě sebevědomější. Užívám si každý kompliment, týkající se postavy, protože jsem je v životě neslyšela 🙂

Změnil se můj pohled na potraviny a stravu. Nikdy bych neřekla, jak dlouho se spaluje nějaký můj nezdravý oblíbený pokrm. Samozřejmě také hřeším, ale vždy se mi to musí vejít do mého denního příjmu a ještě si většinou jdu zasportovat. Když vím, že mám chuť na nanuka, tak si dám, ale vím, že večer jdu cvičit. Dokonce jsem si dala za ty tři měsíce už dvakrát langoš smažený a prosáklý olejem, smažák s tatarkou a i zákusek apod. Ale hlídám si denní příjmy a funguje to.

Hlavně to nevzdat, ani když na začátku naberete

Začátečníkům doporučuji určitě se nevzdávat po měsíci cvičení a zdravější stravy, když vám váha ukáže o dvě kila více. Stalo se mi to také, ale je to normální stav, kdy tělo reaguje na změnu. Chce to vydržet, ale když se podaří shodit nějaké kilo, tak určitě vás to bude motivovat k dalším a dalším kilogramům dole.

 

 

Jste unavená a vyčerpaná? Posilte v zimě ledviny

Nastartujte imunitu a vyhněte se nemocem.

Je to snadné. Zjistěte, jak na to.

Stáhnout ZDARMA

  1. Milá Evo, jsi ohromná, moje babička by řekla, že jsi fakt “kabrňák”, obdivuji tvou výdrž a nasazení. Blahopřeji a držím palce! Tip: u mě sladké nahradily datle (medové, luxusní) – jím max. 2 za den, spíš míň, také rozinky, javorový a agáve sirup na kaše a palačinky apod., Javorový a agáve sirup jsou i pro cukrovkáře a hypoglykemiky (jsme doma 2), mají nízký glykemický index. Držím palce, ať se dál daří! Jana

  2. Ráda čtu takové pozitivní články. Dodáváte si sebevědomí tím, že si zkoušíte menší oblečení a to je skvělé. Moc Vám to sluší. Sama bych chtěla zhubnout natrvalo 4-5 kg a nedaří se. Jen s ryzovym pustem 2kg a pak jsem to zase nabrala. Vydržte, držím pěsti.

  3. Gratuluji Anetko, moc vam to slusi.
    Kdyz si clovek srovna v hlave, co chce a hlavne kdyz chce, jde to.
    Ja mam chute na cokoladu a sladke i po roce a pul zdraveho stravovani, bohuzel.
    Nejak si nestiham delat zdrave sladke svacinky a pak slupnu neco s cukrem, ach jo…

    • Z toho si nic nedělejte, cukr je závislost, je to tah potravinářského průmyslu. Obcas si čokoládu dopřejte, nejradši hořkou s nejvíce % kakaa. Myslím, že je to menší zlo než dort nebo jina cukrovinka se spoustou chemie.

  4. Skvělá práce,Anet!!!vypadáte fakt dost dobře!vydržte a i ty chutě přejdou,nakonec zjistíte,že už ani tu čokoládu nepotřebujete…hrozně se mi líbí,jak někdo zchudne tou správnou cestou,jak se celý rozzáří…

  5. Zobrazit 5 komentáře

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Eva Cikrytová
Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh
Předchozí článekJak jste zvládli začátek školního roku?
Další článekPojďte si odpočinout s jógou