Jsme se sestrou za exotky – naše děti jedí jinak (Katka, 42 let)

Mezi vegetariánstvím a čokoládovými orgiemi

Nikdy jsem nemusela maso, ale jako malá holka jsem ho asi jedla. Někdy v sedmnácti jsem se rozhodla nejíst zvířata, kromě ryb, kterých mi tehdy ještě nebylo tolik líto. Potloukala jsem se mezi přílohovým vegetariánstvím dopovaným hromadami čokolády a obdobími na zdravé stravě. Zdravý výživa do našich končin dorazila poměrně brzo. Už moje maminka s ní experimentovala a táta si po známých stěžoval, že ho doma krmí zrním;)

Puberta byla dlouhá

Už tím byly naše obzory co se stravy týče širší, ale byla to spíš zábava. Zdraví sloužilo s neskutečnou pevností, a tak jsme si ho s mými dvěma sestrami ničily, jak jen se dalo. Víkendy na alkoholu a čínských polívkách, několik let s cigaretou u pusy na kvantech sladkostí… Jezdívala jsem jako manekýna do Paříže a tam žila celý měsíce na bagetách a kukuřici z plechovky. Hrůza vzpomínat… Puberta byla prostě dlouhá a krutá a asi jen s boží pomocí jsem ji přežila bez větších ztrát na zdraví. Vypadalo to, že to odnesly jen trochu zuby.

Nemohla jsem otěhotnět

Postupně se víc a víc ozývala potřeba žít líp, morálněji, ekologičtěji, objevili se přátelé, kteří jedli jinak, začalo mě bavit vařit, objevila jsem zdravé výživy, přišel vážný vztah a s ním touha po dětech. A ejhle, ono to nešlo! Oba úplně zdraví, a ne a ne!
Těžko říct, zda za to mohla ta životospráva v mládí nebo to, že už mi bylo přes třicet. Každopádně po mnoha letech trápení se zadařilo a narodil se syn a necelé dva roky po něm druhý. Beru to tak, že jsem dostala trestných 5 let na detox, které byly jistě třeba.

Skoro čtyřicetiletá prvorodička

Jako zodpovědně à la Jíme Jinak stravující se skoro čtyřicetiletá prvorodička jsem nebudila důvěru ani u gynekologa ani u personálu v porodnici, ale krevní testy mluvily pro mě a vše šlo hladce u prvního i druhého syna.
Bezproblémová těhotenství, krásné přirozené porody.

Pozor vegetariánka

Na oddělení šestinedělí ke mně přišla mladá sestřička praktikantka se zeptat jak to zvládám (vybavili mě totiž průvodní cedulkou „pozor vegetariánka!“) že ona prý je taky a chtěla by děti a neví, zda se to s vegetariánstvím slučuje. Tehdy jsem jí ještě nemohla odkázat na stránky Jíme jinak, jelikož jsem je neznala. Doteď mě to mrzí.

Pediatr a první příkrmy

To, že příkrmy budu řešit podle Strnadelové bylo jasné. U pediatra jsem se jen usmívala a na dotazy, zda zavádíme maso, mléčné kaše a vejce souhlasně přikyvovala. První syn jedl krásně, druhý vůbec. Chtěl jenom „kuku“= syrovou okurku a děsně mě tím štval. Byl plně kojený do roku a něco. Teprve potom se rozjedl.

Kojící veganka a vápník

Já, coby kojící matka veganka, jsem kojila v kuse pět let, z toho celou dobu, co jsem byla podruhé těhotná, a potom oba kluky rok současně. Výtoč to byla slušná takže někde se ten vápník brát musel. Toliko další živoucí důkaz, že ho je v rostlinné stravě habaděj.

Do narození prvního syna se k nám občas nějaký ten mléčný výrobek zatoulal. Ale s vlastním zážitkem příchodu děťátka na svět jsem plně prožila sílu citu a pouto matky s dítětem, plně na mě dolehlo, jak strašný je vlastně mléčný průmysl a jak hrozně zvrhlé je pít mléko jiného živočišného druhu. 

Několik dní jsem brečela jen při krátké myšlence týkající se tohoto tématu, nemohla jsem to pustit z hlavy. Jasně, že k síle toho zážitku přispěly rozbouřené hormony, ale ten pocit už mi zůstal.

Kluci jsou zdraví

Kluci vyrůstají na rostlinné stravě. A zdá se, že jim jde k duhu –  jsou otužilí, nestonají a ujdou spousty kilometrů. A myslím že i chápou tu etickou stránku věci.

Jsme se sestrou za exotky

I já jsem občas znejistěla, když do mě hodně tepali příbuzní. Máme v rodině doktory, pro které jsme já a moje sestra (taky veganka s dvěma dětma) za totální exoty a hazardéry.

Asi dvakrát jsem nahlodaná útoky okolo koupila dětem bio kuře. Povrtaly se v tom a dojídal to náš pes (toho času taky skorovegan;). Mě potom zůstal špatný pocit a víckrát jsem to neudělala.

Občas se k nám od sousedů dostane pár vajíček. Pro kluky je to senzace. Jídelníček na nich ale rozhodně nestavíme, umíme to bez nich, a párkrát do roka pizzu taky nějak přežiju ;)

Teď kluci nastoupili do školky, a to nám tím životem trochu zamotalo, co se stravy týče. To je ale zase na jiný příběh.

Krevní testy

Nechaly jsme si se sestrou obě odebrat krev. Sestra vápník i železo nad normálem (a to byla toho času plně kojící!) ale měla nízkou b 12. Já vše v normě. Nic nedoplňuju. Vzhledem k tomu že k dítěti jdou všechny živiny přednostně v mléce je to dobré skóre.

Nebojte se jíst jinak

Tento článek píšu abych podpořila ty, co ještě váhají zda, jíst jinak a vybočit ze zajetých kolejí a doporučovaných modelů. S Jíme Jinak chybu neuděláte a krom zdraví vás může hřát pocit že je to nejetičtější a nejsoucitnější způsob stravování.

Mějte krásný den!

Katka